Začal nový rok a Česká republika předala Švédsku předsednictví v Radě EU. Švédové si pro svoje předsednictví zvolili slogan Zelená, bezpečná a svobodná Evropa. V jakém stavu unijní agendu od Čechů převzali, které body aktuálně spojují a které rozdělují jednotlivé hráče v Unii a na čem bude nejtěžší se dohodnout v novém roce?

Praha 0:10 5. ledna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Švédské předsednictví přebírá evropskou agendu ve velmi dobrém stavu po úspěšném českém předsednictví, které mělo zase návaznost na to francouzské,“ říká Monika Ladmanová, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice, která se vyjádřila k dlouhodobým plánům Evropské unie.

„Návrhy týkající se dosahování klimatické neutrality, jak si členské státy dohodly v roce 2019 na podzim, Česká republika úspěšně dotáhla ze tří čtvrtin a jedna čtvrtina zůstala na švédské předsednictví,“ dodává.

Z hlediska krátkodobého horizontu je ale podle Luďka Niedermayera, poslance Evropského parlamentu za TOP 09 a Starosty, nutné dívat se i na věci spojené s ruskou agresí na Ukrajině.

„Energetická krize není na konci a jakkoliv nás pohled na poslední týdny určitě naplňuje velkým optimismem, tak všichni analytici a lidé, kteří se zabývají čísly, ví, že příští rok bude komplikovaný kvůli tomu, že se během něj budeme muset připravit na příští zimu, a to z hlediska spotřeby plynu zřejmě bez možnosti dodávek z Ruska,“ vysvětluje Niedermayer.

Krom toho také navázal na ministra pro evropské záležitosti České republiky Mikuláše Beka, který zmínil, že s tím, jak se zhoršuje migrační krize, klesá i ochota členských zemí najít společná řešení do budoucna a zároveň roste nervozita národních vlád.

„Tohle je strašně špatná zpráva, protože tento stav jsme už jednou zažili a měl velmi neblahé důsledky pro lidi, kteří prchají před válkou, a zároveň vedl k poškození stability ve společnosti a nemalým politickým důsledkům,“ míní Niedermayer.

„Doufám, že se opravdu dostaneme dál, protože od tady tohoto stavu, který pan ministr popisoval, vede přímá cesta k nekoordinovanému zavádění pohraničních kontrol a dalším věcem, které by v Evropské unii neměly fungovat,“ dodává.

Migraci bude řešit až Belgie

Podle Filipa Nerada, vedoucího zahraniční redakce Českého rozhlasu, je pravděpodobné, že ani v období švédského předsednictví se migrační krize nijak nevyřeší a tento problém se přesune až na další období, které převezme Belgie a Španělsko.

„Švédská vláda je menšinová a je závislá na straně, která je vyloženě odpůrcem migrace a migrantů. Jsem velice zvědavý na její manévrovací prostor, protože Švédové byli členskou zemí, která přijímala hodně migrantů, fungovala tam konsensuálně, ale teď bude muset nějakým způsobem brát ohledy na politickou sílu, která ji drží u moci. Osobně si ale nedělám moc velké naděje, že Švédsko migrační debatu posune moc kupředu,“ říká Nerad.

Ačkoliv Evropa zažila za poslední dobu dvě nejhorší krize, které musela řešit, jistým způsobem dopomohly k tomu, aby se daná řešení nacházela a schvalovala mnohem rychleji.

„V roce 2019 ještě před pandemií covidu jsme byli zvyklí, že pokud se něco navrhlo jako legislativa ze strany Evropské komise, tak schvalovací proces trval roky,“ míní Ladmanová.

Válka na Ukrajině, české předsednictví i energetická krize. Připomeňte si první rok vlády Petra Fialy

Číst článek

„Když byl covid, nastala potřeba jednat trochu rychleji v rámci několika měsíců. Ale to, co se dělo nyní od 24. února, tak to už mluvíme o řádech týdnů, někdy i dnů, a tam české předsednictví sehrálo velmi důležitou roli ve flexibilitě, ve schopnosti dojednávání kompromisů a pomohlo posunout určité věci kupředu,“ dodává.

Ladmanovou také doplňuje Nerad, který souhlasí s její upřímnou radostí, jak se Evropa zrychlila ve svém rozhodování a schvalovacích procesech.

„V otázce sankcí bylo typické, že se opravdu často dojednávaly měsíce, a například nyní se ty poslední proti Íránu dohodly během jednoho týdne, což je na Evropskou unii neskutečné tempo, troufnu si říci, v historii nevídané,“ říká.

Řešení dodávek z Ruska

Podle Nerada bude nicméně velmi důležité vyřešit otázku dodávek energií z Ruska a vyřešit ji tak, aby to výrazně neoslabilo celou Evropu.

„Musíme se pokusit definitivně odříznout od závislosti na ruském plynu, kterou Evropskou unii během uplynulého roku výrazně snížila. Teď jde o to dokončit celý proces, aby v tomto ohledu Rusko už nemělo na Evropskou unii žádné páky, ale současně ta opatření musí být vyvážená, aby to Evropu jako celek na mezinárodním trhu neoslabilo a neprofitovali z toho jiní velcí hráči, jako je Čína nebo USA,“ říká.

„Evropská unie si tedy i v rámci tohoto musí zachovat konkurenceschopnost a zůstat ekonomickým lídrem na světovém poli,“ dodává Nerad.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu výše. Moderuje Martina Mašková.

Martina Mašková, vkry Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít