‚Chci se vrátit na moře.‘ V Polsku platí zákaz výlovu tresek, vláda bankrotujícím rybářům nepomáhá
Polští pobřežní rybáři se už čtvrtý rok v řadě musí vyrovnat se zákazem lovu tresky v Baltském moři. Důvodem je špatný stav populace této ryby. Zákaz lovu vydávají unijní instituce a polská vláda letos usiluje o jeho zrušení. Jenže to by mohlo způsobit úplné vyhynutí tresky ve východní části Baltu. Moc dobře si to uvědomují i polští rybáři, z nichž část je na pokraji bankrotu. Přesto nevidí problém v unijních nařízeních, ale přístupu vlády.
Artur Jończyk je rybářem 36 let. V uplynulých letech stanul v čele protestů rybářů proti zákazu lovu tresek a dodnes se na něj kolegové obracejí. Už čtyři roky totiž na lov tresek vyrazit nemůžou a mnozí z nich už ztrácení naději. „Nechci to vzdát, chci se ještě vrátit na moře. Chci plout. Nedávno jsme modernizovali lodě a zaváděli technologie lovu, které by byly šetrné k moři a mořskému životu,“ vypráví předseda Svazu pobřežních rybářů.
„Situace je dramatická. Ještě do roku 2015 jsem jako rybář mohl zabezpečit svou rodinu. Byly ryby, byla práce, finančně to nebylo zlé,“ popisuje vývoj situace v posledních desetiletích.
Následně totiž nastal takový úbytek ryb, až v roce 2019 vešel v platnost zákaz lovu tresek. „Na lovu tohoto druhu bylo postavené živobytí mnoha z nás. A zákaz úplně změnil náš život. Polsko má 500 kilometrů pobřeží a my jsme svědky likvidace národního kulturního dědictví,“ posteskl si Jończyk.
Ještě v 80. letech žily v Baltu rekordní počty tresek – až půl milionu tun. Polští rybáři zažívali zlaté časy a roční výlovy byly také rekordní. Od příchodu nového tisíciletí ale tresek výrazně ubývá a jejich existence je v ohrožení.
„Situace tresky v Baltském moři je vážně špatná – jak ve stádu západobaltském tak ve východobaltském. Tresce svědčí chladnější, slané, dobře okysličené vody. Na kvalitu vody v Baltu mají vliv přítoky slané vody ze Severního moře. V osmdesátých letech, co dva-tři roky jsme měli silné přítoky, ale postupně jev slábl. Teď máme v průměru jeden přítok na deset let,“ popisuje profesor Jan Horbowy z Mořského rybářského institutu v Gdyni.
Spor o rybolov: Británie vydala Francouzům 23 licencí, čelila kritice z porušování brexitových dohod
Číst článek
Přírodní podmínky pro další rozmnožování tresek se zhoršovaly. Nadměrné výlovy ale pokračovaly. Podle Horboweho to vedlo ke zmenšení populace ryb. A malý je i současný rozměr. Zatímco dřív byly v Baltu tresky dlouhé až 1,5 metru, dnes mají sotva kolem 35 centimetrů.
„Evropská unie už v první dekádě 21. století vytvořila plán na obnovu stád. Platily limity a tresčí populace se – zdálo se – rychle zmátořila. Mysleli jsme si, že máme vyhráno, ale nebylo tomu tak. V následujících letech nastal rychlý a výrazný úbytek tresek. Výlovy byly stále nižší. V posledních letech můžeme říct, že rybáři natolik omezili lov, že rybolov na situaci tresčí populace už nemá vliv,“ vyvozuje profesor z Mořského institutu.
Mrtvé zóny
Vliv v současnosti mají hlavně klimatické změny a znečištění Baltského moře. „Balt je dost sladký, má nízkou salinitu a do toho se rychle zahřívá. Kvůli změně klimatu máme čím dál méně přítoků chladné hodně slané vody, zároveň ale se ale ve vodě kumulují dusík a fosfor,“ přibližuje stav tamního ekosystému odbornice ze Světového fondu na ochranu přírody Justyna Zajchowska.
Balt je uzavřené moře, do kterého se vlévá mnoho řek, které s sebou z vnitrozemí přinášejí například hnojiva, ale i další znečišťující látky. Zajchowska vysvětluje, co to způsobuje: „Tím v moři vzniká ideální prostředí pro množení řas a to vede ke kvetení vody. Vznikají takzvané mrtvé zóny, což jsou rozsáhlé části dna, kde chybí kyslík.“
Podle výzkumů v současnosti oblast bez kyslíku zabírá 28 procent baltského dna. To vše má vliv na úbytek tresek i jiných druhů ryb. Limity výlovu a tedy i zákaz lovu určitých druhů vydává Rada pro zemědělství a rybolov, kterou tvoří ministři sektorů členských zemí Evropské unie. Přitom pracují se zprávami vědců a jejich návrhy – například Mezinárodní rady pro výzkum moře ICES, jejímž členem je i Jan Horbowy.
Ministerstvo blokuje a brzdí
Rybář Artur Jończyk nevidí hlavní problém v zákazu vydaném Evropskou unií. Přiznává, že stáda tresek jsou malá a kriticky malé jsou i rozměry ryb. Snahu obnovy stád proto podporuje. Problém ale vidí v počínání polského ministerstva zemědělství, pod které rybolov spadá. Rybáři se totiž od srpna roku 2019 marně snaží získat odškodné za zákaz lovu.
Proč jsou žraloci důležití pro ekosystém? ‚Nejen že požírají ryby, ale i hnojí trusem,‘ říká bioložka
Číst článek
„Evropská unie zavedla několik nástrojů, které považujeme za dobré,“ popisuje Jończyk. „Ustanovila finanční metody podpory rybářů, které by nám mohly pomoct přečkat to období zákazu rybolovu, než by se populace ohrožených druhů ryb vzpamatovala. Ale náš odbor na ministerstvu nás blokuje, brzdí, omezuje. Nezavádí ta dobrá evropská opatření. Brání tomu, abychom čerpali z těch všemožných fondů, které by nám současnou situaci pomohly přežít,“ myslí si. Dál ale s úřadem chce jednat.
Polské ministerstvo zemědělství v dubnu uvedlo, že v posledních letech převedlo do mořského rybolovu přes půl miliardy zlotých. Většinu z té částky, tedy 270 milionů zlotých (v přepočtu přes 1,3 miliardy korun, pozn. red.) dostali právě drobní rybáři.
Podle Artura Jończyka z pomoci těží pouze velké rybolovné společnosti, které mají v úřadech své lobbisty. „Vypadá to na to, že nás odbor mořského rybolovu chce zlikvidovat,“ dodává.
Přiznává, že stejně jako mnoho jiných rybářů, i on si musel najít alternativní zdroj obživy. Někteří z kolegů už ale čekání na pomoc a změnu vzdali a živnost, která se mnohdy dědila v rodině z generace na generaci, opustili úplně.
