Země Severoatlantické aliance hrozí strategickou porážkou Ruska, prohlásil prezident Vladimir Putin a ptal se: „Máme ignorovat jejich jaderný potenciál?“ Pomocí výhrůžky jadernou válkou chce docílit omezení dodávek západních zbraní pro Ukrajinu. „Jaderné nebezpečí nad touto válkou visí a pravděpodobně bude viset tak dlouho, dokud bude pokračovat,“ připouští pro iROZHLAS.cz Ulrich Kühn, přední odborník na jadernou politiku.

Analýza Kreml 5:00 4. března 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Rusku se nedaří. Po roce od zahájení invaze se Putinovi vojáci nepřibližují Kyjevu, nezískávají rychle Ukrajinu pod svou správu, a už vůbec ne hladce. Ze „speciální vojenské operace“, která měla trvat pár dní, je rozsáhlý konflikt, ve kterém se Rusové snaží dobýt město Bachmut, s předválečnou populací 70 tisíc obyvatel, už tři čtvrtě roku.

Vedení v Kremlu si ale neúspěch nepřiznává. Místo toho tvrdí, že vede válku proti celému NATO a „musí brát v úvahu jaderný potenciál“. Hrozba rozšíření války o jaderné zbraně probublává prakticky od prvních okamžiků, neutichá a nyní o ní mluví také prezident Vladimir Putin.

Přední odborník na jadernou politiku a ředitel programu Kontrola zbraní a nových technologií ve Výzkumném ústavu v Hamburku Ulrich Kühn pro iROZHLAS.cz vykreslil hypotetický scénář dalšího vývoje za předpokladu nepříznivého vývoje války pro Rusko. „Kreml by mohl vyslat viditelné signály, jako je uvolnění taktických jaderných hlavic z centrálních skladů,“ řekl. Vzápětí nicméně zdůraznil, že tomu v současné chvíli nic nenasvědčuje.

„Kreml však v minulosti projevil chuť k vysoce rizikovým operacím, jak názorně ukazuje válka proti Ukrajině,“ podotkl. Paralela s původně „nepředstavitelností“ vyvolání největšího válečného konfliktu v Evropě od druhé světové války a stejně nemyslitelného užití jaderných zbraní, přišla na mysl i odborníkovi na ruský politický systém Karlu Svobodovi.

Putinovo zvažování

„Kdyby se mě před rokem a dvěma měsíci někdo zeptal, jestli bude nebo nebude válka, řeknu, že si spíš myslím, že ne. Ale s jadernou válkou je to ještě jiná otázka, pravděpodobnost je ještě výrazně menší. Je to ještě o řád jinde. A že by kvůli hrozící prohře na Ukrajině odpálili jaderné zbraně, to mi přijde vysoce nepravděpodobné,“ hodnotí akademik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Kdyby chtěl Putin použít jaderné zbraně, USA to budou vědět s předstihem, tvrdí expert

Číst článek

Už před téměř rokem Ulrich Kühn v rozhovoru pro iROZHLAS.cz tvrdil, že se mu nezdá, že by riziko jaderného konfliktu rostlo. Po prvních měsících bojů na Ukrajině byl k reálnému riziku převážně skeptický, nyní už tak rezolutní není.

„Jaderné nebezpečí nad touto válkou visí a pravděpodobně bude viset tak dlouho, dokud bude válka pokračovat,“ domnívá se přední odborník na jadernou politiku a ředitel programu Kontrola zbraní a nových technologií ve Výzkumném ústavu v Hamburku.

„Pravdou bohužel je, že nevíme, zda Putin uvažoval nebo stále uvažuje o použití jaderných zbraní. Zdá se, že jaderná hrozba se od podzimu loňského roku snížila, a to i díky prohlášením Číny a Indie, které odsoudily jaderné hrozby a možné použití jaderných zbraní,“ vysvětluje Kühn.

Konflikt s NATO

V rozhovoru pro televizi Rossija-1 Putin den po prvním výročí invaze na Ukrajinu nicméně řekl: „Při současných podmínkách, kdy všechny přední země NATO prohlásily, že jejich hlavních cílem je způsobit nám strategickou porážku, aby náš lid trpěl, jak říkají, jak můžeme v těchto podmínkách ignorovat jejich jaderný potenciál?“

Západ chce zničit Rusko, nemůžeme tak ignorovat jaderný potenciál NATO, uvedl Putin

Číst článek

Ruský prezident se zmínkou o Severoatlantické alianci a poukazováním na ni snaží zapůsobit na Západ. Snaží se přitom docílit omezení dodávek zbraní na Ukrajinu, myslí si Kühn. „Neřekl bych, že bude s touto taktikou úspěšný,“ dodává druhým dechem.

I podle odborníka z katedry ruských a východoevropských studií se touto rétorikou snaží Putin nadhodnotit rozměr konfliktu. „Snaží se pořád burcovat ruskou veřejnost a přesvědčovat ji, že na ně útočí NATO a oni bojují proti celé Alianci,“ pojmenovává Svoboda.

Také si tím ale Putin podle Svobody možná hledá alibi, proč se Rusku nedaří. „Každý, kdo válku sleduje, musí chápat, že takhle probíhat neměla, že tohle si ruští představitelé rozhodně nenaplánovali. Aby válčili na Ukrajině rok a utratili na to tolik peněz,“ říká.

Svoboda se domnívá, že když posunou konflikt nejen do rusko-ukrajinských rozměrů, ale povýší ho na válku s NATO, nebude případný neúspěch „takový trapas“.

Ruský prezident se soustředí na vystrašení Západu s cílem, aby došlo k zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu. Dlouhodobí pozorovatelé Kremlu, které oslovil server iROZHLAS.cz, se shodují, že tím ruské vedení stupňuje rétoriku, při které deklarují, že jsou schopní a odhodlaní. „Je to argumentace šílenstvím,“ komentuje Svoboda.

Hypotézou Ruska podle něj je, že si lidé na Západě řeknou: „Aha, oni jsou až tak šílení, že tohle (užití jaderných zbraní) udělají, tak my toho radši necháme.“

Vladimir Putin se postavení Ruska snaží podpořit i více než pouze slovy. Minulý týden třeba oznámil, že pozastavuje účast v dohodě Nový START. Ta přitom omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Rusko účast podle něj znovu obnoví, až dostane vysvětlení, jakým způsobem brát v potaz jaderný arzenál NATO.

Výzkumník Podvig: Rusko by užitím jaderných zbraní demonstrovalo odhodlání zabíjet ve velkém

Číst článek

„Putin signalizuje, že nerozlišuje mezi strategickou spoluprací s USA a vítězstvím ve válce na Ukrajině. Je ochoten na oltář své zbytečné a zločinné války proti Ukrajině obětovat poslední zbytky strategické stability s Washingtonem. Putin si už neuvědomuje, jak moc jeho jednání nakonec poškozuje ruské národní zájmy,“ zdůrazňuje pro iROZHLAS.cz odborník na jaderné zbraně Kühn.

Hra na city

Chrastění ruským jaderným arzenálem je pro kremelskou smetánku signifikantní. „Částečně je to honění si vlastního ega, částečně tím ovlivňují veřejné mínění. Máme tu hlasy, které hovoří o třetí světové válce a které říkají, že když budeme dodávat zbraně na Ukrajinu, tak Rusko na nás zaútočí. Tohle v Kremlu chtějí, vyhovuje jim to,“ popisuje akademik z Karlovy univerzity Svoboda.

„Nemyslím si, že by k užití jaderných zbraní došlo. Ale nikdy se neříká nikdy… Šance je velmi malá, nicméně nemůžeme počítat s tím, že nezešílel Vladimir Putin nebo lidé, kteří by byli za to odpálení zodpovědní. Nemůžeme s jistotou říct, že tohle nikdy nenastane,“ dodává opatrně.

Jak zabránit „zmáčknutí červeného tlačítka“? Podle experta na jadernou politiku Kühna je řešením nezatlačit Putina úplně do úzkých a zároveň zajistit, aby se Ukrajina dostala do co nejlepší vyjednávací pozice. Což bude pro Západ extrémně náročné vybalancovat.

„Dobrá kombinace neformálně sdělených odstrašujících opatření ze strany USA a mezinárodního tlaku třetích států na Putina, aby nepoužíval jaderné zbraně, se mi jeví jako nejlepší cesta k řešení jaderných hrozeb Kremlu,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít