Na Ukrajině nemůže nastat nový Černobyl, říká expert o ruských útocích na jaderné elektrárny
Ruské útoky zacílené na energetickou infrastrukturu ohrožují i ukrajinské jaderné elektrárny, které musely přejít do režimu havarijní ochrany. Podle posledních zpráv tři ze čtyř ukrajinských jaderných elektráren opět začaly dodávat elektřinu do sítě, ale v omezeném množství. Jak velké nebezpečí v souvislosti s útoky na jaderná zařízení hrozí? Hostem Českého rozhlasu Plus je Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.
Co se ví o charakteru útoků, kvůli kterým musely být ukrajinské jaderné elektrárny odstaveny?
Jak už jste zmínil, jsou to útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, čili dominantně jsou zacíleny na to, aby civilní obyvatelstvo, průmysl a pochopitelně železnice a veškeré tyto věci, zbavily elektřiny.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je jaderný fyzik Vladimír Wagner
Tady je zajímavá až paradoxní věc. Jaderné elektrárny najednou znamenají pro Ukrajinu v podstatě větší bezpečí než nebezpečí.
Je to dáno tím, že útoky teď nejsou zacílené přímo na jaderná zařízení, ale na transformátory, všechny ostatní typy elektráren, ale na jaderné ne.
Teď se dostanu k tomu, proč paradoxně můžou znamenat jisté bezpečí pro některé zdroje elektřiny na Ukrajině. Napřed bych připomenul, že Ukrajina má čtyři jaderné elektrárny. Je to Záporožská, Jihoukrajinská, která je poměrně blízko. Je směrem na západ od Zaporožské, ale ještě na jihovýchodě Ukrajiny. Blíže západní hranici Ukrajiny je Chmelnycká, kde jsou dva dokončené tisícimegawattové bloky a dva rozestavěné.
Poslední je Rovenská, kde jsou dva bloky s výkonem 440 megawattů a dva 1000 megawattové. Jihoukrajinská je druhá největší, tam jsou čtyři 1000 megawattové.
Ukrajina a Rusko žádají ochranu Záporožské jaderné elektrárny. Navzájem se obviňují z útoků
Číst článek
Proč jste říkal, že jaderné elektrárny představují spíš bezpečí než nebezpečí?
Je to dáno tím, že jaderná elektrárna je velice kompaktní a velký objekt. Poškodit ji, třeba i přímým zásahem rakety, je velice problematické a není to „tak velké riziko“.
To se týká třeba i hydroelektráren, protože zničit přehradu není úplně jednoduché.
Ale to, co se dá zničit, tak jsou transformátory a veškerá podpůrná zařízení. Alespoň zatím Rusko na tyto části ukrajinských jaderných elektráren neútočí a do značné míry je to i tím, že by to ve světě vyvolalo velice dramatickou odezvu, a to i od států, které zatím do jisté míry ruské kroky tolerují, jako je třeba Čína.
Přímý útok na jaderné zařízení, to by opravdu bylo něco, co by z politického hlediska bylo velice špatné.
Havarijní ochrana
Pokud k tomu nedochází, proč elektrárny musely přejít do režimu havarijní ochrany?
To funguje tak, že dobře víme, že elektrická síť funguje jenom tehdy, když produkce elektřiny je vyrovnaná spotřebou. Čili velkým rizikem je jak podpětí, kdy máme nedostatek výroby, tak přepětí, kdy máme nedostatek odběru.
A jestliže zasáhnete transformátory, vyřadíte síť, tak najednou elektrárna vlastně nemá kam posílat výkon.
Je s tím spojeno nějaké nebezpečí, když elektrárna vyrábí nazdařbůh?
Ona nemůže vyrábět nazdařbůh, protože kdyby se ten výkon pustil do sítě, tak to zničí další transformátory, které ještě přežily.
Prostě energetická síť musí mít vyrovnanou činnost. Abychom se vrátili k té jaderné elektrárně, tak tam pochopitelně můžete třeba omezit výkon elektrárny na to, aby dodávala jenom tomu ostrovu, který zůstal, čili třeba přímo elektrárně.
A zase u jaderné elektrárny je daleko větší riziko, než je třeba přímý zásah jaderného reaktoru nebo kontejnmentu, kde je jaderný reaktor, daleko větší riziko je, že by reaktory a celá jaderná elektrárna přišla o zdroje elektřiny.
Ty potřebuje k tomu, aby zajistila chlazení nejen paliva v jaderných elektrárnách, ale třeba proto, že jsou tam také bazény s vyhořelým palivem, zároveň i na monitorování reaktorů a podobně.
Hrozil výpadek chladícího okruhu v posledních dnech a týdnech?
Je to pojištěno několika způsoby, takže když je elektrárna v provozu, tak si elektřinu zajišťuje sama.
Pokud se jaderné reaktory musí vypnout, jako to bylo například v tomto případě, tak to můžou zajistit zdroje, které jsou mimo.
Ukrajina po ruských útocích odstavila několik reaktorů ve dvou jaderných zařízeních
Číst článek
A pokud se stane to, že zdroje, které jsou vně elektrárny - čili nějaké jiné elektrárny, které jsou poblíž - nebo přímo síť, nedokáží dodávat elektřinu, tak to musí zajistit diesel agregáty, které v elektrárně jsou.
Takže každý jaderný reaktor má své diesel agregáty, které zajišťují elektřinu a mají zásoby paliva na dostatečnou dobu, aby se mohla vyřešit takováto situace.
Výpadek vnějších zdrojů už relativně často nastal v Záporožské jaderné elektrárně. V tomto případě došlo k tomu, že buď vypadly vnější zdroje a jeli na diesel agregáty, nebo jeli pomocí vnějších zdrojů, to zase závisí na tom, jak to bylo s energetickou sítí v okolí elektrárny.
Odpojení od sítě
Když se elektrárny musely odpojit od sítě, co se v nich vlastně dělo? Protože štěpná reakce, to přece nejde vypnout ze dne na den.
Štěpná reakce se dá vypnout ze sekundy na sekundu. Zajedou havarijní tyče, musí to tak být, jinak by byl problém.
Není to tak, že trvá delší dobu vypnout elektrárnu?
Vypnout reaktor, štěpnou řetězovou reakci, jde rychle. Problém je, že během provozu dochází při štěpné řetězové reakci k produkci radioaktivních prvků.
Radioaktivní prvky, které tam vznikají, ty štěpné produkty, tak se rozpadají a produkují teplo. Čili tepelný výkon elektrárny klesne napřed na jednotky procent, pak jde postupně ještě níž, jak se radioaktivní prvky rozpadají.
Ale stále víme, že výkony elektrické jsou 1000 MW a výkony, které jsou tepelné, tak jsou třikrát vyšší. Jaderná elektrárna, i když štěpná řetězová reakce neprobíhá, potřebuje chlazení. To je to, co se musí zajistit a co potřebujeme k tomu, aby byla zajištěna bezpečnost.
Dodatečně se omlouvám, jak nepřesně jsem to řekl. Myslel jsem tím, že nejde vypnout ze dne na den jadernou elektrárnu.
Nejde ji úplně odstavit bez toho, aby byla kontrolovaná a zajistilo se chlazení.
Co všechno se musí udělat, pokud by měla být jaderná elektrárna bezpečně odstavena?
Jednak se odstaví štěpná řetězová reakce a musí se zajistit dochlazování. Dochlazování, to trvá řadu dnů.
Rusové se nejspíš pokusí vyhodit do vzduchu Kachovskou přehradu, píše americký institut
Číst článek
Už jsem tady mluvil o vyhořelém palivu. Vyhořelé palivo, které je v bazénech, to se musí chladit měsíce a roky. Tam už není takový problém s prodlením.
Tam když to vypadne třeba na týden nebo podobně, když elektřina a čerpadla u bazénu s vyhořelým palivem nefungují, tak se nic neděje, než se tam voda vypaří, to trvá poměrně hodně dlouho.
Ale u reaktoru samotného, tam je opravdu třeba zajistit velice rychle elektřinu, pokud není. Právě proto jsou tam dieselové agregáty, které to zajišťují. Čili dodávka elektřiny do areálu elektrárny nebo nějakým způsobem zajištění elektřiny, to je opravdu klíčová věc, kterou je potřeba zajistit v podstatě stabilně.
Druhý Černobyl?
Chmelnycká i Rovenská elektrárna leží mnohem blíže Česka než ta Záporožská, o které se zatím mluvilo mnohem více. Hrozí v případě jejich nehody nějaké nebezpečí i okolním zemím?
Tady by bylo dobré vysvětlit, že případná havárie, která by mohla nastat na těchto elektrárnách, bude velice odlišná od toho, co bylo v Černobylu.
Nemůže nastat nový Černobyl. Je to dáno jednak typem reaktoru, který tam je, protože ten černobylský byl úplně jiný, to byl RBMK, neměl kontejnment.
Reaktor je zajištěn kontejnmentem, který je právě k tomu, aby zajistil to, aby se radionuklidy, radioaktivita, nedostaly ven.
On je dělaný tak, že i přímý zásah, jako je pád letadla, by měl vydržet.
Pochopitelně, když k tomu přitáhnou nějaké kvalitní dělo a začnou do toho pálit, tak to prostřílejí, to ano.
Ale i tak tam bude jedna díra a dominantní část radionuklidů, které by se případně vytvořily, tak by se ven nedostaly. A druhá věc je, že u Černobylu to bylo opravdu to nejhorší, co mohlo nastat.
Tam to bylo v průběhu, ještě když běžela štěpná řetězová reakce, nepodařilo se jí rychle zastavit.
Záporožská jaderná elektrárna byla opět připojena k síti. Reaktory chladily záložní generátory
Číst článek
V tomto případě by to bylo tím, že by se třeba zničila infrastruktura a hrozilo by, že tam nebude elektřina, takže by to bylo postupně, a pak je ten výkon i to riziko daleko menší.
Černobyl by to nebyl, ale…
Černobyl by to nebyl, případně by se mohly dostat nějaké radionuklidy ven při některých typech havárii i s tímto reaktorem. Ale bylo by to tak, že zasažená oblast, kde by to mělo nějaké zdravotní dopady, nebo mohlo mít nějaké zdravotní dopady, tak by byla v řádu desítek, případně stovek kilometrů.
Je to ještě pořád daleko od nás. U nás bychom radionuklidy mohli měřit a měřili, protože u nás se měřily dokonce i z Fukušimy, ale bylo by to spíše čistě měření a nemělo by to zdravotní dopady, které by byly negativní na obyvatelstvo.
Posílení bezpečnosti
Můžou v tuto chvíli Ukrajinci ještě nějak posílit bezpečnost svých jaderných elektráren, případně odolnost celé sítě?
Toto bych velice oddělil. To je to posílení jaderné elektrárny. Oni mají z hlediska Ukrajiny a zachování zdrojů výhodu.
Ještě bych možná zmínil, že v dobách, kdy to ještě všechno normálně fungovalo, Ukrajina měla přes 50 % elektřiny z jádra, to byla i Záporožská elektrárna.
Ale i jaderné elektrárny, které nejsou v Záporožské oblasti, tak dávají dohromady asi 9, 9 MW, což je devět Temelínu.
Spotřeba je nyní nižší, takže do jisté míry zdrojová část dokáže poskytnout poměrně hodně.
Jak jsem říkal, tak můžou být daleko lépe chráněny, a to i z toho titulu, že to jsou čtyři objekty. Teda tři objekty, Záporožská elektrárna ne.
A těm třem objektům lze zajistit protivzdušnou obranu opravdu velice intenzivní a efektivní. To je trošku něco jiného, než když je celá řada tepelných elektráren, které jsou v různých místech, ještě blízko měst, kde i ta protivzdušná obrana je riziko.
Některá z těch raket protivzdušné obrany dokonce může něco zasáhnout, nebo když se střetnou rakety, tak to zasáhne i domy, a je to problém.
Rusko za poslední den vyslalo na Ukrajinu desítky raket, uvádí Kyjev. Zasáhly i Záporoží
Číst článek
Protivzdušná ochrana se zajišťuje daleko jednodušeji. Takže co můžou posílit, tak je zajistit co nejvíce paliva pro diesel agregáty, zajistit co nejvíce pro protivzdušnou obranu toho areálu.
A zajistit dostatek personálu, který bude vyměňován, bude moci řešit krizové situace.
U té sítě je to daleko problematičtější, protože tam je velké množství prvků sítě a nemůžete ke každé postavit zařízení, které dělá protivzdušnou obranu.
Je to taková výzva k evropským státům, poskytněme co nejvíce diesel agregátu, transformátorů, zařízení, které lze využít nebo i odborníky pro rychlou opravu věcí a podobně.
Dále ještě pomůže decentralizace, která zajistí to, že v případě, že dojde k blackoutů, tak alespoň klíčové, dneska říkají, že budou mít 4000 nebo daleko víc tisíc klíčových bodů, které budou zajištěny právě diesel agregáty a pomohou obyvatelstvu, aby se ohřálo.
Jsou tam dva směry. Jeden je zajistit to, aby z těch tří jaderných elektráren se to dalo poslat do co nejvíce míst.
A potom zajistit decentralizaci, která v případě blackoutu, kdy tři velké zdroje, a některé další velké zdroje, nedokáží dodat elektřinu, tak aby to přežilo, než se to podaří obnovit.
Celé Interview Plus si můžete poslechnout v audio záznamu.
