Vláda předložila zákon na ochranu whistleblowerů, odborníci ho ale kritizují jako nedostatečný

Každý pátý Čech se podle protikorupčních organizací setkal v práci s nějakým nekalým nebo přímo protiprávním jednáním. Jen minimum z nich ale situaci nějak aktivně řešilo, a to i kvůli tomu, že v Česku stále nefunguje žádná ochrana takzvaných whistleblowerů neboli oznamovatelů protiprávního jednání. Řešit to má projednávaný zákon, jenže ten má už několik let zpoždění, a podle protikorupčních organizací navíc nemusí být ani funkční.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mladí podnikatelé ilustrační foto

Nový zákon má ošetřit ochranu whistleblowerů na pracovním prostředí (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Úplatkářství, machinace s veřejnými zakázkami, ale i šikana nebo porušování bezpečnostních a ekologických předpisů. To všechno jsou časté případy nekalých jednání, na která by se nepřišlo, kdyby na ně někdo neupozornil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Chystá se zákon o oznamovatelích protiprávního jednání, podle expertů ale nemusí být funkční

A to nejen v malých firmách, ale třeba i v České poště, kde podle compliance manažera Vladimíra Brože podobné podněty řeší. „Na České poště máme ten oznamovací kanál od roku 2015 s tím, že ročně dostáváme okolo 10 až 15 oznámení,“ říká.

„Oznámení se týkají střetu zájmů, vztahu na pracovišti mezi vedoucím a podřízeným, to znamená nějaké ty případy bossingu, zneužívání výhod a měli jsme i korupční podněty, které se ukázaly jako pravdivé a validní,“ dodává Brož.

Zbytečná administrativní zátěž pro organizace, říká o vládní předloze o ochraně oznamovatelů Michálek

Číst článek

Zákon, který by takové lidi chránil třeba před výpovědí nebo odvetou ze strany zaměstnavatele, má víc než rok zpoždění. Členské státy ho měly na základě směrnice Evropské unie přijmout do prosince 2021. Přitom právě kvůli chybějící ochraně si většina lidí radši nechá informace pro sebe.

Ukázal to i průzkum pro neziskovou organizaci Oživení, podle její předsedkyně Šárky Zvěřiny Trunkátové patří mezi důvody například to, že se lidé obávají o zaměstnání nebo problémů v práci. „Nejhlavnější důvod bylo, že se nic neprošetří, že se nic nezmění,“ vysvětluje.

Zákon nakonec vláda předložila jen v úplně základní podobě. Má se totiž vztahovat jen na oznámení trestných činů a závažných přestupků, a ne přestupků obecně, což kritizují protikorupční organizace. Podle právníka Rekonstrukce státu Věnka Bonuše ale může být v praxi neefektivní.

„Najednou vzniká nejistota. Je toto protiprávní jednání trestný čin, nebo to je spíše přestupek? Ten oznamovatel si není jistý, jestli bude ochranu mít, nebo ne. Není to postavené pro něj na jisto, a byť by se třeba jeho oznámení týkalo něčeho, co by formálně chráněné bylo podle toho zákona, tak on to raději nepodá, protože nemá jistotu,“ vysvětluje právník.

Anonymní oznámení

Odradit případné oznamovatele může podle Bonuše i to, že se zákon v současné podobě nevztahuje na anonymní oznámení. Těch je podle propočtů neziskových organizací zhruba 58 procent a ani zkušenosti ze zahraničí podle Rekonstrukce státu i Oživení nepotvrdily, že by anonymní oznámení nefungovala nebo byla přítěží.

Oznamovatelé korupce by díky zákonu nemuseli být bráni jako nějací práskači, vysvětluje právník

Číst článek

Je ale pravděpodobné, že poslanci ještě zákon upraví. Pozměňovací návrh směrem k anonymitě a k rozšíření na přestupky už podali Piráti. Podle předsedy jejich poslaneckého klubu Jakuba Michálka se teď ještě vyjednává podpora na vládní úrovni.

„Zatím uvažujeme o tom, že bychom stanovili působnost zákona na přestupky a současně bychom řekli, že minimálně veřejné instituce musí přijímat oznámení i pokud nejsou podepsaná, nesmí nepodepsaná oznámení, pokud obsahují relevantní údaje, hodit do koše,“ komentuje.

Návrhy změn avizovalo i opoziční hnutí ANO, podporuje je i vládní STAN. Naopak další koaliční strana, ODS, je zatím zdrženlivá. Předseda klubu Marek Benda vnímá rozšiřování zákona jako přílišnou regulaci, jak vysvětloval na plénu v polovině ledna. „Člověk si klade otázku, jestli přestupek, za který hrozí pokuta 500 korun, má být něco, kvůli čemu máme přijímat zvláštní zákon,“ uvedl.

„Ten zákon má zasahovat nejenom celý veřejný sektor, ale samozřejmě i celý soukromý sektor a vytvářet tam nějaká zvláštní pravidla ochrany takového oznamovatele, jestli náhodou jeho zaměstnanec nepřekročil povolenou rychlost nebo něco podobného,“ dodal.

Zákon je teď před druhým čtením ve Sněmovně. Jaká bude jeho výsledná podoba, zatím není jisté. 

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme