Stát na zemětřesení Turky vůbec nepřipravil. Lidé umírají i kvůli neinformovanosti, říká odbornice
Zemětřesení v Turecku a Sýrii si vyžádalo na tisíce mrtvých a raněných. Jeho zničující dopady jsou tak rozsáhlé mimo jiné proto, že mnohé oběti žily v zastaralých domech špatně odolávajících otřesům. Může turecké vedení včetně prezidenta Erdogana očekávat kritiku kvůli laxnímu zajištění bezpečnosti obyvatelstva před zemětřesením? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byla Lucie Tungul, odbornice na Turecko z Univerzity Palackého v Olomouci.
Jak velkou část země zemětřesení zasáhlo?
Týká se to 10 provincií, které jsou na jihovýchodě země. Tou úplně nejjižnější je provincie Hatay. To je sporné území mezi Sýrií a Tureckem, nicméně je to součást Turecké republiky. Potom více na sever, dále na východ, kam zasahovalo až do tzv. hlavního města kurdské oblasti Diyarbakiru. Ta oblast je velmi velká rozlohou i počtem obyvatel. Města tu jsou opravdu obrovská, mají více než dva miliony obyvatel. Dále je tam početná skupina syrských uprchlíků právě kvůli tomu, že to je na syrské hranici. Tady pak hrozí nebezpečí, že již tak velmi napjatá situace mezi tureckým obyvatelstvem a syrskými uprchlíky bude dále eskalovat.
Chybí sdružovací místa, chybějí informace, jak evakuovat správní budovy. Potom dochází k situacím, kdy lidé v panice vyskakují z balkónů a umírají právě proto, že vůbec neví, co dělat, říká odbornice Lucie Tungul
Jak zničující jsou ta zemětřesení pro tamní infrastrukturu?
To ještě nelze přesně říct. Jedná se o jednu z nejchudších a nejméně rozvinutou část Turecka. Infrastruktura tam už sama o sobě byla do značné míry zastaralá. Objevují se zde velké otázky, co se stalo s penězi, které turecký stát vybral na tzv. dani na zemětřesení, který byla od roku 2004 povinná. V cenách roku 2019 se na ní mělo vybrat kolem 140 miliard tureckých lir, což je nemalá částka.
Nicméně ve chvíli, kdy došlo k zemětřesením poslední doby, ale i tomu současnému, jako první turecký stát vypsal sbírky. Je tedy otázkou, kam ty peníze šly. Rozhodně nešly do podpory boje proti důsledkům zemětřesení. To bude ještě velká diskuse do budoucna, kterou zatím opozice neotevírá, protože v prvních hodinách po katastrofě není úplně politicky vhodné pouštět se do útoku na svého oponenta.
Jak efektivně funguje v těch posledních hodinách stát? Dokáže rychle a účinně pomoci lidem zasaženým zemětřesením?
Míra kritiky se objevuje od lidí, kteří si pamatují a zažili to poslední velké zemětřesení v roce 1999, které zasáhlo mimo jiné i Istanbul. Dnes je ta reakce o něco lepší. Tehdy stát vyslal až po třech dnech své zástupce, a ještě bylo jasně patrné, že preferoval ta místa, kde měl zástupce v místní samosprávě. To byl jeden z důvodů, proč vláda tehdy padla.
České velvyslanectví po zemětřesení v Turecku zjišťuje informace o české občance
Číst článek
Tady se rozhodně poučili a reagovali rychleji. Ale až do tohoto zemětřesení bylo typické, že se při větších zemětřeseních v Turecku do dvou dnů objevil jeden či dva ministři. Stoupli si na nějaké trosky, vyfotili se a tím měli ukázat, že jim na tom záleží.
Ale když se podíváme na to, jak jsou ti lidé připraveni, jak jsou řešeny budovy a celá infrastruktura, je otázkou státní agentura v těchto případech dělá, protože nedokáže dostatečně mobilizovat. Rozhodně je pozitivní, že tentokrát se Erdogan nebrání pomoci ze zahraničí, jako tomu bývalo dřív. Také to ukazuje zoufalství státu, že okamžitě bez zaváhání přijme pomoc, které se dřív bránil.
Počet obětí v Turecku i v Sýrii je tak vysoký také proto, že domy, v nichž oběti bydlely, nebyly často postaveny tak, aby otřesy zvládly. Je pravděpodobné, že by mnoho obětí přežilo, kdyby úřady zajistily solidní výstavbu?
Při této síle zemětřesení by škody byly i tak velmi vysoké. Nicméně oběti by mohly být výrazně nižší. Nejde jen o to, že jsou tam domy často postavené nekvalitně, že se různými způsoby obchází nařízení, která jsou v posledních 20 letech po velkém zemětřesení z roku 1999 platná. Byl zde celý program na to, že se domy mohou strhnout a postavit nové. To stát do jisté míry dotoval, ale toto se nejčastěji dělo v oblastech, které byly lukrativní.
Buď se jednalo o velká města jako Istanbul, Ankara, nebo místa, která jsou lukrativní z pohledu turistického ruchu. V této oblasti tomu tak není, takže zájem tam byl výrazně nižší. To se netýká jen vládních stran, ale i opozice, protože toto jsme viděli v samosprávách napříč celým politickým spektrem. Docházelo zde k vysoké korupci, výběr domů probíhal spíš podle jejich lukrativnosti než podle potřeby.
Příbuzní čekají u sutin. Je to emotivní a tragické, popisuje z Turecka reportér
Číst článek
Další věc je, že turecký stát vůbec nedokázal obyvatele připravit na to, co by měli dělat. K mému velkému překvapení v Istanbulu, kde se už dlouho mluví o tom, že ho čeká velké zemětřesení, nejsou žádné informace, co vlastně lidé mají dělat. Chybí sdružovací místa, chybějí informace o tom, jak evakuovat správní budovy. Potom dochází k situacím, kdy lidé v panice vyskakují z balkónů a umírají právě kvůli tomu, že vůbec neví, co mají dělat. Školy nemají drily, kde by je učily, jakým způsobem opouštět budovu, aby se zamezilo panice.
Ve chvíli, kdy zemětřesení přijde se musí za prvé vypnout elektřina a plyn, ale také dochází k obrovskému přetížení telefonních linek právě i kvůli tomu, že stát nemá systém informovanosti. Nemůžou komunikovat ani nemocnice, policie, armáda, protože linky jsou natolik přetížené, že celý systém kolabuje. To je obrovská chyba, se kterou se desítky let nic nedělalo.
Erdoganova popularita v poslední době zejména kvůli špatné ekonomické situaci i rekordně vysoké inflaci rapidně klesá. Může mu tato katastrofa politicky uškodit anebo možná i pomoci?
Obě varianty jsou možné. Bude záležet na tom, jak tu situaci zvládne. Prozatím ji zvládá velmi dobře. On rozumí turecké ulici. To je věc, kterou opozice dlouhodobě extrémně podceňuje, a to je jeho velmi silný instinkt přežití. Dobře rozumí lidem, na které ekonomická krize dopadá nejvíce a dokáže s nimi komunikovat.
Dojde kvůli zemětřesení k posunu prezidentských a parlamentních voleb, které se mají v květnu konat v Turecku? A vysílá Turecko pomoc i do části Sýrie, kterou kontroluje? Poslechněte si celý rozhovor výše.
