Lotyšsko posílí protivzdušnou obranu. ‚Na Ukrajině vidí, co je potřeba,‘ říká velvyslankyně

Rusko se dlouho objevuje ve strategických dokumentech Lotyšska jako hrozba. Na pozoru se země v Pobaltí měla i z toho důvodu, že s agresivním sousedem sdílí 300 kilometrů dlouhou hranici. Proto se zavázala navýšit rozpočet na obranu. Riga dokonce počítá s překonáním tří procent HDP, popisuje česká velvyslankyně v Lotyšsku Jana Hynková. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz diplomatka také přibližuje, jak se Lotyšsko přeorientovalo na jiné než ruské zdroje.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha / Riga Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velvyslankyně Jana Hynková

Velvyslankyně Jana Hynková | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Rusko v noci na čtvrtek po delší době poměrně masivně zaútočilo na Ukrajinu, a to na vícero oblastí pomocí dronů. Lotyšsko má 300 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem. Už několik měsíců zpět zaznívaly myšlenky, že by se měla vylepšit lotyšská vzdušná obrana. Podnikla se pro to už nějaká konkrétní opatření? Myslíte, že tento čerstvý ruský útok k tomu i svým způsobem přispěje?
Rusko je definováno dlouhodobě ve všech důležitých strategických dokumentech Lotyšska jako několikanásobná hrozba, hrozba státní suverenitě a teritoriální integritě Lotyšska. Válka na Ukrajině jenom zostřuje tento pohled Lotyšska na svého souseda. 

V určitém kontextu je válka na Ukrajině v Lotyšsku vnímána i jako příležitost posílit národní obranu i bezpečnost baltského regionu a posílit transatlantickou vazbu, transatlantickou přítomnost v regionu. S tím souvisí i posilování zabezpečení východní hranice Lotyšska.

Lotyšsko se zavázalo v krátké době už podruhé navýšit rozpočet na obranu. Ještě nedávno jsme slyšeli, že se bude navyšovat na 2,7 procenta HDP do roku 2025. Dneska už víme, že Lotyšsko počítá s navýšením na tři procenta HDP do roku 2027. A to přímo souvisí s vaší otázkou. Půjde o vybudování a nakoupení prvků protivzdušné obrany Lotyšska.

Můžete být konkrétní? Jaké prvky by měla představovat protivzdušná obrana Lotyšska vůči Rusku?
Lotyši vidí na Ukrajině, co je potřeba, co v zásadě v této chvíli ve své výzbroji v plné šíři nemají. Nicméně specifické vybavení bude předmětem kontraktu, který v tuto chvíli ještě neznám. Půjde o protivzdušnou obranu nejenom východní hranice, ale také poměrně zranitelného pobřeží Lotyšska a baltských států, půjde o výzbroj.

Jana Hynková

Česká diplomatka, od roku 2019 působí v Rize jako mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Lotyšsku. Předtím byla na stejném postu ve Švédsku. Zkušenosti sbírala třeba jako ředitelka odboru všeobecných záležitostí EU nebo odboru Evropské unie a západní Evropy.

Lotyšsko patří k předním podporovatelům Ukrajiny. Podle průzkumu německého Kiel institutu, který se zabývá výzkumem světové ekonomiky, by mělo být celosvětově dokonce na druhé příčce z pohledu toho, kolik procent ze státního rozpočtu vydávají jednotlivé země na podporu Ukrajiny. Jak konkrétně probíhá Lotyšska a kooperace s Ukrajinou?
V tomto kontextu je důležité, co Lotyšsko oznámilo v lednu na setkání v Ramsteinu, kdy potvrdilo další balík vojenské pomoci Ukrajině. Zahrnuje desítky protiletadlových raketových systémů Stinger, dva vrtulníky Mi-17, desítky kulometů s municí, bezpilotní letouny a také náhradní díly pro houfnice. Hodnota balíku je 60 až 70 milionů eur.

Tím pádem ovšem celková lotyšská vojenská pomoc Ukrajině vystoupá na zhruba 370 až 400 milionů eur a společně s Estonskem to bude nejvyšší podíl na světě.

V rámci pomoci Ukrajině, kromě materiální vojenské pomoci, se Lotyšsko podílí poměrně intenzivně i na výcviku ukrajinských vojáků. Letos jich plánuje vycvičit další dva tisíce.

Už přes osm milionů eur vybrali na vojenskou pomoc i obyvatelé Lotyšska. Zároveň proudí na Ukrajinu taktéž pomoc praktického rázu, třeba dopravní prostředky, městské dopravní prostředky a na financování pomoci se znovu velmi podílel i neziskový sektor.

Estonia, Latvia, Lithuania, Bulgaria (!), Poland...leaders of the free world. Measly 5.9% of defense budget from USA. We can and must do better!

13:02 – 02. 03. 2023

1404 9639

‚My vám to říkali‘

Už jsme zmiňovali celoevropskou nebo alianční pomoc Ukrajině. Lotyšsko je jednou z mála zemí, která plní závazek NATO – dvou procent HDP na obranu. Jakým způsobem se snaží Lotyši vystupovat ve spojeneckých strukturách, aby pomoc pro Ukrajinu byla zřetelná a možná ještě větší, než jaká je doteď?
Hlas pobaltských států je opravdu výrazný. A myslím, že válkou na Ukrajině dochází k momentu, kdy mohou říci: „My jsme vám to říkali.“ Jak už jsem zmínila, Rusko je dlouhodobě ve strategických dokumentech popisováno jako hrozba. Hrozba čemu? Hrozba teritoriální integritě a státní suverenitě, přesně to se stalo na Ukrajině.

V Pobaltí odstraňují sovětské pomníky. Rusové jsou proti, s kritikou ale šetří, bojí se vyhoštění

Číst článek

Pro Lotyšsko a celkově baltské státy byl zásadní madridský summit NATO v loňském roce, kde i Aliance do strategických dokumentů začlenila to, co je dlouhodobě prioritami baltských států, a sice definování Ruska jako hrozby pro náš euroatlantický prostor, dále potřeba posilování transatlantické vazby ve východním křídle Aliance a v blízkém příhraničí Aliance, jako je například Ukrajina.

Už pro to podnikly nějaké konkrétní kroky?
Děje se tak cestou navyšování aliančních vojáků v rámci EFP NATO (Enhanced Forward Presence, tedy alianční bojové uskupení – pozn. red.) a multinárodní a bojové skupiny v Lotyšsku, Litvě a Estonsku. Dále je to požadavek stálé přítomnosti amerických vojenských jednotek v prostoru Pobaltí na běžné rotační bázi, což se už také děje. Jakýkoliv prostředek, který přitáhne pozornost Spojených států a Kanady do oblasti východního křídla, je vítán. Je vítána například i spolupráce v rámci Trojmoří, kde je vnímán strategický moment přítomnosti Spojených států a amerických investic do regionu.

V Pobaltí říkají, že pro ně bylo sice zahájení války na Ukrajině šokem, tak jako pro každého normálně smýšlejícího člověka, nikoliv však překvapením. Baltské státy už dlouho deklarují, že prvním závažným znamením byla už nelegální anexe Krymu.

Orientace na LNG 

Spousta evropských států byla závislá na ruské energetické síti. Jakým způsobem se s tímto výpadkem vypořádalo Lotyšsko?
Velice zajímavá otázka. Přesto všechno, co jsem řekla o jeho strategických a koncepčních dokumentech, tak Lotyšsko zůstávalo poměrně dlouhou dobu dosti závislé na energetických zdrojích z Ruska. Například Lotyšsko a celé Pobaltí je stále ještě synchronizováno s elektrickou přenosovou soustavou BRELL čili Rusko, Bělorusko a pobaltské státy. Desynchronizace se nyní samozřejmě urychluje a je předpoklad, že bude dokončena do roku 2024 až 2025.

Evropské zásobníky plynu jsou plné v průměru z 80 procent, mírná zima pomáhá čelit energetické válce

Číst článek

Zdrojové propojení bylo také poměrně zásadní, nicméně Lotyšsko a ostatní pobaltské státy se tou agresí v únoru minulého roku odstřihly od ruského plynu, přijaly tuto situaci jako příležitost. Lotyšsko hovoří o nových energetických zdrojích, třeba o možnosti zakládání větrných parků nebo elektráren.

Hovoří o možnosti zakládání nebo spolupráce s Estonskem a Litvou na provozování LNG terminálů, případně dalších offshorových zařízení tohoto typu. Hovoří se dokonce i o jaderné energetice, ale to by byl pravděpodobně běh na dlouhou trať, protože v tomto kontextu není v zásadě nic připraveno.

Z čeho se v současnosti skládá lotyšský energetický mix? Z jakých zemí pochází energie?
Hovoříme hlavně o plynu jako zdroji elektrické energie. Lotyšsko nakupuje v tuto chvíli pouze z LNG terminálů v litevské Klajpedě. Mix pro výrobu elektřiny jsou energetické zdroje z Norska, z některých zemí Blízkého a Středního východu, proudící skrze LNG terminál v Litvě.

Lotyšští Rusové

Mluvila jste o tom, jak lidé v Lotyšsku reagovali na ruskou agresi na Ukrajině. Velkou menšinu, více než čtvrtinu obyvatelstva, ovšem tvoří Rusové, kteří v Lotyšsku žijí povětšinou dlouhá léta. Jak reagují tito lidé na to, co se děje aktuálně na Ukrajině?
Válka na Ukrajině atmosféru mezi etnickými Lotyši a lotyšskými Rusy pozměnila. Můžeme mluvit o tom, že před invazí na Ukrajinu přece jenom v nadpoloviční většině těch lotyšských Rusů přetrvávaly určité proruské sentimenty, možná dokonce ještě takové postsovětské sentimenty.

Zahájení války na Ukrajině bylo šokem i pro tu rusky mluvící část lotyšské společnosti a postoj, který je prezentovaný politickou reprezentací, že je Rusko hrozba a je naprosto zásadní nutnost pomoci Ukrajině ve všech ohledech, tyto politické postuláty sdílí dneska většina lotyšské společnosti napříč lotyšským nebo rusky hovořícím etnikem.

Změnilo se něco?
Po roce války můžeme mluvit o tom, že v lotyšské společnosti je nějakých pět procent obyvatel, kteří se stále vzhlížejí v imperialistickém velikášství Ruska a Vladimira Putina, ale většina společnosti je naladěna protiválečně a je naladěna proukrajinsky.

Promítlo se to nakonec i v posledních parlamentních volbách v Lotyšsku, které se konaly začátkem října minulého roku. Jedna ze stěžejních opozičních politických stran, která byla vnímána jako strana proruských voličů, zcela propadla a na současné politické scéně chybí. Zvítězily v převážné většině strany, které prosazují posílení národní obrany, posílení pomoci Ukrajině, posílení kritického postoje vůči Rusku a podobně.

Byl zaznamenán velice zajímavý fenomén. I rusky hovořící občané si tentokrát skoro poprvé v novodobých dějinách Lotyšska hojně vybírali mezi těmi lotyšskými stranami spíše než mezi těmi proruskými, jak jsme dosud říkali.

Přesto 28 % obyvatel, to je relativně vysoké číslo. Nedocházelo třeba i na začátku války k určité formě rusofobie nebo případně nějakým útokům na rusky mluvící občany v Lotyšsku?
Po opadnutí prvotního šoku nastal v Lotyšsku, řekla bych plošně, pocit velké úzkosti z neznáma. Zda se to, co se stalo Ukrajině, nemůže v brzké době stát i v Lotyšsku nebo ostatním baltským státům. Sice k této úzkosti nebyl úplně jasně formulovaný důvod,  politická reprezentace a všechny složky, které se zabývají národní bezpečností, hovořily proti tomu, že by se v dohledné době něco takového mohlo stát. Přesto ta úzkost byla poměrně dlouhodobě cítit napříč lotyšskou společnosti.

Výbor lotyšského parlamentu označil Rusko za teroristický stát, důvodem je i invaze na Ukrajinu

Číst článek

Když malinko opadla, objevily se určité střety, ale nebyly nijak masivní. Odehrávaly se zejména na sociálních sítích. Čas od času se odehrály v místech běžného života, v obchodech a podobně. Ale v zásadě sympatie a solidarita s Ukrajinou a obava, aby se něco podobného nestalo Lotyšsku nebo případně pobaltským státům, převážila nad vzájemnou nevraživostí.

Společnost tedy v zásadě zůstala celistvá?
Je víceméně dosti soudržná.

Česko-lotyšská spolupráce

Jakým způsobem se společný pohled na válku na Ukrajině promítl do vzájemných vztahů mezi Českem a Lotyšskem? Vidíte třeba větší touhu spolupracovat?
Česká republika a Lotyšsko vždycky svůj vztah definovaly jako vztah dvou velmi názorově podobných zemí. Ta velmi vysoká míra názorové podobnosti existovala právě i na tématu Rusko, východní křídlo NATO, bezpečnostní situace v Evropě a podobně. Toto se samozřejmě ještě posílilo a pomoc Ukrajině nám dává ještě další možnosti vzájemné spolupráce.

Members of the Spanish Monteléon artillery battery conducted live fire training with their self-propelled M109 howitzer to prepare for the start of this week’s Battle Group Exercise WOLVERINE SHIELD/STRIKE.

#WeAreNATO #StandTogether #PartnersFriendsAllies

@ejercitodetierra

17:22 – 27. 02. 2023

31 156

Nedávno navštívila Lotyšsko ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a v rozhovorech s lotyšskou ministryní obrany zaznívaly některé možnosti hlubší spolupráce. Na jednu stranu možnost vyslání většího počtu českých vojáků do mise předsunuté přítomnosti NATO. Na druhou stranu ale také například nákup a společné dodávky munice či jiných zbraňových elementů na Ukrajinu nebo vzájemné sdílení zkušeností a spolupráce při výcviku ukrajinských vojáků a podobné momenty, které nás ve vzájemném partnerství posunují.

Jedná se konkrétně o nějakých nových společných projektech, nebo se to soustředí na ty vzniklé? Jak jste zmiňovala třeba výcvikovou misi, pokračující jednání o další pomoci Ukrajině…
V tuto chvíli je to spíš pokračování stávající spolupráce. Mělo-li by se zrodit něco nového, tak samozřejmě je také potřeba vyčkat vývoje válečné situace na Ukrajině a udělat i domácí revizi toho, co je možné aktuálně, co v dlouhodobějším výhledu.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme