Osa Moskva-Dillí-Peking. Ruská invaze na Ukrajinu dramatizuje zápas o vládce Indo-Pacifiku

Ruská invaze na Ukrajinu nedestabilizovala jenom Evropu, ale má dopad i indo-pacifický region, kde mezi sebou soupeří Indie a Čína. Indie se tak podle expertů nepouští do kritiky Ruska a jeho agrese na Ukrajině i proto, že doufá v jeho neutralitu, pokud by se vyhrotilo napětí mezi Novým Dillím a Pekingem. „Rusko je totiž Indii ochotné dodávat to, co západní země ne, například jaderné ponorky,“ přibližuje analytička Tanvi Madanová.

Praha/Moskva/Nové Dillí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Indie cítí určitý sentiment, protože s Ruskem ji pojí dlouhotrvající vztahy, a zároveň nevěří, že mezinárodní izolace je efektivní | Zdroj: Reuters

Ruská invaze na Ukrajinu destabilizovala celou řadu oblastí. Ceny některých surovin nebo zboží v reakci na krajně nejistou situaci extrémně stouply. Nešlo jen o ropu a plyn, ale třeba taky o hnojiva nebo pšenici. Dlouhou dobu také nebylo jisté, zda se ukrajinské obilí vůbec ze země dostane do světa. OSN varovala, že pokud bude Rusko blokovat jeho vývoz, v některých zemích reálně hrozí hladomor, například v Jemenu nebo v Etiopii.

To vše výše dopadlo poměrně tvrdě na Indii. K tomu se přidal boj o záchranu více než dvaceti tisíc Indů, kteří po invazi uvízli na Ukrajině a neměli se jak dostat do vlasti. Přesto se Moskva ze strany Nového Dillí nedočkala ostrých odsudků, kritiky a hrozeb.

V ruských zbraních je čím dál více součástek z Číny, tvrdí Kyjev. Peking dodávky Moskvě popírá

Číst článek

„Postoj Indie vůči Rusku je definovaný několika zájmy, které ale někdy jdou proti sobě,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Tanvi Madanová z amerického Brookings Institution, který se už více než sto let zaměřuje na analyzování mezinárodních vztahů.

„Jde o vojenské dodávky, jadernou a vesmírnou spolupráci, ale hlavně o to, že Indie doufá, že v případě vyostření napětí mezi ní a Čínou zůstane Moskva neutrální a nepostaví se na stranu Pekingu.“

„Indie si vždy zakládala na svébytné formulaci své politiky vůči Rusku. Argumentuje tím, že díky geografické blízkosti k obou zemím a také proto, že má územní spor s čínským sousedem, musí být její kroky vždy vyvážené,“ říká Ivana Karásková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.

Madanová dodává, že Indie také cítí určitý sentiment, protože s Ruskem ji pojí dlouhotrvající vztahy, a zároveň nevěří, že mezinárodní izolace je efektivní. „Indie vyznává názor, že spory se mají řešit dialogem a ne silou.“

I proto se na začátku března 2022 na Valném shromáždění OSN zdržela při hlasování o rezoluci nazvané Agrese Ruska proti Ukrajině, která odsuzovala invazi a požadovala stažení ruských jednotek.

Neutrální Čína?

Stejně se zachovala i Čína, která oficiálně tvrdí, že je neutrální – a v tomto duchu neuznala ruskou anexi čtyři okupovaných území na jihu a východě Ukrajiny, ani obsazení Krymu v roce 2014.

Několikrát ale například nicméně obvinila Západ z rozdmýchávání války tím, že Ukrajině dodává zbraně. Sama přitom Rusku dodala stovky milionů čipů, které Moskva díky sankcím kupovat nemůže – a které používá mimo jiné při výrobě zbraní.

Po dubnové návštěvě čínského ministra obrany se pak ruský prezident Vladimir Putin nechal slyšet, že se upevnila vojenská spolupráce mezi oběma zeměmi.

NATO a Spojené státy se pak obávají, že se můžou chystat čínské zbraňové dodávky Rusku, kterému vojenská technika poměrně rychle dochází.

Evropská unie chce sankce vůči některým čínským firmám. Důvodem je válka na Ukrajině

Číst článek

„Čína je stále pro Rusko významným ekonomickým partnerem a také politickým partnerem, nejen v bilaterální relaci, ale i na mezinárodních fórech. Jejich vnímání zahraniční politiky je v mnoha ohledech podobné. Obě země vnímají USA jako hlavního hegemona mezinárodního světového řádu a vymezují se vůči němu a obě se obávají NATO,“ doplňuje Karásková.

První telefonát čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským proběhl až více než rok po ruské invazi, 26. dubna 2023, přestože o jednání s nejvyšším představitelem Číny Zelenský od začátku bojů žádal opakovaně.

Ukrajinský vůdce nakonec první hovor označil za smysluplný, Čína se podle něj chce zaměřit na mediaci případných mírových rozhovorů.

Rozhovor ale nebyl úplně „nezištný“. „Telefonát čínského prezidenta Si Ťin-pchinga Zelenskému neukazuje nějakou změnu čínské politiky, ale je to pouze součást řešení problému, do kterého čínskou zahraniční politiku dostaly skandální výroky čínského velvyslance ve Francii, kterými zpochybnil státnost některých zemí v Pobaltí a střední Asii,“ upřesňuje Ivana Karásková.

Narušení rovnováhy

Ruská invaze na Ukrajinu nedestabilizovala jenom Evropu, ale má dopad i na několik tisíc kilometrů vzdálený indo-pacifický region.

Rusko zabránilo svému ekonomickému úpadku nalezením nových trhů, vysvětluje Švejnar

Číst článek

V něm o nadvládu už poměrně dlouho soupeří právě Indie a Čína, dvě miliardové země s raketově se rozvíjející ekonomikami a velkými globálními ambicemi. Mezi oběma zeměmi navíc čas od času eskaluje napětí kvůli sporné himalájské hranici.

Čína si nárokuje asi 90 000 čtverečních kilometrů území indického státu Arunáčalpradéš. Indie naopak prohlašuje, že Čína od roku 1959 neoprávněně okupuje 38 000 kilometrů čtverečních indického území v oblasti Aksaičin.

Kvůli hraničním sporům spolu obě země v roce 1962 svedly krátkou válku. Naposledy se jednotky obou zemí krátce střetli v roce 2020, což si vyžádalo životy 20 indických a čtyř čínských vojáků.

Klíčové ruské dodávky

Jak do této rovnice zapadá Rusko? Před vypuknutím války na Ukrajině z něj pocházelo až 70 procent indické vojenské techniky a nasmlouvané byly obří objemy budoucích dodávek. Invaze ale dohody poměrně výrazně narušila.

„Je tam velké rozčarování, Indie nedostala od Ruska ani to, co už bylo domluvené,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Karel Svoboda z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nejde ale jen o „běžnou“ nasmlouvanou techniku. „Rusko je pro Indii strategicky důležité zejména proto, že je ochotné dodávat to, co západní země ne, například jaderné ponorky,“ upřesňuje Tanvi Madanová.

Může Čína působit jako prostředník mezi Ruskem a Ukrajinou? ‚Chce se předvést jako důvěryhodný lídr‘

Číst článek

Jak už zaznělo, Indie se do žádné ostřejší kritiky nebo odsouzení Ruska nepouští i proto, že doufá, že Rusko zůstane v případě další eskalace napětí v regionu neutrální – nebo že alespoň nepodlehne čínskému nátlaku v oblasti dodávek zbraní.

„Ruské dodávky jsou pro Indii i nadále kriticky důležité. Zvláště od té doby, co znovu roste napětí na indo-čínské hranici. Indie se obává, že pokud by podnikla nějakou razantnější akci, Moskva by mohla vyhovět případnému čínskému nátlaku, aby dodávky zbraní zpomalila, nebo úplně zastavila,“ říká Madanová.

„Pokud Rusové vypadnou, nahradí je třeba Jihokorejci. Jejich zbrojní firmy jsou poměrně flexibilní a jsou schopné dodávat skoro komukoliv,“ říká Karel Svoboda. „Nemalujme si to ale tak, že Indie přejde do tábora jednoznačných spojenců Evropské unie nebo Spojených států. Bude dělat to, co je pro ni výhodné,“ dodává.

Nejčernějším scénářem je spolupráce Ruska s Čínou vůči Ukrajině a Tchaj-wanu, obává se exdiplomat

Číst článek

Jediné, s čím mohou Rusové v této záležitosti ze strany Indie počítat, je nejspíš trpělivost. „Ty obchody nejsou z lásky vůči Rusům. Není to idealismus, je to brutální obchod. Indie ale teď nejspíš bude trochu trpělivější, co se dodávek týče, přeze všechno nechce Rusko ztratit. Čím déle bude se všemi a s nikým, tím déle bude moct vyjednávat a získávat lepší ceny,“ uzavírá Svoboda.

Lepší pozdě než později

Indie si svou velkou závislost na Rusku v posledních letech začala uvědomovat. Rozhodla se proto rychle začít s diverzifikací zbraňových dodávek.

„Z nějakých 75 procent se to snaží srazit pod 50. Nakupuje od Francie, Spojených států nebo Izraele a zároveň se snaží posílit vlastní vývojové a výrobní kapacity,“ komenetuje Tanvi Madanová.

To může v budoucnu pro Rusko představovat problém – hlavně proto, že indická výroba by nejspíš značně zmenšila prostor pro odbyt ruských zbraní v Asii.

Nela Vejvodová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme