Zbytečná administrativní zátěž pro organizace, říká o vládní předloze o ochraně oznamovatelů Michálek
Vláda posílá do sněmovny zákon o ochraně whistleblowerů, tedy oznamovatelů protiprávního jednání. Piráti a Starostové mají ale k návrhu, který nepočítá s anonymními podněty, výhrady. „Ve výsledku schválíme zákon, který bude fungovat tak z deseti procent,“ míní poslanec Jakub Michálek (Piráti). „Zažil jsem komunistický režim a jsem opatrný na to, že všichni, kteří někoho chtějí udat, jsou hodní a spravedliví,“ říká poslanec Marek Benda (ODS).
Předseda pirátských poslanců upozorňuje, že podle dat, která má k dispozici, je většina oznámení, která upozorňují na nejzávažnější podvody a na základě kterých probíhají trestní řízení, posílaná anonymně.
Poslechněte si celé Pro a proti. Debatují poslanci Marek Benda (ODS) a Jakub Michálek (Piráti)
„A druhá věc je, že podmínky, aby člověk posoudil, jestli mu vůbec bude, nebo nebude přiznána ochrana, jsou dneska velmi složité. Přáli bychom si, aby oznamovatel, pokud je poctivý, měl opravdu jistotu, že ochranu dostane a že se bude vztahovat i na závažnější přestupky. Což je i něco, na čem jsme se předtím dohodli, ale vládní návrh tomu neodpovídá,“ konstatuje.
Benda s argumentem, že většina oznámení o protiprávním jednání je anonymní, nesouhlasí. „Pokládám ho za naprosto absurdní. Nevím, z čeho se soudí, že většina oznámení je anonymní,“ zlobí se předseda sněmovního klubu ODS.
Je přesvědčen, že stát se anonymními podáními zabývat nemá. „Zákon přece není o tom, jestli je, nebo není možné takové oznámení podat, ale o tom, jestli je dotyčné osobě poskytována nějaká zvýšená ochrana. Protože se vychází z teze, že když si někdo stěžuje na svého šéfa, může být potenciálně šikanován,“ říká Benda.
Anonymní oznámení
Zákon o oznamovatelích jako lakmusový papírek boje s korupcí. Fiala neposlechl vlastní poradní orgán
Číst článek
„To je v pořádku, pokud si stěžuje svým jménem. Proč bychom ale měli chránit anonymního oznamovatele? Nechápu a nerozumím. Nedává to ani žádnou logiku. Je to jen taková mantra, kterou si tady napsaly protikorupční organizace,“ naznačuje.
Michálek ale upozorňuje, že ochrana se přizná od okamžiku, kdy identita oznamovatele vyjde najevo.
„V tomto ohledu problém není. Problém je v tom, že zákon nedává povinnost, a to dokonce ani státu, přijímat a řešit anonymní oznámení,“ tvrdí poslanec za Piráty.
Byli za mnou třeba zástupci organizace provozující platformu, prostřednictvím které můžou děti a rodiče upozornit na šikanu ve školách. A jejich zkušenosti jsou takové, že drtivá část oznámení, na základě kterých se prokázala šikana a díky tomu se i vyřešila, jsou právě anonymní oznámení,“ naznačuje.
Upozorňuje také, že podle průzkumů, které mají Piráti k dispozici, se zneužíváním systému má zkušenost jenom osm procent oslovených firem a 92 procent oslovených firem se se zneužíváním systému, pokud je nastavena platforma pro whistleblowery, nesetkala nikdy nebo jen příležitostně.
Neušetří se
Podobně argumentují i protikorupční organizace. Například Transparency International upozorňuje, že zahraniční zkušenosti obavy ze zneužívání ochrany oznamovatele, i když je tento anonymní, nepotvrzují. Podle jejich zkušeností neopodstatněných podnětů s anonymitou nepřibývá.
Oznamovatelé korupce by díky zákonu nemuseli být bráni jako nějací práskači, vysvětluje právník
Číst článek
„Všechny protikorupční organizace pokládám za organizace, které jsou minimálně sporné. Jejich boj proti korupci jsem už zažil - skončil příchodem Andreje Babiše (ANO) do čela Strakovy akademie. Naprosto naivně se nechaly vtáhnout do narativu toho, jak se tady všude krade a výsledkem nakonec byla vláda Andreje Babiše. Jsem k nim velmi opatrný,“ říká Benda.
Připomíná, že návrh zákona o ochraně whistleblowerů vychází z evropské směrnice, kopíruje její povinné části a nadto ji ještě o něco rozšiřuje.
„Ten mezinárodní předpis implementujeme šířeji, než směrnice sama předpokládá. Řekli jsme, že se bude vztahovat na všechny trestné činy,“ dodává poslanec ODS.
Michálek ale opakuje obavy, že zákon bude po schválení nefunkční. „V podstatě zmetek, který pro organizace bude jenom zbytečná administrativní zátěž, která v praxi nebude přinášet žádné pozitivní efekty. Neušetří se peníze. A přitom původní odhady hovořily o tom, že pokud budeme mít kvalitní zákon na ochranu poctivých oznamovatelů, přinese úspory ve výši 10 miliard korun ročně,“ naznačuje.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška. Zvuk najdete na začátku článku
