Na Slovensku by mohl vzniknout institut ‚důvěrníka.‘ Má pomoct LGBT párům, komunita ho ale kritizuje
Slovensko hledá cesty, jak zlepšit postavení sexuálních menšin. Tlak na zrovnoprávnění zesílil po říjnovém teroristickém útoku na gay bar Tepláreň v Bratislavě, při kterém zemřeli dva lidé. Na Slovensku zatím na rozdíl od Česka není uzákoněné ani registrované partnerství. Ministerstvo spravedlnosti teď představilo institut takzvaného důvěrníka. Podle LGBT organizací je ale nedostatečný.
Nově by se lidé v nesezdaném páru mohli na Slovensku vzájemně, anebo jednostranně označit za důvěrníka. Udělali by to před notářem a zároveň by upřesnili, pro jaké životní situace tomu druhému dávají pověření.
Poslechněte si, jak by institut „důvěrníka“ fungoval a co na to říká právnička z iniciativy Jsme fér
Důvěrník by tak mohl například dostat informace o zdravotním stavu svého partnera nebo partnerky, mohl by pobírat ošetřovné a mohl by být určený poručníkem dítěte v případě úmrtí biologického rodiče, což by ale mělo slabou váhu. Soud by to při rozhodování o dítěti nemusel respektovat.
Není jen pro LGBT
Návrh řeší i majetkové uspořádání dvojice, ale velmi složitě, přes soukromé nadační fondy, což by umožňovalo správu majetku druhého z dvojice. Nepřináší tedy tolik nového, pouze rozšiřuje možnost prostřednictvím notáře dávat druhému člověku pověření do nových oblastí.
Přes polovinu LGBT osob u nás se setkalo s nějakým typem násilí. Změňme trestní zákoník, říká právnička
Číst článek
Na Slovensku je ale návrh kritizován. Ministerstvo totiž nepřišlo s žádnou formou partnerství pro sexuální menšiny. O LGBT párech se dokonce vůbec nezmiňuje.
Institut důvěrníka navíc může využít kdokoli, nejen stejnopohlavní páry, ale třeba i sousedé nebo přátelé, vnuk s babičkou a podobně.
Jak říká Igor Matovič, šéf nejsilnější strany OLaNO, mohou ho využít i dvě seniorky, které bydlí ve stejném panelovém domě, a to bez ohledu na to, jaký spolu mají vztah, jestli spolu žijí, nebo jestli chtějí spolu strávit zbytek života.
Matovič nechtěl vytvářet žádná pravidla, která by se týkala jen LGBT lidí a ostatních ne. V poslední době často na sociálních sítích útočí na sexuální menšiny a chtěl zavést možnosti, které může využít každý. Návrh také nezavádí společné jmění dvojice ani neumožňuje po sobě dědit.
Odezva z komunity
Reakce z řad LGBT komunity jsou různé. Na jednu stranu si některé organizace chválí, že jde o drobný posun, na druhou stranu zákon nesplnil hlavní požadavek, a to je uznání, že existují páry lidí stejného pohlaví i z hlediska zákona.
Sňatky homosexuálních párů podpořil americký Senát. Uzákonil jejich ochranu
Číst článek
Martin Macko z iniciativy Ide nám o život, která vznikla po útoku na gay bar v Zámecké ulici tvrdí, že ministerstvo vůbec neodpovědělo na požadavky LGBT lidí. Neuznává existenci LGBT párů a negarantuje jim žádnou ochranu práv.
„Taková rétorika, rozdělování lidí na dvě kategorie a lavírování, velmi často třeba zmiňování toho, že LGBT lidé něco ohrožují. Tradiční rodinu, naši společnost a podobně. To může vést k tomu, že to někoho vybudí a spáchá útok. I jenom slovní útok je nepříjemný,“ kritizuje právnička iniciativy Jsme fér Lucie Zachariášová.
„Myslím si, že toto rozdělování společnosti není dobré a bohužel slovenská politická reprezentace nemá asi dostatek odvahy na to, aby se postavila k tomu problému čelem,“ dodává.
Podle neparlamentní strany Progresivní Slovensko stát dává jasně najevo, že lidé s menšinovou orientací jsou druhořadými občany, kteří si nemohou svůj svazek potvrdit na stejném místě jako členové většinové společnosti. A návrh strana považuje za hanebný a ponižující.
„I gayové a lesby jsou plnohodnotní lidé, kteří navazují plnohodnotné vztahy. Žijí v rodinách, kde žijí také děti. Tak si přece zaslouží i to, aby vztah byl plnohodnotně uznán. I proto to máme institut manželství, který naše společnost uznává. Je to něco, v čem většina lidí hledá bezpečí, jistoty, naplnění vztahů, veřejnou deklaraci toho, že někoho druhého milují a chtějí to celému světu sdělit,“ vysvětluje Zachariášová.
Máma z duhové rodiny: Vysvětluju, jak to máme, a počítám s tím. Ale ne všichni chtějí být wikipedie
Číst článek
Šance návrhu na projití
Šance, že se kabinetu Eduarda Hegera i tento návrh podaří prosadit, jsou nevelké. Ministr spravedlnosti Viliam Karas má údajně podporu jak premiéra, tak šéfa hnutí Obyčejní lidé Igora Matoviče.
Vláda ale nemá v parlamentu většinu. Důvěru ztratila v prosinci a také část Obyčejných lidí je proti. Považuje ten zákon za málo ambiciózní. Plánuje představit pozměňující návrh, který by prý skutečně zrovnoprávnil sexuální menšiny s majoritou.
Ministr Karas je přesvědčený, že je to maximum možného, co parlament může schválit. Jde prý o malou změnu, ale o velký krok pro slovenskou společnost.
Už v říjnu, týden po útoku, byl v Národní radě návrh z dílny strany SAS se silnějšími právě pro menšiny. Ten ale poslanci odmítli.
