Ruská ekonomika nevzkvétá. V trezorech se hromadí indické rupie, ropu musí Moskva prodávat pod cenou
Zabavení opulentních jachet a zmrazení majetků oligarchů, kteří si plnými doušky užívali života na Západě. Odstřihnutí od globálního platebního systému SWIFT. Zákaz letů přes Evropu. Omezení dovozu a cenový strop na ruskou ropu. To je příklad několika sankcí, které Západ uvalil na Rusko po jeho vpádu na Ukrajinu. Sankčních balíků vzniklo zatím deset, o dalším se teď jedná v Bruselu.
Rok po začátku invaze už se dá hodnotit, jak represe ruskou ekonomiku poznamenaly. Experti se shodují na tom, že fungují. Připouští však také, že v nich pořád existují mezery a také že přinesly několik paradoxů.
Kdybychom se dívali pouze na čísla, dopad sankcí na ruskou ekonomiku by nebyl tak velký. Ruské HDP se v prvním čtvrtletí ve srovnání s loňským rokem propadlo „jen“ o 2,1 procenta. Má to ale poněkud složitější pozadí.
Evropská komise představila 11. balíček sankcí proti Rusku. Má zamezit obcházení už zavedených opatření
Číst článek
„Ruskou ekonomiku táhnou hlavně dva sektory, zpracovatelský sektor zaměřený na zbrojní výrobu a spotřební sektor, který logicky vzkvétá poté, co přišly sankce,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Karel Svoboda z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Zvlášť u té zbrojní výroby je to ale tak, že když vyrobíte tank, pošlete ho na Ukrajinu, kde vám vybouchne, tak to ekonomice nic nepřináší, přestože to HDP posiluje.“
Podotýká, že ruská ekonomika není celkově silná, takže co vyrobí pro armádu, chybí jinde. „Podle čísel ekonomická kondice tak špatná není, reálně je to ale horší. Stalo se plus minus to, co Západ očekával,“ hodnotí Svoboda.
Odpojení od světa
K poměrně těžkému kalibru sáhla Evropská unie hned ve třetím balíku sankcí, který schvalovala na přelomu února a března 2022. Šlo o odpojení od globálního platebního systému SWIFT.
Zjednodušeně řečeno jde o komunikační systém, prostřednictvím kterého jedna banka sdělí druhé, že jí posílá platbu.
Odpojení od SWIFT je pro Rusko bolestivější než odchod Visa a Mastercard, říká ekonom Singer
Číst článek
Vyřazení ruských finančních ústavů ze systému znamenalo, že banky nemohly provádět ani přijímat mezinárodní platby.
Mezibankovní komunikace bez využití systému SWIFT sice možná je, ale je velmi komplikovaná a zdlouhavá.
„Odstřihnutí od systému SWIFT je výborná sankční metoda, velmi efektivní. Jedna sankce to sice nespasí, ale k výslednému efektu velmi výrazně přispívá,“ říká pro iROZHLAS.cz jeden ze zakladatelů tohoto systému Bessel Kok.
Říkalo se, že po zavedení této sankce se ruská ekonomika musí do několika týdnů zhroutit, celá věc ale měla dva háčky. „To, že se Rusko bez systému SWIFT zhroutí, říkali politici, kteří tomu úplně nerozuměli a neviděli do toho,“ komentuje to Karel Svoboda.
Méně úsměvný háček pak spočívá v tom, že po velkých a bouřlivých diskusích bylo ze systému SWIFT nakonec vyřazeno jen sedm ruských bank, ne všechny.
V síti zůstala například i velká Gazprombank, a to proto, aby západní státy dál mohly provádět mezinárodní bankovní transakce a platit za ruskou ropu.
Toto polovičaté řešení a také liknavost některých zemí Rusko odstřihnout s sebou přineslo velkou vlnu kritiky jak ze strany ekonomů, tak ze strany Ukrajiny.
Zakladatel systému SWIFT: Odstřižení Ruska by poškodilo i ekonomiku Evropy a zbytku světa
Číst článek
„To, že se to nakonec vztáhlo jen na omezený počet bank, celkový efekt této sankce výrazně oslabilo. Ten systém a platby dál fungují přes jiné banky. Nekompromisně říkám, že pokud sankcionovat, tak pořádně a totálně,“ říká Bessel Kok.
Uznává ale, že i přesto odpojení alespoň části bank od systému SWIFT efekt mělo, hlavně na každodenní vnitrostátní bankovní operace.
Rusko se také snažilo posílit vlastní mezibankovní komunikační systémy, do kterého jsou zapojené například i banky ze středoasijských zemí, které mají s Ruskem velmi silně provázanou ekonomiku. Později se Rusko připojilo k čínskému systému.
Všechny tyto systémy jsou ale více či méně lokální. „SWIFT jsem založil s několika kamarády v roce 1973, od té doby se z něj stala globální síť. A jiná taková, která by SWIFT mohla nahradit, na světě není,“ tvrdí Kok.
Pragmaticky lavírující Indie
Na poli protiruských sankcí se kromě Západu pohybuje ještě jeden hráč s velkou mocí, a to je Indie, která od začátku pragmaticky lavíruje mezi oběma stranami.
Na začátku března 2022 se například na Valném shromáždění OSN zdržela při hlasování o rezoluci nazvané Agrese Ruska proti Ukrajině, která odsuzovala invazi a požadovala stažení ruských jednotek. Od představitelů západního světa za to schytala ostrou kritiku.
„Indie vůbec nebyla spokojená s přístupem Západu, který by se dal nazvat ‚Buď jsi s námi, nebo jsi proti nám‘ a s kritikou, která se na ni valila,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Tanvi Madanová z americké Brookings Institution, která se už více než sto let zaměřuje na analyzování mezinárodních vztahů.
„Indie to vnímala tak, že se chová podle svých zájmů, což západní země dělají naprosto běžně, ale ostatní země, právě jako třeba Indii, za to samé kritizují.“
Kritika se ale poměrně rychle vytratila do ztracena, protože ačkoliv by podle Madanové Západ ocenil razantnější a ostřejší odsouzení Ruska ze strany Indie, uvědomoval si zároveň, že například na poli obchodu ji potřebuje mít za partnera.
A tento vztah nechtěl nikdo narušit kvůli rozdílnému postoji k ruské invazi. A stejně tak to vnímá také Indie, pro kterou je přístup na západní trhy kriticky důležitý, a proto se zdržuje prudších reakcí na jednu i na druhou stranu.
Střelba do vlastní nohy
Indie se i díky svému víceméně neutrálnímu postoji prakticky přes noc stala obrovským importérem ruské ropy. Z několika málo procent se stala třetina celkového objemu dovezené ropy. Výhodné to je pro obě strany.
‚Myslím, že vydržíme všechno.‘ Život Rusů se z ekonomického hlediska příliš nezměnil
Číst článek
Rusko má odbyt pro svou ropu, kterou nemůže vyvážet na západ od svých hranic. A uzavřít ropný vrt a přestat těžit není nic jednoduchého a je to prakticky nevratná záležitost.
Indie (a s ní, dlužno říct, například i Spojené arabské emiráty a další země Perského zálivu) zase profituje z toho, že díky dalším sankcím je cena ruské ropy poměrně nízká.
Za „normální“ tržní ceny ji pak přeprodává dál do světa, logicky hlavně západním zemím. Zisky z prodeje pak plynou do indických pokladen, a ne do Ruska.
Je důležité zmínit, že sankce na dodávky ropy a cenový strop nebyly zavedené proto, aby Rusko a jeho ropný byznys zlikvidovaly. „Tím bychom se střelili do nohy,“ komentuje to Karel Svoboda.
„Tím, že ruská ropa nezmizela z trhu, tak to nenavýšilo světové ceny, aktuálně jsou zhruba stejné jako před invazí. Počítalo se s tím, že na tom někdo vydělávat bude, ale že to nebude Rusko.“
Opět zjednodušeně řečeno: cena za jeden barel ruské ropy byla stanovená na 60 dolarů. Indie a další země ji za tuto cenu koupí a prodají ji za normální tržní cenu, která je aktuálně přes 70 dolarů, ale může být i vyšší.
OVĚŘOVNA: Protiruské sankce Moskvě neškodí, tvrdí Daily Mail. Dokazuje to ale tři roky starou fotkou
Číst článek
Rusko zároveň ohledně obchodu s ropou muselo vydat obrovské peníze na nákup velkého množství tankerů, kterými svoji ropu převáží. Cizí společnosti by totiž za převoz nebo pojištění ropy čelily sankcím.
Obchodování s Indií sice Rusku vytáhlo pomyslný trn z paty, zároveň ho ale dostalo do paradoxní situace. Kromě čínských jüanů jsou indické rupie prakticky jediná zahraniční měna, kterou disponuje ve větší míře.
Moskva si ale za rupie nemá moc co koupit, buď proto, že jde o zboží pod sankcemi (například elektronika nebo různé součástky důležité nejen pro vojenský průmysl), nebo proto, že Indie žádané zboží nemá. A jak připomíná Tanvi Madanová, Indie na platbě v rupiích poměrně silně trvá.
Prosperující regiony
Svoboda z Katedry ruských a východoevropských studií na závěr připomíná další paradoxní dopad protiruských sankcí, respektive důsledek ruské invaze na Ukrajinu.
,Vypraná‘ ruská ropa přes sankce stále putuje do zemí Unie nebo G7. Kupují ji od států bez zákazu dovozu
Číst článek
Jakkoliv na tom ruská ekonomika není z celonárodního pohledu dobře, jiné je to v nejchudších regionech Ruska.
Jde hlavně o oblasti na ruském Dálném východě, kterým se ale po nějakém čase mobilizace či nábor do soukromé Wagnerovy skupiny nevyhnul.
„Z nich se do armády rekrutovalo nejvíce lidí. Ti buď za svoje nasazení na frontě dostávají plat, anebo v případě jejich smrti Rusko vyplácí jejich rodinám odškodné.“
Tyto peníze pak podporují lokální ekonomiku. „Všechno to jsou ale dočasnosti, které dlouho nevydrží. „Ruská ekonomika nevzkvétá a je to více než zjevné,“ uzavírá Svoboda.
