Odkazem Benedikta XVI. je jeho teologické dílo. Stín na něj vrhají případy zneužívání v církvi, říká historik
Bývalý papež Benedikt XVI. zemřel ve věku 95 let ve své vatikánské rezidenci. Téměř 10 let poté, co odešel z čela katolické církve, kterou vedl necelých osm let. Zdravotní stav emeritního papeže se v posledních dnech zhoršoval a jeho nástupce František vyzval věřící, aby se za něj modlili. O unikátní situaci, která tím v církvi nastala i odkazu emeritního papeže hovořil v Polední publicistice Radiožurnálu církevní historik Jaroslav Šebek.
Vatikán na zprávu o úmrtí emeritního papeže Benedikta XVI. věřící pomalu připravoval. Co bylo známo o jeho zdravotním stavu?
V průběhu jeho života v ústraní jako emeritního papeže se občas objevovaly zdravotní zprávy, které se začaly v hojné míře produkovat především v prosinci letošního roku, protože už na začátku měsíce měl vážné dýchací problémy. Situace se zhoršovala, až ve středu 28. prosince začal věřící připravovat i současný papež na to, že dojde k brzkém odchodu Benedikta XVI.
Poslechněte si rozhovor s církevním historikem Jaroslavem Šebkem o zesnulém emeritním papeži Benediktu XVI v Polední publicistice Radiožurnálu.
Můžeme si připomenout historické okolnosti, za nichž se Benedikt XVI. vzdal papežského stolce. Byl to unikátní moment, něco takového se v katolické církvi stalo za stovky let.
Přesně tak. Posledním papežem, který odstoupil dobrovolně, byl papež Celestýn V., a to bylo v roce 1294. Pak samozřejmě sice docházelo k tomu, že papežové odstupovali, ale to bylo v poměrně dynamické éře tzv. dvojpapežství, nebo trojpapežství.
Od odstoupení Celestýna V. do dobrovolného odstoupení Benedikta XVI. je to ale skutečně 700 let, tudíž to je mimořádná událost. A mimořádné je určitě i to, že bude současný papež pohřbívat emeritního, což se v historii také nikdy nestalo.
Když už jste to zmínil, v církvi existují v případě úmrtí svatého otce přesně stanovená pravidla. Je ale známo, jak se bude postupovat, když zemřel emeritní papež?
Řekl bych, že je tento akt připravován podobně jako se připravovala Velká Británie na odchod královny Alžběty II. I vzhledem ke kontinuitě Vatikánu je pohřební obřad do detailu připraven. Unikátní záležitost je to v tom, že ho nebude pohřbívat nikdo z kardinálů, ale sám papež.
Scénář obřadu ale bude podobný, jako jsme viděli při úmrtí Jana Pavla II., který je do jisté míry předobrazem pro Benedikta XVI. Ten se také nenechal převést do nemocnice, protože chtěl zemřít mezi svými blízkými v místě, kde pobýval téměř 10 let.
Učení i kontroverze
Zemřel Benedikt XVI. Bývalému papeži bylo 95 let
Číst článek
Ví se, že bude pohřben po boku svých předchůdců ve Svatopetrské bazilice. Mohli bychom ale přiblížit odkaz Benedikta XVI. především z jeho působení v čele katolické církve, ale vlastně i coby významnou postavu teologického učení?
Pokud bych měl udělat velmi stručnou charakteristiku, tak byl více teolog než pastýř. Tudíž více člověk učení než praktického pastoračního působení. A v tom spočívala jeho velikost, ale do jisté míry i jeho limity. Ukázalo se, i vzhledem k jeho odstoupení, že si uvědomoval, že na některé věci prostě už nestačí.
Řekl bych, že ten největší odkaz bude v rámci jeho teologického díla, které je skutečně brilantní. Patří k nejvýznamnějším teologům 20. století, a že jeho odkaz může být rozvíjen i v současnosti. Jeho výzvy k tomu, aby docházelo k diskuzím mezi teologií, vědou a vírou, jsou platné i pro budoucnost.
Na druhou stranu, neměl jeho pontifikát i určité stinné stránky? Například jeho silný konzervatismus – odmítal svěcení žen, homosexualitu považoval za porušení morálních a přírodních zákonů. Také během jeho působení vypluly na povrch některé případy zneužívání věřících kněžími a podobně…
V tomto konzervativním pohledu na církevní učení v podstatě následoval Jana Pavla II. Zásadní stín na jeho pontifikát právě ten obrovský počet případů zneužívání, které se začaly objevovat už za Jana Pavla II. Během působení Benedikta XVI. To bylo ale jedno z nejdůležitějších témat, které musela církev řešit.
Do jisté míry to přímo zasáhlo i samotného Benedikta XVI., protože před rokem se ukázalo, že nevystupoval dost razantně ani jako arcibiskup v Mnichově, kde tyto případy řešil odkládáním a přesouváním delikventů z řad kněžích. Dá se ale říct, že to byl první papež, který se k tomu postavil čelem a začal o těchto věcech diskutovat. Také se začal scházet s oběťmi zneužívání a současně také některé kněze za tyto činy církevně potrestal.
