Prezidentští kandidáti ‚zkoumají trh‘. Amerikou hýbou potraty, protiinflační zákon je v závěsu

Témata, která budou udávat ráz prezidentských voleb ve Spojených státech, se rýsují už nyní. „Začalo pilotní testování veřejnosti,“ všímá si amerikanista Jan Hornát. Kandidáti díky tomu mohou vypozorovat, co na voliče nejlépe zabere. „Ví, že mají dostatek času na to, aby případné excesy zahráli do outu a lidi na to zapomněli,“ poukazuje pro iROZHLAS.cz.

Analýza Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pravděpodobní protikandidáti v dalších amerických prezidentských volbách: Joe Biden a Donald Trump

Pravděpodobní protikandidáti v dalších amerických prezidentských volbách: Joe Biden a Donald Trump | Zdroj: Koláž iROZHLAS.cz / Reuters

Od červnového rozhodnutí Nejvyššího soudu z minulého roku, které zbořilo precedent případu Roe vs. Wade, je téma práva na potrat součástí denního politického života. Stalo se z něj celospolečenské téma a jeví se jako jedno z klíčových i pro americké prezidentské volby v roce 2024.

Američtí republikáni stojí dál jasně za Trumpem. Vnitrostranická hvězda DeSantis tahá za kratší konec

Číst článek

Každý jednotlivý stát v USA může nyní přijímat vlastní právní rámec v otázce potratové politiky a jednotliví představitelé neztrácí čas. Napříč Amerikou tak probíhá legislativní smršť.

Potřeby upozornit na toto téma si všimli také prezidentští kandidáti. Vizitky nejzvučnějších osobností jsme představovali v článku zde.

Úřadující demokratický prezident Joe Biden právo na potrat zdůraznil ve videu, kterým oznamoval záměr obhájit post v Bílém domě. Na druhou stranu přísnější postoj zase tradičně prosazují republikáni.

Roztříštěnost republikánů

Jak ale poukazuje odborník na americkou politiku Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který poslední rok tráví díky Fullbrightově stipendiu v Severní Karolíně, postoj k potratům Republikánskou stranu tříští.

Amerikanista: Ženy z Floridy a okolních států si cestu k potratům najdou. Problém to bude u nejchudších

Číst článek

Část republikánů je totiž nechce moc zdůrazňovat, protože to odhání mladší voliče. Pak se však mezi nimi vyskytují politici, kteří naopak protipotratové zákony tlačí. V jejich čele je floridský guvernér Ron DeSantis. Již měsíce se o něm mluví jako jediném reálném vyzývateli Donalda Trumpa při republikánských primárkách. DeSantis utahuje potratovou legislativu, k oficiálnímu oznámení kandidatury se ale nemá.

„DeSantis zkouší hranice republikánských voličů,“ soudí Hornát. Amerikanista pro iROZHLAS.cz upozorňuje na to, že co může současnému guvernérovi projít v domovském státě, nemusí platit na občany jinde.

„Někdy se tyhle testy, co voliči chtějí a co už je moc, na státní úrovni nemusí vyplatit a na federální úrovni to pak nemusí fungovat. Amerika je velice heterogenní,“ upozorňuje.

Vyhozená balení s potratovou pilulkou | Foto: Evelyn Hockstein | Zdroj: Reuters

V posledních týdnech navíc hýbe debatou ve Státech spor o potratovou pilulku. Na konci dubna Nejvyšší soud rozhodl, že ponechá v platnosti registraci potratových pilulek a zůstane tak i možnost jejich používání na území USA. Rozhodnutí přivítal prezident Biden.

„Budu i nadále bojovat proti politicky motivovaným útokům na zdraví žen,“ prohlásil a vyzval Američany, aby ve volbách podpořili strany a politiky, kteří prosazují právo na interrupci.

Viceprezidentka Kamala Harrisová na setkání propagující svobodný přístup k reprodukci a právo na potrat | Foto: Julia Nikhinson | Zdroj: Reuters

‚Výhra‘ konzervativní politiky

Právě nejednotnost Spojených států považuje Hornát za jeden z důvodů, které nakonec převáží u rozhodování Republikánské strany. Myslí si, že se republikánští kandidáti na potratovou otázku v prezidentské kampani zaměřovat nebudou. A to přesto, že zrušení platnosti rozsudku Roe vs. Wade představovalo od 70. let výhradně republikánskou politiku.

Pět otázek a odpovědí: rozhodnutí Nejvyššího soudu otevírá dveře regulaci potratů ve Spojených státech

Číst článek

„Když bylo v roce 1973 rozhodnutí přijato, začaly republikánské neziskové organizace a donoři tlačit na systém, dosazovaly svoje soudce na soudy nižších instancí, aby se agenda zvrátila. Někteří současní republikáni v podstatě zůstali v bublině, že je tohle politika, kterou chce nynější Amerika. Ale to je minulost,“ poukazuje na kulturní posun Hornát.

Zrušení rozsudku a přenesení pravomocí v otázkách potratů na jednotlivé státy tak v určitém ohledu představuje výhru konzervativní republikánské potratové politiky, která se ale dostavila o desítky let později, než měla.

Výsledkem pak je třeba to, že si obyvatelé v tradiční republikánské baště Kansasu rozhodli v referendu ponechat právo na potrat. Za jeho zachování se postavilo 62 procent lidí.

Boj s inflací

Americkým prezidentským volbám tradičně dominovala ekonomická témata a nebude tomu jinak ani nyní. Důraz na domácí hospodářství kladl někdejší demokratický prezident Barack Obama, který pro to užíval slogan „Made in America“. Jeho republikánský nástupce Donald Trump v tomto pokračoval s hláškou „America First“ či „America Great Again“.

Při posuzování výsledků však odborník na dění ve Spojených státech Hornát nevystavuje Trumpovi zrovna kladné vysvědčení: „Spíš o tom mluvil, než že by podporoval americkou produkci.“

Donald Trump na golfovém hřišti při dubnové návštěvě Irska | Foto: Damien Storan | Zdroj: Reuters

Současná Bidenova administrativa předložila minulý rok v létě komplexní balíček sociálních a klimatických opatření, které souhrnně nazvala jako zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act, zkráceně IRA). Představuje americkou odpověď na mnohonásobné krize posledních let – od covidu, přes inflaci až po nynější výdaje v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Inflace ve Spojených státech sahala k deseti procentům začátkem léta loňského roku, kdy zákon IRA vstupoval v platnost. Od té doby se snižuje, v březnu 2023 se pohybovala na pěti procentech.

Opatrnost Evropy

Zákon nicméně neovlivňuje pouze americký trh, jeho dopadů se proto obávají i státy Evropské unie, které na něj po Novém roce začaly hledat odpověď. Ministři financí sedmi zemí Unie sepsali na konci ledna dopis adresovaný Evropské komisi.

„Píšeme, abychom vyjádřili obavy v souvislosti s diskusí o reakci EU na zákon o snižování inflace zavedený ve Spojených státech, jakož i v souvislosti se stále obtížnějším konkurenčním prostředím ve světě,“ stojí v dopise, který podepsal třeba i český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Amerikanista: Biden sám sebe vnímá jako úspěšného prezidenta. 62 procent Američanů si myslí opak

Číst článek

Evropská komise následně představila plán pro rozvoj evropského zeleného průmyslu (Green Deal Industrial Plan), jehož konkrétní podoba je v současnosti tématem diskuzí mezi členskými státy. Amerikanista Hornát se ohrazuje proti tvrzení, že je IRA protekcionistický zákon.

Připouští však, že z pohledu Evropy má problematické pasáže. Zejména pak tu, ve které Američané přistoupili k dotování výrobců, a to především v oblasti elektrických automobilů. Hornát zmiňuje daňový bonus za koupi nového elektrického vozu ve výši 7500 dolarů, jenže aby bylo možné bonusu dosáhnout, musí i komponenty auta pocházet z vybrané země.

Což Hornát vysvětluje: „Zákon preferuje elektrická auta, jehož součástky jsou z větší části vyrobené ve Spojených státech. Pouze za to dostává daňový poplatník zpátky kredit.“

Podle odborníka z Karlovy univerzity má zákon potenciál prezentovat se jako výsledek dobrého managementu demokratů. Jenže komunikace současného demokratického prezidenta zviditelnit svůj dosud největší úspěch je chabá a tak je dost možné, že ho nakonec ve svůj prospěch obrátí republikáni.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme