Británie uprostřed zásobovacího chaosu. Krize to je, ale vláda ji ustojí, popisuje novinářka Kottasová

V Británii skutečně máme teď trochu krizi. Sešlo se tady několik faktorů. Všechny z nich by samy o sobě asi takovou krizi nezpůsobily, ale tím, že se sešly všechny najednou, tak máme krizi.

Jednak máme energetickou krizi napříč Evropou. To se děje všude, ceny pohonných hmot, ceny paliv stoupají, což je jeden faktor. Další faktor, který je také napříč Evropou, ale v Británii je horší než jinde, je nedostatek řidičů nákladních vozů. V Británii jich momentálně chybí zhruba 100 000 a to už se pozná.

Tento problém dopadá výrazně více na pohonné hmoty, protože řidiči nákladních vozů k tomu, aby mohli převážet pohonné hmoty, které jsou rizikovým materiálem, tak potřebují speciální povolení, které trvá nějakou dobu, než ho získají. A samozřejmě k tomu všemu se přidal Brexit, který tuto situaci zhoršil. Zhoršil ten nedostatek řidičů nákladních vozů, protože zhruba 25 000 řidičů z EU po Brexitu odešlo a tím se ta situace zhoršila.

No a další problém, který si způsobili lidé tak trochu sami, je, že když se ukázalo, že krize trochu je, že na některých pumpách v Británii dochází benzín, tak lidé zareagovali tak, jak lidé většinou reagují, zpanikařili a začali nakupovat do zásoby, čímž se samozřejmě ta situace ještě zhoršila. A pak musíme také uznat, že Británie je na tom o něco hůř než jinde, protože je to ostrov a na ostrov se prostě ty věci dovážejí poněkud složitěji než napříč EU.

Můžeme zkusit popsat, jak to v tuto chvíli v Británii tedy vlastně vypadá? Skutečně lidé čekají ve frontách, v obchodech jsou prázdné regály. Potkáváte se s tím?
Tak já vám mohu říct, že jsem včera jela skrz Londýn na kole, zhruba 50 minut, a potkala jsem čtyři nebo pět benzinových pump a na žádné z nich nebyla fronta, protože všechny byly zavřené, protože neměly palivo. Takže je to vidět.

Skutečně je to vidět. Není to nic, čeho byste si nevšimla, pokud projdete kolem pumpy.

Co se týče prázdných regálů, tak my tady máme zkušenost z loňského jara, kdy oznámili ten první covidový lockdown a skutečně obchody se vyprázdnily během několika dnů. Mouka, toaletní papír, mýdlo, vejce a podobné suroviny nebyly k mání několik týdnů. A skutečně to byly takové příhody jako chodíte Londýnem a hledáte obchod, kde mají toaletní papír. Do takovéto situace jsme se ještě nedostali. Regály prázdné nejsou, ale výběr je nižší. Ale ještě jsem si nevšimla toho, že by to bylo tak špatné, jako to bylo loni na jaře.

A dá se říct, kde je ta situace v tuto chvíli nejvážnější? Jestli to třeba horší ve městech nebo naopak horší na venkově?
Je to horší v Londýně. Celá ta krize vlastně začala v Londýně a v jihovýchodní Anglii, kde jsou větší populační centra. Je tady více lidí, je tady více vozů, takže ta krize začala tady. Samozřejmě ji asi pociťují více lidé, kteří nemohou spoléhat na veřejnou dopravu. Londýn má v tomto velkou výhodu, že skutečně můžete kamkoliv dojet metrem, autobusem, případně na kole. Pokud bydlíte na venkově, tak s tím je problém. Právě proto je ta situace horší na jihovýchodě Anglie než v Londýně, protože se tady přece jen lidé bez toho benzinu obejdou, jinde ne.

A na jaké sektory ta situace dopadá nejzásadněji v tuto chvíli? Co všechno je především kvůli nedostatku paliva v ohrožení?
Z hlediska společnosti je samozřejmě nejzávažnější ten dopad na takové ty základní služby: zdravotnictví, sociální péče, obchody, obchody s jídlem. Proto se také vláda snaží najít řešení, které by nějakým způsobem zvýhodnilo lidi, kteří pracují ve zdravotnictví nebo v sociálních službách. Aby tito lidé měli přístup k pohonným hmotám, aby si mohli natankovat a dostat se nějakým způsobem do práce. Vliv to má na tyto služby, ale i na ostatní služby – restaurace, obchody s jiným zbožím. Je to něco, co teď momentálně pociťuje celá britská ekonomika.

A vy jste v úvodu říkala, že to je taková malá krize. Skutečně se to za ni dá označovat? Britská vláda už nasadila na pomoc armádu. Je to, dá se říct, bezprecedentní situace v některém ohledu?
Krize to určitě je. Krize to je, protože Británie je jedna z nejbohatších zemí na světě a takovéto obrázky v nejbohatších zemích na světě nejsou zvykem.

To, co se tady děje, že lidé prostě několik hodin čekají na to, aby si mohli natankovat. Pak jim řeknete, že tam vlastně už žádný benzin nemají, oni se začnou prát. To jsou obrázky, na které jsme zvyklí spíš z rozvojových zemí. Takže krize to určitě je.

Není to asi krize, která by položila vládu v tuto chvíli. Ale pokud je situace taková, že lidé jsou naštvaní, nemohou se dostat do práce a ekonomika to pociťuje, tak si myslím, že to slovo krize, které my novináři rádi používáme v mnoha případech, tak v tomto případě skutečně je to krize a je zcela namístě o tom mluvit jako o krizi.

No to už se dostáváme k tomu, jak se v nastalé situaci chová vláda konzervativního premiéra Borise Johnsona. Premiér tvrdí, že se ta situace začíná zlepšovat. Odpovídá to tvrzení realitě?
Situace se začíná zlepšovat v tom, že se nějakým způsobem řeší. Už je těch pump, které nemají benzín, méně, než jich bylo třeba přes víkend nebo na začátku tohoto týdne. Situace se řeší, ale nejsem si jistá, že už došlo k tomu, že si lidé všimnou toho, že se to řeší a že se to zlepšuje, protože to trvá několik dní. Myslím, že Boris Johnson má pravdu v tom, že se to zlepšovat bude, ale zároveň lidé to možná ještě úplně nepocití.

On přistoupil k několika krokům. Mimo jiné nasadil armádu, což myslím, celkem ilustruje tu vaši předchozí otázku, jestli toto je krize. Ve chvíli, kdy nasadíte armádu k tomu, aby pomohla v civilním světě, tak si myslím, že skutečně jde o krizi.

Vy jste už v úvodu zmiňovala některé z těch důvodů, proč je v Británii tak velký nedostatek řidičů nákladních aut, který tedy částečně přiživuje právě tu krizi v dodavatelských řetězcích. Můžeme se u toho možná, Ivano, ještě na chvíli zastavit. Jaké faktory zatím nedostatkem stojí? Co všechno se stalo, že jich teď je na britském pracovním trhu tak málo?
Tady je především potřeba říct, že toto není nová situace. Toto není nový problém. To je problém, který Evropa a Británie mají už několik let, který se teď zhoršil a je velmi akutní. Jak jsme říkali, v Británii momentálně chybí 100 000 řidičů, v EU jich chybí 400 000. I z těchto počtů je vidět, že v Británii je to horší. A je to horší z několika důvodů. Jedním z nich je samozřejmě Brexit. Brexit způsobil to, že je pro pracovníky z EU daleko složitější pracovat v Británii. Je složitější sem přijet za prací, ale zároveň také zhoršil nebo zkomplikoval tu dopravu samotnou.

Řidiči nákladních vozů, kteří přijíždějí z Francie do Británie, musí projít několika novými kontrolami, je to větší byrokracie. A ta byrokracie trvá třeba i několik hodin.

A tady je potřeba říct, že většina řidičů nákladních vozů je placena za kilometr, ne za čas. To znamená, že jakékoliv zpoždění na hranicích je stojí peníze. A zatím se nezdá, že by firmy toto nějak měnily. A tím pádem, pokud jste řidič a můžete si vybrat, zda pojedete někam, kde nebudete sedět na hranicích několik hodin, nebo někam, kde vás čeká tato byrokracie a zpoždění, tak samozřejmě zvolíte tu jednodušší cestu. Další problém, a to je zase celoevropský problém, je, že řidiči nákladních vozů jsou starší. V Británii je průměrný věk 57 let. To znamená, že čím dál tím víc jich odchází do důchodu a noví nepřibývají.

No a když tedy britská vláda počátkem týdne oznámila, že vydá kolem 10 000 dočasných víz pro řidiče nákladních automobilů, bude to vůbec k vyřešení těch problémů zásobování stačit?
Jak se říká v Česku ve fotbalových kruzích, ty počty tady nějak nesedí. 100 000 jich chybí momentálně, 25 000 odešlo kvůli Brexitu do Evropy a 10 000 tu díru nezalepí, ale pomůže to. Pomůže to v tom smyslu, že ten akutní problém by to vyřešit mělo. Vláda se především obává toho, že by mohlo dojít ještě k významnější krizi před Vánoci, kdy všichni obchodníci, restaurace – to je doba, kdy oni skutečně spoléhají na dopravu a na dopravu zboží.

A pokud by se ta krize nějakým způsobem stupňovala, tak by mohlo dojít skutečně ke krizi, a to by samozřejmě politicky byla katastrofa, mít prázdné obchody před Vánoci. Jednak lidé by byli samozřejmě velmi naštvaní, ale zároveň pro obchodníky a pro britskou ekonomiku jsou ty dva měsíce před Vánoci naprosto klíčové. Protože obchodníci, to je velká část britské ekonomiky. A pokud obchodníci mají problémy, tak celá britská ekonomika má problémy. To bylo vidět i během lockdownu. To znamená, že těch 10 000 by pomoc mělo, ale samozřejmě to není dostatek. A tady je třeba říct, že se vláda skutečně snaží, balancovat mezi tou svojí tradiční protiimigrační politikou, na které byl založen Brexit jako takový, a tím, co potřebuje britská ekonomika.

No, na to jsem se právě chtěla také ptát, protože vláda přece o nedostatku těch řidičů i dalších pracovníků ze zahraničí musela vědět delší dobu. Jak říkáte, je to dlouhodobý problém. Proč se tak dlouho zdráhala řešit situaci uvolněním imigrační politiky?
Protože je to politicky strašně neoblíbené. Imigrační politika byla tou zásadní debatou kolem Brexitu. Lidé, kteří propagovali Brexit, mimo jiné Boris Johnson, ti vlastně říkali, že Brexit je jediný způsob, jak Británie může omezit imigraci z EU.

Z té debaty ale jaksi vypadlo to, že spousta lidí, kteří přišli z EU, pracovala v těch sektorech, které britská ekonomika dlouhodobě potřebuje zaplnit a kde má problém získat dostatek pracovníků. To jsou právě zdravotní služby, sociální služby, řidiči nákladních vozů, tak dále a tak dále. A vzhledem k tomu, jak velký důraz při volební kampani před Brexitem byl na omezení imigrace, tak ve chvíli, kdy k Brexitu skutečně došlo, tak vláda neměla jinou možnost než imigraci omezit. Protože slíbila: Brexit znamená omezení imigrace, zvolili jsme si Brexit, tak omezíme imigraci. Jenže to má samozřejmě dalekosáhlé ekonomické důsledky a tato krize je jedním z nich.

A jak jste zmiňovala, tak část z toho se zřejmě váže i k tomu, jakým způsobem zacházejí ty samotné firmy – teď, když mluvíme konkrétně o dopravních službách – jak se chovají ty firmy ke svým zaměstnancům, že ti britští pracovníci tam prostě už nechtějí pracovat, odcházejí do důchodu, stárnou ti řidiči a noví nechtějí kvůli podmínkám v tomto oboru pracovat. Mění se nějak ta situace? Reflektují toto britské firmy a zavádějí třeba jiné podmínky, konkrétně v těch dopravních službách?
Já se obávám, že toto je problém celosvětový. Netýká se jen řidičů náklaďáků, ale samozřejmě v této krizi toto všechno vychází najevo. Být řidič nákladního vozu, to je těžký život. Jste pořád na cestě, spíte v kabině, čekáte na hranicích. To není práce, kterou bych chtěl dělat každý. Ten argument, který slyšíme teď v Británii, ale slyšíme ho i jinde, slyšíme ho zcela jistě i v České republice u jiných zaměstnání: Proč sem vozíme imigranty? Proč nezlepšíme podmínky a neplatíme víc, aby tu práci chtěli dělat i „místňáci“. No, on je to hezký nápad. Budeme platit řidičům nákladních vozů víc a zlepšíme jim podmínky, ale pak se musíme připravit na to, že budeme platit za dvě rajčata tři stovky.

Ekonomika je nějakým způsobem nastavena. Ta cenová hladina je nastavená tak, že ty firmy si skoro jistě nemohu moc dovolit mzdy zvyšovat a zlepšovat podmínky. Především i kvůli tomu, že konkurence je docela tvrdá. To znamená, že buď to musí udělat všechny ty firmy najednou, nebo když to udělá jen jedna, tak bude mít vyšší ceny a tím pádem třeba ztratí zákazníky. To je otázka, která je hrozně složitá a myslím, že ekonomové s ní dost zápasí. A stejně tak britská vláda. Pokud se ty podmínky zlepší, a samozřejmě, že by se zlepšit měly, o tom není debat. Lidé by neměli pracovat v podmínkách, které jsou tak těžké, že tu práci nikdo dělat nechce, ale pokud zlepšíte podmínky a zvýšíte platy, tak to bude mít důsledky nejen pro ty zaměstnance, ale i pro ceny těch věcí, které oni převážejí, a to pak bude mít dopad na širší společnost.

Ano, je potřeba nějakým způsobem zlepšit pracovní podmínky, zlepšit to, jakým způsobem s těmito lidmi jednáme. Ale musí se to udělat tak, aby to úplně nepoložilo ekonomiku. Takže já na toto odpověď nemám, bohužel.

Vy už jste zmiňovala ten politický tlak, který zcela jistě sílí směrem k vládě Borise Johnsona. Jak si vláda v tuto chvíli tedy počíná? A dá se říct, že jsou relevantní některé z těch argumentů kritiků, třeba i z řad Labouristické strany, které tvrdí, že vláda nezvládla naplánovat ta opatření k řešení nedostatku pracovních sil?
Ano, jednoznačně se to stalo velkým politickým tématem. Labouristé měli docela štěstí v tom, že ta krize se skutečně vystupňovala, vyeskalovala zrovna ten týden, kdy oni měli sjezd.Takže to skutečně bylo velké téma na sjezdu Labouristické strany tento týden. A ta kritika je namístě.

Ovšem je otázka, jestli jiná vláda by fungovala lépe. Ale kritika je namístě, protože, jak jsem říkala, toto není nový problém. Britové mají s nedostatkem řidičů nákladních vozů problém dlouhodobě a ten problém neřešili. A ještě ho zhoršili tím, že zavedli přísnější imigrační politiku. Takže ano, ta kritika je namístě. A myslím, že ta řešení, ke kterým vláda momentálně přistoupila, jsou krátkodobá a že tato krize možná není poslední. 

Myslíte, že ta současná situace v Británii má tedy potenciál přerůst ve vážnější politickou krizi?
Já nechci říct, že to nebude krize, která položí vládu a premiér a. Ale myslím, že v tuto chvíli, vzhledem k tomu, že se ta krize nějakým způsobem řeší a že je nějaká naděje na to, že se to zlepšuje, tak si myslím, že v tuto chvíli vláda krizi zažehnala a další politická eskalace nehrozí. Ovšem, jak říkám, to řešení je krátkodobé. To znamená, že podobná krize může nastat prakticky kdykoliv. Ty problémy, které přinesl Brexit, nemizí. Problémy s tím, že nikdo tu práci dělat nechce, nemizí. A to, že jsou řidiči starší a odcházejí do důchodu, se také nemění. Jediné, co se mění, je, že během pandemie došlo k nějakému zpoždění v tréninku nových řidičů. To se teď rozjíždí a snad by jich na pracovní trh mělo přijít více. Ale zase, ty počty nesedí. Těch nových je daleko méně než těch, kteří odcházejí. Krátkodobě vláda krizi přežila, dlouhodobě uvidíme.