Od roku 2026 by se mohlo volit jen jeden den. Vláda schválila novelu zákona
Volby by se mohly od roku 2026 konat jen v pátek od 07:00 do 22:00. Vláda dnes schválila ústavní novelu a nový předpis o správě voleb, které s tím počítají, řekl novinářům vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Podle předlohy ministerstva vnitra by také měly volby do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí dostat pevný termín v prvním celém říjnovém týdnu.
Změnit by se mohla i pravidla pro tvorbu volebních okrsků, vzniknout by měl nový informační systém správy voleb. Předlohu nyní projedná Parlament.
Vnitro v novele upozorňuje, že Česko je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny. Volební místnosti se nyní otevírají v pátek od 14.00 do 22.00 a v sobotu od 8.00 do 14.00. Podle nové úpravy by se volilo jen v pátek a celková doba hlasování by se prodloužila o hodinu.
Korespondenční volbu Čechům v zahraničí dlužíme už dlouho. Nejsou to odrodilci, míní senátor Czernin
Číst článek
Vnitro upozorňuje, že by to neznamenalo snížení nákladů na odměny členů volebních komisí. „Po ukončení hlasování je navíc potřeba počítat i s časem na sčítání hlasů, které bude probíhat do nočních hodin,“ stojí v důvodové zprávě.
Volební okrsky
Za nepružná označuje vnitro v návrhu dosavadní pravidla pro tvorbu volebních okrsků, která vedou k fixaci nynějších zhruba 14 800 okrsků a neumožňují snížení jejich počtu. Při celkovém počtu cca 8,5 milionu voličů připadá na jeden okrsek v průměru zhruba 570 voličů.
Skutečná lidnatost okrsků se liší případ od případu. „Existují okrsky přesahující tisícovku voličů, ale i okrsky o pouhých několika desítkách voličů,“ stojí v návrhu. Nová úprava má podle úřadu obcím „rozvázat ruce“ při slučování okrsků a redukci jejich počtu, což by znamenalo úspory.
Zákon počítá s vytvořením informačního systému správy voleb, který bude obsahovat jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí, registr kandidátních listin a přinese možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co zajišťuje regulérnost voleb a proč je nemohou ovlivnit žádné ‚americké firmy‘
Číst článek
To by mělo odstranit chybovost při předkládání kandidátek. Vytvoření systému by mělo podle návrhu stát 200 milionů korun, později se počítá s náklady 20 milionů korun ročně na údržbu systému.
Elektronická žádost
Voliči by také měli dostat možnost požádat o voličský průkaz elektronicky na kterémkoli obecním úřadě.
Dnes je nutné žádat výlučně tam, kde má volič trvalý pobyt. Zákon je spojený se změnou Ústavy, která by měla v duchu předchozích dohod zafixovat senátní obvody na 12 let tak, aby se neměnily kvůli změně počtu obyvatel každé dva roky při obměně třetiny horní komory.
Senátní, komunální a krajské volby by se pak měly konat vždy na konci prvního celého říjnového týdne. Pevný termín podle premiéra Petra Fialy (ODS) zamezí tomu, aby se volby konaly podle stávajících pravidel ve stále dřívějším termínu.
„Volby se neustále posouvají směrem k letním prázdninám a za chvíli by se konaly uprostřed prázdnin, což není situace, která by byla rozumná nebo dobrá,“ uvedl.
Sázka na Babiše? Ohromný přešlap, politici nemají shánět hlasy za každou cenu, tvrdí profi sázkař
Číst článek
První volby, kterých by se novela měla dotknout, budou senátní a komunální v roce 2026. Nejbližší volby ale Česko čekají dříve, konkrétně v roce 2024 senátní, krajské a do Evropského parlamentu. V roce 2025 se budou konat volby do Poslanecké sněmovny.
Jeden volební lístek
Mezi novinky bude podle Rakušana patřit také to, že při prezidentských a senátních volbách budou všichni kandidáti na jednom volebním lístku.
„Bude se zaškrtávat křížkem vybraný kandidát, může to zjednodušit i práci při počítání,“ uvedl. Navrhuje se i zrušení odvodu pojistného z odměn členů okrskových komisí. „Jednoduše v čistém si tak vydělají více než doposud,“ řekl.
Rakušan na twitteru doplnil, že dalším krokem musí být možnost korespondenčních voleb. „To jsme slíbili a tenhle slib musíme dodržet, i kdyby nás to mělo stát pár nočních zasedání Sněmovny,“ uvedl s odkazem na hrozící opoziční obstrukce.
V jeden den se do Parlamentu volilo od vzniku Československa, voliči chodili k urnám v neděli. Na dvoudenní volby přešlo Československo od roku 1971, kdy se 26. a 27. listopadu konalo první hlasování po vzniku federace, týkalo se to Federálního shromáždění i obou národních rad.
Systém zprvu převzaly i oba nástupnické státy. Na Slovensku se jednodenní volby v případě parlamentních konají od roku 2006, a to v sobotu. U prezidentských, komunálních a krajských voleb přešlo Slovensko na jednodenní hlasování už dříve.
