Když jsou dva senioři, kteří mají z důchodů dohromady 40 tisíc korun, tak se jim při valorizaci zvednou dohromady o 5000 korun měsíčně. Seniorovi staršímu 75 let, který má z důchodu 14 tisíc, žije sám, což bývají často ženy, se zvýší o 1400 korun. Možná bychom měli systém přehodnotit, popisuje sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research, která s Českým rozhlasem spolupracuje na projektu Česko 2022: Život k nezaplacení.

Tento článek je více než rok starý.

ŽIVOT K NEZAPLACENÍ Praha 14:30 18. května 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Před týdnem, sotva jsme spolu domluvili, se objevil web, který připravil stát, takzvaný Deštník proti drahotě, kde je shrnuta pomoc jednotlivým skupinám obyvatel. Nebudeme si asi neskromně myslet, že to byla reakce na některé naše postesky i o neinformovanosti lidí, kde a za jakých podmínek můžou o různé příspěvky žádat. Ale ten Deštník proti drahotě, jak se vám líbí?
On není primárně o informování lidí, což já považuji za důležitější, aby lidé věděli, kde čerpat příspěvky. Jsme jedna ze zemí, která má nejmenší využívání dávek. Čerpá je minorita lidí, kteří na ně mají nárok, protože neví, že na ně mají nárok a podobně. Posluchači, zkuste si to najít. Řada z vás má na pomoc nárok a měla by ji chtít.

Ale ten Deštník proti drahotě je spíše takový, že vláda prodává to, co dělá. Velká část těch opatření nejsou rozhodnutí vlády. Jsou to zákonné valorizace nebo věci, které se naplánovaly už předtím.

Na druhou stranu podle mě by většina těch věcí měla jít zákonnými valorizacemi, nejen důchody, ale třeba i minimální mzda, sleva na poplatníka v daních nebo rodičovská. Nerozhodovat každý rok nějakým politickým procesem, ale měl by být mechanismus, který to zvyšuje právě o nějakou část inflace a podobně. Vláda by se pak neměla čím chlubit.

Když to děláme správně, tak by se vlády neměly čím chlubit. Chápu, že chtějí ukázat, že zákonné valorizace pomáhají. Řekl bych, že je to trošku nešťastné, že se chlubí i věcmi, na které byly rozhodnuté minulou vládou. Pro některé věci nehlasovali a tak.

Vláda je pod tlakem nejenom událostí, ale třeba i opozice a pořadu Čau lidi, tak asi zkouší dělat, co může. Někdy i horkou jehlou. Dá se říct, že ten deštník je také na některých místech děravý, například procentuální valorizace důchodů.
Valorizace důchodu, to je největší kanon, který tam je, protože v tom jsou desítky miliard. To je rozhodně největší nástroj, který pomáhá i ohrožené skupině důchodců. Ale když se kouknete do detailu, tak ona také není úplně optimální. Jsou v ní desítky miliard a je procentuální. To znamená, že se důchody zvyšují o nějaké procento a navíc se v té valorizaci zvyšuje jenom část důchodů.

Jenom ta jedna složka důchodu.
Ano. Důchody jsou rozdělené na základní část, to je dnes 3900 korun. Plus procentuální část a valorizace v rámci roku, která dohání inflaci, tak zvyšuje jenom tu druhou část, tu procentuální. Takže ona procentuálně pomáhá víc těm vysokým důchodům, protože nezvyšuje základní část, těch 3900 korun.

Pramení z toho to, že když jsou dva důchodci, kteří mají dohromady z důchodů příjem 40 tisíc korun, což je docela normální u lidí, kterým je 65 a měli solidní platy, tak se jim zvednou důchody dohromady o 5000 korun měsíčně, což je docela solidní. Rozhodně jim to pomůže i víc, než jim ubere inflace energií a bydlení.

Nevycházíte s příjmy? Přečtěte si, jak podat žádost na příspěvek na bydlení

Číst článek

Ale na druhou stranu, když je někomu 75 let a více a žije sám…
Tak se mu to zvedne třeba o 1400, když má důchod kolem 14 tisíc. Důchodci, kterým je nad 75 a jsou to často ženy, které žijí samy, tak mají ještě nižší důchody. Takže ony žijí samy a ta procentuální valorizace jim tolik nepomáhá a navíc procentuální valorizace je jenom z části těch důchodů.

Ne že by valorizace byla špatně, je určitě dobře, ale možná bychom měli přehodnotit ten systém. Ve chvíli, kde se zvyšuje cena energií, což postihuje všechny skoro stejně….

A když se to zvedne o těch 1400 korun, tak to nepokryje nárůst cen.
Ano. Chudým, samostatně žijícím důchodcům to možná ani nepokryje ten nárůst a budou potřebovat další pomoc. Měli bychom zvážit jiný systém valorizace, třeba že by se tam přičítala základní složka.

O nějaké stokoruny. 
Ano, třeba, že by valorizace byla částečně procentuální a částečně by se zvýšila ta základní složka třeba o 500 korun.

Protože energie berou lidem podobně.
Ano, chudému seberou 800 a bohatému 1200. Není to tak, že by mu sebraly třikrát více, když má trojnásobný důchod.

Stigma dávky

Už jste říkal, že ten web není primárně pro informování občanů, což je možná dobře zdůraznit, protože je tam třeba pasáž: Nebojte se využívat sociální dávky. A cituji: „Příspěvek na pořízení zvláštní pomůcky nižší než 24 tisíc korun se poskytne tomu, kdo má příjem nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo společně posuzovaných osob. Spoluúčast žadatele je ve výši 10 procent ceny pomůcky, nejméně však 1000 korun. Dále existuje i příspěvek na mobilitu.“ Nebylo by lepší, kdyby vláda chtěla informovat lidi, tak využít něco oboustranného, jako třeba telefonní linku? Protože si představme, že důchodce starší 75 let, osaměle žijící je odkázán jenom na takováto sdělení. To není úplně ideální.
Je dobře, že to tam alespoň píšou. Ale je to tak složité, že člověk skoro přestane poslouchat, když to někdo čte. Ministerstvo udělalo kalkulačku na příspěvek na bydlení, kde si to můžou lidé vyplnit. Je to podobná kalkulačka, jako je na řadě míst. Ale bylo by docela fajn mít takovouto kalkulačku na všechny ty věci. Nebylo by tak složité udělat takovouto kalkulačku.

Vajíčka jsem neměla od Vánoc, říká seniorka. Kvůli chudobě pravidelně navštěvuje potravinovou banku

Číst článek

A druhá věc je, že stát ví, že někteří lidé na to mají pravděpodobně nárok. Ví, že důchodce, který má důchod pod 14 tisíc, má dost pravděpodobně nárok na příspěvek na bydlení, takže mu to má poslat prostě poštou. A podle mého názoru by mu ji měl poslat předvyplněnou, aby vyplnil jen pár věcí, které stát neví. Přístup by se tak zjednodušil.

První věcí je tedy podle mě online nástroj, který by zahrnoval všechny příspěvky. Vyplníte tam nějaké věci a vyplivne vám to, na co máte nárok. A druhou věcí je oslovení cílových skupin přímo ze správy sociálního zabezpečení.

Slyšel jsem na ministerstvu práce a sociálních věcí názor, který je teď k debatě, že pokud je část lidí, která má nárok na různé příspěvky, ale nejde si pro ně, protože jsou stigmatizováni tím, že by to byly dávky a že už by byly pod hranicí nouze, tak by se některé příspěvky mohly přejmenovat na „pojištění“. Je to podle vás dobrý, nebo špatný nápad?
Že by to chtěli přejmenovat, aby to nebyla dávka, aby tam nebylo nějaké stigma?

Ano.
Třeba když se říkalo sociální bydlení, tak se to také stigmatizovalo. Potom se tomu začalo říkat dostupné bydlení a stejně se to neprosadilo.

Ta stigmatizace je jeden problém. Druhý problém je ale složitost žádosti. Nepřeceňoval bych stigmatizaci. Myslím, že role stigmatu bude klesat.

K tomu zubaři budeme muset.
Ano, k tomu zubaři budeme muset. A je dobré, když tam nemusíte přes celé město a nečekáte tam čtyřhodinovou frontu, když to řeknu jako metaforu.

Možná by to šlo nějak přejmenovat, ale myslím si, že bychom měli přemýšlet spíš o příspěvku na bydlení. Je to doplněk k důchodu, chudým důchodcům to doplňuje příjem a je to výrazně levnější, než masivně valorizovat důchody domácnosti, které mají dohromady v důchodech 50 tisíc.

Čeština z Kyjeva

Nejenom Česká republika čelí mimořádné migrační vlně. Jak ji zatím lidé podle dat, která máte k dispozici, zvládají?
Myslíte Čechy? Protože o Ukrajincích zatím nic nevíme.

Ano, Čechy.
My nyní zkoušíme zorganizovat, aby vznikl panel na výzkum mezi Ukrajinci, což by bylo zásadní, tak se to snad povede. Ale mezi Čechy je vstřícnost pořád velká. V našem aktuálním výzkumu dokonce většina lidí na Ukrajinu přispěla. Na začátku hodně, ale pořád jsou lidé, kteří přispívají. Dokonce zajímavé je, že menší částky přispívali lidé, kteří jsou chudší, ale když to spočítáte procentem jejich příjmů, tak je to často i vyšší. Takže vstřícnost je veliká.

Ale co sledujeme, že někde mírně klesá nebo lidé začínají být kritičtí k některým oblastem integrace a začlenění ukrajinské menšiny, což ani není hodnocení Ukrajinců, spíše hodnocení vlády. A je to zejména v oblasti jazykové připravenosti a to, jak umí uprchlíci česky, což po dvou měsících nemůže být zázrak, ale myslím, že část lidí začíná vnímat, že se v tom nic moc neděje a že to může být problém jak v oblasti práce, tak v oblasti škol a podobně. Je pravda, že vláda trošku zaspává, jak ve školách, tak u dospělých, aby se začlenili do dobrých profesí.

Učte uprchlíky česky, vzkazuje sociolog vládě

Číst článek

Tak ono udělat jazykový kurz pro více než 300 tisíc lidí není asi logisticky a organizačně jednoduché.
Ale mohl by vzniknout online kurz. Pokud vím, tak pořád neexistuje. Znám školy, které říkají, že se tam děti učí česky online, ale učí se online kurzem z Ukrajiny. Připojí se do Kyjeva, kde je učitel češtiny, který učí česky online. Což je trochu absurdní.

Je to trochu krkolomnější, ale jestli to má nějaký efekt... Čeho se lidé nejvíce obávají v souvislosti s uprchlíky? Působí na ně nějak názory ve veřejném prostoru, že vláda víc pomáhá uprchlíkům a kašle na vlastní lidi? Dá se to už vysledovat?
Popravdě řečeno, čekal bych, že kdyby to byla pravda, tak lidi, které nejvíce poškodila inflace, tak se jim výrazně zhorší postoje k uprchlíkům. Ale to tam zatím nesledujeme. Úplně bych dopad tohoto příběhu nepřeceňoval. Myslím, že větší dopad mají konkrétní obavy – přeplněná škola, čekací doby k doktorům. Když se část uprchlíků, žen zapojí do všech profesí podle svých kvalifikací, tak z toho Česká republika obrovsky vytěží. Když nebudou umět česky, neuznáme jejich kvalifikace, tak se můžou dostat do nízko kvalifikovaných pozic. A potom může existovat tlak na mzdy, čehož se nižší třídy bojí. Takže to jsou konkrétní obavy, které jsou s tím spojeny. Zatím nesledujeme, že by lidé, kteří by byli zasaženi inflací, měli extrémně horší názory na integraci.

Mění se nějak přístup k uprchlíkům i kvůli nynější problematické situaci s ukrajinskými Romy? Nebo se to dá jen odhadnout?
Na tohle se přímo neptáme. Pointa podle mě je, že ukrajinští Romové tvoří malý zlomek uprchlíků. Přístup vlády nebo obecně úřadů k nim není úplně vstřícný, že po dobu, kdy se posuzuje dočasná ochrana, by jim šlo dát vhodnější bydlení, jídlo a podobně. Myslím si, že když chudáci spí na hlavním nádraží, tak to nepřispívá ani jim, ani ostatním uprchlíkům, jejichž integraci to také zhoršuje. A za druhé lidi z terénu, jako třeba Martin Šimáček a další, kteří jsou na hlavním nádraží, tak vám říkají, že to není jedna skupina lidí. Někteří ukrajinští Romové jsou z osad, někteří jsou normálně z měst.

Čeština je těžký jazyk, ale kurzy mi pomáhají, říká Ukrajinka Nina. Práci našla v ostravské restauraci

Číst článek

Určitě jsou mezi nimi vysokoškolsky vzdělaní lidé z relativně bohatých ukrajinských měst, jako je Kyjev.
Nemůžeme na základě nějaké domnělé etnicity je takto oddělovat. Není to jedna skupina. Nemůžeme to také házet, že se to hodí, na neziskovky. Pokud jsme řekli, že ti lidé dostanou dočasnou ochranu, tak buďto musíme změnit podmínky dočasné ochrany, vyjednat si, že se to vztahuje jenom na části Ukrajiny, což se musí vyjednat v Evropské unii, nebo musíme respektovat, že tato práva mají všichni. A třeba i zkoumat, jestli tam není nějaká mafie, která jim doporučuje sem jet. Ale netrestat za to ty lidi.

V této situaci, nejenom v souvislosti s uprchlickou krizí, ale i s ekonomickou krizí se hraje o individuální osobní příběhy lidí, ale i o to, jak silná za této situace je a do budoucna bude důvěra lidí v instituce, důvěra lidí ve stát, důvěra lidí v demokracii.
Důvěra v demokracii a obecně v instituce závisí na společenském postavení. Není to jen ekonomika, kterou teď řešíme, ale je to i o tom, kolik máte kontaktů, jak věříte tomu, že budete úspěšní v budoucnosti a podobně. Takže o to, jde v té energetické krizi, při reformě vzdělávání, aby všechny děti měly stejnou šanci. U uprchlíků se instituce musí trošku osvědčit. Zatím to jako funguje docela dobře, ale je tam hodně takových doutnajících bodů, jako je ten jazyk a podobně, které teď vláda musí vláda od června do srpna řešit, protože v září přijde nová výzva ve školách.

Jan Pokorný, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít