‚Raketový hřbitov‘. V Charkově sbírají nevybuchlé střely, slouží i k usvědčení ruských generálů
Od začátku války na Ukrajině během ruského ostřelování zemřelo podle úřadů v Charkově a jeho okolí na 1700 lidí, včetně 44 dětí. Ne všechny rakety ale explodovaly. Ty pak ukrajinská prokuratura pečlivě eviduje a odváží na oplocený pozemek v průmyslové čtvrti. Tomu místní neřeknou jinak než raketový hřbitov, informuje server The Guardian. Chtějí je uchovat, protože mají posloužit jako důkaz proti ruským generálům, které viní z válečných zločinů.
Raketový hřbitov je velký asi jako polovina fotbalového hřiště. Různé typy střel jsou tam vyrovnané v řadách. Celkem jich tam už je přes tisíc. Asi 95 procent z nich pochází ze salvových raketometů, například z BM-30 Směrč.
„Všechny byly nalezeny v Charkově. Je toho ale asi jen polovina, co na nás vystřelili. Jsou to důkazy, které, jak doufáme, budou použity u Mezinárodního trestního tribunálu,“ popsal serveru The Guardian mluvčí charkovské prokuratury Dmytro Čubenko.
Nejde ale jen o rakety a munici, která selhala. Úředníci se na hřbitově snaží shromažďovat také trosky projektilů, které po výbuchu zůstaly. Do budoucna by toto místo pak mohlo sloužit jako muzeum „válečných zvěrstev“.
V případě každého nálezu dochází ke katalogizaci a přesnému zakreslení polohy střel. Pak se i na základě analýzy typu projektilu, odpalovacího zařízení a letové trasy snaží charkovští prokurátoři usvědčovat jednotlivé ruské velitele a vojáky, kteří jsou za bombardování odpovědní.
‚Příroda je na naší straně.‘ Ukrajina omezila výpadky elektřiny i díky tání sněhu a opravě jaderného bloku
Číst článek
Jedním z nich je i generálplukovník Alexandr Žuravljov. Ten byl totiž podle některých zpráv jediný, kdo mohl v této oblasti nařídit útok salvových raketometů Směrč.
Prokurátorům se také podařilo identifikovat generála, který měl nařídit odpálení nejméně 100 raket z okupovaného území na charkovský Institut fyziky a technologie, kde se nachází i experimentální jaderný reaktor. Kvůli vyšetřování ale odmítli vyšetřovatelé zveřejnit jméno údajného viníka.
Spojení ruských generálů s útoky je možné pouze díky nápisům a znakům na jednotlivých střelách. Podle nich pak lze určit, kde raketu nebo jinou střelu vyrobili, která jednotka ji dostala a následně použila. Podle Čubenka je pak tento řetězec důležitý právě při soudním jednání. Samozřejmě ale není jasné, jestli k němu někdy dojde.
Kyjev odhaduje, že od začátku války vypálilo Rusko na Ukrajinu nejméně 5000 řízených střel. Kolik pak bylo dělostřeleckých granátů a jiných typů dalekonosné munice, už není možné odhadnout.
