Pekingu už nejde o ekonomiku, ale o politické cíle a manipulování Evropskou unií, tvrdí sinolog Jirouš
Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu přijal německého kancléře Olafa Scholze. Ten dorazil jako první politický vůdce členské země EU a skupiny vyspělých států G7 po třech letech pandemických uzávěr a rostoucího politického napětí. Scholzova cesta vyvolala v německé vládní koalici kontroverze, s napětím ji tak sledují spojenci, ale i členové jeho vlastní vlády.
Tématem cesty má být podle spolkové vlády takřka vše, co mezi oběma zeměmi probíhá. Státníci tak spolu mají mluvit také o válce na Ukrajině či německo-čínském obchodu. Scholze navíc doprovází početná delegace byznysmenů, kteří chtějí dojednat další spolupráci.
Podle sinologa Filipa Jirouše vnímá Peking Scholzovu cestu jako zdůraznění německé závislosti. Zároveň přijíždí v citlivém období, krátce po znovuzvolení čínského prezidenta. „(Scholzova) cesta se velmi hodí zastáncům pokračování Si Ťin-pchingovy posledních deset let trvající politiky jako takové gesto cizího státníka, které zvyšuje legitimitu režimu,” rozebírá.
Scholzova cesta se tak stává terčem kritiky, ta ale zatím zaznívá především v kuloárech.
„Klíčová linka spočívá v tom, že načasování té cesty je nešťastné, zrovna po tom, co si Si Ťin-pching nechal potvrdit totální moc nad Čínou. Do Pekingu navíc jede sám německý kancléř a tím podkopává dlouhodobější snahy o vznik společné evropské politiky vůči Číně,” doplňuje redaktor týdeníku Respekt Tomáš Lindner.
Německé ambice jsou nejasné
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v návaznosti na zvyšující se provázanost mezi zeměmi před několika dny Scholzovi nepřímo vzkázala, aby neopakoval chyby, které Německo dělalo v přístupu vůči Rusku. Varovala, aby se Německo příliš nevázalo na země, které nevyznávají stejné demokratické hodnoty.
Scholz míří do pro Německo ‚nenahraditelné‘ Číny, se Si Ťin-pchingem bude řešit obchod nebo Ukrajinu
Číst článek
Současné německé ambice ve vztahu k Číně jsou tak momentálně poměrně nejasné. Německo sice chce svou strategii upravit a omezit tak závislost na Číně. „Na druhou stranu je tady právě tato cesta a posledních několik rozhodnutí ohledně poměrně rizikových čínských investic do německé infrastruktury,” rozebírá Jirouš.
Podle Jirouše už Peking naopak nemá o růst ekonomiky takový zájem, větší úsilí by tak měl vyvíjet ve snaze německou závislost prohloubit. „Pekingu nyní jde především o politické cíle a v tomto smyslu je to především manipulování Evropskou unií právě skrze tu německou závislost na čínském trhu,” popisuje Jirouš čínské záměry.
Čína je stále klíčový trh
Provázanost obou zemí je také patrná z německé obchodní bilance. Čína vede v importu i exportu a pro mnoho firem je to klíčový trh. Kancléř sice podnikatele nabádá, aby rozložili rizika a nefixovali se na tento jediný trh, jenže současné investiční projekty tomu neodpovídají.
Cesty se také účastní zástupci největších německých podniků. „Ukazuje to zajímavý rozptyl, ke kterému dochází v německém byznysu. A to, že některé z těch úplně velkých koncernů směřují k dalším velkým investicím v Číně,” komentuje Lindner obsazení letadla.
„Některé z velkých koncernů směřují k dalším velkým investicím v Číně.“
Tomáš Lindner
Na druhou stranu se v Německu rozbíhá debata o tom, jak vztahy k Číně změnit. „Probíhá i mezi byznysmeny, jde o to, jaké vyvodit lekce z toho, kam se ubírá Čína, a z toho, co se stalo s Ruskem,” dodává Lindner. „Z průzkumů mezi středně velkými a menšími firmami je vidět velký myšlenkový obrat.”
„Podle nedávného průzkumu chce polovina německých firem snižovat svojí závislost na dovozech z Číny. A to především kvůli tomu, že nechtějí být tolik závislí na čínském trhu,” uzavírá Lindner.
V celém pořadu Téma dne se také dozvíte, jaký kurz své čínské politiky německý kancléř nastínil a co představuje pět jeho základních tezí, jak se proměňuje samotný čínský režim a jak může Olaf Scholz ovlivnit řešení obtížných témat, jako je situace Ujgurů či válka na Ukrajině. Provází Renata Kropáčková.
