V Polsku odmítli přísnější pravidla pro potraty. Trestné měly být také informace o interrupcích
Polský Sejm v úterý večer zamítl návrh na další zpřísnění pravidel pro potraty. Tentokrát hlasoval o tom, jestli má být trestné i poskytování informací o možnostech umělého přerušení těhotenství. Návrh byl namířen mimo jiné proti organizacím, které pomáhají ženám podstoupit interrupci v zahraničí. V Polsku přitom od roku 2020 platí jeden z nejpřísnějších potratových zákonů v Evropské unii.
Pro zamítnutí předlohy v prvním čtení bylo 300 poslanců, proti bylo 99 a 27 poslanců se hlasování zdrželo. Samotný návrh na zamítnutí projektů podali členové Občanské koalice a téměř kompletní sestava opozice. To znamená také občanská koalice polská levice a Polsko 2050. Připojila se k nim i většina členů vládní strany Právo a spravedlnost. Tato strana už v únoru řekla, že zákon neprojde ani prvním čtením.
Těhotenství bez možnosti výběru. Citlivé francouzské drama Událost znepokojuje aktuálností
Číst článek
Návrh zákona především postihoval i poradenství o možnostech podstoupení interrupce, a to jak kde, tak také jakým způsobem. Hrozily za to dva roky vězení. Za přesvědčování k potratu potom dotyčnému mohly hrozit až tři roky a více let vězení. A pokud by žena na následky umělého přerušení těhotenství zemřela, pak by člověk, který k zákroku dopomohl, byl vystavený hrozbě trestu až 12 let vězení.
Předkladateli byla aktivistka proti potratům a LGBTQ komunitě Kaja Godeková a její nadace Život a rodina. Gondeková otevřeně vystupuje proti organizacím, které v Polsku pomáhají ženám, které se z jakéhokoliv důvodu rozhodly podstoupit umělé přerušení těhotenství. Jsou to třeba Abortion Dream Team nebo Aborcja bez granic, která pomáhá ženám podstoupit zákrok v zahraničí v Česku, kde je to legální. Označuje je za skupiny feministek, které pomáhají vraždit nenarozené děti.
Ženy v ohrožení života
Pokud by zákon, který Sejm zamítl, přece jenom vešel v platnost, pak by to znamenalo, že by takové struktury, jako jsou třeba tyto dvě jmenované organizace, které pomáhají ženám v nouzi, byly nelegální a jejich jednání by bylo protizákonné.
Některé země přístup k potratům zpřísňují, jiné uvolňují. Velký přehled evropské interrupční politiky
Číst článek
V Polsku už platí velmi přísný potratový zákon. Interrupce je v zemi nelegální ve všech případech kromě vážného ohrožení života ženy nebo znásilnění. Navíc způsoby výkladu tohoto zákona jsou velmi problematické. Přispívá k tomu i Ústavní soud, takže lékaři se obávají ztráty praxe i trestního stíhání, a tak neprovádějí interrupce ani v legálních případech. Netýká se to samozřejmě všech.
Prokazatelně taková rozhodnutí už vedla k smrti žen nebo k trvalým zdravotním následkům, ať už fyzickým nebo psychickým onemocněním. Případů už polská média zveřejnila několik.
Nejostřejší reakce asi vyvolal příběh kadeřnice Izabely, která zemřela na sepsi poté, co lékaři místo toho, aby kvůli vážným komplikacím provedli interrupci, tak čekali na přirozené odumření plodu.
O několik týdnů později potom média zveřejnila případ ženy, která nemohla v Bělostoku podstoupit přerušení těhotenství, přestože dítě nemělo lebeční kosti, a tudíž nemělo šanci, aby po narození přežilo. Žena se následně zhroutila a interrupci ji v jiném lékařském zařízení pomohla zařídit jedna z organizací, které pomáhají s poradenstvím a dostupností přerušení těhotenství.
