Odborník: Sankce Česka za pozdní implementaci unijní směrnice činí 54 milionů, stále se ale zvyšuje
Česko musí zaplatit pokutu, protože včas neimplementovalo unijní směrnici týkající se ochrany takzvaných whistleblowerů. K úterý činí sankce asi 54 milionů korun, dál se ale načítá za každý den prodlení. „Když Česko zákon přijme, informuje o tom Soudní dvůr Evropské unie, který na základě toho vypočte konečnou výši pokuty,“ popisuje v rozhovoru vrchní ředitel správní a konzulární sekce ministerstva zahraničních věcí Martin Smolek.
Jaká je teď navrhovaná výše pokuty pro Českou republiku?
Sankci navrhuje Evropská komise v žalobě. Konkrétně kvůli neprovedení směrnice o oznamovatelích činí 4900 eur za každý den prodlení. To začalo dnem uplynutí transpoziční lhůty, což bylo 17. prosince 2021. Ten den nejpozději měla být směrnice začleněna do českého právního řádu.
Dá se tedy říct, kolik činí navrhovaná pokuta k úterý?
Když to počítáme k 28. březnu 2023, tak je to 465 dní od doby, kdy jsme měli tu směrnici provést. Ten výpočet je velmi jednoduchý: 4900 eur krát 465 dní dělá něco přes 2 250 000 eur. Tedy v přepočtu zhruba 54 milionů korun. Ale zdůrazňuji – to je hypotetická částka, pokud by byl rozsudek vydán dnes. Ale zjevně rozsudek dnes vydán nebude, ani k dnešnímu dni Česko neprovedlo směrnici, to znamená, že ta konečná výše sankce bude ještě o něco vyšší.
Evropská komise žaluje Česko. Hrozí mu pokuta 50 milionů, plus 100 tisíc za každý den prodlení
Číst článek
Hrozí nám ještě nějaké penále z prodlení?
Sankce je dvojího typu – paušální částka a penále. Zjednodušeně – paušál směřuje do minulosti, to znamená od chvíle, kdy měla být ta transpozice provedena. V tomto případě do 17. prosince 2021. A penále jsou tam pro případ, že bychom nedokázali transponovat směrnici ani ke dni vynesení rozsudku. Pak bychom vedle paušální částky platili i penále do té doby, než tu transpozici dokážeme dokončit.
Kdy se dá očekávat rozsudek?
To je velmi těžké odhadnout, evropský soudní dvůr nemá – ostatně jako žádný jiný soud na světě – lhůtu, do kdy má vynést konečný rozsudek. Ale lze odhadovat, že by řízení mohlo trvat kolem roku.
To znamená, že čím dřív legislativu přijmeme, tím nižší může pokuta být?
Jakmile dokončíme transpozici, tak o tom dáme vědět soudu. A on, až bude za ten půlrok rok vydávat rozsudek, vypočte pokutu od toho 17. prosince až do dne, kdy jsme oznámili dokončení transpozice směrnice. Počet dní pak vynásobí tou částkou 4900 eur. To znamená, že ta částka bude určitě vyšší než těch 54 milionů korun. A podle toho, jak rychle se nám podaří tu směrnici transponovat, tím nižší částka bude.
Snížení či prominutí sankce?
Je ještě nějaká šance hrozbu pokuty zvrátit? Požádat o opravný prostředek nebo o prominutí?
Když vyjdu z podobných případů u tohoto soudního dvora, tedy kdy se ukládala finanční pokuta za neprovedení směrnice, tak soud většinou o něco málo sníží navrhovanou pokutu. Ale bývá to pouze minimální rozdíl oproti tomu, co navrhla Komise. Nelze očekávat, že bychom žádnou pokutu nedostali, ani že by byla výrazně nižší.
To znamená, že ve chvíli, kdy to řízení bylo zahájeno, tak už je prakticky jisté, že budeme muset pokutu zaplatit?
Přesně tak. Samozřejmě se budeme snažit v těch našich podání vysvětlit naše chování. Že jsme pravidelně a aktivně informovali Komisi o posunu v legislativním procesu. Tímto způsobem bychom mohli dosáhnout snížení té částky. Ale nevěřím, že nějak zásadně.
Jaké procesní úkony teď bude muset Česko udělat?
Teď máme dva měsíce na žalobní odpověď a poté bude následovat replika Komise a případně duplika České republiky. To znamená poté, co pošleme žalobní odpověď, tak už bude jen následovat výměna spisů a pak verdikt.
Vláda předložila zákon na ochranu whistleblowerů, odborníci ho ale kritizují jako nedostatečný
Číst článek
Co musí obsahovat žalobní odpověď?
V tomto případě je to převážně formální věc. Nemůžeme popřít, že jsme k tomu danému datu směrnici neprovedli. Tam není z hlediska práva co vymýšlet. Teď se jen můžeme snažit, aby pokutu soud snížil. Budeme poukazovat na dobré chování České republiky od té doby, co jsme měli tu směrnici transponovat.
Spolu s Českem je žaloba namířená ještě proti pěti dalším unijním zemím. Hrozí všem stejně vysoká pokuta?
Ne, vypočítává se individuálně podle hrubého domácího produktu té dané země. Kvůli této směrnici vede soud řízení ještě s Německem, Polskem, Maďarskem, Lucemburskem a Estonskem. Původně v tom rozhodnutí Komise z února byly ještě Itálie a Španělsko, ale těmto státům se podařilo velmi rychle dotransponovat směrnici, ještě než Komise stihla podat žalobu k soudnímu dvoru. To znamená, že proti těmto státům nebude vedeno řízení a nebudou platit pokutu.
Takhle se to podařilo i Česku minulý rok? Ve směrnici o audiovizi?
Přesně tak. V létě minulého roku jsme zachránili několik desítek milionů korun pro náš státní rozpočet. V období, kdy o podání žaloby rozhodovalo kolegium Evropské komise, se nám velmi rychle podařilo dokončit transpozici. Stihli jsme to předtím, než právní služba Komise podala žalobu.
Zbytečná administrativní zátěž pro organizace, říká o vládní předloze o ochraně oznamovatelů Michálek
Číst článek
Toto je tedy historicky první případ, kdy kvůli pozdě přijaté legislativě budeme platit pokutu? Tedy směrnice o whistleblowingu?
Ano, kvůli pozdě přijaté legislativě je to opravdu poprvé. Ale není to úplně první finanční sankce. Už jsme v minulosti dostali pokutu, a to kvůli sporu, kdy jsme provedli směrnici, ale ne úplně správně ve všech ustanoveních. Tehdy to činilo 200 tisíc eur.
Kdo bude pokutu platit? Půjdou peníze ze státního rozpočtu?
V tomto případě by ji měl platit gesční resort, který za transpozici zodpovídá. V tomto případě ministerstvo spravedlnosti, které to zaplatí ze své rozpočtové kapitoly.
