Mučedník Fico? Obvinění využívá k politickému boji, proces může demokracii posílit, míní zpravodaj

Prosím vás, co se to tento týden stalo ve slovenském parlamentu? Proč Fica nevydal?
Stalo se to, že prokuratura chtěla Roberta Fica stíhat vazebně, aby neovlivňoval svědky a nemařil vyšetřování. A tak podala žádost do parlamentu, aby to umožnil, aby mohl o vazbě rozhodnout soud. Asi dva týdny to trvalo. Opozice se snažila maximálně prodloužit diskusi a celou tu dobu slovenští novináři zjišťovali a počítali, jestli se najde většina pro Ficovo vydání. A když ve středu konečně došlo na to očekávané hlasování, ukázalo se, že koalice, která jinak vládne ústavní většinou, tuto většinu nemá.

Vydání Roberta Fica překazily dvě skupiny poslanců. Dvě poslankyně strany OLaNO - jedna se zdržela, druhá byla v sále, ale nezmáčkla žádné tlačítko. Obě už poslanecký klub vyloučil, protože prý zradily protikorupční podstatu hnutí. 

A druhá skupina: 17 poslanců strany Sme rodina předsedy parlamentu Borise Kollára. Do poslední chvíle nebyla známá jejich pozice a ten celý klub se nakonec zdržel. Stačila by jedna z těchto skupin, nebo přesněji řečeno dva poslanci, aby Fica vydali. Ti se ale nenašli a protikorupční koalice tak nedokázala umožnit soudům, aby mohly konat proti poslanci tak, jak by konaly proti ostatním občanům. Proč se Sme rodina nepřidala? Oficiálně zpochybňují část Ficova obvinění a to, že byl zakladatelem zločinecké skupiny. Je to prý jen přilepené k méně závažnému deliktu, tedy ohrožení daňového tajemství. A pak je tu neoficiální vysvětlení a to, že i oni mají poslance, kteří jsou obvinění a mohl by je potkat stejný osud jako Roberta Fica.

Jaké důsledky to tedy bude mít pro vyšetřování bývalého slovenského premiéra? To stíhání pokračuje?
Ano, na stíhání se nic nemění. Fico je dál vyšetřovaný na svobodě. Slovenští poslanci nemají trestněprávní imunitu. Jsou chráněni pouze před projevy v parlamentu a před zatčením, zadržením, jednoduše před omezením na svobodě. Ten důvod je jednoduchý a je to proto, aby policie nemohla zasahovat do poměru sil v parlamentu, aby policisté nemohli stát u dveří budovy a před důležitým hlasováním zadržovat konkrétní poslance, kteří se nějak chystají hlasovat. Expremiér Fico se tedy stíhání nevyhne.

Takže policie bude dál vyslýchat svědky, naplánované je to až do konce května. Pak bude zajišťovat důkazy a potom se uvidí, jestli obžaluje Roberta Fica a postaví ho před soud. Tohle hlasování v parlamentu bylo skutečně jen o vydání k tomu, aby mohl soud rozhodnout, jestli by měl Fico na výsledky vyšetřování čekat ve vazbě. Mělo ale velkou symbolickou hodnotu. Mělo ukázat, že v zemi, která má zkušenost s Mečiarem a jeho autoritářskými tendencemi. V zemi, kde za Roberta Fica existovaly pochybné zločinecké struktury napojené na oligarchy, už nestojí žádný člověk nad zákonem, a ani bývalý premiér. 

Vydání mělo ukázat, že Slovensko se posunulo dál, že místní společnost i demokracie tak nějak dozrály a že jsou si toho vědomý i místní politici. 

No a to nevydání Roberta Fica… byl to pro Slovensko šok? Jak na to reagují politici? Jak na to reaguje veřejnost?
O šoku bych asi nemluvil, spíš bych zvolil výraz překvapení. Ale určitě ne pro každého. Veřejnost, myslím, doufala, že přijde tento průlom, že se po vraždě novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové poměry v zemi změnily. Ale místo toho, jak se říká, to dopadlo jako vždycky. Z vládních poslanců bylo cítit silné zklamání, silné emoce. Nejhůř to asi nese koaliční strana Svoboda a solidarita. Její poslankyně dokonce narušila tiskovou konferenci hned po tom hlasování, konferenci koaličního partnera ze strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti.

Trvalo to několik minut a koalice se hned po tom hlasování rozhádala. Začali si posílat vzkazy přes sociální sítě. Svoboda a solidarita chce dokonce otevřít diskusi o tom, jestli má další pokračování té koaliční spolupráce čtyř stran vůbec smysl, když jedna z nich hlasuje s opozicí v tak závažných momentech. Šok to úplně není i proto, že Fico je jednoduše stíhaný dál. Tomu, aby skončil před soudem, poslanci zabránit nemohou.

Když půjdeme trošku víc do hloubky, řekněte, z čeho vlastně policisté slovenského expremiéra viní?
Robert Fico je společně s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem obviněný ze zosnování, založení a podpory zločinecké skupiny. Tedy že stál v čele paralelní struktury ve státě. Konkrétně měl této skupině zastřešovat politické krytí a přes prostředníky rozdávat úkoly. Sám přispíval tím, že loajální lidi nominoval do vysokých funkcí v policii, ve finanční správě nebo v daňové správě a oni pak plnili ty úkoly. Tím vznikl takzvaný systém našich lidí. 

Ve fungování té skupiny hrály velkou roli i peníze. Samozřejmě podnikatelé blízcí Robertu Ficovi měli tyto lidi za jejich služby vyplácet. Podle výpovědí to fungovalo tak, že kromě svého veřejného platu dostávali tito lidé ještě další složku: v hotovosti třeba v kufru, a to z kapsy těch zmíněných spřátelených podnikatelů. Fico a Kaliňák ale nejsou obvinění z korupce. V tomto konkrétním případě jsou obvinění, že jejich lidé nasazení ve strukturách státu pro ně získávali kompromitující materiály na jejich politické rivaly. Mezi poškozenými jsou tehdejší prezident Andrej Kiska nebo lídr opozice a pozdější premiér, dnes ministr financí, Igor Matovič. Ficovi lidé pro něj získávali jejich daňové dokumenty a Fico pak oba politiky veřejně označoval za daňové podvodníky. 

Tím měl tehdejší premiér Fico zneužít své pravomoci a porušit daňové tajemství. V případě Andreje Kisky to vedlo až k obžalování. Kiska by měl kvůli daňovým deliktům dokonce brzy stanout před soudem. 

Fico se tak hájí, že vlastně odhaloval pravdu, ale odkud ty své informace, ty informace z daňových přiznání, bral, to nikdy nevysvětlil. V souvislosti s érou Roberta Fica a tou chobotnicí jeho moci, která měla prorůstat do státu, už bylo zadržené velké množství lidí, mezi nimi třeba bývalý policejní prezident Tibor Gašpar anebo už zmíněný exministr vnitra a druhý člověk strany Směr Robert Kaliňák.

Tedy Fico, Kaliňák, ale zadržen byl například i advokát Marek Baran, který v minulosti obhajoval podnikatele Mariána Kočnera podezřelého z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka. Ta provázanost s velkými kauzami Slovenska posledních let je skutečně i v tomto případě tak velká?
My teprve zjišťujeme, jak veliká vlastně tato provázanost skutečně je. Ostatně prezident Andrej Kiska už v roce 2017 prohlásil, že Slovensko je mafiánský stát. 

V reakci na akci Soumrak, tedy obvinění Roberta Fica a Roberta Kaliňáka, Kiska uvedl, že situace tehdy byla, před těmi pěti lety, očividně ještě horší, než si tenkrát myslel. Na Slovensku se tak znovu rozběhly debaty o tom, jestli Směr za těch 12 let své vlády unesl stát, jestli ho vzal lidem a zneužíval jen ve svůj prospěch. Proti tomu postavím názor publicisty Martina M. Šimečky. Podle něj byly ty paralelní struktury pořád omezené, v porovnání se státem vlastně malé, a státní instituce fungovaly i ve prospěch obyvatel a ve veřejném zájmu. Že nešlo o mafiánské podsvětí v tom pravém slova smyslu, věří i politolog Grigorij Mesežnikov. 

Když ještě zůstaneme přímo u obvinění Fica a Kaliňáka, tak to stojí na výpovědích někdejších vedoucích úředníků policie nebo daňové správy, kteří poskytovali kompromitující materiály. Například tedy proti Ficovu soupeři v prezidentských volbách Andreji Kiskovi. Vy už jste o něm mluvil. Víme, proč se rozhodli začít mluvit?
Já se vrátím až do doby po vraždě novináře Kuciaka. Policie tehdy získala přístup k digitální konverzaci podnikatele Mariána Kočnera, který je stále souzený za objednávku novinářovy vraždy, na základě zpráv z jeho komunikační aplikace Threema. 

Policie začala vyšetřovat desítky lidí a postupně se propracovávala o další a další patra výš. Fico je v té konverzaci mimochodem označovaný jako šéf. A výraznou roli v tom odkrývání dalších a dalších pater hráli tzv. kajícníci. To jsou právě ti zmínění vedoucí - pracovníci policie nebo daňové správy. Je to termín, který se na Slovensku myslí spíš hanlivě a kterým se označují ti obvinění, kteří začali s policií spolupracovat. Jednoduše si spočítali, že proti nim tolik důkazů, že budou raději spolupracovat. A ze zhruba stovky lidí, kteří byli údajně součástí toho systému “našich lidí”, se už 30 rozhodlo promluvit. Je mezi nimi například i Daniel Čech, bývalý vysoce postavený pracovník finanční správy. Ten tvrdí, že dostával zadání vypracovat kompromitující materiály, například na prezidenta Kisku, a neviděl sice pro koho je vypracovává, výsledky své práce pak ale slyšel z úst Roberta Fica při jedné z jeho tiskových konferencí.

A když se teď podíváme na obrázek politika, člověka Roberta Fica v rámci všeho toho, do čeho je zapleten, o čem víme. Tak on se ze sebe paradoxně snaží, tak jak to já čtu, udělat oběť nějakého politického procesu. Píše dokonce dopis Evropské komisi. Jakou to vyvolává odezvu na Slovensku? 
Fico má vlastně dlouhodobou a velmi promyšlenou komunikační strategii. Tady na Slovensku se snaží vedle sebe prosazovat dva protichůdné narativy, tedy dva způsoby, jak převyprávět to, co se tu děje. Ten první, spojený spíše s vládním táborem, říká, že nástupem premiéra Matoviče se rozvázaly ruce policii a ta začala konat. Vyšetřuje zločiny minulé dlouhodobé vlády směru. Přišla první obvinění, žaloby a první rozsudky a teď jsme se dostali už na tu nejvyšší špičku, politické zastřešení celé té zločinecké pyramidy. Druhý narativ Ficův, říká, že on vždycky dělal jen svou politickou práci. Ostatně se před několika dny hájil slovy, že vlastně nechápe, z čeho je obviněný. 

Podle něj se k moci dostali politici, kteří ho chtějí umlčet. Poctivě je kritizuje z opozičních lavic, a je proto současné moci nepohodlný. Vláda podle něj zneužívá své lidi v prokuratuře a postupně bude umlčovat i další politické strany a pak přijdou na řadu i nezávislí novináři. Jako příklad této údajné vládní snahy zmínil i nedávný rozsudek nad krajně pravicovým politikem Marianem Kotlebou, který kvůli sympatizaci s nacismem přišel o mandát. Co se týče toho zmíněného dopisu Evropské komisi, ten, se domnívám, byl určený spíše domácímu publiku. Z Evropy také na něj nepřišla téměř žádná odpověď.

Tak a teď znovu ta hlavní událost tohoto týdne na Slovensku - nevydání Roberta Fica k vazebnímu stíhání. Co teď bude dál? Stojí Slovensko před nějakým velkým zlomovým bodem?
Dál se bude s napětím čekat, jestli dojde na obvinění a následně na soud. Ať už to dopadne jakkoli, bude to mít pro společnost velké důsledky. Podle některých komentátorů, kteří se nebojí silných slov, se rozhoduje dokonce o budoucím charakteru státu. Ať už Fico skončí na dlouhé roky za mřížemi, nebo ho soudy osvobodí, jde o velkou zkoušku pro místní právní stát a zásadní bude, jestli celý ten proces bude spravedlivý. Nebo tedy jestli ho společnost bude vnímat jako spravedlivý. Místní demokracie z něj může vyjít posílená a se seřízeným morálním kompasem. V opačném případě, pokud budou pochybnosti o výkonu vyšetřovatelů nebo soudů, může celá kauza Slovensku spíš dlouhodobě uškodit.

No a tedy ten opačný případ, pokud tam budou jakékoli pochybnosti, může toho ve výsledku třeba i posílit samotného Roberta Fica v očích veřejnosti? Tedy v případě, že bude znovu usilovat o nějakou ještě větší politickou moc v zemi? Protože připomeňme, že stále zůstává předsedou strany Směr… 
Fico nikam neodchází. Je stále velmi aktivní. Možná ještě aktivnější teď, když je obviněný a snaží se dostat vládu pod palbu svých argumentů a svých vystoupení. Ficova stylizace do role mučedníka, který navzdory tomu tvrdě pracuje na zájmech Slováků, na část populace určitě funguje. Ve chvíli, kdy parlament jednal o jeho vydání na mandátovém a imunitním výboru, tak Fico raději než aby se ho účastnil, svolal novináře a mluvil o zdražování plynu a neschopnosti současné vlády. A na tu určitě část lidí slyší. Příkladem je také prvomájová demonstrace v Nitře, kam přišli 2000 příznivců Směru. Podle průzkumu je to teď druhá nejsilnější strana v zemi. Je tedy třeba říct, že ty průzkumy byly dělané ještě předtím, než byl Fico obviněný. Fico měl v té době zhruba 15 % podporu. Nové příznivce tímto postojem Fica ale nejspíš nezíská. Každopádně své obvinění využívá v politickém boji a v příštích volbách bude silným hráčem.