Začínají volby: 3 způsoby, jak správně hlasovat

Pojďme společně udělat takovou volební kuchařku pro lidi, kteří třeba volí poprvé nebo mají zmatek v tom, jak se v komunálních volbách vlastně volí. Za prvé je asi důležité říct, že každý z nás má víc než jeden hlas. Jak to? A kolik jich vlastně máme?
Ano, je pravda, že tento systém je trošku složitější a je jediný, kde máme víc než jeden hlas. Systém je uzpůsobený k tomu, abychom mohli volit jak stranické listiny, tak abychom mohli zaškrtávat kandidáty. Na kandidátních listinách máme v podstatě tolik hlasů, kolik se volí v naší obci zastupitelů. Výjimkou je pouze situace, kdy je obec rozdělena na více volebních obvodů. V takovém případě bychom měli pouze tolik hlasů, kolik zastupitelů se volí v našem obvodu. Ale takových obcí už je naprosté minimum, takže v 99 % případů máme tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva.

Já tady mám před sebou takovou velkou „plachtu“ kandidátních listin do pražského zastupitelstva. Vlevo nahoře je uvedeno 65 volených členů. To znamená, že mám 65 hlasů?
Ano, přesně tak. V jiných městech to samozřejmě bude jiný počet. V malých obcích to bude výrazně méně.

A komu můžu své hlasy odevzdat? Vždy jedné straně?
Máte v zásadě tři možnosti. Tou první možností je volit pouze stranu. Nahoře na vrchu kandidátní listiny, kde je její název, je velký čtvereček, do kterého můžete udělat křížek. A to znamená, že všechny vaše hlasy, tedy v Praze těch 65, odevzdáváte právě této kandidátní listině. Je to vlastně úplně stejné, jako kdybyste vykřížkoval všech 65 kandidátů na této kandidátní listině. Pokud jich tam tedy bude plný počet, což nutně být nemusí. Ale předpokládám, že zrovna v Praze to tak bude.

A když chci volit kandidáty samostatně, tak můžu? To znamená vykřížkovat políčka nalevo od jejich jmen?
Ano, to je ta druhá možnost. Vy v podstatě můžete hlasovat napříč kandidátní listinou a můžete si vybírat jednotlivé kandidáty z různých kandidátních listin, z různých míst – jak ty, co jsou na čele, tak ty, co jsou úplně vzadu nebo uprostřed. A volíte způsobem, že jim dáváte před jméno křížek. Křížků ale můžete udělat maximálně tolik, kolik se volí členů zastupitelstva. Pokud byste počet hlasů překročil, znamená to, že všechny hlasy budou neplatné. A to by byla velká škoda. Zároveň pokud byste křížků udělal méně a nevyužil všechny, tak je to také škoda, protože se okrádáte o část svého volebního práva.

Vy jste říkal napříč kandidátními listinami, to je to tzv. panašování hlasů? 60 hlasů dám jedné straně, pět třeba druhé, kde vykřížkuju kandidáty podle své libosti?
Ona je tu ještě třetí možnost, kdy vy můžete zakřížkovat jednu kandidátní listinu a potom se můžete rozhodnout dát hlasy určitému počtu kandidátů z jiných kandidátních listin.

Zkombinovat to.
Ano. Je to kombinace první a druhé možnosti. V takovém případě, pokud těmi křížky označíte třeba 10 kandidátů a jste v Praze, kde se celkově volí 65, tak té straně, kterou pak označíte, dáváte zbytek, tedy 55 hlasů. A tyto hlasy získá prvních 55 kandidátů na listině. Ještě můžeme doplnit, že pokud kombinujeme hlas pro stranu s hlasem pro jednotlivé kandidáty, je opravdu potřeba dát si pozor, abychom zaškrtávali kandidáty z jiných kandidátních listin. Pokud bychom zaškrtli kandidáta ze stejné kandidátní listiny, kterou jsme označili křížkem, byl by hlas pro tyto kandidáty neplatný. Nikoli ostatní hlasy, ale pouze tyto.

A když dám ještě příklad - 65 hlasů do zastupitelstva v Praze na magistrát, jedna kandidátní listina má 65 kandidátů a mně se líbí ještě třeba čtyři kandidáti na jiné kandidátní listině. Když zaškrtnu celou stranu a čtyři kandidáty na jiné kandidátní listině, tak to znamená, že mé čtyři hlasy se počítají a dalších 61 jde jedné straně.
Ano, je to přesně tak, jak říkáte.

Křížkování šedesátkrát je poměrně složité. Můžu si to předkřížkovat už doma, anebo všechno musím řešit až za plentou?
Zrovna toto je volební systém, u kterého je velmi vhodné si lístek upravit už doma, v klidu si ho připravit a ve volební místnosti už jen vhodit do volební urny. Samozřejmě, pokud se někdo cítí doma diskomfortně, protože má pocit, že by na něj někdo z příbuzných mohl vytvářet nátlak, může ho vyplnit až ve volební místnosti. A kdyby, nedej bože, došlo k tomu, že na někoho skutečně nátlak doma vyvinut je a on je nucen lístek vyplnit způsobem, který nechce, stále má možnost si ve volební místnosti vzít nový a za plentou ho vyplnit znovu.

Víte, co mě vždycky zajímalo? Proč se křížkuje a nekroužkuje?
Popravdě řečeno to nevím, ale asi je to praktičtější. Máme tady jednotlivé boxy a nikoli čísla. Navíc otázka, co bychom kroužkovali u strany? Myslím si, že křížek je asi lepší řešení.

Jestli to nemůže voliče zmást. Jsou totiž i volby v České republice, kde se kroužkuje.
Ano, je to pravda. Na druhou stranu si myslím, že to v tomto případě dává smysl. Kroužkovány jsou výhradně preferenční hlasy, zatímco tyhle hlasy jsou jiného charakteru. Jsou to hlasy, kterými přímo hlasujeme pro dané strany.

To znamená, že já nemohu v těchto volbách někoho preferenčně vykřížkovat? Nebo je to složitější než třeba ve sněmovních volbách?
Je to trochu jiné. Toto není preferenční hlas, je to v podstatě hlas pro stranu. Mimochodem, ono by stálo za to si přesně říct, co křížek pro kandidáta znamená. Je to velmi důležité a málokdo to ví.

Povídejte.
Přestože my můžeme křížkovat jednotlivé kandidáty a vzbuzuje to v nás pocit, že dáváme hlas přímo těmto lidem, realita je malinko jiná. My primárně vždycky dáváme křížkem hlas kandidátní listině, na níž ten člověk kandiduje. Jakýkoli náš hlas jde vždycky té příslušné kandidátní listině. A protože je to listinný poměrný volební systém, nejprve se všechny tyto hlasy sečtou bez rozdílu toho, jestli byly dány formou křížku pro celou stranu nebo formou několika křížků pro několik kandidátů na listině. Prostě všechny hlasy pro stranu se posčítají a na základě těchto hlasů pro jednotlivé strany se rozdělí mandáty. V Praze to bude těch 65, v Olomouci 45, v nějaké malé obci třeba sedm. A ve chvíli, kdy jednotlivé strany mandáty dostanou, tak teprve pak začínáme řešit otázku, kdo vlastně v té straně získá mandát. A protože je to poměrný systém, podobně jako třeba u voleb do sněmovny nebo do Evropského parlamentu, v první řadě bude rozhodovat pořadí na listině, které navrhla politická strana.

Toto pořadí se může změnit, ale může se změnit poměrně komplikovaným způsobem. Pokud některý z kandidátů má alespoň o 10 % hlasů víc, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta na této listině, posune se na první místo kandidátní listiny. Pokud takových kandidátů bude víc, seřadí se na prvních místech podle absolutního počtu hlasů.

Já jako volič tedy musím mnohem víc počítat, že mého favorita vykřížkuje spousta dalších lidí, aby se vůbec dokázal dostat výš.
Ano, dá se říct, že pokud volíte ve velkém městě, šance, že váš kandidát postoupí směrem vzhůru je pouze v případě, kdy podobným způsobem jako vy bude volit opravdu velké množství jiných voličů. V malých obcích to funguje mnohem efektivněji. Kandidátní listina je prostě kratší. Když je na ní sedm kandidátů, hranice 10 % nad průměr se překonává mnohem snáz. Ve velkých městech je to o poznání složitější.

Jak je to ve městech, kde se volí jak do městské části, tak do zastupitelstva? Aby si voliči nespletli volební lístky?
Systémy jsou v podstatě stejné. Jenom se liší počet hlasů.

Proč sčítání hlasů v komunálních volbách tak dlouho trvá?
Právě kvůli složitosti systému, kdy je potřeba počítat všechny křížky pro jednotlivé kandidáty a celé to odkontrolovat. Myslím si, že délka sčítání by v žádném případě neměla být nějakým kvalitativním kritériem. V minulosti v některých volebních komisích, a bohužel dokonce i v médiích, zavládl pocit, že rychle posčítat volby je správné. Velmi často můžeme od novinářů v sobotu ve 14 hodin slýchat první otázku na zástupce statistického úřadu „A kdy budou konečné výsledky?“ Nás by vůbec nemělo zajímat, jak rychle to bude, ale hlavně, jak kvalitně to bude. Právě komunální volební systém v minulosti přinášel při sčítání nejvíce chyb. Bylo by tedy dobré nevytvářet tlak na volební komise, aby sčítaly rychle, ale naopak se snažit dosáhnout toho, aby sčítaly maximálně přesně.

Nebojte, my si v sobotu počkáme. Tak či onak. Jak říkáte, že ten systém je složitý, nedal by se udělat jednodušeji? Nemají to v okolních státech jednodušší?
Vždycky to jde zjednodušit, ale pak rezignujete na nějakou vlastnost toho systému. Kdybychom rezignovali na možnost zaškrtávat jednotlivé kandidáty, bylo by to pak samozřejmě jednodušší. Ale lidé by přišli o to, co možná mají na komunálních volbách rádi. Na druhou stranu, přestože volič může zaškrtávat kandidáty, tak reálně volí spíš politické strany. V řadě případů tím spíš pomůže lidem na čele kandidátní listiny než přímo svým zakřížkovaným kandidátům. Jestli by se tedy mělo něco měnit, tak podle mě právě toto. Aby systém sčítání hlasů odpovídal tomu, jaký dojem hlasování ve voličích vyvolává. Pokud volič intuitivně na základě způsobu hlasování cítí, že může volit jednotlivé kandidáty, tak systém by s těmi hlasy měl nakládat jako s hlasy pro jednotlivé kandidáty, nikoli pro jejich strany. A to se nastavit dá.

Má otázka směřovala i k volební účasti. Jestli voličům nepřijde, že volby jsou složité, moc se v tom neorientují, byť jsou jim nejblíž z těch všech voleb, které tu v České republice máme. A tak k urnám nejdou. Volební účast je dlouhodobě nízká, pohybuje se do 50 procent.
Jak se to vezme, nízká. V kontextu voleb do sněmovny nebo prezidentských, což jsou volby prvního řádu, a jsou z řady důvodů atraktivní, tak ano, účast je nižší. Na druhou stranu, pokud ji budeme porovnávat s volbami krajskými, obvykle už je o několik procentních bodů vyšší. Rozhodně třeba vyšší než ve volbách evropských nebo ve druhých kolech voleb do Senátu. Spíše to ukazuje, že ze všech voleb druhého řádu jsou toto volby nejatraktivnější.

Zmínil jste Senát. Volí se i do Senátu, obměňujeme třetinu Senátu. Tam jsou volby jednodušší?
Ano, systém je velmi jednoduchý. V zásadě v prvním kole si vybereme lístek s jedním kandidátem, vložíme ho do obálky a vhodíme do volební urny. Nic víc se po nás nechce. V žádném případě nic nezaškrtáváme. Ve druhém kole je to ještě jednodušší, protože vybíráme nikoli z 5, 6 nebo 7 kandidátů, ale vybíráme pouze ze dvou. Jediný rozdíl je, že lístky nám nepřijdou předem domů.

Navíc obálky a lístky jsou barevně oddělené, neměli bychom si je tedy splést tam, kde se volí i v komunálních volbách. A vy jste už zmínil, že to jsou dvoukolové volby. Jsou většinové, ale někde mohou být pouze jednokolové. V jakém případě?V případě, že už v prvním kole se některému kandidátovi podaří získat přes 50 % hlasů, je rovnou zvolen. Těch případů bylo v minulosti velmi málo, většinou se druhé kolo koná. Bohužel musím konstatovat, že volební účast u druhých kol je výrazně, ale skutečně výrazně, nižší. První kola jsou u nás, až na jednu historickou výjimku, vždycky spojena s volbami komunálními nebo krajskými. Právě souběh dvou voleb výrazně zvyšuje volební účast v prvních kolech voleb do Senátu. Tím, že se druhá kola konají o týden později, už nejsou v souběhu s jinými volbami, a navíc se konají pouze na třetině území, dochází k výraznému propadu. Pochopitelně to souvisí i s celkově nižší oblibou Senátu, což je ovšem spíš negativní dědictví toho, jak byl Senát v 90. letech komunikován některými politickými stranami.

Pojďme teď k nějakým praktickým otázkám. Do volebních místností se chodí s občankou nebo pasem. V komunálních volbách mohou volit i lidé s evropským občanstvím a pobytem v Česku - jak je to u senátních voleb?
Volit můžou občané České republiky.

Co když nemůžu přijít do volební místnosti, ale hlasovat chci?
Můžete požádat, aby k vám volební komise vyslala své zástupce s přenosnou volební urnou.

A to v případě obou těch voleb, ať už jsou to senátní nebo komunální, ať už jde o senátní v prvním nebo ve druhém kole?
Já se domnívám, že ano, ale toto už je spíše otázka na zástupce ministerstva vnitra, které zodpovědné za organizaci voleb.

A co když jsem mimo svůj volební obvod? Třeba v nemocnici.
Volební průkazy jsou trošku problém. V komunálních volbách si ho vyřídit nemůžete, protože můžete volit pouze v místě trvalého bydliště. Tedy ve vaší obci. Nedává smysl si tedy vyřizovat volební průkaz, protože pokud v té obci jste, tak tam můžete odvolit, a v jiné obci z podstaty věci volit nemůžete. V senátních volbách by to mělo být možné, ale zase můžete volit pouze ve vašem senátním obvodě a ten není geograficky zas tak velký. Takže v podstatě v těchto volbách to velký smysl nedává.

V podcastu byly dále využity zvuky z Českého rozhlasu, České televize, webových stránek ministerstva vnitra a kanálu YouTube OrangeVideo Tube, Re:publikum.