Kreml už nechce zastrašovat, údery na opozičníky jsou přesně cílené, popisuje novinář Soukup

Ruské opozici se dostalo významného povzbuzení, když dokument o opozičním předákovi Alexeji Navalném získal filmového Oscara. Na ruskou opozici to ale má zanedbatelný vliv. Režim dál utahuje šrouby a novináři Vladimiru Kara-Murzovi nyní hrozí 20 let ve vězení za údajné šíření lží o ruské armádě. „Byl to velmi důležitý člověk, pomáhal vytvářet seznamy oligarchů, ti se následně ocitali na sankčních seznamech,“ přibližuje novinář Ondřej Soukup.

Tento článek je více než rok starý.

INTERVIEW PLUS Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ondřej Soukup, novinář

„Není to jako ve 30. letech, kdy kolem toho byla obrovská mašinérie, ty údery jsou přesně cílené,“ přibližuje Soukup | Foto: Jiří Šeda | Zdroj: Český rozhlas

„Většinou se hájí tím, že nešířili nepravdivé informace, protože ty věci jsou pravdivé. Ovšem za ten rok války máme za sebou několik desítek procesů a v jednom z nich třeba soudce prohlásil, že pravdivé jsou pouze ty informace, které publikuje ruské ministerstvo obrany,“ dodává redaktor Hospodářských novin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Ondřej Soukup, redaktor Hospodářských novin

Připomíná případ jiného opozičníka Ilji Jašina, který byl odsouzen k devíti letům vězení za to, že popsal masakry ve městě Buča nedaleko Kyjeva. Ruské zákony jsou prý natolik „gumové“, že podle nich lze člověka odsoudit prakticky za cokoli.

„Většinou to funguje tak, že předseda soudu se předem domluví s Kremlem nebo s nějakými výše postavenými instancemi a soudce, který to pak soudí, už jen vyplní příslušnou kolonku a vymyslí si odůvodnění,“ popisuje.

Kara-Murza měl v letech 2015 a 2017 závažné zdravotní potíže spojené s příznaky akutní otravy a dodnes se potýká s chronickými zdravotními problémy. Od loňského dubna je ve vazbě a o jeho aktuálním zdravotním stavu nejsou žádné zprávy.

Rusko se na Ukrajině dopustilo řady válečných zločinů, uvádí zpráva OSN. Kritizuje i Kyjev

Číst článek

Minimum informací je i o průběhu samotného soudního procesu, o kterém se v ruských médiích nemluví. Cílem režimu totiž není působit odstrašujícím dojmem na veřejnost, represe jsou namířené přímo proti aktivistům, z nichž velká část Rusko opustila už v prvních měsících války. 

„Každý, kdo napíše nějaký komentář na sociálních sítích, tak bude stíhaný, ale jen z jednoho se udělá odstrašující případ. Teď zrovna byl jeden člověk obviněn a hrozí mu tři roky za vtip na sociálních sítích. Není to jako ve 30. letech, kdy kolem toho byla obrovská mašinérie, ty údery jsou přesně cílené,“ přibližuje Soukup.

Palácový převrat?

Politická opozice ani žádné hnutí schopné odporovat Kremlu prý dnes už v Rusku neexistuje. „Bylo to patrné i na protiválečných demonstracích, protože nebyl nikdo, kdo by je svolal. Sice byli lidé ochotní riskovat uvěznění, bylo jich několik desítek tisíc, ale nikdo, kdo by řekl, že se potkají na Puškinově náměstí ve dvě. Protože to už by znamenalo organizaci nepovoleného v době války a ty tresty jsou naprosto drakonické,“ doplňuje.

Z ukrajinské Avdijivky je apokalyptický obraz zkázy. Místní se bojí ostřelování, ale i příjezdu novinářů

Číst článek

Názorově roztříštěná je ovšem i ruská emigrace. Tu rozdělují názorové rozpory i osobní animozity, které se mnohdy táhnou celá desetiletí nazpět. Emigranti se snaží najít pozitivní agendu, té ale tolik není, z toho vyplývají další sváry.

„Na kritice války se shodnou absolutně všichni, většina také kritizuje to, že se režim za 20 let vlády Vladimira Putina úplně zapouzdřil, politika přestala existovat a vládne zvláštní amalgám lidí ze silových struktur a velkého kapitálu,“ vysvětluje odborník na Rusko.

Staří oligarchové prý pochopili pravidla hry, tedy že nic nezmůžou a zoufale se snaží, aby byli vyškrtnuti ze sankčních seznamů: „Argumentují tím, že pokud si Západ myslí, že oni můžou svrhnout Putinův režim a provést nějaký palácový převrat, tak že je to nesmysl. Jeden z nich říkal: ‚Abyste mohli udělat palácový převrat, tak se do toho paláce musíte vůbec dostat.‘“

Naproti tomu noví oligarchové, jako jsou bratři Rotenbergové nebo Alexej Kovalčuk, pak za svůj majetek vděčí Putinovi a chápou, že pokud by došlo k demontáži režimu, tak o své majetky okamžitě přijdou. „Nejsou nezávislými hráči, dobře chápou, že ten majetek jim vlastně nepatří a jsou spíš taková kasička Kremlu,“ uzavírá Soukup.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, najdete ho nahoře ve článku.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme