Válka v Etiopii je u konce. Po dvou letech konfliktu podepsaly znepřátelené strany trvalé příměří
Etiopská vláda a tigrajští povstalci ze severu země po dvou letech ukončili vzájemný konflikt. V jihoafrické Pretorii podepsaly znepřátelené strany trvalé příměří. Končí tak válka, ve které za dva roky zemřely statisíce lidí a až tři miliony vyhnala z domovů.
Dohodu o ukončení bojů mezi etiopskou vládou a tigrajskými povstalci zprostředkovala Africká unie, konkrétně její vyjednavač a bývalý nigerijský prezident Olusegun Obasanjo, který uzavření dohody oznámil.
Znamená to ukončení veškerých bojů a, jak řekl zástupce tigrajských povstalců, spořádané a hladké odzbrojení válčících stran a také obnovu zákonného uspořádání, služeb a humanitárních dodávek.
Somálsko, Keňa a Etiopie jsou na pokraji hladomoru. Ke konci roku může zemřít 2500 lidí denně, tvrdí OSN
Číst článek
To první jsou podmínky především centrální vlády. Humanitární zásobování pak byl hlavní požadavek povstalců, protože etiopská vláda nejméně od loňského léta blokovala humanitární zásobování vzbouřeneckého regionu.
Pokud jde o odzbrojení, všechny povstalecké jednotky mají podle textu dohody do měsíce odevzdat veškeré zbraně včetně lehkých, a to do rukou federálních jednotek. Zároveň mají předat federální vládě všechny vojenské základny, ale i klíčovou infrastrukturu včetně například letišť a dálnic.
Konkrétní a podrobný harmonogram odzbrojování je podle agentury AP součástí dohody, ale zůstal neveřejný. Z druhé strany je to okamžité otevření hranice mezi tigrajským státem a zbytkem Etiopie pro základní humanitární potřeby.
Lékaři v povstaleckém regionu si více než rok stěžovali na kritický nedostatek i základních léků, kvůli kterému museli v poslední době operovat údajně jako v 18. století a lidé umírali i na dnes snadno vyléčitelné nemoci.
Reakce spojenců
Zásadní otázkou zůstává, jak se k dohodě postaví spojenci etiopské federální vlády, jejichž jednotky v Tigraji během války působily. Konkrétně jde o eritrejskou armádu a milice ze sousedního etiopského státu Amhara, které nejsou mezi oficiálními signatáři dohody.
Právě eritrejské jednotky jsou přitom obviňované z nejhorších zločinů páchaných během války, včetně hromadného znásilňování tigrajských žen a vraždění civilistů. A to dokonce i během vyjednávání o dohodě.
Eritrejský autoritářský režim zatím dohodu nekomentoval, vedení amharských milic dokonce oznámilo, že není důvod, aby dodržovaly dohodu, kterou nepodepsaly. Otázkou je i to, jak rychle se do Tigraje dostanou slíbené humanitární dodávky.
Další problémy Facebooku. Zkresloval informace pro investory a měl sloužit k šíření násilí v Etiopii
Číst článek
Konflikt začal před dvěma lety tím, že etiopská vláda začala z armády i vládní úřadů odstraňovat zástupce tigrajské Lidové osvobozenecké fronty, což je strana, která prosazuje zájmy této etiopské etnické skupiny a která měla také hlavní roli v dřívější etiopské federální vládě.
Tigrajci a jejich milice na to zareagovali obsazením federálních vojenských základem a zabavením zbraní ve svém regionu, načež vypukla válka, do které zasáhly i sousední síly jako Eritrea a amharské milice. Ty nejspíš páchaly činy přinejmenším na hraně válečných zločinů a etnických čistek.
Etiopská vláda pak začala blokovat i dodávky humanitární pomoci a povstalci poté podnikali i výpady do sousedních částí Etiopie. Podle odhadů zemřelo během konfliktu 300 až 700 tisíc civilistů a více než dva miliony lidí z oblasti utekly.
Na miliony se počítají i lidé, kteří jsou ohroženi kvůli zastavení dodávek humanitárních potřeb a potravin. Podle zpráv OSN hrozil těmto lidem i hladomor.
