Další dotace pro Agrofert? Unie radí důkladnou prověrku

Ty jsi přišla na to, že úředníci váhají, jestli přidělit Agrofertu dotace. Co přesně řeší? Já jsem myslela, že teď už Babiš není ve střetu zájmů.
Když šéf hnutí ANO Andrej Babiš v polovině prosince skončil na premiérském postu a vystřídal ho Petr Fiala z ODS, vypadalo to, že skutečně jeho střet zájmů skončil. Já možná jen připomenu, že v Česku proběhl na začátku roku 2019 audit Evropské komise ke střetu zájmů, který se zaměřil právě na jeho osobu a na dotace pro koncern Agrofert, který má vložený ve svěřenských fondech. Audit byl uzavřen s jasným výsledkem, že Babiš byl jako člen vlády ve střetu zájmů a dceřiné společnosti koncernu neměli během jeho vládního angažmá na evropské dotace nárok, a ty vyplacené by tak měl měly vrátit.

A k tomu už došlo? 
Co víme, třeba že se začala vymáhat stamilionová dotace pro Pekárnu Zelená louka, která patří pod PENAM, tak ta určitě ještě nebyla vrácena. A ani není rozhodnuto, že se skutečně má vrátit. To řízení běží a v tuto chvíli je to trošku blokované, protože holding Agrofert si stěžoval na podjatost úředníků. Takže obecně se dá říci, že to vracení dotací bude běh na dlouhou trať. 

A ačkoliv vlastně bývalý premiér a šéf hnutí ANO jakýkoliv konflikt zájmů odmítá, tak komise došla k opačnému závěru a není tu žádné jiné pravomocné rozhodnutí, které by vlastně mluvilo v Babišův prospěch. Podzimní sněmovní volby měly ten problém vyřešit. Andrej Babiš po nich skončil ve vládě a nyní už neporušuje český zákon ke střetu zájmů. Jenže jak se nyní ukazuje, není to úplně pravda, že by vlastně střet zájmů byl vyřešen, protože úředníci se tím tématem pořád zabývají, a to v souvislosti s žádostmi o dotace, které samozřejmě dceřinky Agrofertu podávaly dál za Babišovy vlády i po jejím konci, protože i Agrofert si stojí za tím, že dodržuje a dodržoval pravidla, že s těmi dotacemi a žádostmi je a bylo vše v pořádku. A ten důvod, proč úředníci řeší to riziko střetu zájmů a je to stále téma už není český zákon o střetu zájmů. Z jeho pohledu by mělo být skutečně vše v pořádku. Ale tentokrát tu existují pochybnosti kvůli evropské legislativě.

Když zmiňuješ rozdíl mezi českou a evropskou legislativou, jaký konkrétně je? Je ta evropská tedy v něčem přísnější? V čem přesně?
Celé se to točí kolem článku 61 evropského finančního nařízení. V něm je zjednodušeně napsáno, že každý, kdo se podílí přímo i nepřímo na plnění unijního rozpočtu a pod ten patří i dotační politika včetně přípravy, se zdrží jednání, které by mohlo vést k nějakému střetu zájmů. Článek 61 je důležitý, protože výslovně rozšiřuje uplatňování pravidel pro prevenci střetu zájmů na vnitrostátní orgány. Problém nebo zakopaný pes toho článku je, že je velmi obecně popsaný a je to spíš takový návod pro jednotlivé členské státy, jak si vlastně mají nastavit svoji domácí nebo tuzemskou legislativu. Píše se v něm dokonce o rodinných vazbách, citových vazbách, o politických důvodech, národní spřízněnosti, hospodářském zájmu... Takže vlastně ten střet zájmů může být daný i třeba jen tím, že jsou lidé ve stejné politické straně nebo že jsou členy rodiny. Je to velmi obecné a není nikde napsáno, jestli člen rodiny je ještě sestra nebo sestřenice, jestli politická spřízněnost se vztahuje i na lidi, kteří se třeba nikdy neviděli a skutečně žijí na druhé straně republiky . Je to velmi obecně napsané. A možná právě proto teď tady jsou otazníky kolem toho, jak to vykládat.

Jak jsi se o tom problému dozvěděla?
Já jsem vlastně zjistila, že 10. března proběhla na Ministerstvu pro místní rozvoj schůzka, které se účastnila třináctka úředníků z různých úřadů, které poskytují evropské dotace. A na ní se právě měl problém střetu zájmů a udělování dotací řešit. Že ta schůzka proběhla a že se na ní skutečně řešil střet zájmů, mi potvrdily všechny oslovené úřady a já jsem pak prostřednictvím informačního zákona žádala o zápis z té schůzky. Chtěla jsem si udělat obrázek o tom, co konkrétně tam zaznělo, které úřady mají pochybnosti a proč, jaké jsou názory těch odpovědných úředníků na ten problém, prostě abychom získali celkový obraz toho, co se nyní na českých úřadech řeší a jaké jsou postoje úředníků. Ale bohužel mi žádný úřad nevyhověl a ten zápis neposkytl. Zdůvodnili to tím, že se jedná o novou informaci, která bude sloužit k rozhodnutí ve správních řízeních, tedy v řízeních o tom, jestli se ty dotace budou udělovat nebo zamítat. Ale uvedli alespoň, že ta schůzka proběhla a že se na ní řeší tento problém. Takže já samozřejmě pak pátrala dál.

Jak tedy teď české úřady postupují, když jim nějaká žádost o dotaci od Agrofertu dorazí? Schvalují ji nebo neschvalují? Podle čeho se řídí?
Z toho, o čem se tady teď bavíme, vyplývá, že většina úřadů právě čeká na rozlousknutí toho problému a s žádostmi vyčkává. Tady samozřejmě byly nastavené nějaké postupy, když se řešil střet Andreje Babiše, když tady byl ten tlak z Bruselu, aby ty postupy a ta prevence tady byla a ty se asi stále dodržují. Ale ve chvíli, kdy se vlastně přestal český zákon o střetu zájmů týkat Andreje Babiše, tak to vypadalo, že je vše vyřešené, ale v praxi si stále nejsou úředníci jistí, jestli postupy, které nyní dodržovali, mají dále dodržovat nebo už to není potřeba. Zajímavé je, že třeba u zemědělských dotací je ta situace jiná. Ty má na starosti Státní zemědělský intervenční fond a ten si funguje podle nějakých vlastních pravidel a ten po skončení Babišovy vlády dotace normálně administruje. Takže když si podala dceřinka holdingu žádost, tak ji schválili. Když jsem se jeho vedení ptala na ten článek 61, na tu evropskou legislativu, tak mi bylo sděleno, že tam žádný problém nevidí. Takže vlastně ani nemůžeme říci, že obavy tedy mají všechny úřady a je to trochu matoucí ten postup a nesoulad na českých úřadech. 

A mají úředníci s kým se o tom poradit? Kdo by jim řekl, jak tedy mají postupovat? 
Já jsem se samozřejmě ptala, jak teď budou postupovat, ale odpovědi nebyly nijak konkrétní a myslím si, že úřady skutečně zatím nemají úplně jasnou představu, co se bude dít. A proto, jak jsem zjistila, se obrátili s prosbou o radu na Evropskou komisi. Na konci května resort financí poslal do Bruselu dopis, který byl adresovaný řediteli Ústřední finanční služby Generálního ředitelství pro rozpočet Olivieru Waelbroeckovi a který opět řešil střet zájmů. 

Já ten dopis mám k dispozici. Nebyl v něm sice jmenovaný přímo Agrofert a Andrej Babiš, ale popis odpovídal právě situaci, ve které byl Babiš. Tedy člen vlády, u kterého byl identifikovaný potenciální střet zájmů, a vlastník entity, která žádá o dotace. My víme, že v minulých několika letech se toto neřešilo u jiného člena vlády než právě u Babiše. V oblasti zemědělských dotací se ještě v souvislosti s bruselským auditem chvíli skloňovalo jméno tehdejšího ministra zemědělství za ČSSD Miroslava Tomana, ale toho poté audit neřešil a střet tam konstatovaný nebyl. Takže to, jak popsali úředníci Ministerstva financí tu situaci skutečně ukazuje, že se teď zabývají opět dotacemi pro Agrofert. A resort financí v tom dopise vlastně položil dvě konkrétní otázky. Tou první zjišťoval, jak postupovat u dotací, o které firmy zažádaly ještě v době, kdy byl Babiš premiér, ale proces schválení nebyl dosud ukončen a mezitím vlastně ta překážka střetu teoreticky odpadla. Další otázka pak směřovala na žádosti o dotace, které byly podané už po konci Babišovy vlády a teoreticky by tak s nimi neměl být žádný problém. 

A přišla z té druhé strany, tedy od Evropské komise, nějaká odpověď? 
Ano, v polovině srpna přišel e-mail. Nebylo to bohužel jednoznačné sdělení, tedy ano, žádosti jsou v pořádku a střet tu není nebo naopak. Bylo to trochu komplikovanější. Je určitě běžné a správné, že se úředníci obrátili na Evropskou komisi, která poskytuje ty dotace, nastavuje pravidla a je přirozené, že tuzemské úřady se s ní radí a chtějí mít nějaké garance, záruky, že jsou jejich kroky v pořádku, aby se vyhnuli nějakým budoucím problémům.

Takže to není nějaká výjimka? Je to prostě běžný postup? 
Není na tom nic divného. Takto se třeba radilo Ministerstvo spravedlnosti s Bruselem, když opravovalo evidenci skutečných majitelů, ke které měla Evropská komise výhrady. Také se ujišťovali, že je český postup v pořádku. Nutno ale říci, že ani Evropská komise vždycky nedá úplně zaručený a stoprocentní návod. Někdy je to spíš taková obecná rada, obecný popis situace a musí se s tím pak úředníci zase vypořádat a nějak si to vyložit.

A když se vrátíme k té odpovědi, tak jaká byla?
My ten e-mail máme k dispozici a jeho pravost nám potvrdilo Ministerstvo financí. Vyplývá z něj, že by úředníci měli projekty dceřinek Agrofertu kvůli možnému střetu zkontrolovat znovu jeden po druhém. Úředníci by měli zvážit, zda konflikt zájmů, včetně situace, která by mohla být objektivně vnímána jako konflikt, existoval kdykoliv během procesu vedoucí k rozhodnutí o zadání té zakázky společnosti. Prostě zjednodušeně - vzít si to opět krok po kroku a rozhodnout se, jestli u té konkrétní žádosti, kterou nějakým způsobem už zpracovávali, vyhodnocovali, o které si teď třeba myslí, že je v pořádku a že by ji teoreticky měli udělit a přiklepnout Agrofertu, jestli všechny ty kroky prostě byly v pořádku a jestli někde v průběhu procesu nemohl nastat nějaký střet zájmů. Pokud by byl zjištěn, tak by se mělo ověřit, zda byl vyřešen v daném okamžiku. A v opačném případě by museli úředníci rozhodnout, zda je potřeba řešit střet dodatečně nyní. Takže je to trošku komplikované a vlastně zjednodušeně řečeno to nahrává tomu, že by si měl někdo sednout a opravdu si projít žádost po žádosti a každý procesní krok po procesním kroků a vyhodnotit, jestli tam někde prostě to riziko střetu zájmů nebylo a není to potřeba teď řešit.

A víme, o kolik žádostí jde? Jinak řečeno, kolik práce s tím úředníky ještě čeká?
To bohužel nevíme. My s určitostí víme, že dceřiné společnosti Agrofertu žádaly o dotaci ze Státního fondu životního prostředí, tedy že chtějí podporu z Operačního programu Životní prostředí. Fond nám ale žádný seznam neposkytl s vysvětlením, že žádosti nejsou evidovány podle konkrétního žadatele. Takže netušíme, jestli jsou to jednotky nebo desítky žádostí a o jaké objemy peněz jde. 

Ta otázka, jestli Agrofertu poskytnout, nebo neposkytnout evropské dotace, se točí kolem střetu zájmů. Jaká je definice? Ptám proto, zda jsou obavy českých nebo evropských úřadů vůbec opodstatněné.
Definice střetu zájmů v evropské legislativě je trošku širší. Já už jsem to naznačila, že se tam popisují rodinné nebo citové vazby, politická, národní spřízněnost, hospodářský zájem nebo nějaký jiný přímý i nepřímý zájem. Ptala jsem se na to třeba Jana Dupáka z Transparency International, který se střetem zájmů dlouhodobě zabývá. A ten mi potvrdil, že asi není úplně na místě trestat dceřinky Agrofertu tím, že by se jim dotace neudělovaly, ale že je prostě potřeba se podívat na český zákon a ten český systém a ujistit se, že ho máme správně nastavený.

Pochybnosti jsou určitě namístě, protože my víme dlouhodobě, že český zákon o střetu zájmů není správně napsaný. Hovoří se o jeho novelizaci, takže je správné, že se tím úředníci zabývají. Na druhou stranu nemusí to nutně znamenat, že skutečně žádosti o dotace nejsou v pořádku a že by do nich Andrej Babiš jako premiér nějakým způsobem zasahoval. Nemůžeme určitě říci, že riziko tady je u každé jednotlivé dotace. Ale je to na posouzení těch úředníků, kteří teď budou rozhodovat.

Ty jsi zmiňovala, že jsi celou věc řešila s Transparency International. Byl ještě nějaký další odborník, který se ti k tomu vyjadřoval? Jaký by měl tedy být ten ideální postup? 
Ano, nebudu tu citovat asi všechny komentáře odborníků, které k tomu měli, ale kromě Jana Dupáka z Transparency International jsem se o tom bavila s Markem Zelenkou ze spolku Oživení, který se dlouhodobě věnuje i střetu zájmů třeba na komunální úrovni a potom s Lukášem Krausem z Rekonstrukce státu. A vlastně všichni se shodli na tom, že je potřeba najít nějaké funkční řešení na naší tuzemské úrovni. Řešení nemusí nutně znamenat zastavení dotací, ale je prostě opět potřeba nastavit nějaké opatření nebo nějakou kontrolu, která bude funkční i v očích Bruselu. Takže pořád se to točí kolem české legislativy, českých postupů, které asi očividně nejsou nastaveny úplně správně, když nyní úředníci váhají.

Zajímalo by mě teď, jak bude vypadat další postup. Víme, jak se resorty zachovají, co budou dělat dál?
Zase to bude taková trochu nic neříkající odpověď, protože Ministerstvo financí mi řeklo, že výklad Evropské komise na tyto “obecně položené otázky” byl předán poskytovatelům dotací, tedy těm jednotlivým úřadu, ministerstvům, které vlastně rozhodují, komu dotace přidělit nebo ne a že nyní bude na nich, jak nastaví to ověřování absence střetu zájmů. Tedy jinak řečeno, nechávají to aktuálně na jednotlivých ministerstvech a úřadech, aby si to vyhodnotily a aby se podle toho zařídily. Takže my netušíme, co se teď bude dít, jakým způsobem se bude rozhodovat.

A ani jak dlouho předpokládám? 
Ani jak dlouho. Ano. 

Není tam žádná lhůta, do které se to musí vyřešit?
Žádná lhůta daná není. Je to asi spíš o úřednících a i o trpělivosti holdingu Agrofert, který teď čeká, jak bude s jeho žádostmi naloženo.

Co jeho zástupci říkají právě na postup českých úřadů, že tím pádem musí čekat na peníze z EU?
Já jsem se ptala tiskového mluvčího Agrofertu, zda ví, jaký je ten důvod, že jejich žádosti nebyly schváleny, zda mají nějaké zdůvodnění třeba od úřadů. Ale Pavel Heřmanský, tedy tiskový mluvčí koncernu, mě odkázal na Státní fond životního prostředí s tím, že vedení dceřinek podalo žádosti v souladu s pravidly a že nevědí, proč se nic neděje, když míč je teď na straně fondu.

Když jsme říkali, že není jasné, o kolik žádostí o dotace jde, víme aspoň, o kolik peněz Agrofertu nebo jeho dceřinek se hraje?
Bohužel nevíme. Je to trošku složité, protože jsou to žádosti, u kterých ještě nedošlo k finálnímu rozhodnutí. Není tu žádná smlouva mezi poskytovatelem dotace a žadatelem, takže je to trochu taková šedá linie. Úředníci určitě někde na stole ty seznamy mají a vědí přesně, o jaké částky jde, protože existuje proces, kdy vybírali, jestli projekty odpovídají pravidlům a jestli skutečně mají být zařazeny do zásobníku projektů, ze kterých se potom vybírají jednotlivé žádosti. Ale jak už jsem řekla, Státní fond životního prostředí mi třeba řekl, že to neevidují podle konkrétního žadatele, takže mi nejsou schopni říci, o kolik zrovna jde peněz v případě dceřinek Agrofertu, o kolik jde projektů. Takže toto by asi vyžadovalo nějaké větší pátrání a nejsem si jistá, jestli skutečně takový seznam existuje, jestli takto jednoduše by to šlo říct. Musíme si asi počkat až na rozhodnutí, zda ty dotace budou, nebo nebudou přiděleny.

Dá se čekat, že bude koncern otálení ministerstva nějak řešit? Má nějaké páky, když to tak řeknu?
Víme třeba, že v minulosti v letech 2019, 2020 obdobně váhalo Ministerstvo průmyslu, zda má schválit několik žádostí o dotace firem z koncernu. Zdůvodňovali to právě tím probíhajícím auditem ke střetu zájmů, který začal zkraje roku 2019. A tehdy se skutečně Agrofert obrátil kvůli těm průtahům na soud. Šlo tehdy o dotace za zhruba 123 milionů a firmy čekaly na rozhodnutí řadu měsíců, v některých případech to byly i roky, a to i poté, co už byl audit uzavřen. Takže Agrofert tehdy oprávněně podal tzv. žaloby na nečinnost a těmi se domáhal, aby resort, tehdy vedený ještě ministrem za ANO Karlem Havlíčkem rozhodl, a to jakkoliv.

A pražský Městský soud dal tehdy Agrofertu za pravdu. Řekl, že dokud byl audit otevřený, bylo od úředníků legitimní vyčkávat. Ale poté, co dostali do ruky závěrečnou zprávu, tak už měli rozhodnout. Jestli si tento postup může a bude opakovat, to bychom spekulovali, ale vyloučené to samozřejmě není. Agrofert tuto možnost má. Ještě bych ráda dodala, že to občas vypadá, že téma střetu zájmů ve veřejném prostoru přiživují novináři, ale teď se ukazuje, že je to něco, co reálně zaměstnává lidi na úřadech už několik let. A ten problém se dost často řeší i na nižších úrovních v komunální politice, jak mi třeba potvrdil právě Marek Zelenka ze spolku Oživení, který se snaží pomáhat lidem na nižší úrovni, aby se předcházelo korupci, aby se předcházelo střetu a aby se řešily tyto problémy, které se třeba dosud neřešily. Dotace se dnes čerpají napříč celou zemí a čerpají je i obce. Takže toto téma se řeší i na komunální úrovni a jen se o tom možná tak často nemluví. A tady se ukazuje, jak moc je potřeba mít správně nastavená pravidla, jak mít nastavenou legislativu, aby český zákon o střetu zájmů nebyl jen tím Lex Babiš jak o něm bývalý premiér mluví, ale aby to bylo skutečně funkční pro všechny situace a pro všechny případy a nemířilo to opravdu jen na jednu osobu.

V podcastu byly dále využity zvuky z České televize.