Zažehla jiskřička naděje, že je pořád šance někoho zachránit, říká o nalezení přeživších mluvčí hasičů

Záchranáři v Turecku a Sýrii dál bojují s časem a v troskách od pondělního ničivého zemětřesení stále hledají živé lidi. V pátek ráno se ve městě Adiyaman podařilo českým záchranářům vyprostit dva přeživší. Jednu ženu v troskách pak našla fenka Terezka a tým českých kynologů. „Psi jsou pro nás naprosto nepostradatelní. Jsou první, koho posíláme na místo,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Jakub Kozák, mluvčí českého USAR týmu.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští členové týmu USAR v Turecku

Čeští členové týmu USAR v Turecku | Zdroj: Hasičský záchranný sbor ČR

Českým záchranářům se povedlo najít živé lidi v sutinách poprvé od odletu do Turecka. Doposud nacházeli jen oběti katastrofy. Jak záchranáři v takové chvíli reagovali?
Vnímáme, že to týmu psychologicky výrazně pomohlo, že jejich práce dostala trošku jiný smysl. Ještě se zažehla jiskřička naděje, že mají pořád šanci někoho zachránit, byť už se od včerejška snažíme vysvětlovat, že i vytahování mrtvých těl je především pro rodiny postižených velmi důležité. Často sledují naši práci přímo na místě a chtějí mrtvé dostat, aby si je mohli pohřbít.

Přehrát

00:00 / 00:00

„Psi jsou pro nás naprosto nepostradatelní. V podstatě jsou první, koho posíláme do místa, které se snažíme propátrat,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál mluvčí hasičů Jakub Kozák.

V jakém stavu byli ti přeživší?
Byli při vědomí a samozřejmě poranění. Hned na místě jsme je předávali zdravotníkům. Zdravotnická záchranná služba funguje poměrně dobře. Zranění nikdy nezůstávají ležet na zemi, hned jsou odváženi do nemocnic.

Jak důležití jsou při takové katastrofě psi? Jak jsou úspěšní několik dní po zemětřesení?
Psi jsou pro nás naprosto nepostradatelní. V podstatě jsou první, koho posíláme do místa, které se snažíme propátrat. Včera jsme zřídili tým rychlého vyhledávání, který se sestává právě z kynologů, ze štěrbinové kamery a z velitele. Skupinu poskytujeme pro spolupráci i ostatním USAR týmům, které jsou na místě z jiných zemí.

Funguje to tak, že přijedeme, prohledáme prostory a v případě, že naši psi označí místo, kde se můžou nacházet živí lidé, tak to místo předáváme k vyproštění týmu, který nás pozval. Jednu ze zachráněných osob se ve čtyři ráno podařilo zahraničnímu týmu vytáhnout. Byla to žena, kterou označil právě náš pes.

Dokáže záchranářský pes zjistit, zda našel pod troskami přeživšího, nebo oběť? Může to komunikovat?
V tomto směru ne. Funguje to trošku jinak. Naši psi jsou certifikováni na vyhledávání živých lidí. To znamená, že pokud je ta oběť po smrti, náš pes by místo označit neměl.

Jak pokračují záchranné operace přímo na místě? Jak funguje koordinace vašich kolegů se zahraničními týmy?
Přímo na místě pokračujeme v prvotním úkolu – prohledáváme trosky dvou obytných šestipodlažních domů. Z trosek jsme vyprostili 20 lidí. Bohužel všichni z nich byli mrtví. Zůstáváme tam, protože je to poměrně velká a komplikovaná stavba. Musíme ji opravdu kompletně propátrat i s přihlédnutím na rodiny postižených, které čekají na místě na výsledek naší práce.

Čeští záchranáři v Turecku vytáhli ze sutin víc než 100 hodin po zemětřesení dva živé lidi

Číst článek

‚Naděje stále žije

Zřejmě je důležité, pokud psi označí místo, kde se může nacházet někdo živý, postupovat v sutinách velmi opatrně. Pokud psi žádné takové místo neoznačí, přistupuje se třeba k tomu, že je při odklízení použita těžká technika, která by byla pro přeživší nebezpečná?
Ano, přesně tak. Pokud psi označí místo jako bez výskytu živých osob, tak nám pomáhá těžká technika. Zapojili jsme ji i u těch dvou zřícených domů. Bagry a jeřáby nám pomáhají s odstraňováním spadlých pater, které leží naskládaná na sobě.

V noci je na místě velká zima. Jaké jsou ještě šance na záchranu lidí?
Bohužel nevíme. Nejde to procentuálně vyčíslit. Víme, že čas v tomto směru hraje proti nám a šance každou hodinou klesají. Jak se ale ukázalo dneska (v pátek – pozn. red.) a jak se ukazuje u ostatních týmu kolem nás – naděje stále žije a občas se opravdu stane, že se podaří z trosek vyprošťovat živé lidi.

Jak se čeští záchranáři na místě střídají? Funguje tam nějaká časová osa?
Jak naše vyprošťovací, tak vyhledávací týmy s kynology fungují v nepřetržitém režimu. Střídáme se pravidelně po šesti hodinách.

Existují odhady, kolik lidí může být pod troskami? Mluvíme už i o obětech?
Na základě našeho průzkumu a informací od místních autorit máme vytipováno, že ve dvou domech, na kterých pracujeme nepřetržitě už několikátý den, by se mělo nacházet ještě asi sedm desítek zavalených osob, jejichž zdravotní stav není známý.

Jiří Chum, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme