Spurný k Dozimetru: První obvinění začínají vypovídat, chtějí spolupracovat s policií

Matěj Skalický mluví s Jaroslavem Spurným, investigativním reportérem Respektu

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

29. 6. 2022 | Praha

První lidé stíhání v korupční aféře Hlubuček a spol. začínají vypovídat. Chtějí se stát spolupracujícími obviněnými. Vyplývá to z informací, které má investigativní novinář týdeníku Respekt Jaroslav Spurný. Co se po 14 dnech děje v kauze Dozimetr? A o čem všem ještě veřejnost neví?

Editace: Janetta Němcová
Sound design: Damiana Jansová
Rešerše: Ondřej Franta
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

14 dní od velkého policejního zátahu na pražském magistrátu a také v pražském dopravním podniku. Co všechno se za tu dobu událo? 
Událo se toho hodně, samozřejmě bychom o tom mohli mluvit dlouho, ale já si myslím, že jsou tam dvě hlavní roviny. Jedna je trestní, druhá je politická. O té politické je toho hodně. Asi nejdůležitější je, že ministr školství Petr Gazdík končí na konci června, bude nahrazen novým mužem. To je první věc. Druhá věc, že to samozřejmě otřáslo důvěryhodností STANu i vzhledem ke Stanislavu Polčákovi, který evidentně měl s jedním z obviněných velké kontakty. Ono se to tak směřuje, zásluhou i pátrání novinářů, do různých komunálních zákoutí. Dopravní podnik třeba odhlasoval změnu stanov, už nesmí vedení uzavírat smlouvy nad 50 milionů, do teď to bylo šest miliard. A spoustu věcí politicky. 

„Ten tak nově nebude moct bez souhlasu vedení města rozhodovat o transakcích nad 50 milionů korun…primátor Hřib chce zavést i další protikorupční opatření..(ČT24, 27.6.2022)“

„A jak říká zastupitel Zdeněk Zajiček z ODS, má to zlepšit kontrolu vedení města při prodeji nebo nakládání s nemovitostmi této firmy. (ČRo, 17.6.2022)“

Já si myslím, že ale podstatná tady v tomto případě je trestní rovina. Tam známe obvinění. To obvinění uniklo, my nevíme, co všechno tam policie dala, co všechno ve skutečnosti ví. Já si myslím, že toho ví víc, než je zveřejněno. To je první věc. Druhá věc - část těch obviněných - samozřejmě na ně to nějakým způsobem dopadá. Máme tam jednu sebevraždu už mezi obviněnými a část těch obviněných je ve vazbě. A samozřejmě to na každého působí nějakým způsobem a je větší pravděpodobnost, že budou vypovídat. Mé informace jsou, že minimálně jeden nebo dva lidé se už pokoušejí vypovídat, rádi by se stali spolupracujícími obviněnými. To znamená, že policie vlastně teprve teď začíná do těch trestních úkonů zpracovávat to, co ví, a má teď v nejbližších dnech, řekněme, to trvá tak měsíc od vyšetřování, obrovskou šanci zjistit u těch obviněných co nejvíce informací, protože oni jsou nejvíce náchylní mluvit, zachránit sami sebe na úkor těch ostatních.

Jedním z velkých témat této kauzy je nesvéprávnost Michala Redla. Lobbisty, podnikatele, který je považován za hlavu celé té zločinecké skupiny. Už se ví, jak přišel k tomu posudku, podle kterého je nesvéprávný? Já k tomu ještě připomenu zjištění Deníku N, podle kterého soud nedávno prodloužil tu nesvéprávnost na dalších pět let.
On ji prodloužil a zároveň upravil, protože pan Redl se chtěl ženit, to znamená, že tam se dělaly nějaké kroky směrem k jeho výhodám, aby si toho mohl víc dovolit. On byl poprvé vyhlášen částečně nesvéprávným někdy v roce 2007, 2008, pokud si dobře pamatuji, v rámci vyšetřování té slavné kauzy Radovana Krejčíře a potom mu to bylo prodlouženo v roce 2014, tuším 2018 a teď každé čtyři roky. Jako je tam samozřejmě důležitá. On není nesvéprávný natolik, aby se nemohl zúčastnit všech těch úkonů vyšetřování, případně soudu.

„Posuzovaný je zvýšeně aktivní, má zvýšené sebevědomí a má sklony k tomu činit neuvážená jednání, která by jej mohla poškodit. (168 hodin, 26.6.2022)“

„V důsledku duševní poruchy je u posuzovaného narušena schopnost adekvátně a přiměřeně rozhodovat v majetkové a finanční oblasti, má špatný odhad sociální reality.“ (168 hodin, 26.6.2022)“

Je otázka, nakolik ty posudky za prvé, nakolik říkají, jestli je schopen se účastnit soudního řízení, jestli rozpozná, o co vlastně jde, a za druhé, nakolik můžou být v uvozovkách cinknuté, nakolik jsou pravé, protože vlastně všichni lidé včetně policistů a včetně těch odposlechů, kteří přišli do styku s Michalem Redlem, tak nemají pocit, že by byl nějak duševně nemocný, což samo o sobě nemusí nic znamenat. 

„Ministerstvo spravedlnosti nařídilo prověřit postup znalců a soudců, kteří rozhodli o nesvéprávnosti podnikatele Michala Redla. (ČRo Zlín, 21.6.2022)“

„Pan ministr vydal pokyn k okamžitému zahájení dohledu nad postupem okresního soudu Plzeň - město ve věci rozhodnutí o omezení svéprávnosti pana Michala Redla. Současně ministerstvo prověří i postup znalců v oboru psychiatrie ve stejném případu. (mluvčí Vladimír Řepka, Radiožurnál, 21.6.2022)“

Ale vzhledem k tomu, že tu máme rozhodnutí ministra spravedlnosti Pavla Blažka, že prověří to prodlužování té částečné nesvéprávnosti a je tu také odvolání Krajského soudu v Plzni, což nebývalo dřív běžné tady v tomto v tomto případě, tak se zdá, že podstatně víc lidí, kteří mají více informací než my, se domnívá, že je ta nesvéprávnost nebude zřejmě až tak horká.   

A může jakýkoli verdikt v tady té části té kauzy, to znamená nesvéprávnost a Michal Redl, ještě ovlivnit tu současnou kauzu, kdyby náhodou to odvolání dopadlo? Kdyby ministerstvo prověřilo postup okresního soudu v Plzni a zjistil, že tam došlo k nějakému pochybení, že pochybili znalci, soud?
Ono to může mít dopad samozřejmě na ty soudce, kárné řízení na znalce. Tam dokonce falšování tady těchto posudků může být i trestné. V tomto bych nechtěl předbíhat. Na samotnou kauzu to momentální dopad nemá. Mělo by to dopad v okamžiku, kdy by se zjistilo, že Michal Redl je skutečně neschopný rozpoznat jaksi úskalí toho trestního řízení, výpovědí, obhajoby a dalších záležitostí a v tom případě by z té kauzy vypadl. Já to ale nepředpokládám.

Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk mi v jedné z minulých epizod Vinohradské 12, která se věnovala právě politickým dopadům kauzy Hlubuček a spol., říkal, že bychom měli chtít po Starostech odpovědi, proč nechali to spojení s Michalem Redlem dojít tak daleko. Jaké odpovědi očekáváte vy, jak hluboko to spojení STAN a Michal Redl sahá?
Já jsem mluvil jak s Petrem Gazdíkem, tak se Stanislavem Polčákem, což jsou hlavní dva lidé, kteří komunikovali s Michalem Redlem, ale především s jeho otcem, dokud žil, Petrem Redlem. Problém je, že to propojení bylo velmi hluboké. Ta rodina pochází ze Zlínska. Petr Redl byl ve Zlíně velmi známou osobou a prostě vědělo se o něm, co je zač - Slušovická minulost, agent StB a další záležitosti.

Vědělo se i o tom, že má tak trochu problémy se svým synem, který tam patřil ke zlaté mládeži, ale zejména to byl ten případ Radovana Krejčíře, ve kterém Michal Redl vystupoval aktivně. A tyto informace všechny věděli nejpozději od roku 2017 jak Petr Gazdík, tak Stanislav Polčák minimálně. A opravdu s tím nic nedělali. Petr Gazdík říká, jako že byl naivní, že mu Michal Redl říkal, že vlastně spojení s Krejčířem bylo z jakési mladické nerozvážnosti, že byl tehdy blbý a že teď už je jiný, Petr Gazdík tvrdí, že mu to věřil, ale Stanislav Polčák tady toto nechce komentovat, ten zná tu rodinu o něco dřív a vlastně ji ke STANu přitáhl.

Ale ta odpověď není důležitá jenom pro STAN, ale je důležitá, myslím si, i pro veřejnost. Opravdu tady byla řada podezřelých okolností a politické strany, jejich představitelé, by měli vysvětlovat, ne říkat, že byl blbý, ale proč to v nich nerozsvítilo to varovné červené světýlko, aby si řekli: pozor, tak tady od těch peníze nechceme, protože to může nějakým způsobem smrdět.

Já sám si to vykládám…pan Gazdík a pan Polčák, ale toto je čistě moje spekulace, se seznámili s Petrem Redlem v době, kdy byl skutečně velmi významný zlínský podnikatel. A teď to přeženu, oni byli kluci z malých vesnic z okolí Zlína a jaksi k němu vzhlíželi a byla pro ně zřejmě jakási čest, že se s ním sešli. Potom v okamžiku, kdy z toho začaly téct, třeba nevině, nějaké peníze, tak se to napojilo. Já neznám, jaksi úplně přesně machiavellistické schopnosti Petra Redla, ale z toho, co se vyvinulo, z toho, co víme dnes, tak minimálně měl k té straně blízko, minimálně ta strana mu vycházela vstříc.

A dá se říct mimo jiných sponzorů, jak významným sponzorem a donorem byla právě rodina Redlových v případě Starostů?
Tak to je otázka pohledu. My samozřejmě nevíme, co všechno rodina Redlů starostům přispěla nebo nepřispěla. My máme přesné informace nebo částečně přesné informace od roku 2016, kdy ty účty stranické jsou transparentní. Tam jsme se dopočítali sumy něco přes 3 miliony korun od Petra Redla, případně později od Michala. Ovšem nevíme, jestli tam nešly nějaké peníze úplně jinou formou, já nevím, nákupu letáků, zaplacení billboardů a podobně...Myslím si, že tady toto policie v současnou chvíli prověřuje, není v silách novinářů tady toto zjistit. Ta suma, kterou známe, v těch příjmech Starostů působí vlastně málo, protože tam byly roční příjmy v minulém volebním období zhruba 20 milionů jenom od státu a vlastně 3 miliony za těch pět let vypadá jako nic. Na druhou stranu, když si uvědomíme, že třeba loni byli Starostové ve ztrátě 6 milionů, tak takové 3 miliony dokážou tu ztrátu citelně snížit.

Mimochodem Starostové nebyli jedinou politickou stranou, kterou Redlovi sponzorovali, psalo se také o ODS. Hospodářské noviny dokonce upozornily na to, že Michal Redl měl mít blízko k někdejšímu zlínskému hejtmanovi za ODS Liboru Lukášovi. Je to běžné, že se takto rozhodí sítě na všechny strany?
To se vždycky rozhazuje a vždycky se zkouší, která strana a jak moc náchylná je s vámi komunikovat, jak moc je schopná vám vyjít vstříc. K té známosti Michala Redla i Petra Redla s bývalým hejtmanem panem Lukášem z ODS - já bych se tomu moc nedivil. Zlín je fakt relativně malé město, to má necelých 100 000 obyvatel, já jsem tam nějakou dobu bydlel a vím, že tam se vlastně všichni znají. A když tam máte nějaké večírky, řekněme těch celebrit, těch lidí, kteří ten Zlín, neřekl bych ovládají, ale něco tam znamenají, tak najednou to není moc lidí.

A najednou tam máte prostě tu soudce, tu nějakého významného galeristu, tu pana Redla…prostě oni se sejdou, nemůžou se minout. A navíc samozřejmě krajské zastupitelstvo včetně hejtmana sedí v budově číslo 13 bývalého areálu Svit, to je ten slavný Baťův mrakodrap. A ten dům patřil Petru Redlovi a měl tam kanceláře, nebo patřil některé z jeho firem a měl tam kanceláře, oni se nemohli potkávat. Jak daleko šlo jejich přátelství, to v tento okamžik netušíme. Zatím víme, že Petr Redl dal ODS půl milionu.. 

„S Liborem Lukášem se podnikatel stýkal mimo jiné před krajskými volbami v roce 2012. Tehdy Lukáš ve Zlínském kraji působil jako první náměstek, hejtmanem byl v předchozím volebním období mezi lety 2004 a 2008. Právě v roce 2012 přitom na účet ODS doputovaly dary ve výši 1,7 milionu korun od různých firem nebo lidí spojených s Redlem. Vyplývá to z veřejně dostupných zdrojů. ODS v reakci na zjištění vybrané dary zpětně prověří. (Hospodářské noviny, 27.6.2022)“

 

Tak máme tu jiné příklady podnikatelů, kteří takto sponzorovali tu tam něco, tu tam něco a čekali, že z toho třeba něco pro ně poplyne…
Já tuto práci dělám profesionálně od roku 1990, a když to maličko přeženu, tak vlastně nepíšu o ničem jiném. V kontextu - o něčem, co bohužel prorostlo českou společností a o ovlivňování, já nebudu říkat podivných podnikatelŮ, vůbec jakoby propojení toho kapitálu A politiky. Já jsem poprvé na to narazil někdy v roce 1994, kdy jeden bankéř, jméno už není podstatné, on byl potom odsouzeni na pět let do vězení, už nežije, tak někdy v roce 1992 sponzoroval ODS, ODA a lidovce docela na tu dobu obrovskými sumami, tam šlo o 50 milionů pro dvě strany a o 20 milionů pro třetí stranu. A ani nevím, jak to tehdy dopadlo, ale bylo jasný, že si kupoval přízeň a že za tu dobu prostě získal nějakou banku, se kterou mohl podnikat. Později těch případů bylo hrozně moc. Hodně se psalo o případu bosse podsvětí Františka Mrázka, ale já bych asi mohl vzpomínat jakoby strašně moc…Jako sociální demokracie a její nějaké rozhodnutí ohledně zbrojních nákupů, tam jsem taky narážel na propojení a na úplatky. Třeba velká kauza byly Gripeny.

„Sociální demokraté odmítají názor ODS, že mají ze zprávy o vyšetřování korupce při nákupu a pronájmu letounů Gripen strach. (ČRo, 10.2. 2010)“

„Vyšetřování údajných úplatků v kauze pronájmu švédských Gripenů pro českou armádu skončilo. Protikorupční policejní služba rozhodla, že nikoho stíhat nebude. Policie nenašla dostatek důkazů, aby mohla někoho obvinit. (ČRo, 30.11. 2009)“

Byť policie to řádně nevyšetřovala tehdy, ale tam bylo velké podezření, že tento obrovský obchod, že firmy, které nám to nabízely, British Aerospace a švédská firma Saab, tak bylo známé tehdy, že tyto zakázky získával pomocí úplatků, jinak za to dostali obrovské pokuty. Bohužel toto propojení je velmi silné. A řekl bych tady jeden drobný postřeh v Česku, pokud narazím na tyto, zůstaneme u slova podivné podnikatele, kteří sponzorují politické strany nebo kteří s nimi mají kontakty nebo kteří si je nějakým způsobem vodí na provázku, tak mají většinou počátek v 80. letech.

A mají počátek v něčem, co se jmenovalo podniky zahraničního obchodu anebo ve Slušovicích. A tito lidé už v 80. letech mohli trochu podnikat, protože jste měl kontakty, protože jste měl dobrý kontakt na Komunistickou stranu a Ústřední výbor KSČ. A to přinášelo obrovskou korupci, obrovské vazby. A tito podnikatelé přenesli tento způsob do těch 90. let a dodneška jsme se ho pořádně nezbavili. A když se podíváme na tento poslední případ, který je víc než 33 let po pádu Železné opony, tak zase na počátku toho přátelství stojí muž ze Slušovic, který dělal ve Zlíně kariéru už v 80. letech, kariéru, která se tam běžně dělat nemohla, prostě proto, že měl tyto kontakty.

Hodně se teď mluví o tom, že média referující o kauze Hlubuček a spol. mají podobné informace jako policisté, ne-li úplně přesně stejné. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS už informoval o tom, že možné úniky z policejních spisů prověřuje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Ta rychlost, s jakou se v tomto případě novináři dostali k informacím, byla pro vás překvapivá?
Ta rychlost ne, ale to množství těch informací, které byly zřejmě do 24 hodin, ze dne na den, to bylo fascinující. To bylo, to bylo něco neuvěřitelného. Samozřejmě, když máte 13 obviněných a rozdáte ty texty těm jejich obhájcům, když máte příkazy k domovním prohlídkám asi v 46 místech, kde to dělali, tak tam také musíte docela přesně napsat, o co jde a kdo je stíhaný atd.. to znamená, že už to máme spoustu papírů a dokumentů, které nemusely uniknout z policie. 

„To, že všichni víme, že byl vzat do vazby pan Hlubuček a že je podezřelý z trestného činu, to je v pořádku. To, že kolují v médiích a objevují se podrobnosti ze spisu, z vyšetřování, to už je problém, který je tu opakovaný, děje se opakovaně. Někdy je to hodně složité, nevíte, jestli je to od obhájců, policie, státních zástupců. (Partie Terezie Tománkové, 19.6.2022)“

Petr Fiala (předseda vlády)

Já si nemyslím, že by unikaly informace z policejních spisů, to určitě ne, ale unikají informace z toho usnesení o obvinění a já opravdu v tento okamžik nevidím nejmenší důvod, proč by měly unikat od policie. A jinak s těmi úniky informací, jestli můžu ještě jednu větu, tam často unikají, a to se mi nikdy nelíbí, protože já jako novinář, každý novinář by měl pracovat ve veřejném zájmu a já bych měl používat ty informace, když už je mám, jaksi citlivě. Nevím, v jakém veřejném zájmu je třeba čistě příklad zveřejnění, že se někde distribuoval kokain na nějaké večírky. Ano, to je v pořádku, ale jakým způsobem to aplikovali a kdo všechno to aplikoval, to už je informace, která je nadmíru, ta už je příliš osobní a vůbec ničemu nepomůže. Velmi explicitní jsou ty přepisy odposlechů…Přesně a v okamžiku, kdy s tím pracujete, tak vám jde spíš o skandál než o veřejný zájem a to prostě není dobrý.

„Mám nějaký plán, ten jakoby představím, a chci, abychom byli, kurva, jako spokojení, a to jsou věci, na které jsme jako čekali a které mají přesah oproti tady těm, kurva. Jako je to příjemné. Potřebuju, aby mezi náma, minimálně mezi náma dvěma, byla absolutní důvěra. (Novinky.cz, 16.6.2022)“

„Takhle to nemá být, pojďme to dělat jinak, my si nechceme číst věci, které nepřísluší nikomu jinému než těm, kteří vyšetřují a jsou vyšetřováni. My budeme hledat legální cesty, jak tomu zabránit, protože právo na spravedlivý proces musí mít každý a posiluje to naši důvěru ve spravedlnost. (Partie Terezie Tománkové, 19.6.2022)“

Petr Fiala

Z posledních dní mě zaujala ještě jedna zpráva, respektive analýza Sabiny Slonkové ze serveru Neovlivní.cz, která porovnávala kauzu Rath, kauzu Hlubuček a spol. s tím, že upozorňovala na to, že podle jejích informací policisté nemají přímý důkaz, že by Hlubuček přijal nějaký úplatek. Může to být podle vás ten zásadní problém? 
Ono se to totiž zdá, psal jsem o tom i já. Ten případ má dvě roviny. První rovina je, že jsou obviněni a to je paragraf ze zločinného spolčení, on ten paragraf zní trochu jinak, ale je ze zločinného spolčení. A druhá věc, že to zločinné spolčení se musí dokázat některými trestnými činy. Ale tam už není až tak důležité, jestli pan Hlubuček konkrétně ten úplatek dával a někomu ho nesl, nebo ho někde schválil, tam už je důležité, že to schvalovali v nějaké pospolitosti. To za prvé.

Za druhé zase zločinné spolčení samo o sobě, nedopátral jsem, že by to policisté použili v tomto korupčním prostředí. Ono se to třeba používá v běžné kriminalitě jako krádeže aut, tam jsou organizované skupiny atd. Je to nový krok a samozřejmě to bude docela zajímavé, ale já si myslím, že to, co se nám zdá, že policie má málo důkazů k jednotlivým obviněným a k tomu, co udělali, jaké úplatky rozdali, my víme ve skutečnosti zatím o úplatku 1,8 milionu, který byl převzat. Potom tam figurují další dva úplatky, z nichž jeden prostě vůbec nebyl vyplacen a u druhého je to trošku komplikované. Ale já si myslím, jak jsem mluvil se svými zdroji, že je policie už má minimálně osm dalších případů, kde dokáže přiřadit už ten pohyb těch peněz, to možné rozdělování, takže ono se to bude hýbat a taky bude záležet na tom, co řeknou ti samotní obvinění.

Takže policie tu má v ruce nástroj, který teď zkouší použít, a uvidíme, jak si s tím poradí státní zástupci, kteří to evidentně schvalují, ale potom soudy. První signál je, že soudy poslaly někoho do vazby. To znamená, že soudci, kteří mají trošku jiné uvažování, považují ty důkazy za dost přesvědčivé a zároveň si myslí, že by ty lidi měli být ve vazbě proto, že skutečně můžou to vyšetřování za prvé ohrozit a za druhé, že jim může prospět to, že jsou ve vazbě.

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, podcast, kauza Dozimetr, Petr Hlubuček, Jaroslav Spurný