Odminování Chersonu a okolí potrvá týdny, hlásí ukrajinská novinářka z místa

Sociální sítě jsou plné videí slavících lidí. Zpívají ukrajinskou hymnu, mávají vlajkami. Jak se teď v Chersonu cítíte?

Jako vítězové. Lidé stále vycházejí do ulic, zvlášť na hlavní náměstí, to se tady v Chersonu mimochodem jmenuje náměstí Svobody, nachází se tam budova oblastní správy. Lidé pláčou, když vidí ukrajinské vojáky, snaží se je obejmout. Je to velice dojemné, ale v dobrém smyslu, tak bych to řekla.

Teď už je situace klidnější, lidé se už tak nějak snaží postarat sami o sebe. Do Chersonu už dorazili představitelé místní správy i policie. Lidé se jich vyptávají na různé věci, například na elektřinu, protože momentálně ve městě není elektřina ani voda. Chybí taky spojení, ukrajinské úřady se snaží ve městě obnovit signál, myslím tedy ukrajinský signál, protože Rusové všechno zničili. Jediné místo, kde mohli zdejší lidé během posledních tří dnů chytit aspoň ruský signál, se nachází u Dněpru, v ulicích blízko řeky, protože ruský signál přichází z levého břehu. Je to velmi zajímavé, byli jsme se na to podívat. Lidé se vlastně musí přiblížit až k frontové linii, kterou představuje řeka Dněpr. Mají pochopitelně strach, protože z protějšího břehu je můžou Rusové ostřelovat, přesto tam ale jdou, snaží se chytit ruský signál a zavolat svým příbuzným. A to prostě proto, že už víc než týden jsou bez spojení a jejich příbuzní mimo Cherson nemají tušení, co s nimi je.

Kolik lidí teď v Chersonu vlastně je?

Podle oficiálních údajů, mluvila jsem s hlavním představitelem policie v Chersonu a on mi řekl, že počet lidí, kteří se nacházejí v Chersonu, se pohybuje kolem osmdesáti šesti tisíc. Před ruským vpádem na Ukrajinu to bylo asi tři sta dvacet tisíc.

Jak v těchto podmínkách lidé dokáží žít? Už jste zmínila, že ve městě není elektřina, jsou problémy s připojením, s dodávkami vody...

Víte, nezdá se mi, že by to lidé ve městě tak těžce snášeli, že by to pro ně byl takový problém. Popisují nám, že nejtěžší pro ně byla okupace a čekání na osvobození. Říkají: Chápeme, že nemáme vodu a elektřinu, ale to může počkat. Policie mi sdělila, že dát do pořádku elektřinu pro celé město, obnovit infrastrukturu ve všech čtvrtích, bude trvat zhruba měsíc. 

Jak silně je Cherson poškozený? 

Vlastně je na tom docela dobře, protože Rusové ho nepoškodili. Přišli velice rychle, město okupovali už 1. března. Je tu jen pár zničených budov, které poškodila ukrajinská armáda, když v září zahájila protiútok, jižní protiofenzívu. Je mezi nimi například oblastní soud, takzvaná správa Chersonské oblasti, kde úřadovali šéf ruské okupační správy Vladimir Saldo a jeho zástupce Kirill Stremousov. Tuto budovu ukrajinská armáda zničila 18. září, jestli se nepletu, je to v centru města. Zničen byl také jeden hotel, kde bydleli Rusové a kolaboranti. Po tomto útoku se objevila zpráva, že při něm zahynul jeden z kolaborantů, a tento hotel je také v centru. Další ze zničených budov se nachází mimo centrum, byl to obyčejný obytný dům, kde také bydleli ruští vojáci. Ukrajinská strana potom oznámila, že v důsledku útoku zahynulo dvě stě Rusů, místní lidé nám ale říkali, že ruští vojáci budovu opustili ještě před útokem. Takže zatím nevíme, kolik lidí tam zemřelo a jestli vůbec někdo. Pár dalších zničených budov se nachází poblíž letiště v Čornobajivce, které bylo těžce ostřelováno hlavně během léta. Letiště je opravdu hodně poškozené a je tam taky spousta zničené vojenské techniky, tanků a materiálu. To se ale netýká přímo města, je to v jeho okolí.

Vymyšlená čísla

Mluvila jste o těžkých podmínkách během okupace. Co o té době lidé říkají? Jak vzpomínají na falešná referenda?

Byli jsme například v jedné velké čtvrti, kde pořád zůstává hodně lidí, i když tam také nemají elektřinu a vodu. Říkali nám tam, že Rusové na začátku okupace měli nějaké seznamy jmen a že někdo z místních musel Rusům říct, jaká jména by na těch seznamech měla být. Šlo totiž o lidi, kteří během antiteroristické operace v letech 2014 až 2015 bojovali na Donbase, kteří sloužili v ukrajinské armádě. Rusové se je snažili najít, a když někoho z těch seznamů našli, velmi tvrdě ho zbili. Někteří lidé prostě zmizeli a nikdo neví, kde jsou. Rusové je odvezli a nikdo netuší, co se s nimi pak stalo a kde skončili. Jedna žena vzpomínala, že Rusové jí řekli: Měli jsme vás víc potrestat, vy tady potřebujete diktaturu. A ona se jich zeptala: Jak to myslíte víc? Vždyť my jsme se snažili nechodit po ulicích jen proto, abychom Rusy nepotkali. Tolik se jich báli. 

K referendu, ano, někteří místní k referendu přišli a říkali ostatním, aby se ho také zúčastnili, ale lidé radši prostě zůstali doma. To aspoň vyprávěli ti, kterých jsem se ptala. Zůstali doma a nikam nešli. Nebylo to ale tak, že by za nimi někdo šel domů a říkal jim: Měli byste tam jít, měli byste tam jít. Ne, podle místních si Rusové ta čísla prostě vymysleli.

Bylo to celé zfalšované?

Však se podívejte, jak jsou teď lidé v ulicích celí zoufalí, že sem přišli Ukrajinci (ironicky, pozn. red.).

Pokračuje mezitím odminovávání města?

Ano, pokračuje, slyšeli jsme, že pokračuje i mimo město. Úřady nám sdělily, že to bude trvat ještě pár týdnů, a proto i požádaly lidi, aby se do města teď nevraceli. Ale oni se vracet chtějí. Týká se to i některých mých přátel, kteří jsou z Chersonu a kvůli okupaci ho museli opustit. Už se mě ptali, jestli nevím, jak by se sem dalo dostat. Úřady ale žádají lidi, aby se ještě nevraceli. Na některých místech ve městě také stojí policisté, například před radnicí, a říkají lidem, aby nechodili dovnitř, protože panují obavy, že to tam mohlo být zaminované. Totéž se týká i jiných budov, kde před ruskou invazí sídlily místní úřady.

Viděl jsem na sociálních sítích video se zadrženým ruským vojákem, který byl v přestrojení za civilistu. Co s takovými lidmi pak vojáci a policisté dělají a pátrají teď po městě po dalších, třeba i po kolaborantech?

Ano, akorát s tím začínají, protože policisté teprve do města přicházejí, začínají se sem vracet stejně jako hasiči a další, protože byli evakuovaní. Snaží se teď opravovat budovy a tak podobně. Zároveň tedy odstartovali tento, řekněme, filtrační proces, který také bude trvat určitě několik týdnů. Obchází lidi a ptají se, jestli viděli někoho, koho neznají, kdo třeba není jejich soused, a pokud ano, tak ať jim to řeknou, že si s těmi dotyčnými promluví. Viděla jsem například fotografii, nebyla tedy moje, možná jste na ni také narazil, myslím, že byla od novinářů agentury AP, a ta zachytila situaci z jedné chersonské ulice, jak tam místní trestají dva muže.

Aha, tu jsem neviděl.

Zkrátka jsou tam vidět místní a dva muži, kteří pravděpodobně spolupracovali s Rusy. Oni je potrestali tím, že je přivázali ke sloupu na ulici. To je na fotce od AP.

Pračka, obraz, mýval

To jsem nezaznamenal, podívám se. Ještě se chci zeptat, objevovaly se zprávy o tom, že Rusové z Chersonu ukradli několik vzácných, historických věcí, třeba obrazy Oleksije Šovkuněnka z Muzea umění anebo rakev Grigorije Potěmkina. A máte ponětí, kde by teď mohly být?

Nevím, prostě jsou to zloději, vidíme to všude a pořád. Místní se smáli, když nám říkali, že jejich sousedy Rusové vykradli a vzali jim třeba pračku. Popisovali nám: Víte, když tohle vidíte v televizi, říkáte si, že to snad nemůže být možné, vždyť je to přece šílené, ale když to vidíte na vlastní oči, když vidíte, jak se snaží opustit město a utéct s ukradenými věcmi od vašich sousedů, s tou pračkou nebo dalšími elektronickými spotřebiči, je to prostě střelené. Ale děje se to pořád. 

Pokud jde o Potěmkinovu rakev, oni ho vnímají jako svého hrdinu, myslím tím z historického pohledu, a asi to vnímají tak, že by měl být u nich, nevím. Ale jak víme z historie, tak ta rakev byla nejspíš vykradená už asi před sto lety a to Rusy. Takže je to stále se opakující příběh. Možná v té rakvi už žádné Potěmkinovy ostatky řadu let nejsou.

A na konec ze zoo ukradli mývaly, existuje z toho i video, jak mývali kradli, možná jste ho taky viděl. K tomu se váže takový vtip, že mýval je dobrý k praní prádla a Rusové si asi mysleli, že se jim můžou hodit podobně jako ty pračky, které také odnášeli. 

Já jsem se právě divil, proč Rusové kradou mývaly? A nejen mývaly, ale i lamy, vlky, osly. Ale stejně, proč zrovna ty mývaly?

Možná právě kvůli tomuto, že jim vyperou prádlo (smích, pozn. red.). Nevím, je to úplně šílené, ale existuje video, jak je kradou. Rusové taky ukradli dva památníky, ruského admirála Fjodora Ušakova a knížete Gregorije Potěmkina, někdejšího ruského správce Krymu. Ale místní obyvatelé si z toho nic moc nedělají a říkají, že je v pořádku, že si to Rusové odnesli, že by ty památníky stejně měly být svrženy, protože oba jsou ruští hrdinové, ne ukrajinští.

Byla jste svědkem nějaké přípravy armády na ostřelování druhého břehu Dněpru? Jaké jsou teď plány vojáků na jihu Ukrajiny?

Víte, je to trochu zvláštní. Byla jsem v Izjumu, osvobozeném Izjumu, první dny po osvobození jsem byla i v Kupjansku a Lymanu v Doněcké oblasti. Tam vidíte, že to jsou města nedaleko frontové linie, takže jsou tam všude vojáci, tanky a další armádní vozidla a doslova cítíte, že válka je blízko. Ale v Chersonu nevidíme ani vojáky, jsou jen na hlavním náměstí, kde je chtějí lidé obejmout, dát jim pusu, vyfotit se s nimi, ale to je asi tak všechno. Přijeli jen civilními auty, ne nějakými velkými armádními vozidly. Nevidíte tady tanky v ulicích, bojová vozidla, nic. Myslím, že, a to je samozřejmě tajné, to nevíme, ale armáda se teď asi pohybuje někam na sever, a pak na východ přes Dněpropetrovskou oblast až do východní části země, tedy do Záporožské oblasti a dál, kde jsou ty největší boje, kde dochází k neustálému ostřelování. Oni totiž nepotřebují zůstávat tady v Chersonu. Možná některé jednotky zůstanou na pravém břehu Dněpru poblíž řeky, která je teď tady na jihu frontovou linií, ale nebude jich moc. Třeba dělostřelectvo asi bude někde poblíž Chersonu, ale nemyslím si, že to bude moc blízko města, protože ukrajinská armáda zkrátka nechce riskovat, že by město zasáhlo ostřelování z levého břehu. 

Jaké další vesnice nebo oblasti může armáda osvobodit do zimy?

Teď vidíme velmi těžké boje na severu v Luhanské oblasti, na hranici mezi Charkovskou a Luhanskou oblastí, u města Svatove. I tady může dojít k nějakému posunu, možná to město může být také osvobozeno do zimy. Ale víte, když jsem se ptala právě na zimu, jak těžké boje v zimě budou, tak vojáci říkali, že když invaze začala 24. února, tak pak ještě po celý březen byly teploty pod nulou, bylo třeba i mínus jedenáct stupňů. Musíme si uvědomit, že to bylo velmi těžké období, byl to začátek invaze, kdy Ukrajina a hlavně Kyjev čelil tvrdému ostřelování, a vojáci zkrátka bojovali. Takže teď říkají, že i když přijde zima, jsou připraveni bojovat dál, chtějí bojovat dál. Většina neočekává, že by se válka přes zimu zastavila, že by na frontě přes zimu došlo k nějaké pauze. Pokud jde o další vývoj, možná dojde ke změně situace v Záporožské oblasti, protože se na tamní frontovou linii přemisťuje hodně Rusů, doteď tam přitom byl klid. Možná se boje přesunou právě tam.

V podcastu byly dále využity zvuky z CNN, Hromadske, TV Nova, Twitter účtu Special Kherson Cat, Facebook SBU.