Syrští vojáci údajně zmasakrovali přes 220 vesničanů
Sýrie má za sebou nejspíš nejkrvavější den šestnáctiměsíčního povstání proti režimu prezidenta Asada. Podle opozice syrská armáda spolu s polovojenskými jednotkami pozabíjela ve vesnici poblíž města Hamá přes 220 lidí, většinou civilistů.
Útok na vesnici Tramsá zahájily tanky a vrtulníky syrské armády. Nejvíce obětí ale mají na svědomí provládní milice Šabíha, které podle svědků vraždily obyvatele z bezprostřední blízkosti. Procházely vesnicí a vraždily místní obyvatele.
Tyto polovojenské jednotky jsou podle všeho zodpovědné i za podobný masakr ve městě Húlá, kde na konci května zemřelo přes sto lidí.
V místní mešitě se zatím podařilo shromáždit těla asi 150 obětí. Podle televize Al-Arabíja by celkový počet mrtvých mohl přesáhnout 250.
Syrská oficiální místa odpovědnost za masakr odmítají a viní z něj ozbrojené teroristy. Podle tvrzení státní televize povstalci tímto útokem chtějí zvýšit napětí před jednáním Rady bezpečnosti OSN, která vyslala do oblasti pozorovatelkou misi.
Největší masakry syrského konfliktu
V loni 22. dubna pouhý měsíc po zahájení protivládního povstání zabily vládní ozbrojené síly v jihosyrském městě Dará a v Damašku na 72 protestujících.
Letos 3. února armádní jednotky bombardovaly několik čtvrtí ve městě Homs, kde bylo zabito až 200 lidí, podle pozdějších údajů bylo asi 55 mrtvých.
O měsíc později také ve městě Homs bylo zmasakrováno 45 lidí, hlavně žen a dětí. Podle opozice je zabily provládní milice Šabíha, podle vlády to provedly ‚ozbrojené teroristické gangy‘.
25. květen byl ve znamení masakru ve městě Húlá na západě země, zahynulo nejméně 108 lidí, včetně 34 žen a 49 dětí. Rada bezpečnosti OSN masakr jednomyslně odsoudila a řada evropských zemí, ale i Austrálie, USA a Kanada, poté vyhostila syrské diplomaty.
Při posledním včerejším masakru ve vesnici Tramsá v provincii Hamá zahynulo podle syrské opozice přes 220 lidí.
Zmocněnec OSN Kofi Annan útok odsoudil. Annan vyzval všechny vlády, které mají na Sýrii vliv, aby ho uplatnily, a pomohly tak ukončit násilí v zemi. Syrští aktivisté mezi tím zveřejnili nahrávku, na které je vidět několik zakrvácených mrtvých mužů. Ani podle ní ale nelze jednoznačně zprávu o masakru potvrdit.
Podle analytičky střediska mezinárodních studií Jana Masaryka na Vysoké škole ekonomické Ivony Šabacké je údaje těžké ověřit, protože do regionu nesmějí žádní novináři. Kdyby ale byla svědectví civilistů pravdivá, byl by podle ní útok jednoznačně dílem vládních vojsk.
„Po událostech v Libyi či v Iráku v posledních letech nezbývá syrské armádě nic jiného než bojovat do konce. Nemají záruku mezinárodního společenství, jak by s nimi bylo naloženo, pokud by došlo ke změně režimu,“ říká Šabacká.
Šabacká si také nemyslí, že by poslední masakr pohnul s názory nejbližšího spojence režimu Bašára Asada - Ruska. To má v regionu strategické zájmy, a proto se bude chovat pragmaticky.
Náměstek ruského ministra zahraničí Gennadij Gatilov dnes prohlásil, že podle něj žádná jiná země není připravená pracovat se syrskou opozicí tak jako Rusko.
Chemické zbraně
Mezitím list The Wall Street Jurnal, který citoval americké vládní představitele, přišel se zprávou, že syrská vláda manipuluje s chemickými zbraněmi. Zpravodajské služby tvrdí, že Damašek má zásoby sarinu, yperitu a kyanidu, které teď z nějakého důvodu přesouvá ze skladů.
Nelichotivou bilanci masakrů v Sýrii shrnul na Rádiu Česko Martin Matějka. O konfliktu mluvila také analytička střediska mezinárodních studií Jana Masaryka na Vysoké škole ekonomické Ivona Šabacká
Někteří se bojí, že by je syrská armáda mohla použít proti povstalcům a civilistům. Je ale také možné, že se prezident Asad bojí, aby chemické zbraně nepadly do rukou opozice a chce je lépe zabezpečit. Damašek zprávu o manipulaci s chemickými zbraněmi popřel.
Celkový počet obětí syrské občanské války už podle oficiálních odhadů překročil 17 tisíc. Navzdory tomu, že se situace stále zhoršuje, Rusko včera znovu zopakovalo, že v Radě bezpečnosti nepustí dál žádnou rezoluci, která by počítala se zavedením mezinárodních sankcí proti režimu prezidenta Bašára Asada.
