‚Kyjev, město diplomacie.‘ Unie potřebuje Ukrajinu utvrdit v podpoře a mírnit nadšení z rychlého přijetí
Je možné, aby Ukrajina vstoupila za dva roky do Evropské unie? Zraky evropských států se upírají ke Kyjevu, kde v pátek probíhá summit EU a Ukrajiny. Představuje první velké jednání ve válečné zóně. Nejvýše postavené unijní trio se setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby se pobavili o podobě další spolupráce. Jaká panují před jednáním očekávání, shrnuje analýza iROZHLAS.cz.
„Pro Ukrajinu je to velmi důležitý vzkaz.“ Páteční summit se podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO) ponese ve velmi symbolické a ceremoniální rovině.
Důležitost podtrhává osobní přítomnost tří šéfů evropských institucí – šéfky Komise Ursuly von der Leyenové, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella a stálého předsedy Evropské rady Charlese Michela. „Není to vůbec banální,“ zdůraznila Jourová.
Jednání v Kyjevě: Zelenskyj žádá další sankce proti Rusku, unie je chystá na výročí invaze
Číst článek
Do Kyjeva se delegace z Bruselu vydala už ve čtvrtek. Kromě čelných představitelů také 14 dalších eurokomisařů. Mezi nimi byla právě také Jourová. Pro server iROZHLAS.cz popisovala hlavní ukrajinské město jako místo, kde člověk neví dne ani hodiny, jestli zrovna nebude cílem bombardování.
„Cítili jsme určité napětí, ale Ukrajinci, se kterými jsme mluvili, řekli, že si na to postupně zvykli. Ne že by to brali jako normální, ale je to úplně jiné, když tam přijedete z místa, kde jste v bezpečí, na místo jako je Kyjev v únoru 2023,“ řekla.
Cesta eurokomisařů byla bezpečnostní výzvou, kvůli které museli přijmout různá opatření. Jourová uvedla, že komisaři jeli částečně odděleně, s ochrankou a vybavení ochrannou helmou a vestou.
Po příjezdu je přivítali ukrajinští ministři. „Seděli jsme hodiny. Probírali jsme všechna důležitá témata pro spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Hlavní debata se věnovala postupu Ukrajiny směrem k členství v Unii, dělají kvůli tomu různé reformy. Měli jsme tedy, o čem hovořit,“ přiblížila Jourová. Místopředsedkyně Komise mezi dalšími projednávanými body jmenovala podporu bezpečnosti v zemi, dodávky vojenské techniky, ale také humanitární pomoc.
Ukrajinsko-unijní sbližování
Kromě dlouhodobých cílů řešili i body, které mohou přiblížit Ukrajinu směrem k unijní sedmadvacítce okamžitě. Což se týká třeba otázek telekomunikačních, jako je roaming, bezcelního obchodování nebo energetické spolupráce.
In Kyiv for the meeting with 🇺🇦 government of @Володимир Зеленський.
🇺🇦 is taking notable steps to meet the recommendations for accession, while fighting the invasion.
We will continue to support their efforts on progress on #RuleOfLaw, anti-corruption, as well as help 🇺🇦 media.
15:33 – 02. 02. 2023
Na čtvrteční jednání naváže v pátek 24. summit mezi EU a Ukrajinou. Je významně symbolickou událostí, mimo jiné proto, že se jako vůbec první koná ve válečné zóně, upozornil pro server iROZHLAS.cz Ondřej Mocek z Mendelovy univerzity v Brně, který zároveň působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO).
„Ačkoliv do Kyjeva jezdí poměrně velké množství představitelů různých států, tak že se tam sejde celá evropská dvacet sedmička – byť v zastoupení – je to obrovský diplomatický signál. Říkáme tím, že celá Evropa stojí pevně za Kyjevem a nehodlá nikam uhnout,“ popsal.
Ukrajina a EU
Ukrajina podala přihlášku do Evropské unie jen čtyři dny po zahájení ruské invaze v únoru 2022. Následně byl Ukrajině 23. června udělen status kandidátské země. Znamenalo to další krok od Asociační dohody, kterou strany podepsaly v roce 2014. Dialogy s Evropskou unií započaly ale už dávno předtím, na prvním vzájemném summitu ve Vídni v roce 1998 v souvislosti s Dohodou o partnerství a spolupráci (PAC).
Dvoudenní summit se nese v duchu výrazného gesta vůči Rusku. „Samozřejmě by bylo jednodušší udělat to v Bruselu, kam by přijel ukrajinský prezident, a tím by to skončilo. Nicméně vyvézt zasedání mezinárodní platformy Evropské unie s Ukrajinou do Kyjeva, ze kterého po tu dobu vytvoří významné diplomatické město, je samo o sobě symbol, aniž by se tam cokoliv dojednalo,“ zdůraznil Mocek.
Zahájení proběhlo ve čtvrtek, kdy se eurokomisaři sešli se svými protějšky z ukrajinské vlády, v pátek navazuje summit. Na programu je podoba již 10. sankčního balíku proti Rusku, dodávky vojenského materiálu i pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. Ostře sledované bude ale hlavně vyjasnění přístupového procesu Ukrajiny.
Vstupní brána do EU
„Máme velmi ambiciózní plán připojit se k Evropské unii dříve než za dva roky,“ řekl vlivnému serveru Politico ukrajinský premiér Denys Šmyhal na konci ledna. Dodal, že proto očekává ještě tento rok zahájení fáze vyjednávání.
Přání vstupu do EU v řádu dvou let je ale podle odborníka na evropskou integraci skutečně přehnané. „Myslím si, že tomu nemůže nikdo z ukrajinských politiků věřit,“ podotkl. Mocek vyjádření ukrajinského premiéra označil za určitý druh propagandy, kterou vrchní představitelé komunikují dovnitř společnosti.
Místopředsedkyně Komise Jourová pro iROZHLAS.cz nechtěla potvrdit, zda je z jejího pohledu realistické, aby Ukrajina vstoupila do EU v řádu dvou let. Zato uvedla, že v nejbližším termínu představí Komise první zprávu, která dá předběžné hodnocení ukrajinského postupu v plnění kritérií. „Velice oceňujeme neuvěřitelný pokrok, který Ukrajinci udělali, zvlášť když si uvědomíme, že tak činí ve válečném stavu a řeší opravdu existenční problémy,“ předestřela.
Kritéria vstupu
Země, která se chce stát součástí Evropské unie, musí tzv. sladit legislativy, tedy do svého právního systému zavést unijní předpisy. Podmínky členství jsou známy jako „kodaňská kritéria“ a zahrnují stabilní demokratický systém, právní stát, jasně vymezené teritoriální hranice, fungující tržní hospodářství a přijetí všech právních předpisů EU, včetně eura jako měny.
Kandidátských zemí je v současnosti osm: Albánie, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Ukrajina.
Další zprávu vydají eurokomisaři na podzim. Jourová řekla, že tu už by měli dostat na stůl ministři všech členských zemí. Dokument už podle ní bude popisovat konkrétní reformy, které se Ukrajincům povedlo uvést do praxe, stejně jako splněná doporučení, která dostali.
„Jak to bude pokračovat dál, to bude záležet na tom, jak si Ukrajina potom vezme připomínky ke zlepšení v některých oblastech za své,“ podotkla Jourová. Zároveň ale připustila fakt, že přístupový proces je zdlouhavý.
Zatímco Polsko a Pobaltí by urychlené přijetí vítaly, skepticky se k tomuto plánu staví déle etablovaná část Evropské unie. Francouzský prezident Emmanuel Macron se v této souvislosti nechal slyšet, že reálná doba ukrajinského přijetí je v řádu dekád. Během summitu by měl Brusel mírnit ukrajinské vášně, napsal list Financial Times.
Proces totiž nelze provést pouze během dvou let, i za předpokladu, že v kandidátské zemi panuje mír. Pro příklady není nutné chodit daleko, třeba Česká republika podala přihlášku do EU v roce 1995 a vstup podepsala v květnu 2004. Před pomyslnou vstupní branou už roky stojí Srbové, Turci nebo Černohorci, v případě Ankary je tomu tak už od 1999.
Šmyhalovými slovy o dvouleté lhůtě se mohla Ukrajina z pohledu experta na evropské záležitosti Mocka snažit splatit podporu, kterou evropské státy do válkou zmítané země posílají. Zároveň představují závazek a deklaraci, že Ukrajinci chtějí dělat změny a přijímat potřebné reformy.
Už s tím totiž začali. Ve středu zveřejnil prezident Zelenskyj video, kde informoval o přijatých reformách a s očekáváním vyhlížel blížící se summit.
Zelenskyj musel začátkem roku řešit korupční kauzy, které se dotýkaly vysokých pater ukrajinské politiky. Zahájil proto personální obměnu a v projevu ubezpečil, že o narovnání prostředí se bude dál zasazovat. Ohlásil také přípravu sociální a právní reformy.
Očekávaný konec války
„Dvouletý závazek zároveň předpokládá, že za dva roky už bude po válce. Protože není možné vstoupit ve válečném stavu do EU. Je to také hranice toho, že za dva roky už bude klid,“ upozornil Mocek.
Spory v ruském velení jsou pro Ukrajinu požehnání. Tanky budou klíč ke Krymu, myslí si generál Hodges
Číst článek
Jenže boje na Ukrajině neustávají. Stále se válčí v okolí Bachmutu, s výhledem na roční výročí války se také očekává, že Rusové zintenzivní útoky. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov varoval, že Rusko připravuje velkou ofenzivu na 24. února.
Analytik na evropskou integraci se proto přiklání k přístupu v řádu desítek let. „Navíc to musí být za předpokladu, že Ukrajina vyhraje a de facto zapudí Rusko. Protože není možné vstoupit do Evropské unie, když nejsou jasně definované hranice se sousedy,“ připomněl jedno z kritérií.
Na druhou stranu lze podle Mocka předpokládat, že se v Kyjevě povede debata o zavedení zvláštního instrumentu, speciálně definované spolupráce mezi EU a Ukrajinou. Něčeho, co dřív nebylo nikdy uplatněno.
„Dokážu si představit jakési před-členství nebo přechodné členství, něco silnějšího, než je Asociační dohoda, kterou známe. Ale plné členství bez jakýchkoliv omezení bude běh na dlouhou trať.“
Ondřej Mocek (Medelova univerzita, analytik AMO)
Agenda summitu
Evropská unie nemá vojenský potenciál, to je v kompetenci členských států, její doménou je finanční pomoc. A to bude jedním z projednávaných bodů. Evropská rada dále na svých stránkách píše o spolupráci v otázkách obnovy a pomoci v oblasti energetiky nebo globální potravinové bezpečnosti.
„Ekonomická pomoc v podobě zajištění peněz nebo chodu státu jako takového, to je reálný výsledek, který by mohl být,“ předjímá Mocek a dodává, že by ho překvapilo, kdyby podobný výstup ze summitu nebyl.
„Bude to hodně symbolické a ceremoniální. Nepochybně bude Ursula von der Leyenová prezentovat výsledky dnešních (čtvrtečních) rozhovorů. Uzavřeli jsme totiž dvě dohody o spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti přístupu ukrajinského zboží na evropský trh,“ popisovala Jourová.
Podle Mocka bude zajímavé sledovat, jaké oficiální závěry summit přijme. „Jakékoliv odmítnutí toho dvouletého termínu bude pro Ukrajinu zklamáním. Proto je podle mě velká otázka, jak z toho všichni vybruslí, aby nikdo nebyl poražený,“ objasnil.
Our support for Ukraine is unwavering.
— European Commission (@EU_Commission) February 1, 2023
President @vonderleyen and members of the #vdLCommission will meet with the Ukrainian Government to reaffirm this commitment and deepen cooperation.
With strength, and resolve, we #StandWithUkraine 🇺🇦🇪🇺 pic.twitter.com/MVIHTPUqI3
