100 korun na člověka na den: chudých domácností přibývá, ukazují exkluzivní data
Počet domácností, kterým po zaplacení potravin a nákladů na bydlení zbývá jen 100 korun na den na osobu, vzrostl od listopadu 2021 z devíti na dvanáct procent. Vyplývá to z exkluzivních dat projektu Život k nezaplacení, na němž spolupracují Český rozhlas a PAQ Research.
Část českých domácností je čím dál tím více ohrožená chudobou. Ukazují to exkluzivní data od agentury PAQ Research.
Život k nezaplacení
Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.
Jde o domácnosti, kterým zbývá po zaplacení nákladů na bydlení a potravin jen 100 korun na den (3000 korun na měsíc). Z těch musí hradit všechny ostatní výdaje, jako třeba dopravu, zdravotní náklady, oblečení, vzdělávání, účty za telefon, návštěvy restaurací, rekreaci atd.
Počet těchto rodin vzrostl od listopadu 2021 z devíti na 12 procent. Na stejném vzorku více než 1600 lidí bude PAQ Research exkluzivně pro Radiožurnál až do podzimu zkoumat dopady inflace, zdražování energií nebo války na Ukrajině na českou společnost.
Mezi domácnosti s nízkými zbytkovými příjmy patří logicky ty, které se příjmově pohybují pod hranicí chudoby. 61 procent z nich zbývá po uhrazení bydlení a potravin méně než tři tisíce na osobu.
Přibylo i rodin, kterým zbývá o něco více, ale stále velmi málo – nanejvýš 10 tisíc korun na osobu, tedy 330 korun na den. Loni představovaly 21 procent všech domácností, dnes už skoro třetinu.
„Nejde o propad celé společnosti do chudoby, ale některých skupin se to týká víc než jiných,“ říká k tématu Daniel Prokop, sociolog a jeden z autorů výzkumu z agentury PAQ Research.
Bohatší polovina domácností s dětmi má velmi nízké zbytkové příjmy jen v jednom procentu případů.
Víc než čtvrtinu českých domácností extrémně zatěžují výdaje na bydlení, zjistili sociologové
Číst článek
Výdajově definovaná míra chudoby narostla od listopadu nejvíce:
chudší polovině domácností s dětmi, kterým zbývá jen 37 procent příjmu po zaplacení nákladů na bydlení a potravin,
samoživitelům a samostatně žijícím seniorům,
lidem z Karlovarského a Ústeckého kraje.
Dotčení lidé tak více šetří, a to především na jídle. Nízkopříjmové rodiny už totiž nemají moc kde jinde. Snaží se také najít novou, lépe placenou práci nebo rychleji končí rodičovskou dovolenou. Problém to je u seniorů, kteří už dříve hodně šetřili a práci si hledat nemohou. Proto stále více z nich – konkrétně 16 procent oproti loňským deseti – má problém s placením bydlení.
Zdražování energií a hypoték se začíná projevovat i mezi vlastníky nemovitostí.
„Jsou tu lidé, kteří se sice nepropadají do chudoby, ale kvůli vysokým výdajům za energie jsou tlačení ze střední do nižší třídy,“ dodává Prokop.
