Škrty vláda podporu neztratí. Než se změny projeví, bude to trvat a lidé se na to připraví, soudí politolog
Vládní reformy teď vzbuzují pravděpodobně větší emoce, než jaký budou mít ve skutečnosti dopad, domnívá se politolog Michal Pink z Katedry politologie Masarykovy univerzity. Pro některé vládní voliče můžou být změny příliš mírné. „Musím ocenit, že vláda složená z pěti stran umí najít shodu a spolupracovat,“ vyzdvihuje v pořadu Host Dne na Moravě.
Když vláda ve čtvrtek představovala reformy a škrty, ani Pink nedokázal naplno udržet u dlouhé tiskové konference pozornost. „Jako politologa mě to ale zajímalo. Očekával jsem, že opatření budou v některých oblastech daleko razantnější. Jde ale o vybalancovaný materiál, který pravděpodobně vzbuzuje větší emoce, než jaký bude mít v realitě efekt,“ soudí Pink.
Prohrála si vláda balíčkem ekonomických opatření další volby? Nebo může návrh snížení schodku státního rozpočtu být v důsledku aspoň pro část voličů potvrzením jejích schopností? Odpovídá politolog Michal Pink
Kabinet Petra Fialy (ODS) podle něj ztrátu voličů neriskuje.
„To, jak jim bude stát brát peníze z kapes, uvidíme až se zpožděním, protože opatření začnou platit později, daňová přiznání se budou vyplňovat až za dlouho. Do té doby je čas, aby si voliči připravili prostor, jak s opatřeními naloží a co udělají, aby dopad na ně osobně byl co nejpřijatelnější,“ je přesvědčený Pink.
Reformy se nejen do peněženek lidí, ale i do státní kasy promítají až se zpožděním, konkrétní dopady tak podle Pinka nebudou zřetelné dřív než za dva tři roky.
Vládní voliči navíc podle Pinka podporují spíš svobodný trh než přerozdělování, platí to zejména pro voliče ODS a TOP 09, ale i pro podporovatele Pirátů.
Nátlakové akce nepatří k dialogu, uvedl Fiala po jednání tripartity. Středula stávkovou pohotovost hájí
Číst článek
„Podíl nespokojených lidí, pro které budou reformy málo razantní, bude nakonec menší než podíl těch, kteří nakonec zjistí, že tyto kroky vedou k srovnání veřejných financí,“ usuzuje Pink.
Nepředpokládá ale, že by se na opatřeních, které vláda připravila, bude něco výrazně měnit. „Tyto politické strany nemění svůj program podle toho, jak se mění nálady ve společnosti,“ zdůrazňuje.
Body za jednotu
Body ale vláda ztrácí na tom, že nevystupuje v médiích obratně, připomíná Pink. „Myslím si ale, že je to přeceňované,“ dodává.
Naopak si cení toho, že vláda vystupuje jednotně. „V minulosti jsme zažili, že dvě vládní strany proti sobě vystupovaly jako vláda a opozice a útočily na sebe. V tuto chvíli působí vláda, i když je složená ze dvou kandidátních listin a pěti stran, velice soudržně. I když jsou si strany hodnotově vzdálené, umí najít kompromis. To je jedno z největších pozitiv,“ tvrdí politolog.
To ale platí pro vládu, ne pro její členy na celostátní úrovni. „O úroveň níž, než je vláda, už jsou různé animozity a slabiny, které mohou působit z hlediska důvěryhodnosti daleko hůř,“ věří.
Babiš v pasti
Opozici ve Sněmovně tvoří dvě strany, hnutí ANO a SPD Tomia Okamury. SPD ale Pink považuje za nesystémovou opozici, která nikdy nemůže s vládou spolupracovat. „Volební výsledky hnutí SPD by pak nebyly tam, kde si je Okamura přeje mít,“ říká politolog.
‚Učebnicové národohospodářské chyby.‘ ANO kritizuje navyšování daní, navrhuje spíš bránit jejich únikům
Číst článek
„Tomio Okamura je obchodník. Jeho cílem je mít co nejvíc hlasů, hodně poslanců a stranu, která za celé funkční období získá třeba 200 milionů korun. Kdyby šli do vlády, tak by se jejich protestní potenciál začala drolit a voliči by přešli jinak. To Okamura moc dobře ví,“ je přesvědčený Pink.
U hnutí ANO zase platí, že je to strana, která vznikla a která zanikne spolu s Andrejem Babišem, jejím předsedou.
„I když je otázkou, jestli chce po sněmovních a prezidentských volbách strana zažít další prohru s Babišem v čele. Babiš se sám chytil do pasti. Buď za sebe musí najít korunního prince, ale sám sebe totálně přeměnit,“ uzavírá Michal Pink.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
