Nepamatuji si, že by diktátor, který rozpoutal zlo, někdy dobrovolně ustoupil, varuje historik Kocian

Vladimir Putin po anexi části ukrajinského území řekl, že se Spojené státy obávají ruské kultury a chtějí ji zničit. „Pokud bychom zůstali ve 20. století, tak nejvíc zabitých má na kontě bývalý Sovětský svaz. Nejen v době velkého teroru nebo po válce a době obnovy gulagů, ale už od doby následující bezprostředně po bolševické revoluci,“ odpovídá historik Jiří Kocian pro Český rozhlas Plus na otázku, který stát likvidoval nejvíc ruských elit.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Kocian, historik

Jiří Kocian, historik | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky do celkového počtu obětí zahrnuje popravené a umučené učitele, filozofy, umělce, spisovatelé, skladatele nebo vědce. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

Bývalý komisař pro energetiku Günther Oettinger před nedávnem řekl, že Putin je největším zločincem od časů Adolfa Hitlera.

„Je to pravda určitě v tom, co Putin rozpoutal… i v tom, jak se vzdaluje od reálného pohledu na důsledky, co by jeho rozhodnutí mohlo přinést. Možná, že vchází do fáze, kdy je mu to už jedno – a tím je nebezpečnější,“ vysvětluje Kocian.

Hitler vs. Putin

Anexe dalších části Ukrajiny z 30. září 2022 se začala přirovnávat k Mnichovské dohodě o Československu z 30. září 1938. Hitler tehdy řekl, že za jediné řešení míru považuje to, že se naše země vzdá některých oblastí, zejména Sudet.

Putin nedávno řekl něco podobného, když tvrdil, že „Kyjevský režim by měl respektovat vyjádření vůle obyvatel, protože to je jediná cesta k míru.“ 

„Je v tom velká analogie – ve vyjádření i v obsahu, byť to zaznělo v rozdílných historických kontextech. Bylo to v době, kdy Hitler zahájil agresi do Evropy, a v okamžiku, kdy německá část populace tehdejšího Československa v nemalé míře vzhlížela k Hitlerovu režimu. A jejich požadavek k návratu do vlasti tady zazníval velmi bezprostředně,“ vysvětluje historik. 

„Bylo to propagandistické spojení, ale nebylo to něco umělého. A Putinovo vyjádření o oblastech patřících Rusku – tady nejsem přesvědčený, že část lidí ruské národnosti v ukrajinských oblastech opravdu chce být součástí Ruska,“ srovnává Kocian. 

Každodenní vyhrožování 

Historik zároveň připomíná, že ustupovat zlu se nevyplácí.

‚Potřebujeme rychlou pomoc.‘ Ukrajinci se obávají zimy, spoléhají se i na domácí podporu

Číst článek

„Nepamatuji si, že by taková situace nastala a že by diktátor nebo samovládce, který chtěl rozpoutat nebo rozpoutal nějaké zlo, dobrovolně ustoupil nebo se vzdal své představy o dobývání světa,“ varuje.

Všímá si i akcentu Putinova vyhrožování, které se stále stupňuje.

„Nabylo to výrazného akcentu, teď to slyšíme každý den. Ne každý druhý den, ne každý týden, ale každý den tady máme jaderné vyhrožování, což je něco, co stojí za vážnou úvahu na obou stranách,“ uzavírá historik.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte v audiozáznamu.

Barbora Tachecí, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme