Dzurinda ostrouhal. Slovenskou středopravici se snaží sjednotit ministrana v čele s premiérem Hegerem

Po turbulentních zvratech se vyjasnilo, že slovenskou středopravici nakonec nebude sjednocovat expremiér Mikuláš Dzurinda, ale současný předseda vlády Eduard Heger. Ten nyní stojí v čele strany Demokraté, ze které chce vybudovat platformu pro integraci menších subjektů a osobností. Pikantní je, že její jádro tvoří politici původem z OĽaNO Igora Matoviče, přitom jeho chaotický politický styl je hlavním důvodem, proč je slovenská pravice v rozvalu.

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eduard Heger (vlevo) a Mikuláš Dzurinda

Eduard Heger (vlevo) a Mikuláš Dzurinda | Zdroj: TASR/Profimedia

Klíčovým mužem procesu sjednocování středopravicových stran se však neukázal být ani Eduard Heger, ani Mikuláš Dzurinda. Stal se jím Miroslav Kollár, předseda a jediný poslanec straničky s původním názvem Spolu.

V roce 2019 jako zkušený komunální politik a starosta Hlohovce vstoupil do strany Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Ta se po volbách 2020 dostala do kabinetu Igora Matoviče (OĽaNO), Kollár však jako jediný z poslanců vládních stran odmítl podepsat koaliční smlouvu a záhy se stal prvním odpadlíkem z vládní koalice. Odešel ze Za ľudí a vstoupil do mimoparlamentní strany Spolu a stal se jejím předsedou.

Bohatá nevěsta

Jak se ze strany se zanedbatelnými preferencemi a z jejího předsedy Miroslava Kollára stal klíč ke spojení středopravicových sil? Strana Spolu totiž ve volbách 2020 kandidovala v koalici s Progresivním Slovenskem, dohromady získaly 6,96 % a kvůli sedmiprocentní hranici pro vstup koalice dvou stran se do parlamentu nedostaly. „Spolu za hlasy ve volbách získalo několik stovek tisíc eur, které teď Demokraté můžou využít na začátek činnosti,“ přibližuje politolog Grigorij Mesežnikov.

„Kollár jako první poslanec na protest proti Matovičovi vystoupil z koalice a začal hlasovat samostatně. Je to první protimatovičovský politický aktivista,“ popisuje pro iROZHLAS.cz slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.

Vládní koalice před třemi lety sice začínala s ústavní většinou, po chaotickém vládnutí premiéra Matoviče, kterého musel po roce vlády vystřídat Eduard Heger, a dalších vnitřních sporech ale postupně poztrácela dokonce i prostou sněmovní většinu, až jí před několika měsíci parlament vyslovil nedůvěru.

Nyní se Kollárova ministrana stala nepravděpodobným, avšak klíčovým hráčem ve spojování rozdrobené středopravicové stranické scény. Zkraje letošního roku se Spolu přejmenovalo na Modrou koalici a na její tiskové konferenci vystoupil Mikuláš Dzurinda s plánem na návrat do politiky.

Premiér sjednotitelem?

Hlavním motorem spojování slovenských středopravicových sil ale nakonec dvojnásobný expremiér nebude. K překvapení všech se začátkem března situace změnila. Dzurinda je z tohoto projektu pryč a lídrem se poněkud paradoxně stane současný premiér Eduard Heger.

Slovenský premiér Heger končí v OĽaNO, spolu s ním hnutí opouští i ministr obrany Naď

Číst článek

„Středopravice je na Slovensku tradičně fragmentovaná podle ideových nebo hodnotových linií. Kromě roku 1998, kdy ji dokázal sjednotit právě Dzurinda, ani jednou nevznikla situace, kdy by měla nějakého jasného lídra,“ vysvětluje Mesežnikov.

Pověřený předseda vlády Heger se ocitl ve velmi neobvyklé situaci. Vede kabinet, kterému byla v parlamentu vyjádřena nedůvěra a tím pádem má omezené kompetence. Odchodem z OĽaNO navíc premiér ztratil vliv na značnou část zbylých koaličních poslanců.

„Heger teď vede jen asi 12 poslanců z celkem 150 a takto by měl vládnout ještě zhruba 200 dní do zářijových předčasných voleb. Takto slabého premiéra s takto slabou podporou a zároveň takhle dlouhým mandátem jsme na Slovensku určitě ještě neměli,“ popisuje pro Radiožurnál novinář Denníku N Miro Kern.

„Že z nejsilnější vládní strany odejde premiér a založí si vlastní stranu, je nestandardní skoro všude. Jde o důsledek chaotického vládnutí Igora Matoviče a do jisté míry i samotného Hegera,“ doplňuje.

Igor a Eda

Kdo je spasitel a kdo rozvraceč? Slovensko očekává zlomové volby v parlamentním i stranickém chaosu

Číst článek

Na úterní tiskové konferenci Kollár oznámil další přejmenování své strany, z dřívějšího Spolu a Modré koalice se stali Demokraté. Předsedou se rovnou stal Heger, který s sebou přetáhl většinu viditelných tváří své bývalé partaje OĽaNO – ta přišla o pět členů současné vlády.

S Hegerem do Demokratů přestoupili i ministři obrany Jaroslav Naď, hospodářství Karol Hirman, zahraničí Rastislav Káčer a životního prostředí Ján Budaj.

„Je to taková směs lidí, které jednotí to, že jsou proevropští, proatlantičtí a proukrajinští. Jsou to liberální demokraté s konzervativními i liberálními názory,“ popisuje politolog Mesežnikov.

Tisková konference strany Demokraté. Zleva Miroslav Kollár, Jaroslav Naď a Eduard Heger | Zdroj: Profimedia

Matovič se na jednu stranu tváří k Hegerovu záměru vstřícně a oba politici se rozešli na oko dobře. Pod facebookový status, ve kterém premiér oznamoval odchod z OĽaNO, mu napsal: „Edo, hodně štěstí a díky za společnou cestu.“

Matovič ale zároveň do médií vykládá, jak je celý rozchod plánovaný a oba subjekty tak alespoň budou moci lovit v jiných voličských vodách. „Matovič v poslední době míří na ultrakonzervativní voliče, což Hegerovi nebylo po chuti,“ popisuje novinář Kern.

Poslední průzkum voličských preferencí agentury Ipsos, který v pátek publikoval Denník N, ale Matovičovi jistě radost neudělal. Jak jeho OĽaNO, tak Hegerovi Demokraté by získali shodně 4,8 % hlasů. Pro první jmenované jde o značný propad z lednových 8,1 %, pro druhé jde o solidní výsledek ve vůbec prvním měření podpory.

Slovakia, IPSOS poll:

Smer-S&D: 16% (+2)
Hlas-S&D: 16% (-2)
PS-RE: 11% (-2)
Republika-NI: 9% (+1)
SR-ID: 9% (+1)
SaS-ECR: 6% (-1)
KDH-EPP: 6% (-1)
OĽaNO-EPP: 5% (-3)
...

+/- vs. 18-20 January 2023

Fieldwork: 7-9 March 2023
Sample size: 1,017

europeelects.eu/slovakia

13:42 – 11. 03. 2023

14 101

„Bude zajímavé sledovat, do jaké míry jsou voliči OĽaNO navázaní na Matoviče a zda se přesunou za Hegerem. Pro OĽaNO to může znamenat i vypadnutí z Parlamentu,“ popsal pro Aktuality.sk sociolog Martin Slosiarik.

Jedním z hlavních Hegerových cílů je smýt ze sebe nálepku Matovičova podřízeného. „Matovičovi se bohužel podařilo rozvrátit nejen politickou scénu, ale i celou společnost, protože vyvolal vysokou míru rozhořčenosti a hněvu vůči způsobu jeho vlády. Výsledky současného vládnutí dosáhly toho nejhoršího, ztráty naděje na slušnou politiku a alternativu,“ popsala před časem pro iROZHLAS.cz politoložka a socioložka Soňa Szomolányi.

Igor Matovič | Foto: TASR | Zdroj: Profimedia

Dzurindovi Modří

„Hlava mi to nebere. Jsem přesvědčený, že nás Kollár vyměnil a vybral si raději Hegera. Jenže kdo jim uvěří, že to myslí vážně?“ ptal se v rozhovoru pro Denník N dvojnásobný expremiér Dzurinda poté, co si uvědomil, že Modrá koalice krachla.

Ficův Smer je zpět v čele slovenských preferencí, ukazuje Median. Nejoblíbenější političkou je Čaputová

Číst článek

Sám vycítil, že se ocitl na vedlejší koleji, a nakonec mu došla trpělivost. Kollárovi vyčítá především to, že od tiskové konference, na které představili společný projekt Modré koalice, se jakékoliv další integrační kroky zadrhly.

Ke slučovacímu sjezdu, na kterém měli do strany vstoupit Dzurinda a jeho tři desítky „Modrých“, nakonec vůbec nedošlo.

Politolog Mesežnikov naznačuje, že Kollár usoudil, že spojení se skupinou kolem Hegera má větší naději na úspěch než s Dzurindou.

Fiasko s Modrou koalicí ale dvojnásobného expremiéra od volebního boje neodradilo a hodlá založit vlastní politický subjekt nazvaný Modří – Evropské Slovensko.

„Stále je mnoho lidí, kteří se cítí jako političtí bezdomovci a nemají koho volit. Vracíme se na původní cestu – sběr podpisů pro politickou stranu,“ oznámil neformální mluvčí Luboš Schwarzbacher.

Fico je otevřeně proruský. Pokud sestaví příští vládu, demokracie bude v ohrožení, varuje politoložka

Číst článek

Dzurindovy Modré tak nyní čeká těžší cesta, než původně plánovali. Pro registraci do voleb musí nasbírat 10 tisíc podpisů občanů. Mají na to čas do začátku července, kdy musí strany odevzdat kandidátní listiny pro zářijové předčasné volby.

„Myslím, že tuto otázku vyřeší. Za pár týdnů se tak jejich strana Modří zaregistruje, bude figurovat v průzkumech. Pokud budou mít aspoň tři procenta, nedá se vyloučit, že začnou jednat i s lidmi kolem Hegera. Všichni totiž neustále opakují, že jim jde o to, aby nepropadly hlasy středopravých demokratických voličů,“ popisuje politolog Mesežnikov.

Kdo bude chtít Jablko?

Heger a Dzurinda nejsou jediní, kdo mají v plánu integraci středopravého slovenského stranického spektra. V lednu něco podobného oznámila i europoslankyně Lucia Ďuriš Nicholsonová (zvolená za SaS) – založila liberální středovou formaci Jablko.

Jejím primárním cílem však není samostatná kandidatura, ve snaze netříštit síly se naopak chtějí spojit s jiným subjektem. „Pokud by naše samostatná kandidatura znamenala propadnutí hlasů, do voleb bychom nešli,“ řekla.

🍎Na Slovensku vzniká nové pol. uskupení Jablko, zakládá ho europoslankyně Lucia Ďuriš Nicholsonová.
"Až jednoho dne vyrosteme, sedneme si s potenciálními partnery za stůl a budeme se bavit o spojování - a jak upéct ten nejlepší jablečný koláč."
fb.watch/i4Jlxqf9sJ/

08:30 – 16. 01. 2023

2

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme