Jako Kain a Ábel. Náboženství lidi mobilizuje, říká o ‚svaté válce‘ Kremlu proti Kyjevu ukrajinský expert
Ruský prezident Vladimir Putin svou invazi na Ukrajinu ospravedlňuje mimo jiné obranou pravoslavného náboženství. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv zase konflikt označil za „svatou válku“ proti Satanovi. S postupujícím neúspěchem invaze Rusko náboženský rozměr války zdůrazňuje stále více, a rozděluje tak nejen národ, ale také pravoslavnou církev samotnou. „Je to v podstatě náboženská okupace,“ říká ukrajinský religionista Ruslan Khalikov.
Má ruská větev ortodoxní církev stále vliv na tu ukrajinskou? Nebo už jde o dvě nezávislé větve?
Ukrajinská ortodoxní církev byla dříve v jednotě s ruskou ortodoxní církví. Další větev ortodoxní církve na Ukrajině byla zase proti ní. Takže na Ukrajině jsme měli dvě velké církve – jedna byla ne vyloženě proruská, ale v jednotě s ruskou církví, a druhá byla nezávislá.
Ukrajina chce náboženskou nezávislost na Rusku, sešla se kvůli tomu bezpečnostní rada
Číst článek
Ruská církev má velký vliv na okupovaná území Ukrajiny. Je to v podstatě náboženská okupace. V oblastech, které nejsou pod ruskou kontrolou, je vliv ruské církve velmi nízký.
Ani jedna z obou hlavních náboženských větví není podporována Ruskem, včetně té, která byla v jednotě s církví v Rusku. Ta totiž 27. května 2022 vyhlásila svou nezávislost na Moskvě. Zůstat v jednotě s ruskou církví nebyla reálná možnost.
I proto, že minimálně 200 jejich náboženských budov bylo poškozeno nebo zničeno ruskou armádou. Lidé samozřejmě chápou, kdo ostřeluje jejich církev. Obě hlavní ukrajinské církve jsou proti Rusku a jeho náboženskému vlivu.
Ruská invaze na Ukrajinu bývá někdy označována za první evropskou náboženskou válku 21. století. V čem spočívá role náboženství v této válce?
Válka je specifická v tom, že jde o konflikt mezi dvěma ortodoxními zeměmi, nikoliv mezi dvěma rozdílnými náboženstvími. Je to válka mezi dvěma pohledy na víru.
Rusko i Ukrajina jsou z většiny ortodoxní země a obě za sebou mají sovětskou minulost. Ortodoxní křesťanství na Ukrajině a hlavně v Rusku je v podstatě postavené na minulosti v Sovětském svazu. Lidé se pokouší porozumět náboženství po dekádách života bez něj.
Utrpení dětí, bitevní pole i fascinace technikou. Válečná fotografie z Ukrajiny vypráví lidské příběhy
Číst článek
Rusko si vytvořilo takzvané civilní náboženství. To znamená, že lidé nemají tradiční náboženské rituály, nahrazují je politickou ideologií. Ta ideologie pak tvrdí, že vzniká z víry.
Samozřejmě je v Rusku spousta tradičních ortodoxních věřících a pro ně i pro některé kněze je tato ideologická část nezajímavá. Ovšem někteří ruští ideologové a patriarcha ruské ortodoxní církve používají náboženskou rétoriku jako ospravedlnění války.
Tvrdí, že na Ukrajině jsou satanisté a země se od nich musí očistit. Nebo že Ukrajinci následují západní antináboženskou vlnu a Rusko proto musí náboženství bránit. Část lidí tomu samozřejmě nevěří, ale je to součást státního ideologického systému.
Loajalita a demokracie
Kromě politické sféry, je mezi ruskou a ukrajinskou ortodoxní církví mnoho rozdílů?
Je zde rozdílná církevní hierarchie. V Rusku je náboženský systém více hierarchický. Patriarcha něco řekne, biskupové ho poslechnou, předají to kněžím a ti to předají lidem. Kněz je zcela závislý na svém biskupovi. Když ho biskup chce přesunout do jiného kostela, kněz nemůže být proti, je zcela loajální svému vedení.
Na Ukrajině je náboženská sféra více demokratická. Je to právě kvůli tomu, že je tam více větví. Když biskup řekne, že musíte něco udělat, můžete prostě změnit církev (směje se). Nebo si vybrat jiného biskupa.
Náboženské vedení neutlačuje své věřící ani kněze tolik jako v Rusku. Co se týče toho, v co lidé věří, to je stejné. Obě jsou ortodoxní a uznávají stejná pravidla.
Putin ztrácí trpělivost, proto povolal Gerasimova. Dochází k mocenským bojům, soudí politický geograf
Číst článek
Rusko během invaze stále intenzivněji propojuje církevní a státní moc. Děje se to samé i na Ukrajině?
Když nastoupil Volodymyr Zelenskyj, jeho politikou bylo nesahat na náboženské záležitosti. To bylo moudré rozhodnutí. Když podporujete jen jednu církev, ostatní jsou vždy nespokojené. Navíc není žádná církev, která může pomoci vyhrát volby. Zelenskyj to pochopil.
Po invazi, kterou otevřeně podporuje ruské náboženské vedení, se spousta Ukrajinců odtrhla i od ukrajinské ortodoxní církve. Lidé se snažili se najít nějakého viníka. Zelenskyj tyto nálady chápe, ale není jeho úkolem stát se ortodoxním lídrem. On sám ani není ortodoxní křesťan.
Ovšem na Ukrajině i v Rusku je vidět, že se prezident stává náboženským symbolem. Je to symbol národního boje a jeho existence. Tímto pohledem je Zelenskyj jakýsi existenční lídr, stejný jako je Vladimir Putin pro své podporovatele. Ani nemusí být ortodoxní, ale lidé na něj pohlíží jako na mytického lídra. Je vnímán jako náboženská osoba, podobně jako římští císaři.
Objevuje se v ukrajinské církvi narativ, že válka je nějaká forma trestu?
Tento narativ je pro ortodoxní náboženství běžný. Minimálně dva velcí náboženští lídři Na Ukrajině používají tuto rétoriku. Prý jsme byli hříšníci a svět nás takto potrestal. Pár lidí to podporuje, ale není to populární názor.
Nyní je velmi rozšířeným narativem to, že Rusko a Ukrajina jsou jako Kain a Ábel. Byli jsme bratrské národy, jak Rusové neustále připomínají, a Ukrajina je bratr, kterého zavraždil druhý bratr. Tohle je hodně populární myšlenka v oblastech, co bývaly proruské.
‚Hlasy, které nejsou slyšet‘
Objevuje se i v církvi odpor proti válce?
Před několika dny byla zveřejněna iniciativa třiceti duchovních obou ukrajinských ortodoxních církví. Potkali se a diskutovali o tématech, která jsou důležitá pro obě.
Dobrovolníci ve válce slouží propagandě Kremlu. Mobilizovaní žold nemají, oni až 300 tisíc rublů
Číst článek
Nebyla zde žádná forma posvěcení od církevního vedení. V Rusku je něco takového nepředstavitelné, veškerá aktivita musí být schválena vyšší autoritou. Na Ukrajině je situace demokratičtější.
Část lidí v Rusku není vyloženě proti válce, ale jen proti patriarchovi Kirillovi. Existují i alternativní komunity, které jsou vyloženě proti němu. Podporují své lokální kněze. Hlasy těch, kteří jsou proti válce, ale bohužel nejsou slyšet.
Ztratila ruská větev ortodoxní církve na Ukrajině kvůli válce věřící?
Ano. V roce 2019 nezávislá ukrajinská církev dostala svolení od patriarchy v Konstantinopoli, tím se stali uznávanou ortodoxní církví. Asi 500 komunit se následně přesunulo od ruské ortodoxní církve k té ukrajinské.
Po letošní invazi se dalších více než 500 dalších komunit přesunulo stejným směrem. Je to důkaz toho, že spousta lidí nechci mít co dočinění ani s ukrajinskou ortodoxní církví, která sdílí s tou ruskou už jen duchovní záležitosti. Nic na zemi je nespojuje. Ale i toto malé spojení lidem vadí.
Podobná situace se dá pozorovat i v dalších zemích, v Litvě, Estonsku a Finsku. Autority se snaží tlačit na tamní ruské církve, aby přerušily vztahy s Moskvou. Ruská ortodoxní církev ztrácí svou pozici v postsovětských státech. Stejně jako Rusko přichází o svou pozici jako lídr sovětského bloku.
O Rusku se toho nedá moc říci, protože nemáme data. Ani před začátkem války ale nebyla podpora církve absolutní. Když lidé říkali, jak často praktikují ortodoxní tradice jako chození do kostela a podobně, šlo třeba o 2 až 3 procenta lidí, kteří vše dělají skutečně pravidelně. Na Ukrajině je to asi 10 procent.
Vladimir Putin invazi odůvodňuje mimo jiné znovuvybudováním sovětského impéria. Sovětský svaz přitom náboženství aktivně potlačoval.
Jsou tu dvě zásadní věci. Zaprvé náboženství je jediná věc, která dokáže lidi takto mobilizovat. Nikdo nebude bojovat za blahobyt, někdo možná bude bojovat za národ. Když řeknete, že jde o útok na náboženství a náboženské hodnoty, spousta lidí bude ochotna bojovat.
Z nějakého důvodu hlavě pro Rusy ale i další lidi na světe náboženství něčím, na co by nemělo být útočeno. Jednoduše našli něco, co mobilizuje tolik lidí k útoku na jinou zemi.
Ukrajinské jednotky odrazily útoky u Bachmutu. ‚Snaží se Rusy vyčerpat,‘ usuzují analytici
Číst článek
Druhá věc je to, že lidé po pádu Sovětského svazu našli náboženství jako nový pohled na svět, který dokáže nahradit sovětskou ideologii. Náboženství lidem přišlo jako jediný legitimní způsob, jak nalézt hodnoty, pro které žít.
Ortodoxní náboženství nebylo ani prvním náboženstvím Ruské federace. To byl kult velkého vítězství za druhé světové války. Ovšem tento kult byl umělý, ortodoxní náboženství bylo srozumitelnější a vhodnější pro většinu Rusů. Ne pro všechny, protože v Rusku je stále 20 milionů muslimů.
I ti se ale na základě náboženských hodnot zapojili do války. Není to jen válka ruských ortodoxních křesťanů. Je to jednoduše válka ruských pronáboženských skupin, které podporují „tradiční hodnoty.“
Když víra nespojuje
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že „víra by neměla rozdělovat, ale spojovat“. Může víra hrát nějakou roli v ukončení konfliktu?
To je sen, že víra spojuje a nerozděluje. Nikdy v lidské historii se nestalo to, že by víra lidi spojovala. Může jen spojovat v boji proti jiným lidem.
Samozřejmě se očekává, že náboženští lídři jsou dobří lidé, kteří podporují mír. Autorita církve na Ukrajině byla obrovská ve srovnání s jakoukoliv jinou institucí. Nyní má největší autoritu a podporu armáda, mnohem větší než parlament nebo prezident.
Tanky Leopard samy o sobě válku Ukrajině nevyhrají. Jde o symbol, hodnotí novinář Vlach
Číst článek
Kdyby církev vyzvala k míru, pravděpodobně by ji hodně lidí poslechlo. Dokážu si představit situaci po změně patriarchů a výměně vedení církve na Ukrajině, kdy církve najdou společný mírový jazyk. Ale nemyslím si, že církev nějak zastaví válku.
Může pouze pomoci s tím, aby lidé necítili nenávist ke svému nepříteli. Jenže nepřítel se dá zabíjet i bez nenávisti. Klidně s láskou. Nemyslím si, že církev může iniciovat mír, to je práce politiků.
Když ho politici iniciují a církev ho podpoří, miliony lidí ji budou následovat. Politici by ale úkol najít mír neměli dávat církvi, mají hledat politické řešení. Armáda najde militární řešení. A církev přinese mír pro své věřící.
