Společná přihláška, společný vstup. Finové se chtějí přidat k NATO společně se Švédy. K přijetí už chybí pouze dva podpisy – turecký a maďarský. Co brání prezidentovi Recepu Erdoganovi a premiérovi Viktoru Orbánovi vzkázat „ano“ na sever Evropy? Deklarovaný přístup k terorismu je jen zástupný problém. Podle odborníků, které iROZHLAS.cz oslovil, chtějí oba lídři podpořit svůj obraz silného a charismatického vůdce.

Analýza Stockholm/Helsinky 5:00 10. února 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Už půl roku přešlapují Finové a Švédové na místě. Zůstali stát těsně před vstupními branami do Severoatlantické aliance (NATO). Proč? Zastavil se jejich ratifikační proces. Souhlas se začleněním severských zemí dosud nepodepsalo Turecko a také Maďarsko, poslední dvě země ze třicítky.

Přestože primárně nesouhlasí s jejich začleněním prezident Recep Tayyip Erdogan, maďarský premiér Viktor Orbán se rozhodl, že také on se vůči přijetí vymezí. Co je zdrojem problémů a jaké jsou možné úkroky, které by mohly zaseknutý proces odblokovat, nastiňuje analýza serveru iROZHLAS.cz.

‚Neřekneme ano jejich žádosti.‘ Turecko blokuje vstup Švédska do NATO, vadí mu protestní pálení koránu

Číst článek

Podle Pelin Musilové z Ústavu mezinárodních vztahů je třeba hledat odpověď na otázku bloku Turecka a Maďarska v poklesu vlivu západních mocností – především NATO, ale i Evropské unie – na tyto země. „Orbánova i Erdoganova vláda se dlouhodobě ubírají neliberální cestou. Neváhají se pouštět do politické konfrontace s NATO nebo s EU. Je to součást jejich populisticko-nacionalistické agendy, mobilizují tak své příznivce na domácí úrovni,“ popsala totožné motivace čelných představitelů.

Odbornice na Turecko, která ale zároveň strávila část studií v Maďarsku, také upozornila na to, že obě vlády jsou v současném úsilí solidární. Což ovšem platí i s ohledem na kandidátské země: jako více problémové se zobrazuje Švédsko. Přesto zůstává oficiální linka pořád stejná – země podaly přihlášku společně a do NATO chtějí také společně vstoupit.

Jak dlouho ještě vydrží společný kurz Helsinek a Stockholmu? „Jak dlouho bude potřeba,“ řekla pro iROZHLAS.cz výzkumnice z Finského institutu pro mezinárodní otázky Iro Särkkäová. Druhým dechem nicméně dodala, že si Finové uvědomují, že musí především obstarat vlastní národní bezpečnost.

Finsko bez Švédska

Zdůraznila však také debatu, která se v posledních týdnech rozvířila o tom, zda v případě přetrvávajících výhrad vůči švédské přihlášce by se přece jenom nemělo Finsko stát členským státem dříve. „Ale to je pro Finsko problematické. Protože Finsko se Švédskem jsou si nejbližšími spojenci a funguje zde i přirozená vládní provázanost,“ načrtla kontury neoficiální aliance dvou sousedů.

„Pokud Turecko ratifikuje Finsko, a ne Švédsko, rádi to přijmeme. Samozřejmě nedoufáme v to, že by se země nedostaly do NATO společně, ale už se debatuje o tom, jaké následné kroky by se přijaly. Zůstává ale plán A – vstoupit společně,“ modeluje možný vývoj Särkkäová. 

Nejednoznačná odpověď se line i napříč politickým spektrem. A nedá se předpokládat, že by se shoda našla, rozhodně ne před finskými parlamentními volbami, které se uskuteční na začátku dubna. Odráží to ale i roztříštěnost tamní společnosti. Přední think-tank v oblasti mezinárodních vztahů Atlantic Council se v této souvislosti odkázal na průzkum veřejného mínění ve Finsku, ze kterého vychází, že by se na 53 procent z nich přiklánělo k přístupu do NATO bez ohledu na Švédsko.

Umím si představit vstup Finska do NATO dříve než Švédska, říká ministr Lipavský

Číst článek

Nicméně stejně jako Maďarsko projevuje solidaritu s Tureckem v jeho postoji při blokování přistoupení dvou zemí, Finsko projevuje solidaritu se Švédskem proti obviněním ze strany Turecka a Maďarska. Turecký prezident Erdogan ostatně prohlásil, že k členství Finska v NATO přistupuje spíše pozitivně, což však neplatí pro členství Švédska.

„Pokud by to bylo potřeba, mohli bychom dát Finsku jinou zprávu. Švédsko bude šokováno,“ komentoval.

Švédské nedostatky

Turecko má podle expertky Särkkäové trojí motivaci pro blokování vstupu obou zemí do NATO. Zaprvé je to pocit nedostatečného boje proti teroristické hrozbě. Zadruhé je to vnitropolitická otázka, protože Turecko čekají v květnu volby a prezident Erdogan si tak chce zajistit silnou pozici. „Erdogan se snaží využít tento moment, aby si získal více příznivců. Chce dokázat, že je silným lídrem,“ podotkla.

Třetí opomíjený důvod je podle finské analytičky vymezení vztahu Turecka zejména vůči Spojeným státům americkým a dalším členským zemím NATO. „Turecko má pocit, že z Aliance nebenefituje tolik, kolik by mohlo,“ zmínila. Mezi těmito výhodami, kterých se Erdoganovi nedostává, jmenovala odbornice na tureckou politiku Musilová třeba nákupy stíhaček F-16.

„Turecko jako diplomatický hráč v poslední době získává na západní země stále větší vliv. Úspěšně působilo v roli zprostředkovatele mezi Ukrajinou a Ruskem a dosáhlo dohody o znovuotevření ukrajinských černomořských přístavů pro vývoz obilí,“ jmenovala zapojení. A dodala, že se zřejmě Erdoganova vláda domnívá, že blokováním vstupu Finska a Švédska do NATO může získat více diplomatického kreditu.

Pálení koránu

Erdoganova vláda zdržuje vstup Finska a Švédska především proto, že chtěla, aby tyto země řešily bezpečnostní problémy Turecka, a to především tím, že ukončí činnost protitureckých aktérů, třeba Straně kurdských pracujících (PKK), která je považována za teroristickou organizaci. „Švédsko dokonce zpřísnilo své protiteroristické zákony, aby Ankaru přesvědčilo a ta od těchto námitek upustila,“ komentovala expertka Ústavu mezinárodních vztahů Musilová.

Turecko by mohlo dostat stíhačky, až podpoří vstup Švédska do NATO, navrhuje část senátorů USA

Číst článek

V poslední době však turecký prezident našel další důvod, proč nadále vznášet námitky proti členství Švédska: pálení koránu. A to přesto, že se jednalo o akt, který vyvolal jednotlivec a švédská vláda se od toho distancovala. Turecku to nestačilo.

„Erdogan zneužívá akt pálení koránu. Je to nejvíce nešťastná událost, která se stala v otázce švédské přihlášky do NATO, protože to nedemonstruje oficiální postoj ani pohled většiny švédské společnosti na Turecko nebo islám. Tuto akci zorganizoval jeden extremista, který nebyl ani švédské národnosti,“ zdůraznila analytička z Finska Särkkäová.

I přes výčitky směřující z Ankary do Stockholmu a Helsinek ale obě země poskytly pomoc zemětřesením zasaženému Turecku. „Finský a švédský postoj nyní ukazuje to, čeho si skutečně vážíme v rámci naší zahraniční politiky – že vždycky přijdeme a pomůžeme a jsme připraveni pomoci bez ohledu na to, jaké jsou zrovna mezi námi rozpory. Ukazuje to také, jak důvěryhodným partnerem bychom byli, pokud bychom se stali součástí NATO,“ podotkla Särkkäová. A rázně dodala: „Zároveň nejsme v situaci, ze které by chtěli Finové a Švédové těžit ve svůj prospěch.“

🚨🇹🇷🇸🇪 Sweden to be the first country to send humanitarian to #Turkey, despite Erdogan's betraying the West and blackmailing Sweden over NATO membership. pic.twitter.com/FHFlVRpbm2

— Terror Alarm (@Terror_Alarm) February 6, 2023

Zásadní změna pravděpodobně nastane až s květnovými volbami v Turecku. Po nich se otevřou dveře do NATO Finsku i Švédsku. Nehledě na to, zda mandát obhájí prezident Erdogan, či nastoupí k vládě opozice.

„Pokud Erdogan znovu vyhraje volby, dříve nebo později přestane blokovat Švédsko a Finsko, protože si zajistí dalších pět let ve funkci. Může začít iniciovat vstřícnější postoj k těmto zemím, ale přesto nelze očekávat hladký přechod,“ zmínila odbornice Musilová. V případě vítězství opozice předpokládá obecně vstřícnější přístup k zemím Západu.

Maďarská solidarita

Obě expertky se shodují, že blokování přístupu je vyvoláno zejména tureckou stranou a jejím přístupem. Maďarsko v celé věci pouze sdílí solidaritu zapříčiněnou stejnými politickými motivacemi a snaží se proces zpomalit.

Avšak je zde několik důvodů a vlastních motivací, proč Orbánova vláda dosud neschválila přistoupení severských zemí do NATO: třeba závislost na ruské energii nebo kritika míry korupce. „Možná méně evidentní, ale podstatnou roli v tom může hrát také fakt, že Finsko a Švédsko, stejně jako mnoho dalších evropských zemí, poměrně intenzivně kritizovaly Maďarsko kvůli jeho postoji k vládě práva,“ zmínila Särkkäová otázku, která zaměstnávala v posledních měsících nejen Evropskou komisi.

Minulý týden navštívil Budapešť turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu a setkal se s maďarským protějškem Péterem Szijjártóem. „Maďarský ministr se postavil na stranu Turecka a odsoudil ‚ochranu svobody slova‘ ve Švédsku, která umožňuje ‚pálení svaté knihy‘,“ přiblížila analytička Musilová.

Přesto se Orbánova vláda nechala slyšet, že by v průběhu následujícího měsíce mohla připojit svůj 29. podpis ke společné finsko-švédské přihlášce do NATO. Turecká blokáda však bude pravděpodobně pokračovat. Vyjasnit by se mohlo až po zmíněných květnových volbách.

„Hlavní prioritou obou vlád je udržet si popularitu mezi svými nacionalistickými voliči, kteří hlasují pro jejich neliberální a konfrontační programy. Vytváření dojmu silného, charismatického vůdce, který je schopen postavit se západním liberálním mocnostem, je pro jejich domácí publikum důležitým mechanismem,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz Musilová.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít