‚Proč vás to překvapuje?‘ Zničená Kachovka jako součást totální války

Vy jste u Kachovky byl, kde přesně to je?
Je to na Dněpru, řekněme jižně od Záporoží a od tamní velké jaderné elektrárny. O existenci tohoto místa jsem se dozvěděl, když jsem byl těsně před válkou v Mariupolu a už se hovořilo o tom, že válka nejspíš bude. Bavili jsme se o tom, kudy se evakuovat, v případě, že k ní dojde. Místní mi říkali, že na jih radši ne, protože oni budou postupovat od Krymu, tak je lepší je jet přes Novou Kachovku, protože tam se dostanou až později, a tam byl velký most přes přehradní hráz. Takhle jsem se dozvěděl, proč je to místo tak důležité. 

K čemu všemu slouží? 
Je to poslední nádrž z kaskády na Dněpru. Byla postavena někdy v roce 1951, jestli si dobře pamatuju, a samozřejmě je důležitá z hlediska zemědělství, plavby po Dněpru. Ale, co je taky velmi důležité a proč z ní Rusové udělali jeden ze svých prvotních cílů - oni tam dorazili poměrně rychle, protože z přehrady vytéká kanál, který vede na Krym a který zásoboval před válkou Krym osmdesáti pěti procenty užitkové vody. Takže pro ně to bylo samozřejmě nesmírně důležité. V neposlední řadě leží dále proti proudu Záporožská jaderná elektrárna, která se chladí vodou z Dněpru, takže i toto může být problém.

Je podle Vás jaderná elektrárna v Záporoží, která, jak říkáte, používá vodu z nádrže k chlazení, teď v ohrožení?
Není v bezprostředním ohrožení, oni už řekli, že mají všechny nádrže, které jsou bezprostředně napojené na elektrárnu, plné, tudíž to bude zatím stačit, ale může to být problém do budoucna.

Co se vlastně na hrázi Kachovské nádrže stalo, co o tom teď víme? 
Ukrajinská strana tvrdí, že ruské jednotky umístily výbušninu přímo do generátorových sálů, kde jsou turbíny, odpálily to, a následně se zhroutila většina hráze. Vidíme fotky, jak se to postupně rozšiřovalo. Rusové tvrdí, že to tak nebylo, a že to bylo naopak kvůli ukrajinskému ostřelování. Ovšem nedovedu si úplně představit, jak se ostřelováním dá zničit přehradní hráz. Už proto, že jsme viděli v loňském roce, kdy ukrajinská armáda cíleně ničila automobilový most, který vede nad tou přehradou, aby odřízla ruské jednotky na pravém břehu Dněpru, jak dlouho to trvalo, byl to dobře měsíc, než most definitivně zničili. Takže představa, že by nějaký zatoulaný náboj dokázal zničit celou přehradu, mi přijde po poněkud absurdní. 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Evgeniy Maloletka (@evgenymaloletka)

Cui Bono?

Obě strany obviňují jedna druhou. Kdo by z toho podle vás měl větší strategický prospěch? 
To je dobrá otázka. V daný okamžik je to asi výhodnější pro ruskou stranu, protože oni se obávají ukrajinské protiofenzivy, která může přijít mimo jiné i v Chersonské oblasti. Už jsme poslední měsíc viděli aktivitu právě u Chersonu na levém břehu, kdy se tam vyloďovaly různé ukrajinské jednotky a byl to spíš takový průzkum bojem. Nicméně teď to tam bude více méně celé zatopené. O tom, že Rusové mohou vyhodit přehradní hráz, se hovořilo už dříve, ještě loni v létě. Ale byl pro ně problém, že levý břeh Dněpru u Chersonu je o něco níže položený než ten pravý, takže by si tam zatopili vlastní jednotky. Proto se to asi tenkrát nestalo. Nicméně jestli je tato logika správná, tak si teď můžou říct, dobře, teď je náš levý břeh pod útokem, tudíž to zatopíme a Ukrajinci nebudou moci postupovat. 

O ukrajinské protiofenzivě se mluví od neděle, i když informace nejsou potvrzené, prakticky to tvrdí jenom ruská strana. Podle vás to třeba teď přináší nějaká rizika pro údajnou ukrajinskou protiofenzivu v té oblasti? 
Zatím nevíme, kde protiofenzíva skutečně probíhá. Vidíme boje na několika místech, ať už jde o ruskou Bělgorodskou oblast, kde nějací lidé neustále překračují hranice a cosi se tam odehrává, pak kolem Vuhledaru a Bachmutu, ale i směrem na Záporožskou oblast, což by byl asi nejlogičtější směr, protože pokud by se podařilo prorazit frontu tam, tak by Ukrajinci mohli postupovat až směrem na Melitopol, Mariupol a více méně rozdělit ruskou skupinu na půlky, tedy na sever a jih, znemožnit tam zásobování. To by samozřejmě bylo nejlogičtější. Problém ovšem je, že Rusové toto ví také velmi dobře, takže jsou tam poměrně značné obranné pozice. Jak to ovlivní tento výbuch, těžko říct, asi ne bezprostředně. Ale přinejmenším to Rusům umožní, aby se nestarali o některé jiné kousky fronty, ať už jde o Cherson, ale třeba i oblast kolem Enerhodaru a jaderné elektrárny. 

Ekocida

Mluvíme spolu v úterý v poledne, víme, že hráz Kachovské přehrady se protrhla v důsledku nějakého výbuchu. Jak moc se voda rozlévá a jaké jsou nejčernější scénáře? Co se tam může stát?  

Už teď, kdy spolu mluvíme, přicházejí zprávy z Chersonu, kde voda začala stoupat. Některé čtvrtí blízko řeky už jsou evakuovány. Asi nehrozí úplná katastrofa, že by přišla nějaká šestimetrová přílivová vlna, která by smetla půlku města. Ale bude to pro město samozřejmě problém i třeba co se týče pitné vody. Už teď máme zprávy z Krivého Rohu, že tam přestaly fungovat vodárny, protože voda je špinavá, přinesla různé trosky a tak dále, takže následky budou určitě dlouhodobé. 

Kdo má teď pod kontrolou ta nejpostiženější území? Rusko nebo Ukrajina?
Asi je to na obou stranách. Jak už jsem říkal, levý břeh u konce Dněpru je nižší a tam jsou ruské jednotky. Na druhé straně po cestě bylo spousta míst, která jsou pod kontrolou ukrajinské vlády, a ta byla taky zasažena.

Takže to poškodí obě strany?
Víceméně. 

Když jste mluvil o pitné vodě, tak Kachovka zásobuje pitnou vodou také Ruskem okupovaný Krym. Znamená to, že i tam přijdou úplně o vodu? 
Problém Krymu je, že tam je nedostatek pitné vody historicky. Celá stepní část Krymu, což je asi osmdesát procent poloostrova, nemá vlastní zdroje vody, takže historicky to tam nebylo obdělávané. Až po výstavě kanálu v 50. letech minulého století se tam začalo něco pořádně pěstovat, dokonce i rýže a podobně, takže i plodiny, které jsou vysloveně náročné na vodu. Po anexi Krymu v roce 2014 ukrajinská strana kanál přehradila, přestala dodávat vodu a pro Krym to mělo poměrně velké následky. Docházelo k zasolování půdy, prudce padala úroda. Byla to tradičně jedna z těch věcí, kterou si Rusové v rámci nějakých eventuálních dohod s Ukrajinou dávali jako požadavek, že určitě musí být obnoveny dodávky vody. To se nestalo, ale to byl právě jeden z důvodů, proč Kachovka byla pro ruské jednotky, když začal útok v únoru loňského roku, jedním z naprosto prioritních cílů, a obnovili dodávky. Úřady okupovaného Krymu teď tvrdí, že se vlastně nic neděje, že když to přežili předtím, tak proč by to nepřežili znovu, a že to stejně nevadí, protože všechny nádrže a přehrady na Krymu jsou teď plné, a tudíž, než ruská vojska kanál znovu obsadí, tak že oni to vydrží. 

Půjde Kachovka obnovit? 
Ukrajinské úřady tvrdí, že ne. Pokud je pravda, že výbuch šel z prostor, kde bylo vybavení, turbíny, tak si nedovedu představit, že by to šlo jednoduše obnovit. Všechno se dá nějakým způsobem znovu postavit, ale je to skutečně znovupostavení, nikoli oprava něčeho, nějak to zalátat, to asi těžko. 

K čemu přesně tam došlo, v podstatě nevíme. 
Momentálně vidíme akorát snímky a asi to vypadá, že výbuch byl u turbín, ale to je asi tak všechno, co k tomu můžeme zodpovědně a jednoznačně říct. 

Rusové už zkusili skoro všechno

Pokud se časem prokáže, že za útokem opravdu stojí ruská strana, ukazuje to, že Rusové útočí na cokoliv, jenom aby dosáhli svých cílů? 
Upřímně řečeno, když se mě na to někdo ptá, tak říkám: ale proč vás to překvapuje? Rusko s výjimkou jaderných zbraní na Ukrajině už použilo úplně všechno, co mělo k dispozici. Když se podíváme na rétoriku Kremlu i různých hurá patriotů, tak to úplně zapadá do narativu totální války.

Už dřív zaznívaly výzvy zničit tu přehradu, aby Ukrajinci nemohli postupovat na druhý břeh. Je to i v nějaké historické tradici. Když si vzpomeneme na druhou světovou válku, tak sovětská vojska vyhodila do povětří nikoliv Kachovskou přehradu, ta byla postavená až po válce, ale Dněperskou vodní elektrárnu, což byla svého času jedna z naprosto největších v Sovětském svazu, aby zpomalili postup nacistických vojsk. Pravda, při té příležitosti to znamenalo, že přílivová vlna byla skutečně velká. Podle konzervativních odhadů zahynulo na dvacet tisíc sovětských vojáků, protože jim nějak zapomněli říct, že by možná měli ustoupit. A ve finále to ani ten vojenský efekt nemělo, ale není to nic nového pod sluncem. 

Dokážete odhadnout, jestli jsou tam nějaké podobné strategické cíle, na které by Rusko v příštích týdnech, měsících, mohlo udeřit podobným způsobem? 
Myslím, že Kachovská elektrárna byla relativně unikátní, ale samozřejmě jsou tam i další vodní elektrárny, spousta dalších objektů. Ale nerad bych o tom spekuloval. Možná i kvůli tomu, abych to náhodou nezakřikl. 

V podcastu byly dále využity zvuky z Youtube Mirror Now, The Sun,The Telegraph, Mirror Now, Суспільне Новини, DW News, Wall Street Journal, Twitterových účtů @ZelenskyyUa, @warinukraineua, @NOELreports a @OSINTtechnical.

EDIT 29/6: V podcastu i jeho přepisu jsme mylně uvedli, že Kachovka se nachází severně od Záporoží a že Záporožská jaderná elektrárna leží dále po proudu Dněpru. Správně je, že Kachovka je „jižně od Záporoží“ a elektrárna leží v tomto smyslu „proti proudu“ Dněpru. Za chybu se omlouváme.