Po práci do továrny vyrábět munici. V Rusku se debatuje o šestém, neplaceném pracovním dnu

Podle britské zpravodajské služby navrhují ruská státní média a podniky napojené na Kreml, aby stát zavedl neplacený šestý pracovní den. Rusko tak chce podle zpravodajců získat více prostředků pro financování válečné invaze na Ukrajinu, píše s odkazem na britské úřady server Business Insider.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kreml

Prodloužení pracovního týdne by mělo zemi pomoct vypořádat se s dopady západních sankcí, | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Britské ministerstvo obrany tvrdí, že výzvu k prodloužení pracovního týdne podporují hlavně ruská státní média a různé podnikatelské skupiny, které jsou napojené na Kreml. Šestý pracovní den by měl být navíc neplacený.

„Ministerstvo hospodářství bylo požádáno, aby schválilo šestidenní pracovní týden pro zaměstnance s ohledem na ekonomické nároky války, zřejmě bez dodatečných platů,“ uvádí britské ministerstvo s odvoláním na zpravodajské služby. Neupřesnilo ale, jaká konkrétní média a skupiny změnu prosazují.

Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 28 May 2023.

Find out more about Defence Intelligence's use of language: ow.ly/nSbt50OyxI3

🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦

08:19 – 28. 05. 2023

651 2603

Britové také upozornili na podobné výroky Margarity Simonjanové, propagandistky a šéfredaktorky ruské státní televize RT, která v minulém týdnu uvedla, že ruští občané by měli každý den po skončení své běžné pracovní doby nastoupit ještě na dvě hodiny do továren, kde by vyráběli munici.

Ruská média wagnerovce na příkaz Kremlu ignorují, tvrdí Prigožin. ‚Vymstí se vám to,‘ vzkazuje

Číst článek

Server Politico dodává, že k přechodu na šestidenní pracovní týden vyzvala ruské ministerstvo práce i tamní podnikatelská asociace. Prodloužení pracovního týdne by mělo zemi pomoct vypořádat se s dopady západních sankcí, které významně omezují tamní ekonomiku.

Rusko je na mezinárodním sankčním seznamu od roku 2014, kdy vojska Kremlu anektovala Krym. Západní země pak přistoupily k zavedení dalších sankcí poté, co Moskva v únoru loňského roku zahájila invazi.

Evropská unie v současnosti projednává jedenáctý balíček sankcí, který by se měl zaměřovat na země, které s Ruskem obchodují a umožňují mu tak sankce obcházet.

Barbora Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme