‚Učitel má být režisér, žáci mají rozhodovat.‘ Autoři projektu Mapa otevírají nové možnosti výuky

Tři věci, které jsou ve škole často opomíjeny, jsou komunikace, kreativita a kooperace – mají se ve škole cvičit, ale moc se to nedělá. To je názor zakladatele Didaktické dílny Miroslava Slowika. A s ním souhlasí i učitel dějepisu Martin Brzóska: „Zbytečností je ve školství tolik, že se v tom děti utápí jako v moři.“ Oba dva stojí za pilotním projektem Mapa, který žákům nabízí možnost rozhodovat o tom, jak by měla výuka vypadat.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Škola, vzdělávání, knihovna

Učitel by měl být režisér – určovat maximálně směr, ale rozhodnutí, jak výuka bude vypadat, by mělo být necháno na žácích, říká Brzóska (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

Když to zkrátím, tak se snažíte učit jinak a naučit učitele učit jinak. Váš projekt se jmenuje Mapa, což je učení dějepisu, zeměpisu a občanské nauky dohromady. Při té příležitosti mě napadá výrok Cicera – dějiny jsou učitelkou života. To se k vašemu snažení hodí, nebo ne?
Miroslav Slowik: 
Určitě, ještě bych k tomu dodal dva aspekty, ve kterých žijeme – tady a teď. A pokud chceme pochopit nějaké tady, tak se musíme dívat tam. A pokud chceme pochopit nějak teď, musíme se dívat na kdysi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zakladatel Didaktické dílny Miroslav Slowik a učitel dějepisu Martin Brzóska vymysleli projekt Mapa. Je možné učit dějepis, zeměpis a občanskou výchovu dohromady?

Martin Brzóska: Mapa je geniálně vymyšlená v tom, že každá událost má nějaký prostorový a časový rámec. Ten prostorový rámec vyjadřuje geografická složka, tedy mapa samotná. Časový rámec je dán nějakou posloupností témat, které děti zpracovávají.

Kdy přišel nápad na Mapu? A proč přišel?
Martin Brzóska: 
Každý člověk, který chce svou práci dělat dobře, tak musí uvažovat, zda ji dělá smysluplně, efektivně, jestli to dává nějaký smysl.

U nás ve školství to znamená dívat se na to, jak společnost vypadá, kam se posunula, kam se bude do budoucna posouvat. A upravit tomu i cíle a obsah našeho vzdělávání.

Obyvatel Česka loni přibylo díky migraci. Narodilo se nejméně dětí od roku 2004

Číst článek

Dnes je doba jiná než v devadesátkách, kdy jsme chodili do školy. Už delší dobu cítíme, a myslím si, že i spousta dalších kolegů, že bychom měli změny reflektovat. A důležitým momentem byl covid, kdy se strašně moc věcí změnilo. Přišli jsme do školy a rozhodli jsme se, že změny začneme dělat.

Miroslav Slowik: Shodou okolností v té době jsem zakládal na univerzitě Didaktickou dílnu jako prostředí, které kreativně přispívá k tomu, aby se učitelé učili jinak komunikovat… A zazvonil telefon z gymnázia Karviná, že by potřebovali v těchto věcech pomoct. A dali jsme se dohromady…. Deska už se to rozbíhá mnohem zajímavějšími cestami na různé školy.

Co je vlastně úkolem Mapy? Jak se na ní podílí učitelé a studenti?
Martin Brzóska: 
Mapa je předmět, který v letošním roce pilotujeme, poprvé jsme ho zařadili do normální, standardní výuky a chceme, aby tam zůstal natrvalo. Čili letošní rok je takový modelový, začali jsme v září s očekáváním, a v průběhu školního roku obsah měníme.

Na 300 lidí zadržela policie ve Francii při protestech proti důchodové reformě. Macron chystá projev

Číst článek

Osm učitelů, kteří se podílí na výuce Mapy, se pravidelně schází, máme porady, kde řešíme, co se v minulém týdnu povedlo. Ale zároveň se scházíme i s žáky. A ti nám říkají své podněty a my se je tam snažíme zakomponovat.

Miroslav Slowik: Je důležité, že takové experimentální prostředí je uskutečněno se žáky samotnými. Vyhodnocování takového předmětu bude postaveno na žákovské, učitelské zkušenosti. A to je klíčové, abychom ten předmět mohli posílat dál v dobré, funkční podobě.

Kdo vlastně rozhoduje, co bude v Mapě?
Martin Brzóska: 
Vstupní věci, jako určení témat, která se tam budou řešit, tak to vytváříme my jako učitelský tým. Žákům to přineseme jako nabídku, a oni si z toho vybírají to, co je zaujme.

V londýnské policii vládne institucionální rasismus, sexismus a homofobie, vyplývá z vyšetřování

Číst článek

Teď aktuálně zrovna v Mapě řešíme obecné téma Evropa ve studené válce, rozdělené do několika podtémat. A oni si z nich některé části vyberou. Uvedu příklad – jako typ jsme jim dali, že by mohli zohlednit významné osobnosti doby. A oni se rozhodli, že vytvoří almanach, ve kterém budou všechny osobnosti zahrnuté, každý zpracuje jednu, a pak udělají nějaký společný výstup formou třeba novin.

Miroslav Slowik: To, co tady říká Martin, je vlastně takový trh. Je dána určitá nabídka, ale je vyslyšena i poptávka, co znamená, že žáci se umí dobře ptát, umí si říct o téma, přivedli jsme je k tomu, že jsou otevření a říkají, co by je zajímalo. A to je klíčové, říkat učiteli, co bychom měli probírat ve škole, to nebývá zvykem. Takže otevřeli jsme možnosti, po kterých bychom chtěli jít.

Martin Brzóska: Klasická, standardní představa je, že učitel je ve třídě nejdůležitější člověk, herec, který se naučí roli, postaví se před tabuli, odehraje si ji a bez potlesku odchází. Ale spíš by to měl být dramaturg, režisér – určovat maximálně směr, ale rozhodnutí, jak to bude vypadat, by mělo být necháno na žácích.

Patricie Strouhalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme