Každý týden dostávám nějakou výpověď, uvádí k nízkým platům akademiků děkan filozofické fakulty

Vysokoškolští pedagogové z humanitních oborů hrozí stávkou nebo odchodem na střední a základní školy kvůli podprůměrným platům. „Celé vysoké školství je dlouhodobě podfinancováno a my se snažíme tuto situaci řešit,“ říká vrchní ředitelka sekce pro vysoké školství ministerstva Radka Wildová. „Dosud ne, ale chovám naději, že se blýská na lepší časy,“ věří děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jan Stejskal.

Tento článek je více než rok starý.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Distanční přednášky na vysokých školách. Pavel Píša pro monitory svých studentů na ČVUT v Praze.

Filozofické fakulty žádají okamžité navýšení prostředků na dorovnání platových rozdílů o stovky milionů korun (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Asociace děkanů filozofických fakult upozorňuje, že průměrná hrubá mzda odborného asistenta s vědeckou hodností na filozofických fakultách činí 33 500 Kč, tedy o přibližně 14 000 Kč méně, než dostávají v průměru učitelé na nižších stupních vzdělávání.

Přehrát

00:00 / 00:00

Profesoři a docenti univerzitních humanitních oborů hrozí stávkou nebo odchodem na střední a základní školy kvůli platům, které mnohdy nedosahují ani výše průměrné mzdy v regionu. Poslechněte si celé Pro a proti. Moderuje Lukáš Matoška

„Budu mluvit za svoji fakultu, která na tom ještě v porovnání s jinými fakultami humanitního směru na jiných univerzitách není tak zle,“ zmiňuje Stejskal.

Většinu našich zaměstnanců tvoří i odborní asistenti, tedy lidé, kteří po vysokoškolském studiu studovali ještě v doktorském studiu a jejich tarifní mzda je na naší fakultě 35 000 po zvýšení, které jsme provedli a našponovali tím naše možnosti na absolutní maximum. Na jiných fakultách je daleko nižší,“ upozorňuje Stejskal, který je také předsedou Asociace děkanů filozofických fakult.

„Každý týden dostávám nějakou výpověď, protože to lidé, kteří jsou sice srdcaři, už nemohou ustát se svými domácími rozpočty. Odcházejí buď do regionálního školství nebo do komerční sféry,“ popisuje situaci na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle Wildové ministerstvo má obavy z odchodu některých vysokoškolských pedagogů na základní nebo střední školy. Zároveň opakuje, že současná situace není žádná novinka a ministerstvo situaci neustále řeší.

„Dávali jsme požadavky na ministerstvo financí, abychom získali více financí. Situace je opravdu velmi vážná. Ale nejsou to jenom humanitní nebo společenskovědní fakulty. Vytipovali jsme si klastry fakult, kde ty problémy jsou. Našli jsme je kolem architektury, jsou to i skupiny právníků, kteří nevykonávají žádnou další praxi. Ty klastry jsou přesně zpracované a je to právě jedna ze součástí materiálu, který chceme vládě předložit,“ naznačuje.

Mzdy pedagogů humanitních oborů jsou nedůstojné, míní děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Číst článek

Zapomnělo se na vysoké školství

Stát letos navýšil rozpočet pro vysoké školy. Na vzdělávání na veřejných vysokých školách by mělo jít skoro 31 miliard korun. Podle Stejskala ale toto navýšení nepokrývá inflaci.

„Je moc dobře, že vláda a předchozí vlády přidávaly učitelům základních a středních škol. Zvýšili tak prestiž této profese. Nicméně při tomto bohulibém snažení se zcela nebo do podstatné míry zapomnělo na vysoké školství.“

„Podíl financování vysokého školství se na podílu financování veškerého školství za poslední léta dramaticky snížil. A podíl prostředků, které vydává stát v porovnání s hrubým domácím produktem, je ve srovnání s vyspělými zeměmi pořád velmi nízký. V podstatě ten problém je ve vynechání vysokého školství z nějakých programových podpor,“ vysvětluje.

Filozofické fakulty proto nyní žádají okamžité navýšení prostředků na dorovnání platových rozdílů o stovky milionů korun. Wildová připomíná, že řídí pracovní skupinu z různých zástupců, kterou k tomuto účelu zřídil ministr školství.

„Připravili jsme materiál, který v tuto chvíli prošel oponentským řízením jednotlivými reprezentacemi. Ukazujeme v něm, jak na tom akademičtí pracovníci z hlediska příjmů opravdu jsou. Které oborové klastry jsou podfinancované,“ popisuje.

Inflace poleví, ale i tak bude vidět velká disproporce mezd, očekává ekonomka Horská

Číst článek

„To, co navrhujeme, aby pan ministr řešil na letošní rok, je žádost vlády o stovky milionů. Konkrétně uvádíme jeden a půl miliardy, ale 500 milionů jsme už dostali. Ty jsme rozdělili v rámci koeficientu kvality,“ popisuje Wildová.

Takže žádáme necelou miliardu s tím, že pokud tato částka půjde přes rektory, aby se to rozdělilo strategicky. Varianta B je, že by tato částka šla například fondem přímo do podfinancovaných fakult,“ vysvětluje s tím, že druhým krokem je žádost o navýšení na další roky o 10 miliard a 800 milionů.

„Kvituji to s povděkem a držím ministerstvu palce. Má naši podporu. Teď je ale otázka, jak se k věci postaví vláda. Doufáme, že to dopadne dobře a že se na tom shodne, protože v jiném případě jsou naši zaměstnanci připraveni se možná chovat i radikálně. Může to být stávka, stávková pohotovost. Každopádně zaměstnanci budou protestovat,“ říká Jan Stejskal.

Poslechněte si celou debatu z pořadu Pro a proti v audiu v horní části článku.

Lukáš Matoška, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme