‚Linky vedou do celého světa.‘ S reportérem Baluchou o případu thajské aktivistky, kterou zbili čeští boxeři

Martine, začněme tím, co se stalo minulý týden ve Francii. Můžeš nás uvést do obrazu, kde tento příběh začíná?
Minulý týden ve Francii francouzský deník Libération publikoval článek, ve kterém informoval o tom, že trojice Čechů byla odsouzená za útok na thajskou opoziční aktivistku, a to v Paříži v listopadu roku 2019. Já, jakmile jsem se to dozvěděl, tak jsem se o tom začal více informovat. Začal jsem pracovat. Kontaktoval jsem kolegy z Le Mondu, se kterými jsem dříve pracoval na jiných kauzách. Zjistil jsem, že na tom také pracují. Společně jsme začali dávat dohromady tu kostru.

Celý ten případ vyvolává spoustu otázek. My dnes, byť jde o činy, události, které se odehrávaly před dvěma lety, tak nevíme, kdo přesně za tím útokem na thajskou opoziční aktivistku stál, kdo všechno za ním stál, kdo ho mohl objednávat, kdo ho organizoval, kdo ho platil. A navíc v tomto případu vystupuje několik zemí. Je tam Thajsko, je tam Německo, protože aktuálně thajský král sídlí v Bavorsku. Vystupuje v něm Česká republice skrze tu českou skupinu. Vystupuje v něm Francie, konkrétně Paříž. Takže je to jakýsi příklad globalizace. Ty linky vedou skutečně do celého světa.

Pojďme zkusit říct, co přesně se podle francouzských úřadů - tak jak to víme teď z verdiktu soudu - v roce 2019 stalo. Jak k napadení aktivistky došlo?
Všechno se odehrálo v noci ze 17. na 18. listopadu roku 2019. V 15. pařížském obvodu, což je nedaleko Eiffelovy věže, se v baru sešla thajská opoziční skupina v čele s thajskou opoziční aktivistkou Aum Neko. Slavili tam narozeniny. V tuto stejnou dobu naproti seděli dva Češi - Daniel Vokál a Jakub Hošek. Ta thajská skupina si jich všimla už během večera. Všimli si, že naproti dvojice Čechů pokuřuje cigarety. Postupně vycházeli ven z baru. Jako poslední vyšla ven z baru thajská opoziční aktivistka Aum Neko. V ten moment si všimla, že k ní míří dva vyšší muži, s kapucemi na hlavách. Začali na ni útočit, napadali ji a začali ji bít.

Bili ji do hlavy. Po tomto útoku měla podlitiny ve tváři, měla roztrženou sukni, měla podlitiny všude na těle, na stehnech, na rukách. Okamžitě po tom útoku dvojice Čechů se dala na útěk. Za nimi začali utíkat přátelé thajské opoziční aktivistky a zavolali také policii. No a policie je po pár minutách pronásledování nakonec zadržela. A to i přesto, že Daniel Vokál i Jakub Hošek se pokusili ukrást skútr, motocykl a dokonce se pokusili i nasednout do taxíku. A to se jim nakonec nepodařilo. Francouzská policie je zastihla.

Jaký je, Martine, příběh aktivistky Aum Neko? Co víme o tom, jaký mohl být motiv pro ty muže na ni útočit? A čím se vlastně zabývá, jak se dostala do Francie?
Příběh aktivistky Aum Neko je velmi zajímavý. Ona opustila svoji rodnou zem Thajsko kvůli svým politickým názorům, kvůli své politické aktivitě. Přes řeku Mekong se následně dostala do Laosu. Přes Laos se dostala do Kambodži a tam na francouzské ambasádě v Phnompenhu požádala o politický azyl. Ten nakonec dostala v roce 2015. Už v Thajsku hodně protestovala proti thajskému vojenskému režimu, proti thajské monarchii, proti thajskému králi.

Hodně silně protestovala také proti thajským zákonům. Například proti zákonu, který se jmenuje pomluva majestátu, což je veškerá kritika thajského krále, thajské monarchie, za kterou hrozí i dnes v Thajsku i patnáctileté vězení. Proti tomu se stavila. Ona je také LGBT aktivistkou. Stále dnes ve Francii pořádá demonstrace a staví se proti thajskému režimu.

Ty jsi s ní mluvil, podařilo se ti ji zastihnout. Jak ti ona vysvětlovala svou verzi toho, proč k tomu útoku mělo dojít?
Ona je přesvědčená, že ten útok byl naplánovaný a zinscenovaný a objednaný režimem thajského krále a nebo někým z roajalistů, který se chtěl zavděčit thajskému politickému režimu.

Interpretuje to tak, že thajský král aktuálně sídlí v Německu, v Bavorsku, že to je zhruba tři hodiny cesty na české hranice, že se tam dá velmi rychle dojet s agenty, s balíkem peněz a že bylo velmi jednoduché, snadné najmout tady českou skupinu pro tento útok.

Nicméně k tomuto tvrzení neexistují žádné důkazy. Samozřejmě ona argumentuje i tím - a dává do souvislosti to svoje napadení - s jinými útoky na thajské opoziční aktivisty jinde ve světě. V roce 2019 zmizeli thajští aktivisté v Laosu. Ve stejný rok někdo zinscenoval útok na thajského opozičního aktivistu v Japonsku. Bylo to velmi profesionální, tento útok, a to popisovala i thajská opoziční aktivistka. Říkala, že na toho thajského aktivistu v Japonsku zaútočila skupina, která se podobala ninjům.

Ve spánku nasprejovali chemickou látku na ruku tohoto thajského oponenta, aby ho tak popálili. Také nasprejovali tuto látku na ruku a na tělo jeho přítele. Samozřejmě po tomto útoku se nic neprokázalo. Nicméně japonská policie nemá dnes žádné důkazy pro to, aby mohla tvrdit, že útok zinscenoval thajský režim.

Pojďme možná zkusit dodat pro kontext, jaká vlastně panuje situace v Thajsku a jakým způsobem se thajská vláda, thajský vojenský režim, brání těm obviněním, že dochází k nějakému sériovému zastrašování nebo dokonce násilí na politickou opozici?
Já myslím, že je tady důležité zdůraznit ten rozkol ve vnímání Thajska. Spousta lidí si představí, když mluvíme o Thajsku, pláže, krásné ostrovy, krásné moře. Ale je důležité také zdůraznit, že to je vojenská diktatura, že to je vojenský režim, že tam je král, který není příliš oblíbený. V Thajsku je to Ráma X. Jeho otec, Ráma IX. byl velmi oblíbený.

Navíc v Thajsku stále existují a jsou zákony, které potírají jakoukoliv demokratickou opozici, jakýkoliv jiný názor, protesty.

Je to země, ve které se pravidelně odehrávají vojenské převraty. Je to země, kde armáda má opravdu klíčovou roli. Je to země, která pravidelně vystupuje v žebříčků Reportérů bez hranic na velmi nízkých pozicích, co se týče svobody médií. Ostatně média tam jsou samozřejmě pod kontrolou thajského režimu, thajské vlády. Nicméně thajský režim ale odmítá, že by jakkoliv potlačoval nebo útočil na thajské aktivisty zahraničí.

Teď tu tedy máme ten případ aktivistky Aum Neko. Mělo jít o napadení ze strany dvojice českých mužů. Figuruje tam ale i třetí osoba českého původu. Martine, co všechno o té české stopě víme?
Tím třetím mužem, který vystupuje v tomto případu, je Petr Donátek. Je to člověk, který založil Dojo tělocvičnu, samurajskou školu v pražských Ďáblicích. Je to člověk, který se bojovým uměním dlouhodobě věnuje. Ve svém Doju trénuje se samurajskými meči, s noži, dokonce i s lukem. V jeho Doju trénuje i například bývalý pornoherec Robert Rosenberg, stejně tak jako MMA zápasník Jiří Denisa Procházka. Je to také člověk, který dostal letos medaili od místopředsedy parlamentního výboru pro obranu Antonína Staňka, a to za jeho přínos k rozšíření bojových umění v České republice. Je to člověk, který je velmi činný v bojových sportech a který podle důvěrných informací Českého rozhlasu byl v minulosti i policistou, a to na Praze 3. Nicméně my nevíme, kdy řady policie opustil a jakou funkci v policii vykonával.

Takže přinejmenším ale co se týče sportu, bojových umění, tak poměrně vysokoprofilová osoba. Ty ses s panem Donátkem spojil. Jak ti vysvětloval svoji roli v tom celém příběhu?
Já jsem se s panem Donátkem osobně nesetkal. Jeho Dojo v pražských Ďáblicích jsem ale navštívil. Nejdříve jsem si myslel, že mi nikdo neotevře dveře, ale postupně mi někdo z jeho kolegů dveře otevřel. Měl přitom samurajský meč v ruce. Během toho, jak mi otevírali dveře, tak jsem viděl bývalého pornoherce Roberta Rosenberga, jak z tělocvičny vystupuje. Chvíli jsem s nimi mluvil, nicméně domluvili jsme se na tom, že se s panem Donátkem ještě dále setkáme.

On jakékoliv zapojení do útoku na thajskou opoziční aktivistku odmítá. Říká, že proto nejsou důkazy.

Tvrdí, že do Francie, do Paříže odletěl s Jakubem Hoškem a Danielem Vokálem toho listopadu roku 2019 pro to, aby domluvili boxerský zápas. Oba dva jsou to boxeři, MMA bojovníci. To se ale nicméně nepodařilo, protože v ten víkend v Paříži demonstrovaly žluté vesty, takže se prý česká skupina nemohla domluvit a sejít s lidmi, se kterými domlouvali ten zápas ve Francii.

On tvrdí, že Daniel Vokál a Jakub Hošek propadli nočnímu životu. Přesně tak to říkal v rozhovoru, který jsme spolu vedli.

Vysvětloval to tak, že propadli nočnímu životu v Paříži, že se napili a pak že se něco odehrálo, že tam padly nějaké facky. A nic víc vlastně mi řekl, že neví. Potom se snažil ty své přátele, kamarády vypátrat. Telefonoval na policii, telefonoval na českou ambasádu v Paříži. Žádné informace neměl a potom odletěl domů do Česka. První informace podle něj vyplavaly po 72 hodinách, a to už byl prý v letadle a dozvěděl se je od příbuzných Daniela Vokála a Jakuba Hoška.

To je tedy verze Petra Donátka, který ale byl odsouzen francouzským soudem. Jaké důkazy proti němu francouzské úřady, vyšetřovatelé měli?
Francouzská policie, francouzští vyšetřovatelé vychází z výpovědí lidí na místě, kteří dosvědčili, že Petr Donátek se skutečně pohyboval v okolí těch barů, kde se ten útok odehrával. Vychází také z toho, že platil útratu za ty dva Čechy platební kartou, českou platební kartou. A vychází také z toho, že si lidé všimli, že celý ten incident někdo další natáčel. A tím někým dalším měl být skutečně Petr Donátek.

Teď je tady pan Donátek odsouzený, stejně jako další dva čeští občané. Jak to, že na rozdíl od těch dvou dalších mužů tedy ve Francii není ve vězení, protože oni dva jsou?
Petr Donátek odletěl z Paříže několik hodin po tom útoku. Francouzská policie, francouzští vyšetřovatelé na něj vydali evropský zatykač. Na to konto ho česká policie zadržela v říjnu roku 2020.

Nicméně teď evropský zatykač na Petra Donátka vydaný není a tím pádem česká policie v této věci nekoná. Nicméně podle informací českého policejního prezidia, pokud by byl požadavek na vydání Petra Donátka do zahraničí, tak by se tímto požadavkem zabývala a Petra Donátka vydala.

A jaké máme informace o těch zbývajících dvou českých mužích?
Víme na základě informací z toho vyšetřování, že šlo o Daniela Vokála, to je ročník 1993. On dříve hodně sportoval, dělal hokej na poměrně vysoké úrovni. Potom se věnoval boxu, MMA. V 21 letech opustil ale tuto sportovní kariéru. V roce 2018 začal pracovat v gastronomii a také v bezpečnostních službách. Francouzským vyšetřovatelům také údajně při výslechu řekl, že čtyři roky užíval kokain.

Tím druhým Čechem, který zaútočil na thajskou opoziční aktivistku Aum Neko, je Jakub Hošek. To je ročník 1995, který přišel o otce, když mu bylo 19 let. Několik měsíců před odletem a zadržením ve Francii se mu narodilo dítě. Podle francouzských vyšetřovatelů už ho česká policie dříve ve svých záznamech a rejstřících vedla za jiné činy. Dříve mimo jiné pracoval také v pražském kasinu a také jako barman v kasinu.

A oni francouzské policii nějakým způsobem vysvětlili svoji motivaci nebo jak k tomu mělo dojít, k tomu útoku?
Oni oba dva se hájí tím, že jednali pod vlivem alkoholu. Nicméně v pozdějším vyšetřování a v pozdějších výpovědích například Jakub Hošek vysvětloval a dosvědčil, že celý ten útok byl dopředu připravený, že měli jasně danou hierarchii v té skupině, že za ten útok měl dostat zaplaceno, měl dostat 50 000 korun, tedy v přepočtu zhruba 2 000 eur. Nicméně bližší výpovědi nechtěl poskytnout, protože se obával dalších reakcí a možné odvety.

A Martine, jaký trest u soudu dostali?
Daniel Vokál a Jakub Hošek dostali 26 měsíců vězení, nicméně svůj trest si už odpykávají od toho roku 2019, takže jim zbývá do konce výkonu trestu jen pár týdnů, jen pár měsíců. Petr Donátek dostal trest 30 měsíců, protože podle francouzských vyšetřovatelů celý ten útok organizoval a plánoval. Nicméně toto Petr Donátek odmítá.

Já jsem mluvil s advokátem jednoho z odsouzených Čechů Daniela Vokála, s Francouzem Jeanem-Laurentem Panierem a ten mi potvrdil, že nešlo o bezdůvodný útok. Doslova popisoval, že Danielu Vokálovi musel někdo ukázat tu osobu, sice thajskou opoziční aktivistku, a říct mu, aby ji napadl, aby ji zmlátil.

Martine, ten příběh má několik rovin, jak si o tom mluvil hned v úvodu. Vzhledem k tomu všemu, co už jsi zmínil a s čím jsi nás seznámil, co je známé z vyšetřování, od soudu, z těch rozhovorů, co jsi načerpal s opoziční aktivistkou Aum Neko a s dalšími - které ty roviny jsou v tuto chvíli nejdůležitější? Kde nám ještě zůstávají otázky, které se nepodařilo zodpovědět?
Pro mě teď je možná dokonce ještě více otázek než na začátku toho pátrání. My stále totiž ještě nevíme, kdo všechno stál za tím útokem na thajskou opoziční aktivistku Aum Neko, kdo si ho objednával, kdo ho zinscenoval a kam přesně vedly ty linky. Jestli to skutečně bylo Německo, Francie, Česká republika a z jakých důvodů si ten útok objednával někdo. Nevíme, kdo přesně ten útok zorganizoval, kdo ho objednával, kdo ho platil. A všechny tyto otázky jsou důležité pro to, abychom mohli odpovědět na to, jestli skutečně dnes je v Evropě možné, za takových okolností objednávat útok na oponenty, na kritiky thajského režimu.