České firmy by mohly pomoci třeba s výstavbou metra v Dnipru, říká jeho starosta Boris Filatov

Český prezident Petr Pavel tráví sobotu ve východoukrajinském Dnipru. Česká republika totiž nad celou Dnipropetrovskou oblastí převzala patronát a podílí se na její rekonstrukci. Milionové Dnipro je logistickým uzlem a velkým průmyslovým, obchodním i vědeckým centrem východní Ukrajiny. A také dočasným útočištěm asi dvou set tisíc uprchlíků, jak upozorňuje v rozhovoru pro Radiožurnál jeho starosta Boris Filatov.

Od zpravodaje z místa Dnipro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boris Filatov

Boris Filatov | Zdroj: Profimedia

Boris Filatov se v sobotu setkal s českým prezidentem Petrem Pavlem. Ten je první zahraniční hlavou státu, která za dobu rusko-ukrajinského konfliktu Dnipro navštívila. A to navzdory pátečnímu ruskému ostřelování, v jehož důsledku zemřeli dva lidé.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Borisem Fialtovem

„Máme mnoho partnerských měst, válka bohužel – nebo bohudík – odhalila, kdo je náš skutečný přítel a kdo před válkou zavřel oči. Velmi intenzivně spolupracujeme s německým Kolínem nad Rýnem, který nám daroval pět městských autobusů, tři sta generátorů elektřiny, několik sanitek, vybavení pro záchrannou službu, léky a lékařské přístroje. Němci nám hodně pomohli,“ říká Filatov s tím, že podobně těsnou spolupráci má město třeba i s japonskou Ósakou.

„Ta nám poskytla techniku pro městské služby. Pomáhají nám také americká města, a to hlavně finančně, protože jsou daleko. Zkrátka – v nouzi poznáš přítele a dnes vidíme, kdo jsou naši skuteční, upřímní přátelé,“ dodává i s poukazem na Česko.

Právě tuzemské firmy by totiž mohly v Dnipru pomoci třeba s dostavbou metra. Tuto zakázku získala před válkou turecká stavební firma. Jakmile ale konflikt vypukl, Turci podle Filatova bez rozloučení zmizeli.

Dostavba podzemní dráhy má ale jeden háček. „Výběrové řízení vyhlásily Evropská banka pro obnovu a rozvoj- a Evropská investiční banka. V této situaci hraje radnice v Dnipru druhé housle. Turci jednostranně vypověděli kontrakt, což byla podle mého názoru čirá zlomyslnost. Měli možnost zůstat a práce třeba jen odložit, místo toho utekli. Takže pokud se po válce evropské finanční instituce rozhodnou pro české partnery, s potěšením s nimi budeme spolupracovat,“ vysvětluje starosta.

Uprchlíci zůstávají v Dnipru

Více než milionové město Dnipro přitom rozšíření metra nutně potřebuje, protože už teď doslova praská ve švech.

Prezident Pavel je v Dnipru. Setkal se s místními politiky, navštívil centrum pro uprchlíky a nemocnici

Číst článek

„To je náš největší problém. Dnipro je na prvním místě na Ukrajině, pokud jde o počet dočasně přemístěných osob. Panuje mylná představa, že největší počet běženců směřuje na západní Ukrajinu. To je pravda jen zčásti. Do Dnipra přijíždí většina běženců z Charkovské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. Z Pokrovsku v Donbasu vypravují evakuační vlaky do Lvova, ale dvě třetiny lidí vystupují u nás, v Dnipru,“ popisuje.

Důvodů, proč lidé nepokračují dále do vnitrozemí, vidí hned několik. „První příčina je psychologická. Lidé věří ve vítězství Ukrajiny a nechtějí odjíždět daleko od svých domovů. Dalším důvodem je, že Dnipro je rusky mluvící město. Pro obyvatele průmyslových aglomerací Donbasu je psychicky jednodušší žít v Dnipru než v zemědělských regionech někde v Haliči,“ vypočítává starosta.

Uprchlíci z okupovaných částí využívají ale i vyšších sociálních standardů velkého východoukrajinského města. „V milionovém městě máme lepší zdravotní péči, sociální ochranu a školství než například v centrální Ukrajině. Hlavně ale tito lidé věří, že se brzy vrátí domů – na osvobozená území nebo do míst, kde skončí ostřelování,“ dodává.

‚Žít v učebnici dějepisu‘

Prezident Petr Pavel v Dnipru navštíví také jedno ze zařízení pro takzvaně dočasně přemístěné osoby, tedy pro uprchlíky. Těch žije ve městě podle Filatova asi 190 tisíc, což je počet, o který by se ani Dnipro bez pomoci centrální vlády postarat nezvládlo.

Pavla s Čaputovou zahnal na Ukrajině letecký poplach do krytu. Strávili tam hodinu

Číst článek

„Velkým přínosem jsou dobrovolníci a lidé, kteří otevřeli pro uprchlíky soukromé ubytovny. Město nabízí programy zdravotní péče, výplatu sociálních dávek a nejrůznější materiální pomoc – například jídlo nebo hygienické potřeby. Největším problémem je ale bydlení. Prakticky se k nám přistěhovalo celé jedno středně velké ukrajinské město a všechny jeho obyvatele individuálně ubytovat nemůžeme,“ říká starosta s tím, že řídit město za takových podmínek je nadlidský úkol.

„Ale taková zadání nám dala historie,“ dodává Filatov, mimo jiné velký znalec dějin. „Někdy v žertu říkám, že až jednou umřu, na mém náhrobku bude vytesáno: ‚To byl starosta, který přežil revoluci, epidemii a válku.‘ Dobu si zkrátka nevybíráme. Vy, Češi a Slováci se zkušeností z roku 1968, chápete lépe než mnozí na Západě, že my teď nemáme na výběr,“ říká.

Podle něj současný konflikt není jen obyčejná válka za nezávislost a suverenitu Ukrajiny. „Je to válka za fyzické přežití národa, je to existenciální válka za hodnoty, které máme společné. Bojujeme proti impériu, které je v agónii. Na závěr to shrnu asi takto: je velmi těžké se narodit a žít v učebnici dějepisu. To je ale, bohužel, osudem naší generace. Historii zároveň tvoříme i čteme od konce. Je to prostě tak a nic jiného nám nezbývá. Musíme bojovat do vítězného konce, protože jiné východisko nemáme,“ uzavírá starosta rozhovor.

Martin Dorazín, pik Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme