Šéfové Evropy? Reklamu na předsednictví vláda nedělá i kvůli Mafře, upozorňuje analytik

Matěj Skalický mluví s Filipem Neradem, šéfem zahraniční redakce ČRo

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

13. 6. 2022 | Praha

Evropa jako úkol - heslo českého předsednictví v Radě Evropské unie. Po 13 letech nás od července znovu čeká důležitá role. A už tento týden se dozvíme, s jakým programem se jí chce česká vláda zhostit. Téma pro šéfa zahraniční redakce Českého rozhlasu Filipa Nerada.

Editace: Janetta Němcová

Sound design: Jaroslav Pokorný 

Rešerše: Ondřej Franta

Hudba: Martin Hůla

 

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Historicky druhé české předsednictví Rady EU odstartuje už za necelý měsíc - 1. července..(ČRo Plus, 9.6. 2022)“

„Musíme se bavit o energetické bezpečnosti, což je silné téma pro ČR, ale i důležité téma pro celou Evropu. Musíme se bavit i o důsledcích, které válka na Ukrajině má, jako je rostoucí inflace a samozřejmě se musíme bavit o tom, jak zvládnout uprchlickou vlnu. (Petr Fiala, ČT24, 7.6. 2022)“

Petr Fiala, ODS (předseda vlády)

„Na české diplomaty čeká množství mravenčí práce v zákulisí. Na Česko ale bude také vidět. (ČRo Plus, 31.12. 2021)“

Tak jak to Evropě osladíme tentokrát? 
Já mám takový dojem, že tentokrát to chceme, nejenom neosladit, ale ani neosolit, ani neopepřit, ale zvládnout co nejdůstojněji, že to memento toho politického neúspěchu toho prvního předsednictví je stále tak velké a živé, že současná vláda Petra Fialy se tomu chce za každou cenu vyhnout. Proto se i vyhýbá takovým opulentním prohlášením, jako že to Evropě osladíme nebo cokoli jiného.

A co mají být tedy ty hlavní priority českého předsednictví?
Těmi hlavními prioritami politickými, nutno říct, se jako taková Ariadnina nit proplétá Ukrajina. Ta válka na Ukrajině od základů změnila plány a uvažování o tom předsednictví a vepsala se prakticky do všeho, co to předsednictví chce dělat. Takže oni ty plány ještě nejsou oficiálně zveřejněné, protože je takovou nepsanou praxí, že se to oznamuje až krátce před začátkem toho předsednictví, takže to by se mělo stát tento týden. Nicméně ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek z hnutí STAN už tak zhruba měsíc… 

Napovídá…
…napovídá a vypouští ven, co by měly být ty hlavní priority. A i podle mých zdrojů z vlády to budou ty, o kterých se v tom veřejném prostoru mluví. Tedy česká vláda by se chtěla zaměřit na zvládnutí uprchlické krize a poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Spolu s tím spojeno také přispění k tomu, aby Ukrajina získala kandidátský status do EU. Velké téma bude energetická bezpečnost a soběstačnost na Rusku zejména i s výhledem na zimu, která přijde v závěru toho předsednictví. A ta energetická bezpečnost může být velmi silným tématem.

„A samozřejmě se musíme bavit o tom, jak úspěšně zvládnout uprchlickou vlnu. Válka na Ukrajině narušila mezinárodní řád. (Petr Fiala, ČT24, 7. 6. 2022)“

Petr Fiala

„Ta nová situace vytvořila pozitivnější prostředí pro debatu o evropských obranných kapacitách, otevírá se nové pole debaty o společných evropských jednotkách rychlého nasazení. To neznamená, že zapomeneme na spoustu dalších věcí. Samozřejmě, že zelená a digitální agenda budou dále na stole, byť získávají novou dimenzi z hlediska energetické nezávislosti na Rusku anebo z hlediska bezpečnosti, protože kyberbezpečnost bude jedním z témat, kterým se budeme věnovat. (Euroskop.cz, 11. 4. 2022)“

Mikuláš Bek, STAN (ministr pro evropské záležitosti)

A z těch dalších témat se tam mluví o posílení obranných kapacit EU, pod čímž se skrývá například posilování kyberbezpečnosti, což je opět téma spojené nějakým způsobem s Ruskem a jeho hrozbami, anebo odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí. Ta válka na Ukrajině ohrozila dovoz nebo zastavila dovoz některých klíčových komodit do Evropy. A i na to se chce to české předsednictví zaměřit.

A není rizikem, byť chápu, že to je téma číslo jedna a je asi pochopitelné a logické, že se právě tomu bude české předsednictví nejvíc věnovat, tak není rizikem, že budou upozaděná jiná témata? Ekologie, možná nová emisní norma, genderové otázky, rovnost platů..
Já myslím, že například ty klimatické věci rozhodně upozaděny nebudou. Tady musíme říct, že to, o čem my jsme doposud mluvili, tak to jsou politické priority. Ale pak je tady něco, co bych nazval business as usual, tedy to, co už je rozjeté v EU - schvalování norem, projednávání legislativy, a to je něco, co se nezastaví. A například ta klimatická legislativa, ten obrovský balík opatření Fit for 55, to je věc, která je v běhu a která tomu českému předsednictví připadne, bude se tomu muset věnovat. Nějakým způsobem to bude také zohledňovat i ty dopady války na Ukrajině, ale rozhodně to není něco, čemu by se české předsednictví nevěnovalo nebo čemu by se EU nevěnovala kvůli válce na Ukrajině. Samozřejmě jsou některá témata, která nejsou tak urgentní jako tebou zmíněné třeba genderové věci. To si troufnu tvrdit, že je věc, které se české předsednictví nebude věnovat, nebo bude věnovat velmi okrajově, protože to je něco, co EU tolik nepálí, jako právě ty současné aktuální výzvy. 

Kdyby za vámi přišel středoškolák a zeptal se tě, co to vlastně to předsednictví je? Jak dlouho trvá, je to pocta, je to povinnost? Co mu řekneš?
Trvá půl roku a je to spoustu práce a poměrně velká odpovědnost, protože na ten půlrok ta členská země dostane za úkol udržovat EU v chodu a někam ji směřovat a někam tu legislativu a tu politiku EU ideálně dovést k nějaké dohodě v nějaké oblasti a potom to předat tomu svému nástupci. Takže říct to tak zjednodušeně, takovým ideálem je přebrat to vedení Rady EU v nějakém stavu a v o něco lepším stavu ho předat dál tomu svému nástupci. No, je to taková štafeta, spíš než o politiku se tam jedná o taková úmorná diplomatická jednání, ale i o tom současná EU je.

A když mluvíme o jednáních, tak jaké velké summity bude Česko plánovat?
Každá předsednická země většinou plánuje jeden velký neformální summit na svém území. Ačkoli to ještě není oficiálně potvrzené, tak to má být 6. a 7. října tady na Pražském hradě a Česko by velmi stálo o to, aby tím hlavním tématem byla Ukrajina, rekonstrukce Ukrajiny, ideálně poválečná rekonstrukce Ukrajiny, aby tím hlavním hostem byl prezident Zelenskyj, který by tomu dodal opravdu myslím lesk a přitáhl by velkou pozornost a ta akce by se stala výrazným politickým highlightem. Má to několik úskalí. Ten summit, ačkoli se koná u nás a pořadatelem je české předsednictví, tak ho nesvolává nikdo od nás, ale každý summit, i ten neformální, svolává předseda Evropské rady, kterým je Belgičan Charles Michel. A pokud nám, pokud on by se rozhodl, že chce summit o rybolovu, ideálně mořském, tak bychom ho měli uspořádat. Ono se to samozřejmě nestane..

…v Praze…
V Praze. To byla velká nadsázka, ale čistě teoreticky by se to mohlo stát. Druhá věc, samozřejmě ten plán s Ukrajinou závisí na vývoji té války, protože nikdo nedokáže v tuto chvíli určit, co se tam stane za měsíc, natož co bude za ty tři měsíce. Takže je to, je to plán, který zní velmi dobře, dává rozum, protože taková akce zaměřená na tento aktuální problém, zvlášť kdyby třeba byla spojená s nějakou „donorskou“ konferencí, mohlo by se tam hypoteticky třeba odsouhlasit nebo podpořit ten kandidátský status pro Ukrajinu. To by mohl být ten pomyslný vrchol toho českého předsednictví. Opravdu takový ten zlatý hřeb, který by byl vidět i navenek, protože jak už jsme o tom tady mluvili, to předsednictví je většinou v zákulisí, ta zdlouhavá, úmorná jednání a takový summit, který by přinesl nějaký takový hmatatelný úspěch nebo příslib třeba pro tu Ukrajinu, tak to by byl myslím pro to české předsednictví velký úspěch. 

Bylo by to vidět.
Bylo by to vidět, hodně by se o tom psalo. Takovou ústupovou strategii nebo plánem, který je vlastně tím původním plánem, o který velmi stálo české ministerstvo zahraničí, tak je, aby se ten summit věnoval zemím západního Balkánu a rozšiřování EU na západní Balkán. Problém je, že podobnou akci chystá i francouzské předsednictví teď ve svém závěru. A přiznejme si, téma rozšiřování o západní Balkán není tak sexy, když to řeknu, a nepřitáhlo by asi takovou pozornost jako jednání evropských špiček o další budoucnosti a osudech Ukrajiny.

Když jste zmiňoval, že předsednictví, to je hlavně práce a práce, tak kdo na tom předsednictví za Česko pracuje? Kolik je to úředníků?
Jsou to, můžeme říct, stovky, i když spíše nižší stovky. O tom se velmi mluvilo v minulých měsících nebo v loňském roce, kdy s ohledem na ten velmi úsporný rozpočet, na to předsednictví, který původně schválila ještě vláda Andreje Babiše z hnutí ANO, tak těch lidí není moc, což je dáno také zároveň tím, že Česko obecně nemá moc lidí, kteří by se věnovali EU.    

„Na přípravách ale dosud pracoval hlavně předchozí kabinet Andreje Babiše z hnutí ANO a čelil při tom kritice kvůli tlaku na úspory. Na nereálně nízko vyhrazené prostředky si v meziresortním připomínkovém řízení dokonce stěžovala i ministerstva vedená hnutím ANO. (Radiožurnál, 31. 12. 2021)“

„Problém je v tom, že ta minulá vláda opravdu podcenila rozpočet toho předsednictví. (Mikuláš Bek, Radiožurnál, 20. 12. 2021)“

Mikuláš Bek

„Je to všechno připravené v mašličkách. A já bych chtěl požádat příští vládu, aby to nezneužívala na svoje politické cíle. (Andrej Babiš, Radiožurnál, 31. 12. 2021)“

Andrej Babiš, ANO (expremiér)

V současnosti se počítá s tím, že v Bruselu na stálém zastoupení bude nějakých 240 diplomatů, úředníků a stážistů, kteří tam odvedou to hlavní penzum práce, protože ta hlavní jednání se budou konat tam a pak je budou samozřejmě doplňovat, létat na ty schůzky úředníci z jednotlivých ministerstev tady z Prahy a pak samozřejmě ministři a jejich náměstci, kteří pak povedou už ta jednání na Radě, taková ta zastřešující, kde už se většinou hlasuje o nějakých dohodách nebo případně se dojednávají nějaké politicky sporné momenty. Jsou to obrovské zkušenosti, obrovské kontakty a to je i jeden ze smyslů toho předsednictví, aby si tito lidé osahali tu evropskou politiku a mohli se případně uchytit v evropských strukturách, v institucích EU. A tam pak byli takovými našimi, řekněme, styčnými důstojníky. S tímto umí velmi dobře pracovat staré členské země apod.. A nutno říct, že třeba my v tomto v podstatě od počátku našeho členství selháváme.

Takže když připomeneme rok 2009 a naše první předsednictví, tak z toho jsme se nějakým způsobem to neponaučili?
Z toho se snažíme ponaučit. Z lidí, kteří se podíleli na tom předsednictví v roce 2009, velká část se potom neuchytila v té státní struktuře nebo ty nastupující vlády pro ně nenašly místo, nenašly uplatnění, nedokázaly je prosadit do těch evropských struktur, takže ti lidé, kteří se prosadili v té evropské struktuře nebo v těch evropských institucích, to jsou spíš výjimky než pravidlo a tím důvodem jsou jejich vlastní schopnosti, znalosti a kontakty a schopnost se prosadit, než že by jim v tom ten stát pomohl. Takže i na tom současném předsednictví, které začne prvního července, se podílejí lidé, kteří nabírali zkušenosti v tom roce 2009. Namátkou Jaroslav Zajíček, excelentní diplomat, tak ten už byl v Bruselu v roce 2009. 

„Samotná jednání bývají rutinní, zajímavé to začíná být v momentě, kdy se mikrofony vypínají a začínají jednání o přestávkách. (Radiožurnál, 7. 5. 2019)“

Tady v Praze ten evropský odbor na úřadu vlády vede Štěpán Černý, který tehdy také působil v tom předsednickém týmu, nebo Pavlína Žáková tehdy spolupracovala s Markem Morou a dnes je šéfkou poradců už tady zmíněného Mikuláše Beka. Takže jsou jedinci, kteří nabírali zkušenosti během toho prvního předsednictví a teď je využijí při tom druhém. Ale jak už jsem říkal, jsou to spíše výjimky než pravidla.

Když jste naťukl ten rozpočet, který by měl být velmi zeštíhlený, tak jak finančně náročné to předsednictví vůbec pro Česko bude i vzhledem k tomu, že tuzemský rozpočet je ve značném rozvalu? Zvládneme to skutečně důstojně? Vy jste apeloval na to, že to je to nejdůležitější… 
Já si myslím, že ano, protože ta současná vláda si nedělá žádné velké plány nebo nespojuje to s nějakými velkohubými prohlášeními nebo s nějakými masivními, ať už kampaněmi nebo doprovodnými akcemi a že to pojímá opravdu spíše jako ten úkol než nějaké sebe promo, když to tak nazvu. Ty peníze budou muset stačit. Vláda Andreje Babiše odsouhlasila velmi úsporný rozpočet, který pak na svém konci trochu zvedla, kdy se ukázalo, že to opravdu nebude stačit. 

 

„Ta minulá vláda ještě v srpnu nebo září schválila navýšení rozpočtu o 200 milionů korun. (Radiožurnál, 20. 12. 2021)“

Mikuláš Bek

„Na 1 miliardu a 400 milionů korun. Původní rozpočet by zřejmě byl v některých položkách nedostatečný. (Radiožurnál, 23. 8. 2021)“

„Je zřejmé, že se budeme muset vyrovnat jednak s tou inflací a jednak s tím, že rostou platy. (Mikuláš Bek, Radiožurnál, 20. 12. 2021)“

Mikuláš Bek

„Na vládě máme jasnou dohodu, že pokud budou potřeba další peníze, tak na to může sloužit vládní rozpočtová rezerva, takže my tam nakonec dáme tolik prostředků, kolik bude potřeba. (Zbyněk Stanjura, vlada.cz, 9. 2. 2022)“

Zbyněk Stanjura, ODS (ministr financí )

My opravdu budeme muset prioritizovat a vybrat si ta témata, která jsou z našeho pohledu důležitá a na ta klást důraz. A myslím, že ta válka na Ukrajině nás k tomu dovedla, že to budou právě ta témata, na která ta válka má nějaký dopad nebo nějaký vliv. 

Nemůže to být i kontraproduktivní nebo možná škoda, že vláda bude muset nějakým způsobem osekat i komunikaci na veřejnost, nějaké reklamní kampaně, promo, jak jsi zmiňoval, v momentě, kdy EU asi nemá úplně stoprocentní důvěru v Česko a možná nějaká větší komunikace stran vlády by tomu mohla napomoci?
To je pravda. Já jsem tedy slyšel a mám potvrzeno z více zdrojů zevnitř vlády, že ten důvod, proč není žádná masivní komunikační kampaň, ani tak nesouvisí s nedostatkem peněz, tak i s tím, že by se částečně musela vést přes média ze skupiny MAFRA, která patří do holdingu Agrofert a tedy Andreji Babišovi. A k tomu ta současná koalice jaksi nechtěla dát souhlas, aby média politického soupeře měla šířit nějakou nějakou kampaň o předsednictví. Takže to byl podle mých informací také jeden z důvodů, proč ta mediální kampaň nebo nějaká vysvětlovací kampaň zatím skoro žádná neběží. Ale je pravda, že to samozřejmě neumožňuje ten omezený rozpočet nějakou velkou osvětu. Je to svým způsobem škoda. Na druhou stranu si troufnu tvrdit, že s tím předsednictvím je spojena taková falešná představa v české společnosti, že ten půlrok v podstatě budeme řídit EU a budeme ten nejdůležitější.

Šéfové Evropy.
Šéfové Evropy. A ono to v té polisabonské EU už tak neplatí. Český premiér nebude už tím šéfem Evropy. Ten, kdo tomu bude šéfovat a kdo svolává ty summity, je Charles Michel, takže on tam bude první mezi rovnými, ale nic víc. No, ale abych se vrátil k té původní otázce, k té původní myšlence. Tím, že my máme tu představu o tom předsednictví, že ČR na ten půlrok nabyde výrazné důležitosti, tak zároveň i - a už to podle mě ukázalo to první předsednictví - se zvýší zájem o EU jako takovou. Víc se o tom mluví, víc se to dostává do médií a to povědomí roste. Takže to předsednictví je zároveň ideální příležitostí samo o sobě, jak se rozšíří povědomí o EU, o jejím fungování, o tom, kdo tam má jaké role. Takže já myslím, že do konce roku můžeme čekat to, že se o EU dozvíme víc a lidé se o ni budou víc zajímat. A pak už bude asi dost úkolem politiků, aby ten zájem udrželi a aby ho nepřebila nějaká domácí nebo zahraniční krize a opět to nepadlo dolů a aby se to zpátky nevrátilo k takovému tomu spíš nezájmu o EU.

No a máte strach nebo obáváte se, že by k tomu mohlo dojít? Protože představme si situaci, kdy se tu zase za půl roku sejdeme spolu nebo za více než půl roku, protože předsednictví začíná tedy 1. července a řekneme si - byla ta mise úspěšná, nebo nebyla? Co jí může ohrozit? Zase nějaké zpackání typu výměna vlády?
Řekl bych, že vláda asi nepadne, ale i vzhledem třeba k současné inflaci, růstu cen, blížícím se prezidentským volbám, může čelit nějakým demonstracím, projevům nespokojenosti a že ten její zájem o to předsednictví se třeba po tom summitu může přesunout spíš k domácím tématům a řešení domácích problémů, než že by se nějak víc věnovala té evropské agendě. Takže může se to stát, navíc nás čekají na podzim komunální volby, na začátku příštího roku prezidentské, takže ten zájem o EU asi se přesune trochu jinam a asi bude taky záležet, kdo třeba vzejde z té prezidentské volby, jaký on bude mít vztah k EU, jestli to nebude kandidát, který opět bude víc na unii dštít síru a hledat na ní jen to špatné a tím se jenom posílí ta dlouhodobá česká euroskepse. 

Tečka na závěr - ukážeme Radě EU nějakou další Entropu? Tu dnes už proslulou plastiku…
Neukážeme, v tom jsme se myslím poučili a tato vláda…

Chystá něco?
Chystá, ale měla by to být taková velmi seriózní tapiserie, která nikoho neurazí, ale obávám se ani nikoho nenadchne. Entropa byl výstřelek, dodnes je v Bruselu velmi populární nebo dodnes se na ni vzpomíná, ale zároveň i Česku způsobila velké problémy diplomatické, musela to vysvětlovat. Nebyly to úplně příjemné chvilky pro tehdejšího ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondru. Takže abych se vrátil úplně na začátek - jak jsem říkal, nemyslím si, že to budeme chtít Evropě osladit, osolit ani opepřit, a proto ani nepřipravíme žádnou skandální plastiku, kterou bychom znovu rozvířili evropské debaty. 

Matěj Skalický

Související témata: Evropská unie, předsednictví EU, MAFRA, Filip Nerad, Matěj Skalický, podcast, Vinohradská 12