Digitální fronta války: hackeři si vybrali stranu a zločiny dokumentuje každý, kdo má smartphone

Irina z Mykolajivu ukazuje novinářům videonahrávku s hořícím domem své kamarádky | Foto: Fabrizio Bensch | Zdroj: Reuters

Na zemi, ve vzduchu, na moři, ale také v kyberprostoru. Rusko a Ukrajina proti sobě stojí na mnoho frontách a s technologickým pokrokem roste význam internetu: šíří se zde dezinformace, ale také důkazy o válečných zločinech. Kromě toho se ukazuje propojení mezi online a offline světem: první „výstřely“ před loňskou únorovou invazí padly právě v kyberprostoru.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

6. března 2022 ráno Serhij Perebyinis na svém telefonu uviděl, že se jeho žena Tetiana přesunula z jejich domova na předměstí Kyjeva do nemocnice.

Serhij a jeho žena totiž vzájemně mohli sledovat pomocí sdílení polohy přes Google, kde se ten druhý zrovna nachází.

O hodinu a půl později se z twitteru dozvěděl, že ruská okupační vojska ostřelovala jejich čtvrť. Za dalších dvacet minut uviděl fotografii z místa.

Válka v přímém přenosu. Je vidět, jak moc se informace stala zbraní, popisuje generál Feix

Číst článek

Na ní poznal svou ženu a dvě děti. Všichni byli mrtví. To, že přišel o rodinu, se ve stejnou chvíli dozvěděly tisíce uživatelů této sociální sítě.

Válka na Ukrajině není prvním konfliktem, ve kterém hraje důležitou roli internet a přenos informací z první linie do obýváků po celém světě. Změnila se ale rychlost, s jakou se o velkých událostech i osudech běžných lidí dozvídáme. A také množství informací, které k nám právě přes sociální sítě proudí.

„Pokud jsme mluvili dřív o válce v Perském zálivu jako o konfliktu v přímém přenosu, tak nebyl,“ řekl už dříve pro Radiožurnál brigádní generál Miroslav Feix, který vede kybersíly české armády.

Je to právě konflikt na Ukrajině, který v médiích dostal nálepku „první válka na sociálních sítích“ nebo někdy také „tiktoková válka“.

Není s čím srovnávat

Díky tomu, že je na sociálních sítích oproti klasickým médiím, jako jsou tištěné noviny nebo televize, možná oboustranná komunikace, může se na „digitálním válčišti“ přidat na jednu z bojujících stran každý, kdo má v kapse smartphone.

Sociální sítě nebo chatovací aplikace jsou také důležité kvůli dokumentování zločinů. Kdokoliv se může stát „reportérem“, který může zaznamenat, co se kolem něj děje.

‚Jak mám žít dál?‘ Příběhy obětí a přeživších z domu v Dnipru, který zasáhla ruská raketa

Číst článek

Telegram, twitter nebo instagram tak zaplavují příběhy a fotografie dokumentující násilí ruských vojáků páchané jak na ukrajinských civilistech nebo i ukrajinských válečných zajatcích.

Také díky kvalitní strategické komunikaci Ukrajiny, které se od prvního dne daří držet pozornost západního „publika“, se na internetu mobilizovaly tisíce lidí na podporu napadené země.

„To, co zažíváme, tak k tomu nemáme analogii s větším konfliktem na evropském území za našich životů, na základě které bychom mohli predikovat, jestli naše podpora vydrží,“ shrnul pro iROZHLAS.cz kapitán Jakub Fučík, rovněž voják Velitelství informačních a kybernetických sil české armády.

Na rozdíl od Evropy nebo USA se ale Rusku daří prosazovat svůj vlastní výklad událostí na Ukrajině v Latinské Americe, Číně nebo Africe.

Vzkazy na Google mapách

Ještě než se Rusko rozhodlo zablokovat na svém území sociální sítě Facebook, Instagram nebo Twitter, snažili se lidé „zvenku“ Rusům posílat odkazy na informace ze západních médií, ukazovat jim, co se ve skutečnosti na Ukrajině děje. Kromě sociálních sítí lidé také psali recenze k různým ruským podnikům v mapách Google.

Za snahou bylo přesvědčení, že pokud se Rusové dozvědí pravdu, vyjdou do ulic a budou po své vládě žádat konec vojenského angažmá na Ukrajině sami. To se nestalo. „Ruský informační prostor vypadá úplně jinak než ten náš,“ vysvětlil generál Feix.

Hackeři zaútočili na běloruské železnice. Výrazně zpomalili přesun ruské vojenské techniky k Ukrajině

Číst článek

Na podporu Ukrajiny, případně Ruska se nestaví jen běžní uživatelé internetu, rozdělila se také hackerská scéna. Napadenou zem hned druhý den po útoku podpořilo hackerské hnutí Anonymous.

Kromě toho ještě v únoru 2022 místopředseda vlády a ukrajinský ministr digitální transformace Mykhailo Fedorov oznámil vytvoření telegramového kanálu „ukrajinské IT armády“.

Na stranu Ruska se postavily hackerské skupiny KILLNET, Anonymous Russia, Conti ransomware, CoomingProject ransomware nebo Stormous ransomware.

„Můžeme vidět i vysokou míru zapojení nestátních subjektů nebo subjektů napojených na stát, které ale působí nezávisle a jakým způsobem dokážou se zapojit do operací. To vytváří problém, protože vidíme, že i nestátní subjekt, jako hackerská skupina, dokáže státním institucím významně uškodit. Kontrola nad nimi je poměrně nejistá, což vytváří problém, co dál s hnutím Anonymous nebo s hnutími hackerskými proruskými,“ potvrzuje Fučík.

Asi nejvýznamněji svými aktivitami i do „offline světa“ zasáhli běloruští kyberpartyzáni. Ti  už v lednu 2022 zašifrovali systémy běloruských železnic a způsobili zpoždění spojů, čímž se zpomalily přesuny ruské techniky a vojáků.

Způsobit chaos

Narostl také počet kyberútoků na instituce nebo firmy ve státech, které se postavily na podporu Ukrajiny, Česko nevyjímaje.

Nejčastěji jde o tzv. DDoS útoky, tedy zahlcení webových stránek falešnými požadavky. K poškození nebo úniku dat nedojde, web se ale jeví uživatelům jako nedostupný.

Jen za říjen 2022 na Česko směřoval zhruba stejný počet hackerských DDoS útoků jako za předchozích devět měsíců dohromady.

Kyberincidenty mapuje také společnost Microsoft, která dokonce vydala v červnu shrnutí půlroku kybernetických operací v souvislosti s válkou na Ukrajině.

„Ruská armáda se nahrnula přes ukrajinskou hranici se svými vojsky, tanky, letadly a raketami 24. února 2022. Ale první výstřely byly vypáleny hodiny předtím, 23. února. Pocházely z kyberzbraně s názvem Foxblade a útok byl veden proti ukrajinským počítačům,“ píše se v úvodu.

Foxblade je jeden z takzvaných „wiper malwarů“, což jsou škodlivé programy, které mají za úkol zničit data napadeného počítače. Za Foxblade podle Microsoftu stojí ruská vojenská rozvědka GRU.

Wipery mažou data bez náhrady. Výsledkem měl být chaos a ochromení fungování ukrajinského státu. To se ale Rusku nepovedlo.

Zachraňte data

Důležitou roli v tom, že Ukrajina na digitální frontě odolává protivníkovi, hrají soukromé firmy: nejznámější je případ Starlinku amerického miliardáře Elona Muska, díky kterému Ukrajinci mají stále přístup k internetu. Další jsou technologické giganty jako Amazon nebo právě Microsoft.

„Pozorujeme využití kybernetických útoků a jejich kombinaci s kinetickými (tedy útoky ve fyzickém světě, například raketami, pozn. red.) útoky, které v případě Ukrajiny se dějí. Tyto operace jsou provázané a doplňují se navzájem a v současné době využití kybernetické hrozby doprovází veškeré útoky, které probíhají ze strany Ruska,“ popsal serveru iROZHLAS.cz technologický ředitel Microsoftu v Česku a na Slovensku Dalibor Kačmář.

Z kybernetického zločinu se stal byznys. Rusko si hackery najímá, říká manažer Microsoftu Kačmář

Číst článek

Přestože denně probíhají proti Ukrajině kybernetické útoky s cílem narušit dodávky vody nebo elektrické energie, Rusko ví, že je mnohem efektivnější ničit ukrajinskou infrastrukturu fyzicky. 

To si uvědomil týden před únorovou invazí již zmiňovaný ministr pro digitální transformaci Fedorov. Ukrajina měla v té době všechna svá data, potřebná k fungování státní správy, fyzicky na serverech na území Ukrajiny.

„Tím pádem byly samozřejmě lehce napadnutelné při vojenském konfliktu. Aby Ukrajina dále byla schopná provozovat své IT systémy, a zaručit tak funkci státu v mnoha oblastech, tak nezbývalo nic jiného než přesunout tyto systémy fyzicky mimo území válečného konfliktu,“ popsal Kačmář.

Microsoft společně s dalšími firmami tak za pět dvanáct pomohl „evakuovat“ ukrajinská data na cloud: tedy do online úložiště, které funguje díky datacentrům různě po Evropě. Takže pokud dojde k fyzickému zničení datacenter na Ukrajině, ukrajinský stát bude moci fungovat dál.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme