Sociolog: Když vláda místo daně z příjmu zvýší odvody na pojištění, posílí to to nejhorší v celém systému

Vláda stále hledá 70 miliard ročních úspor. Bývá to tak, že kdo hledá, najde, ale otázkou je, co dál. Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25 miliard 700 milionů korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Na výplatu penzí se musejí peníze najít jinde. O plánech vlády na zvýšení věku odchodu do důchodu a tzv. „tupých škrtech“ mluví v pořadu Život k nezaplacení Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop.

ŽIVOT K NEZAPLACENÍ Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ilustrační foto

Je potřeba dobře zohlednit to, kolik člověk odvádí a kolik pracuje let. Přeci jen lidé, kteří by pracovali od 18 let a šli do důchodu v 68 letech, by pracovali téměř 50 let, říká sociolog Prokop (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) říká, že penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Co si o tom myslíte?
Když pan ministr říká, že by se měla pobírat penze 21,5 roku, tak vlastně nepřímo říká, že zvyšováním naděje dožití nebo toho, kolik se dožívají let, se bude taky zvyšovat ten důchodový věk nebo odchodový věk.

Když se zafixuje 21 let, tak se zvyšuje odchodový věk podle toho, kolika let se lidé dožívají. Byly tam v minulosti jiné návrhy, třeba návrh Potůčkovy důchodové komise, která říkala, že by člověk měl v důchodovém věku strávit čtvrtinu toho dospělého života.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kdyby se o dva procentní body zvýšila daň z příjmu, tak to nepostihne tolik nízkopříjmové skupiny, které mají spoustu nevyčerpaných slev, vysvětluje sociolog Daniel Prokop

Když se o rok prodlouží dožití, tak se jen o čtvrtinu prodlouží důchodový věk a jen o tři čtvrtě roku ten pracovní.

Pravděpodobně je to potřeba, ale byl bych hodně opatrný v tom zohledňovat nějakou náročnost profese. Potom to rozloží výjimky, že si tam každý prolobbuje, že zrovna jeho profese je náročná.

Je potřeba dobře zohlednit to, kolik člověk odvádí a kolik pracuje let. Přece jen lidé, kteří by pracovali od 18 let a šli do důchodu v 68 letech, by pracovali téměř 50 let.

Byl bych ale opatrný v tom dělat z toho jediný a hlavní pilíř té politiky. Ono to je opatření, které vypadá přijatelně převážně dnes.

Nevadí současným důchodcům, ti už jsou v důchodů, a nevadí těm lidem, kteří jsou v předdůchodovém věku, protože těch se to týkat nebude. Věk odchodu se začne zvyšovat od roku 2030 nebo 2040 a lidé kolem 40 let věku na to ještě nemyslí.

Jenže ve chvíli, kdy to začne mít efekt a začne se to zvyšovat každý rok, tak politické strany budou chtít vytěžit z toho, že to zastaví.

Už jsme toho byli svědky, takže je třeba dávat velký důraz na stabilizaci během zvyšování věku odchodu do důchodu. Je to trochu nebezpečné v tom, že politická realita následně může být jiná.

Určitě je tam potřeba nějaký automat, ale měl by tam být i důraz na zvýšení příjmů v tom rozpočtu a zároveň nějaká realistická omezení těch valorizací.

Mluvili jsme na začátku o tom, že stále trvá snaha snížit deficit o 70 miliard korun ročně. Ono existuje takové sousloví v podobných situacích. Ostatně zažili jsme ho třeba při krizi, kdy byl u vlády kabinet Petra Nečase. Tomu sousloví se říká „tupé škrty“. Co to jsou tupé škrty podle vás?
Miroslav Kalousek a další navrhují, že se ministerstvům řekne: „Musíte uspořit pět procent.“ A oni to někde naškrtají, třeba sníží platy nebo proškrtají místa a podobně.

Já bych řekl, že je spousta škrtů nebo úspor, které nejsou tupé, a které jsou naopak produktivní. Obecně souhlasím s tím, co říkají ekonomové, že je třeba rušit ty agendy.

Sociolog: S pětinou profesí umělá inteligence neudělá nic, jinde podle studií dokáže zastat polovinu činností

Číst článek

Příklad dal Aleš Rod, ekonom z NERV. Ministerstvo zahraničí vydává časopis Ekonomická diplomacie.

Mohlo by si rozmyslet, jestli ho musí vydávat a třeba s vydáváním přestat, nemá ale cenu snížit těm lidem, kteří to vydávají, platy o pět procent. Ale to je jen taková malá perlička.

Těch agend, které mají různé podřízené ústavy těch ministerstev, je spousta. Národní pedagogický ústav vede takovou agendu, ta se jmenuje Národní soustava kvalifikací.

To byl velký plán před lety, do kterého se investovalo přes miliardu korun pro rekvalifikace, na které to mělo být využíváno, ale moc to využíváno není. Tak je otázka, jestli na tento plán prostě nezapomenout.

Nemá cenu nechat ty agendy, které ministerstva mají, a poškrtat v rámci nich pět procent. Musíme hledat, které agendy jsou zbytečné.

Jaký efekt může mít návrh typu „zaměstnanci, plaťte si na nemocenské pojištění 1,1 procenta ze své hrubé mzdy“? Může mít dopady?
To je takový fígl, jak zvýšit daně a zároveň udržet slib, že nezvýšíte daně, protože zvýšíte nemocenskou o jedno procento, ne tu daň. Podle mě to je mnohem horší než zvýšení daní.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a experti českému daňovému systému vytýkají, že tam je malá daň z příjmů a hodně velké sociální zdravotní odvody a nemocenská.

Zdá se, že to je to samé, že to vlastně nemá smysl rozlišovat. Ale pointa je v tom, že na daně z příjmu se aplikují slevy.

Sleva na děti, na poplatníka, sleva na hypotéky... A když zvyšujete nemocenskou, tak zvyšuje část odvodů, na které se aplikují ty slevy, a postihujete tím víc nízkopříjmové lidi.

Kdyby se o dva procentní body zvýšila daň z příjmů, tak to ty nízkopříjmové tak nepostihne, protože oni mají spoustu nevyčerpaných slev, víc by čerpali slevu na poplatníka a podobně.

Když to zvýšíte v nemocenské, tak v tom ty slevy nejsou. Hodně to zatíží i nízkopříjmové. My odhadujeme, že zhruba čtyři až pět miliard to vybere od spodních 40 procent zaměstnanců, těch nejchudších.

Posiluje to to nejhorší v tom českém daňovém systému, a to je zatížení těch nízkopříjmových zaměstnanců.

Druhý problém v tom je, že když zvýšíte daň z příjmů, tak se to dotkne i OSVČ, dotkne se to srážkové daně v dohodě o provedení práce, pravděpodobně by se to dotklo i kapitálových daní.

Když si třeba majitel společnosti s ručením omezeným vyplácí zisk, tak platí základní daň 15 procent. Kdyby se zvýšil o dva procentní body, tak by se to dotklo i té kapitálové daně nebo těch daní, které jsou na tyto specifické typy věcí.

„Vláda by si měla rozmyslet, jestli se jenom díky udržení nějakého deklarativního slibu nezvedne daň z příjmu, a z jedné strany vlády udělat opatření, které je vlastně výrazně horší než zvednout o dva procentní body daně z příjmu.“

A to je dobře, protože vy nemůžete obcházet zaměstnání tím, že děláte na OSVČ, na dohody nebo si vyplácíte zisk jako majitel společnosti s ručením omezeným místo toho, abyste měl výplatu vlastní.

Když zvýšíte nemocenskou, tak jenom podporujete to nejhorší, co v tom daňovém systému je, že máte hodně zatíženou práci a spoustu výjimek kolem, jak se tomu vyhnout.

Vláda by si měla rozmyslet, jestli se jenom díky udržení nějakého deklarativního slibu nezvedne daň z příjmu, a z jedné strany vlády udělat opatření, které je vlastně výrazně horší než zvednout o dva procentní body daně z příjmu.

Abychom to neviděli tak černě, tak vláda říká, že pokud není dohodnuto vše, není dohodnuto nic…
Ano, možná se to nezrealizuje, stejně jako řada těch opatření, která unikají. Vláda se na nich musí nějak shodnout.

Jan Pokorný, til Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme