Neplatily stavební normy. Teď se bude Erdogan snažit hlavně uchovat svůj režim, říká turkolog
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan označil zemětřesení na jihovýchodě země za katastrofu století. „Už po katastrofálním zemětřesení v Istanbulu v roce 1999 se začala množit varování, že stavby je třeba stavět odolněji a nestavět je v oblastech, které mohou tektonicky způsobit největší škody,“ připomíná turkolog Tomáš Laně. „Jenže stavby se mnohdy okrádají. Staví se překotně, zejména na rozvíjejícím se jihovýchodě.“
„Na záběrech z Turecka je vidět, že dva domy spadly, jeden zůstal stát. Právě to se dá přičíst tomu, že se nedodržovaly stavební normy, že se okrádal stavební materiál. A je to pravděpodobně důsledek politiky současné vlády, která si tímto způsobem snažila zavazovat developery,“ říká turkolog v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Host: turkolog a bývalý velvyslanec ČR v Turecku Tomáš Laně. Moderuje Zita Senková
Developeři podle něj stavěli nejčastěji obytné budovy. Jak se lidé překotně stěhovali z chudnoucího venkova do průmyslových měst, budovali si tam nouzová obydlí.
„Často právě v oblastech, která byla seizmicky velmi nestálá. A Erdogan se tomu v prvních letech své vlády snažil zabránit tím, že postavil paneláky. Ale bohužel přes varování seizmologů a geologických autorit, že by to mohlo v budoucnu v Turecku napáchat škody. A teď se to bohužel vymstilo,“ vysvětluje Laně.
V roce 1939 zemřelo v Turecku při zemětřesení nejméně 33 tisíc lidí, v roce 1999 to bylo 17 tisíc lidí. Katastrofa z minulého týdne si vyžádala zatím 35 tisíc obětí, většinu z toho v Turecku, syrské úřady dosud mluví o zhruba 4300 obětech.
‚Celou dobu jsme platili a teď jen přihlíží.‘ Lidé tvrdí, že turecká vláda přes speciální daň nezvládá pomoc
Číst článek
„Už delší dobu existuje v Turecku úřad pro zvládání přírodních katastrof a neštěstí. Dočetl jsem se, že dotace tomuto úřadu byly omezeny. Zatímco úřadu pro náboženské záležitosti byly několikanásobně zvýšeny,“ poukazuje turkolog. „To ukazuje na ideologickou podstatu Erdoganova islamistického režimu.“
Právě omezení financí pro kontrolní úřad a výstavbu, která velmi často nedodržovala stavení normy, může podle něj za vysoký počet obětí.
„Relativně stabilní vývoj Turecka dnes by měl umožnit dodržovat zemětřesné normy,“ kritizuje Laně.
Erdoganův režim před volbami
Prezident Erdogan čelí kritice, že vláda nedokázala včas reagovat na přírodní katastrofu a její následky, že některé oblasti byly dlouho bez pomoci. Je to přitom podobné jako v případě jiných katastrof, například po důlních neštěstích, upozorňuje Laně:
„Ve všech těchto případech se vláda snaží ani ne tak pomáhat obětem jako spíš chránit vedení dotčeného podniku a režim samotný.“
‚Asi na nás zapomněli.‘ Pomoc od státu v Turecku je minimální, lidé se ale bojí vládu kritizovat
Číst článek
„Jak jsem viděl záběry z Turecka, tak Erdogan se tváří nesmírně nasupeně. Protože považuje veškerou kritiku za útok přímo proti sobě. V Turecku je nesčetné množství případů lidí, kteří jsou souzeni pro urážku majestátu. Erdogan se bude snažit především uchovat svůj režim stůj co stůj.“
V reakci na výtky veřejnosti turecký režim omezuje lidem přístup na internet. „Viděl jsem video předsedy opozice, který byl obklopen rozhořčenými a plačícími lidmi. Ozývaly se tam výkřiky, ať sem Erdogan nejezdí. Na tom je vidět, že se v Turecku zvedá nálada proti režimu,“ ukazuje turkolog.
Za tři měsíce by se přitom měly v Turecku konat prezidentské a parlamentní volby. Na tři měsíce přitom Erdogan vyhlásil v zasažených regionech nouzový stav, ten by ale měl skončit těsně před termínem voleb.
„Letošní rok má pro Turecko zvláštní význam. Je to 100 let od založení Turecké republiky.“
„Je ale třeba podotknout, že letošní rok má pro Turecko zvláštní význam. Je to 100 let od založení Turecké republiky. Erdogan chtěl stát úplně změnit, ze sekulárního, poměrně Západu nakloněného státu chtěl vytvořit stát islamistického zaměření,“ připomíná turkolog.
Opozice přitom ještě před zemětřesením měla v zemi převahu, na to reagoval Erdogan různými předvolebními balíčky. Pomáhalo mu i spojenectví s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zemětřesení by ale mohlo Erdoganovu situaci opravdu změnit,“ dodává Tomáš Laně.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
