Většina českých domácností zvládá vycházet s penězi. Nejhůře jsou na tom ale senioři, kteří žijí sami
I přes zdražování potravin a energií většina Čechů svou finanční situaci zatím nehodnotí katastrofálně. Ukazují to nová data projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém společnost PAQ Research spolupracuje s Českým rozhlasem. Banky hlásí, že lidem ubývají covidové úspory na běžných účtech. Někteří Češi mají také větší zájem o výhodnější typy spoření.
Život k nezaplacení
Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.
Každé třetí české domácnosti se stále daří s penězi vycházet dobře nebo dokonce velmi dobře. Vyplývá to z nových dat projektu Česko 2022: Život k nezaplacení. Výzkumníci se v něm už třetím rokem každý měsíc ptají lidí mimo jiné na to, jak vnímají svou finanční situaci.
V květnu asi pětina z 1600 respondentů odpovídala, že s penězi vyjde jen „obtížně“. A zhruba polovina domácností je na tom podle vlastního hodnocení průměrně.
Ještě loni v létě byli lidé spokojenější. Dobře nebo velmi dobře svou finanční situaci hodnotila skoro polovina českých domácností. Nejvíce roste pesimismus mezi seniory, kteří žijí sami.
Hůř ale svou finanční situaci vidí i chudší polovina domácností s vlastnickým bydlením. Musí totiž řešit nárůst cen energií a hypoték. Naopak živnostníkům a lidem s nadprůměrnými příjmy se subjektivně daří podobně jako v minulosti.
Domácnosti pod hranicí chudoby
Spokojené lidi ale najdeme i mezi domácnostmi, které žijí pod hranicí chudoby. Podle ekonomky Kláry Kalíškové záleží totiž i na tom, s kým se lidé porovnávají.
Češi se s inflací snaží vyrovnat tím, že hledají další přivýdělek. Šetří také na jídle i oblečení
Číst článek
„I lidé s absolutně nízkými příjmy si mohou možná připadat dobře, protože jsou na tom třeba lépe než jejich známí. Těch faktorů je pak samozřejmě celá řada, závisí to i na tom, co se vám v životě stane a jak vaše zkušenosti ovlivní vnímání světa,“ říká ekonomka.
Potvrzují to například data od respondentů z Karlovarského a Ústeckého kraje. V těchto regionech je obecně horší životní úroveň. Přestože tam někteří lidé trpí příjmovou chudobou, subjektivně hodnotí svůj ekonomický stav lépe než lidé v jiných regionech.
Jako průměrnou vnímají svou finanční situaci především domácnosti, kterým sice zdražování snižuje zbytkové příjmy, ale zatím ne zcela zásadně. Do problémů se část z nich může dostat v zimě, pokud přijde další zdražování energií.
Větší podpora
„Pomáhal bych skupině lidí, která může mít problémy v zimě, aby se na to připravila. Mohli by dostat větší podporu, pokud si své současné bydlení nemohou dovolit, například pokud jde o změnu topení, zateplení nebo změnu bydliště,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.
Pomohl by chytrý elektroměr. Až polovina lidí sleduje spotřebu energií, ale neumí srovnávat, říká Prokop
Číst článek
Rekordní zájem o dotační podporu úsporných opatření už teď pozoruje Státní fond životního prostředí.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) v druhé polovině roku plánuje spustit program na drobnější úsporné úpravy, jako je třeba výměna dveří a oken.
„My se nechceme zabývat tím, aby lidé museli dokládat své příjmy. Hledáme ale, kdo bude zranitelný zákazník tak, aby tito zranitelnější skupiny občanů měli větší procento dotace,“ uvedla Hubáčková.
Firmy, které tepelná čerpadla nebo třeba ekologičtější kotle instalují, ale už několik měsíců hlásí, že nestíhají.
Úspory za covidu
Peníze si podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila v podstatě všechny české domácnosti našetřily hlavně za covidové pandemie.
„Bohatší domácnosti naspořily určitě více. Nechávaly méně peněz pouze na běžných účtech a raději investovaly peníze do finančních aktiv nebo nemovitostí,“ říká ekonom.
Trlifajová: Čím chudší člověk, tím víc se mu to předhazuje jako jeho chyba, že se dost nesnaží
Číst článek
„Chudší domácnosti ušetřily méně peněz, a to i kvůli tomu, že velkou část výdajů tvoří nákupy potravin a náklady spojené s bydlením. Tyto domácnosti také nechávaly větší část peněz na běžných účtech a větší část svých úspor utratily,“ dodává Navrátil.
Podle dat ČSOB ale lidé ještě nevybírají peníze na spořicích účtech. Komerční banka pak od začátku roku pozoruje větší zájem o dlouhodobé termínované vklady.
„Je vidět, že domácnosti si uvědomují, že je zde vysoká inflace a snaží se své prostředky bránit. Do značné míry se tedy jedná o přesun mezi netermínovanými účty k těm dlouhodobějším termínovaným i lépe úročeným,“ říká ekonomka ČSOB Jana Steckerová.
Lidé na těchto účtech musí nechat peníze v předem dohodnutou dobu a nemůžou si je vybírat průběžně. Podle Steckerové stoupá i celkový objem vkladů.
