Další kandidát na Ústavní soud? Možná tak vyústí ministerské rošády Starostů

Matěj Skalický mluví s Petrem Hartmanem, politickým komentátorem ČRo

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

27. 4. 2023 | Praha

Bek za Balaše. Dvořák za Beka. A všichni za Starosty. Není těch ministerských rošád nějak moc? Co na to premiér? Co na to prezident? A co na to politický komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman?

Kredity:
Editace: Jan Beneš
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Zuzana Marková
Podcast v textu: Marek Jakšič
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Vždy když přijdete, řešíme spolu nějaké zajímavé politické téma. A teď je u toho několik jmen. Začnu tím prvním, Mikulášem Bekem. Stávající ministr pro evropské záležitosti bude novým ministrem školství. Potvrdil to už i celostátní výbor Starostů.

„Cením si navržení do pozice ministra školství a děkuji Vladimíru Balašovi za práci, kterou na resortu odvedl. Vzdělávání je pro Starosty a nezávislé dlouhodobě strategickou oblastí.“

Mikuláš Bek, navržený ministr školství za STAN (Web STAN)

Bek nastínil své priority, mezi které bude patřit například téma dostupnosti základních a středních škol. Jak se vám jeví Mikuláš Bek pro post ministra školství?
To se ukáže v následujících týdnech a měsících. Už nyní můžeme tvrdit, že není příliš pravděpodobné, že Mikuláš Bek vydrží ve funkci čtyři roky, protože Fialova vláda už je u moci více než rok. Takže se pravděpodobně nezařadí mezi ty, kteří to dokázali. A těch bylo velmi málo - ministrů školství dosud bylo 21 a z nich pouze tři v té funkci byli čtyři roky.

Někteří tam samozřejmě byli krátce, protože byli na záskok, jiní doplatili na to, že předčasně skončila vláda. Ale přeci jen je pozoruhodné, že když se hovoří o tom, že je školství prioritou většiny nebo možná všech vlád a že je potřeba ho podporovat, tak tomu neodpovídá to, jak ministři fungují. Tím spíš, že vždycky, když se mění ministr, a nyní to zaznívá také, tak se hovoří o tom, že ty časté změny nepřispívají k dobrému fungování školství. Zdůrazňuje se i to, že když už se mění ministři, tak by měli navázat na práci svých předchůdců. Tak uvidíme, jak se to Mikuláši Bekovi podaří.

Výměna v nevhodný čas

Víte, proč se ptám? My jsme teď v době kritiky CERMATu za jakési nachytávání žáků při jednotných přijímacích zkouškách. Jsme v době protestů vysokoškolských pedagogů, zejména těch z humanitních oborů, kvůli nízkým platům, jsme v době chystané reformy rámcového vzdělávacího programu. Je to vhodný čas na výměnu ministrů školství?
Určitě není, ale ministr školství Vladimír Balaš ze Starostů už pokračovat nechce a zdůvodňuje to zdravotními problémy. Lze těžko někoho držet ve funkci násilím proti jeho vůli. Že by ho vodila do kanceláře nebo na zasedání vlády nějaká eskorta a říkala mu, že musí za každou cenu pokračovat a dokončit tyto a tyto úkoly. 

„Prostřednictvím předsedy STAN Víta Rakušana jsem požádal předsednictvo STAN o uvolnění z funkce. Důvodem jsou zdravotní problémy dlouhodobého rázu, které mi bohužel v posledních týdnech nedovolovaly se věnovat agendě ministra školství tak, jak bych sám chtěl.“

Vladimír Balaš, končící ministr školství za STAN (ČTK)

Vladimír Balaš vyhodnotil situaci tak, že je post ministra školství patrně nad jeho síly. Teď je otázka, zda jen kvůli jeho zdravotnímu stavu, který asi není úplně nejlepší, nebo také reálně vyhodnotil, že problémy, které řeší, nedokáže úspěšně vyřešit. Musel by například na vládě prosadit některé věci, aby zmírnil různé protesty a nespokojené hlasy. A ať už přijmete jakékoliv řešení těch problémů, o kterých jsme hovořili, tak je velmi pravděpodobné, že nebudou spokojeni všichni. To tak nikdy nebývá. Ale je velmi pravděpodobné, že se pan Balaš rozhodl, že ty problémy už dál řešit nechce, a tak je musí řešit někdo jiný. A nezbývá nic jiného, než tedy sáhnout k té výměně. On ostatně hovořil o tom, že chce skončit už na začátku letošního roku.

Je to tak. Pak v rozhovoru pro Seznam Zprávy zdůvodnil svůj konec tím, že má nějaké zdravotní potíže, že prodělal COVID-19 a dlouhodobě řeší postcovidové problémy. Mandát poslance si ale plánuje ponechat. Jak tomu rozumět? Že potřebuje najít nějaký čas na odpočinek a prostě nezvládne skloubit být poslanec a být ministr, že je to zkrátka moc práce navíc? Nebo co za tím hledat?
Ono by se to dalo řešit také opačně - že by rezignoval na mandát poslance. Ale vždy když rezignujete na mandát poslance, tak ho můžete zpět získat až v momentě, kdy se zúčastníte dalších voleb, dřív ne. Takže je to, dá se říci, jistější funkce než funkce ministra, obzvlášť školství. Už jsem hovořil o tom, že se jich od vzniku České republiky vystřídalo 21 a jejich životnost je velmi krátká. Někteří tam byli pár měsíců, někteří vydrželi rok, dva. Pouze Petra Buzková, Eduard Zeman a Robert Plaga vydrželi celé čtyři roky. A možná ještě taková kuriozita. Petra Buzková byla dokonce tak zdatná, že přežila tři premiéry. To bylo dáno tím, že to bylo v době, kdy se premiéři z ČSSD měnili jak figurky na Pražském orloji. Ona tak byla ministryní školství jedno funkční období sociální demokracie, ale měla tři nadřízené, tři premiéry - pana Špidlu, pana Grosse a pana Paroubka.

No a zpět teď k těm dvěma jménům Bek a Balaš. Je to střídání Starosty za Starostu. My už jsme mluvili o tom, že od pana Beka teprve uvidíme, co můžeme očekávat, ale pana Balaše už můžeme nějakým způsobem hodnotit za jeho působení na Ministerstvu školství. Ono se mu prý přezdívalo Matka Tereza. To jsem se dočetl na serveru iDNES cz. Asi pro nějakou jeho milou povahu…
Mnozí, kteří s ním řešili a diskutovali různé problémy, si pochvalovali, že je to velmi kultivovaný člověk, který se snaží diskutovat a který se chová elegantně. Pro funkci ministra je to sice dobrá vlastnost, ale není to ta nejdůležitější. Vy jako ministr jste především politik a musíte mít silné politické zázemí. Protože pokud chcete něco prosadit, většinou k tomu potřebujete peníze. A o penězích se rozhoduje, když se sestavuje státní rozpočet, kdy musíte vyjednávat s ministrem financí a přesvědčovat kolegy ve vládě, že právě vy pro svůj resort potřebujete více peněz a oni to musí akceptovat a také vás musí podpořit premiér.

A hlavně potřebujete mít zázemí ve straně, která vás nominovala. Starostové a nezávislí jsou druhý nejsilnější klub v Poslanecké sněmovně, minimálně tedy z pohledu vládní koalice, protože úplně ten nejsilnější je hnutí ANO, takže to z pohledu vlády není nějaká malá síla. A nezdá se, že pan Balaš měl u svých stranických kolegů silné zázemí. Že by to byla persona, která by byla spjata se Starosty a nezávislými a která by se pohybovala v těch nejvyšších patrech jejich stranické politiky. Na rozdíl třeba od Petra Gazdíka. 

Myslíte, že to je právě i příčina té kritiky od bývalého ministra školství Roberta Plagy, že se na Ministerstvu školství nic moc neposunulo? Že pro ty posuny určitých věcí a záležitostí pan Balaš nenašel finanční, stranickou a vládní podporu?

„Změna obsahu vzdělávání přešlapuje na místě, střední článek podpory se také neposunuje tak, jak by měl.“

Robert Plaga, bývalý ministr školství za ANO (Rž, 25. 4. 2023)

Je to velmi pravděpodobné. Ostatně všichni, kdo nějak hodnotí nástup pana Beka, hovoří o tom, že jsou zvědaví, jak si bude počínat právě v oblasti ne vzdělávání, ale v oblasti financí. On bude muset získat pro školství peníze tak, aby mohl dostát různým slibům, ať už se to týká právě navýšení platů, nebo peněz pro platy na univerzitách, které v poslední době protestují. Ať už se to týká dodržení závazku 130 procent průměrné mzdy pro pedagogické pracovníky, nebo dalších věcí.

„Valíme se k úřadu vlády, potřebujeme nové Sisyfy.“

(ČT, 28. 3. 2023)

„Naše platy jsou na úrovni nekvalifikované pracovní síly v supermarketu.“

(ČRo Plus, 28. 3. 2023)

„Ti lidé skvěle ovládají jazyky, budou z nich vynikající odborníci, ale nemohou platit své životní náklady.“

(Rž, 21.4. 2023)

Zdá se, že pan Balaš v tomto vyjednávání nebyl příliš úspěšný, alespoň to nedával veřejně najevo. I to, že se o to alespoň snažíte, byť pak nejste úspěšný, někdy stačí k tomu, abyste byl posuzován lépe. Často totiž v politice platí, že není důležité, co politici dělají, ale jak vystupují na veřejnosti a jak tu svoji práci prodávají.

A pan Bek z pozice ministra pro evropské záležitosti toto umí? Umí shánět peníze?
To se uvidí, protože pan Bek, když byl ministr pro evropské záležitosti, tak pochopitelně nebyl tak viditelný. To ale neznamená, že nic nedělal.

Ani za předsednictví?
Tam byl problém v tom, že on samozřejmě měl velmi výrazný podíl na tom, že české předsednictví v Radě Evropské unie proběhlo velmi dobře, že bylo pozitivně hodnoceno. Ale když se na to podíváte z pohledu mediálního pokrytí, tak největší pozornost na sebe poutal premiér Petr Fiala z ODS a také ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátů. Takže pan Bek byl trošku v ústraní. A to je přesně to, o čem mluvím. Vy můžete vykonávat nějakou práci, můžete ji vykonávat kvalitně, ale když to neprodáte na veřejnosti, tak to pak vypadá, že pořádně nic neděláte. A to je případ pana Beka. Ostatně je zajímavé, že když se dělaly průzkumy, jak jsou známí jednotliví ministři, tak téměř dvě třetiny lidí přiznaly, že pana Beka neznají. A lze předpokládat, že tím, že se stane ministrem školství, což je přeci jen daleko sledovanější resort, tak ta jeho známost bude širší. Je jen otázka, zda v tom pozitivním, nebo negativním slova smyslu.

„Jako ministr za mě byl naprosto neviditelný, takže mě trochu děsí, jakým způsobem bude zvládat tuto funkci.“

Zdeněk Kettner, místopředseda sněmovního školského výboru z SPD (Rž, 25. 4. 2023)

A když se zeptám tedy ještě úplně jinak. Půjdu na to od lesa a navážu na to, o čem jste teď mluvil. Nebyl lepší kandidát na ministra školství než Mikuláš Bek?Podle mého názoru nebyl. Dokonce někteří tvrdí, že by možná pan Bek byl lepší kandidát než pan Balaš v době, kdy se hledal nástupce Petra Gazdíka.

Pan Balaš to tehdy ani dělat nechtěl…
To jsem zrovna chtěla říct. Tam bylo zajímavé to, že se objevovala různá jména, kdo by to měl dělat. Někteří lidé byli kontaktováni médii, zda to chtějí dělat a jeden z těch, kteří tvrdili, že to dělat nechtějí, byl pan Balaš. Takže si to lze vysvětlit tak, že se pak možná obětoval. Ale v té době pan Bek těžko mohl nahradit pana Gazdíka. Jednak to bylo velmi narychlo, jednak to bylo v době, kdy už byl ministrem pro evropské záležitosti, kdy měl tedy spoustu práce s předsednictvím České republiky v Radě Evropské unie, takže to bylo nemyslitelné.

A v současné době přeci jen Starostové a nezávislí měli daleko více času na to si promyslet, kdo by měl pana Balaše nahradit. Kdyby to měli připravené hned, tak podle mého názoru pan Balaš skutečně skončil někdy v lednu, ale tím, že bude končit až nyní, tak zvažovali, koho vybrat. A myslím si, že to jejich zvažování nebylo příliš složité, protože jako bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně, člověk, který se ve školství orientoval, tak byl Mikuláš Bek po ruce. Tím spíš, že když už byl členem vlády, tak také poznal, jak funguje politika a jaká jsou její úskalí. Něco jiného totiž je být dobrý a úspěšný akademik a něco jiného je být dobrý a úspěšný politik.

Tedy přesouváme ministra jednoho na jiný ministerský post. Na Ministerstvo pro evropské záležitosti půjde dosavadní náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák, taky ze Starostů. Je to taková velká starostovská rošáda. Jestli nebylo pro Starosty jednodušší vyměnit resort školství třeba s jiným koaličním partnerem za jiný ministerský post, nebo za nějaké jiné výhody. Jestli jen neproházeli lidi, které už tam měli, a nezpůsobilo to možná víc otázek, víc problémů?
Podle mého názoru by naopak víc problémů a víc otázek způsobilo to, kdyby se vláda pustila do výměny resortů mezi jednotlivými koaličními partnery. Tím spíš, že Mikuláš Bek není člověk, kterého vytáhli někde jako králíka z klobouku, ale je to člověk, který má se školstvím a s politikou zkušenosti. Takže to bylo podle mého názoru jednodušší řešení. Současně bývalý primátor Hradce Králové, bývalý velvyslanec, nyní tedy náměstek ministra zahraničí pan Dvořák by měl bez problémů agendu ministra pro evropské záležitosti zvládnout. Pochopitelně v souvislosti s touto výměnou na Ministerstvu školství a s těmi přesuny, o kterých jste hovořil, si opozice nenechala ujít příležitost a hned začala hovořit o tom, že to je naprosto zbytečný post a že by se mohl zrušit. Nemyslím tím post ministra školství, ale ministra pro evropské záležitosti.

Je ještě Ministerstvo pro evropské záležitosti potřeba?

Že se to vnímá tak, že v té ministerské hierarchii teď Mikuláš Bek povýšil?
Že to opozice vnímá tak, že je těch ministerstev zkrátka zbytečně moc a že když už skončilo předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, že by se mohl zrušit i resort pro evropské záležitosti. Takže si myslím, že čím déle by se výměna na ministerstvu školství protahovala a případně by se otevřela diskuze o tom, zda nepřesouvat jednotlivé resorty mezi koaliční partnery, tím déle by se vytvářel prostor pro podobné úvahy, polemiky. A to by nepřispívalo ke stabilitě vlády a k tomu, aby se mohla věnovat tomu, čemu má. Takže si myslím, že toto řešení je daleko lepší.

A propos, to, že by se zrušil resort pro evropské záležitosti, ve hře nebylo?
O tom současná vláda podle mého názoru ani neuvažovala. Ten resort považuje za důležitý. Argumentuje tím, že Česká republika není výjimkou a že i v jiných zemích, které jsou členy Evropské unie, podobná ministerstva existují. Vzhledem k tomu, jaké problémy Unie řeší, si myslím, že ten post není tak zbytečný, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Jak z vašich slov odezírám, tak to nejsou žádné starosti Starostů. Zkrátka došlo k nějaké výměně, ze které může ta strana možná jen těžit. Prostě se s tím jen nějakým způsobem logicky popasovala. To znamená, že nemůžeme Ministerstvo školství nebo to, jak se řeší problémy ve vládě, považovat za další Ministerstvo zdravotnictví, jako jsme tady zažili za hnutí ANO, kdy se tu ministři střídali jeden za druhým.

„Adam Vojtěch z hnutí ANO odstupuje z funkce.“

(Rž, 21. 9. 2020)

„Roman Prymula už oznámil, že je připravený rezignovat.“

(ČT, 26. 10. 2020)

„Prezident na žádost Andreje Babiše jmenoval Petra Arenbergera.“

(ČT, 7. 4. 2021)

„Prezident zítra ministrem opět jmenuje Adama Vojtěcha.“

(ČT, 25. 5. 2021)

V minulosti se tvrdilo, že nejvíc horké křeslo je to ministra zdravotnictví. Že ministr zdravotnictví musí řeší problémy v oboru, kde je mnoho protichůdných zájmů a týká se prakticky každého. Že zkrátka ministr zdravotnictví nevydrží v tom křesle dlouho. Ale když si to porovnáte s Ministerstvem školství, tak tam tak zásadní rozdíl není. Možná, že je tam rozdíl tří nebo čtyř ministrů. Záleží, jak se to bude počítat.

Teď už máme druhého ministra za rok a půl, počítám-li dobře. Teď bude třetí, že?
Kdybychom počítali pana Plagu, který skončil, když nastupovala Fialova vláda, tak od prosince 2021 do dubna 2023 máme čtvrtého ministra, což není obvyklé. To první střídání bylo dáno tím, že se měnila vláda, že byly volby. Střídání pana Gazdíka bylo dáno tím, že měl problémy týkající se kauzy dozimetr - že byl v problematickém kontaktu s kontroverzním podnikatelem Redlem. Takže bylo logické, že na něj byl vyvíjen velký tlak, aby odstoupil. Nebylo to dáno tím, že by ten resort nezvládal, protože si myslím, že ostatně Starostové a nezávislí o školství stáli také z toho důvodu, že měli představu, že jejich tehdejší místopředseda hnutí Petr Gazdík bude dobrý a silný ministr.

A už jsme hovořili o tom, že pan Balaš byla tak trochu z nouze ctnost. Že to bylo řešení, které vzniklo na základě právě těch nepředvídatelných okolností, s nimiž Starostové nepočítali. A pan Balaš si vyhodnotil, že ta ctnost už trvala dost dlouho, že ho poznamenala i po zdravotní stránce a že už ministrem být nechce. Těžko ho mohli nutit, aby dál ve funkci setrval, a museli tak hledat dalšího nástupce. A nyní si mohou pouze přát to, aby skutečně pan Bek vydržel v té funkci celou dobu, kdy bude pokračovat Fialova vláda. Pokud by totiž po nějaké době mělo opět dojít ke změně, tak by to byl už zásadní problém Starostů a nezávislých, že nejsou schopní vybrat takového kandidáta, který by byl schopen Ministerstvo řídit delší dobu.

To už by asi premiér Petr Fiala z ODS nějak řešil, ne? Co teď říká na to, že se ministři střídají a jak se střídají? Bere to tak, jak to je, nebo k tomu má nějaké poznámky?
Zásadní poznámky k tomu nemá. Má k tomu poznámky pouze v tom slova smyslu, že pana Beka dlouhodobě zná a že si myslí, že to je kvalitní člověk a kandidát. A problém nemá ani s panem Dvořákem. Takže se dá předpokládat, že z pohledu premiéra tam nebudou nějaké zásadní připomínky k té změně a myslím si, že podobným způsobem to proběhne i z pohledu prezidenta. Myslím si tedy, že tyto změny nebudou nějak dramatické a že jim nic nebude stát v cestě. Domnívám se, že Petr Fiala má celou řadu jiných problémů. A pokud to proběhne hladce a panu Bekovi se podaří problémy, kterých má resort školství spoustu, začít řešit takovým způsobem, aby to nepřivádělo do ulic pedagogy, případně žáky nebo i rodiče, tak si myslím, že bude premiér Fiala spokojen.

Prezident Petr Pavel má, myslím v úterý 2. května, s premiérem Petrem Fialou schůzku. A budou řešit i ty personálie ve vládě. Myslíte si tedy, že to, že se střídá další ministr, Petr Pavel Petru Fialovi nevyčte?

„Samozřejmě, očekávám, že až se vrátí premiér ze své zahraniční cesty a my budeme mít schůzku v nejbližších dnech, tak že se o tom budeme bavit blíž.“

Petr Pavel, prezident ČR (ČT, 20. 4. 2023)

Mohl by mu to vyčíst v tom slova smyslu, že by mu řekl, ať premiér angažuje nějakého člověka, který se bude starat o zdraví ministrů. Byli jsme totiž svědky doposud tří změn ministrů ve vládě Petra Fialy. První, o které jsem hovořil, byl Petr Gazdík. To nebylo vynuceno zdravotními důvody, ale tou kauzou dozimetr. A další dva, paní Hubáčková a pan Balaš, kteří končí předčasně, oba tvrdí, že je to ze zdravotních důvodů a lze tomu i věřit.

Tak kdybych to chtěl nadsadit, tak bych mohl hovořit o tom, že by se premiér měl lépe starat o zdraví svých ministrů, aby nemuselo tak často docházet k obměně jeho vlády. To by mu možná prezident mohl vytknout, ale asi těžko mu může vyčítat, že lidé vyhodnotili, že je jejich zdravotní stav natolik vážný, že zkrátka nemohou být ministry a že se musí dát nějakým způsobem vyléčit.

Samozřejmě zdraví je to nejdůležitější...
Ano, přesně tak. A například ministr Balaš, který končí ze zdravotních důvodů, hovořil o tom, že potřebuje určitý čas. V září se pak podle vlastních slov rozhodne, zda je jeho zdravotní stav natolik dobrý, aby mohl pokračovat ve veřejném životě. A nebylo by překvapením, kdyby se pan Balaš, jako významný odborník na ústavní a mezinárodní právo, nakonec objevil v úplně jiné roli. To znamená mezi kandidáty na ústavní soudce. Ostatně už v roce 2003 byl navržen prezidentem Václavem Klausem. Tehdy neprošel Senátem, kde k němu měli různé výhrady. Nyní je složení Senátu jiné, tak by nebylo překvapením, kdyby rošáda kolem ministra školství vyústila v to, že bychom měli dalšího zajímavého kandidáta na ústavního soudce.

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, podcast, Mikuláš Bek, Vladimír Balaš, STAN