Rusové dělají z unesených dětí i vojáky, upozorňuje v rozhovoru ukrajinská právnička

Můžete se s námi prosím podělit o některé z příběhů ukrajinských dětí unesených ruskými vojáky?
Takových příběhů je hodně a jsou strašné, nesou známky genocidy proti ukrajinskému národu. Dětí, které byly deportovány do Ruska, je hodně a některé z nich jsou opravdu velmi malé. Vím třeba o dětech ve věku dvou a čtyř let, které ani neumí říct své jméno. Za pár měsíců už si možná ani nebudou pamatovat, že jsou Ukrajinci. Budou je vychovávat jako ruské občany a budou je tak i vzdělávat, aby nenáviděly Ukrajinu. Nevím, možná to nakonec bude klíčový úkol pro mezinárodní soudy, aby se jim podařilo tyto zločiny prokázat. K těm příběhům, vím třeba o ukrajinské dívce, která chtěla zpívat známou ukrajinskou písničku, ale Rusové jí řekli: Ne, zpívej ruskou písničku! Ta dívka se tedy chtěla naučit nějaké ruské písně, tak jí její pěstounská rodina poslala do speciální školy, kde se bude učit ruské populární písně. Nebo vím o chlapci, který má rád auta a jeho noví rodiče, ilegální rodiče samozřejmě, ho poslali na nějaký speciální výcvik, aby opravoval ruské tanky. Ani neumím říct, jak se teď cítím, když vám ty příběhy říkám, protože nejsem jen právnička, ale také žena a tohle je pro mě opravdu příšerné.

Je strašné to takto slyšet, ale řekněte mi, jak přesně Rusové ty děti unášejí?
Ze začátku to Rusové zdůvodňovali tou takzvanou evakuací. Ale upřímně i vysoce postavení úředníci uvedli, že Ukrajině se podařilo některé děti z okupovaných území dostat pryč, takže tím vlastně uznali, že evakuaci mohla celou provést Ukrajina. Děti ale unášeli, protože tvrdili, že na okupovaných územích je to pro ně velmi nebezpečné a bude lepší, když je odvezou do Ruska. Oni je ale nezachraňovali. Ruská federace vytvořila podmínky pro to, aby vojáci mohli ty děti unášet. Bylo to Rusko, které rozpoutalo agresi, a ne v roce 2022, ale už v roce 2014. Takže oni nejdřív mluvili o evakuaci, což ale byla ve skutečnosti deportace. Ruská federace totiž nerespektuje úmluvy o lidských právech ani mezinárodní humanitárního právo.

V první Ženevské úmluvě a také v dodatkovém protokolu číslo 1 k Ženevským úmluvám jsou pravidla, podle kterých by tyto děti měly být evakuovány primárně na území státu, kde mají občanství. Ony jsou i podle některých vysoce postavených ruských úředníků občany Ukrajiny, takže měly být odvezeny na Ukrajinu a Rusko tohle odmítlo udělat. Ruská federace měla současně Mezinárodnímu výboru Červeného kříže poskytnout nějaké informační kartičky pro všechny deportované děti. To ale Rusko udělat nechce a odmítá sdělit víc informací o těchto svých evakuacích ukrajinských dětí mezinárodním nezávislým organizacím, jako je třeba UNICEF, nebo monitorovacím misím, například té OSN. V létě byly děti na prázdninách na ruských letních kempech a to měla být další záminka k deportacím...

...a na podzim, poté co prezident Putin vydal speciální dekret, Rusko zahájilo proces dispenzarizace, tedy jakési lékařské prohlídky. Mnoho dětí bylo odvezeno na Krym nebo jinam na ruskem ovládané území pod záminkou toho, že potřebují lékařskou pomoc kvůli válce na Ukrajině, kterou ale zahájilo Rusko. Určitě je hodně dětí, které potřebují psychologickou, možná i nějakou lékařskou pomoc, ale měly by ji dostat na Ukrajině, a ne v Rusku. 

Kateryno, proč vlastně Rusové ukrajinské děti odváží do Ruska? Proč to dělají?
Na to můžu odpovědět jen na základě informací, které známe z oficiálních vyjádření zástupců Ruska. Například dětská ombudsmanka Maria Lvová-Bělová řekla, že všichni Ukrajinci jsou nacisté a není v nejlepším zájmu dětí, aby na Ukrajině zůstávaly a vyrůstaly. Ale to je samozřejmě propaganda. Tvrdí, že rodiče těchto dětí je někde nechali a evakuovali se bez nich, to ale není pravda. Rodiče byli od svých dětí odděleni a třeba nemohli prokázat, že jsou skutečně jejich rodiči kvůli tomu, že jim Rusové zdevastovali domy včetně dokumentů. Nebo byli zabiti ruskými vojáky, případně neprošli filtračním procesem. Je tu mnoho různých propagandistických vysvětlení, ale samozřejmě nejsou pravdivá.

Rusifikace i militarizace

Když Rusové tvrdí, že Ukrajina je nacistický stát, a proto chtějí převážet děti do Ruska, tak ty děti chtějí rusifikovat?
Myslím, že tu jsou obecně dva důvody pro deportaci těchto dětí - rusifikace a militarizace.

Militarizace také?
Ano, militarizace, protože oni mluví o Ukrajině jako nacistickém státu, ale v červnu 2016 Rusko vytvořilo armádu podobnou Hitlerjugend, Všeruské vojensko-vlastenecké společenské hnutí Junarmija. Takže to není o tom, že Ukrajina má být nacistický stát, Rusko je nacistický stát. Víte, všechny tyto deportace a násilné umisťování dětí do ruských rodin, to všechno se velmi podobá tomu, co dělali nacisté a představitelé programu Lebensborn a úřadu RuSHA, Hlavního rasového a osídlovacího úřadu SS. Unášeli děti z dočasně okupovaných území Polska, Ukrajiny a nakonec i Protektorátu Čechy a Morava a vychovávali je a vzdělávali je pak jako nacistickou elitu. Takže toto je velmi podobný proces, který můžeme teď vidět v Rusku. Rusko sebralo naše děti, umístilo je do ruských rodin a vychovávají je jako Rusy.

Musím se ještě zeptat - máte nějaké informace o tom, že by se děti, které byly uneseny a militarizovány v Rusku, vrátily na Ukrajinu, aby bojovaly proti Ukrajincům?
To je velmi složitá otázka. My tomu říkáme násilná militarizace. Pod vlivem ruské propagandy a militarizace posledních osmi let, si tyto děti,nebo dnes už dospělí, nemohou moc vybírat. Jsou zkrátka ovlivněni ruskou výchovou. Víme, že jsou tu někteří vojáci z okupovaného Krymu nebo Donbasu v takovém věku, kdy se dá předpokládat, že v době, kdy okupace začala, tedy v roce 2014, to byly děti. Takže to byly děti, které pak byly militarizovány a teď jsou posílány do války proti Ukrajině, proti svým bratrům.

Je známo, kolik dětí už bylo z Ukrajiny ruskými vojáky odvezeno?
Máme jenom odhady a ty se pohybují kolem tří set až sedmi set tisíc dětí. Měla bych ale zdůraznit, že většina byla deportována s rodiči, jedním z rodičů nebo jiným právním zástupcem. Mezi nimi bylo i nejmíň dva a půl tisíce sirotků, dětí s handicapem nebo bez rodičovské péče, které tento status měly už před ruskou invazí. Tohle číslo ale teď může být samozřejmě vyšší. Získají ruské občanství, takže jsou z nich teď Rusové. Tedy, jsou to stále také Ukrajinci, pro Ukrajinu jsou to její občané, ale Ruská federace se snaží tuto jejich identitu vymazat. Děti byly deportovány do nejméně padesáti sedmi regionů v Ruské federaci, takže nežijí v kontaktu s jinými Ukrajinci, nemluví Ukrajinsky, nedodržují ukrajinské tradice, protože zkrátka žijí mezi Rusy. Měly by mluvit rusky, chodit do ruských škol, jejich rodiče by si měli najít nějakou ruskou práci. Toto je pro Ukrajinu obrovský problém, protože nejde jen o návrat těchto dětí, ale i o jejich reintegraci zpátky mezi Ukrajince.

Myslíte si, že by ukrajinská vláda měla dělat pro návrat a znovuzačlenění ukrajinských dětí do společnosti víc? Jde pro to vůbec něco víc dělat?
Myslím si, že Ukrajina dělá dost, ale nemůžeme se o to podělit s mezinárodní komunitou, protože to je pro děti hodně nebezpečné. Rusko a všichni ti vysoce postavení úředníci odmítají vrátit ukrajinské děti. Například Iryna Vereščuková, místopředsedkyně ukrajinské vlády, psala Marii Lvové-Bělové, že by chtěla, aby se ukrajinské děti vrátily domů. Ale Maria Lvová-Bělová jí odpověděla: Ne. Ukrajinské děti se nechtějí vrátit, tvrdila. To ale není pravda. 

Některé děti už se vrátily. Bylo to součástí dohod mezi Ruskem a Ukrajinou, nebo jak se jim to podařilo?
Dětí, které se vrátily, je sto dvacet pět, takže ten počet je opravdu velmi malý. Jsou mezi nimi často ty, které mají rodiče a které odjely na některý z letních nebo podzimních ruských táborů a za návrat domů vděčí hlavně svým rodičům, kteří si pro ně dojeli do Ruska, aby je odvezli zpátky na Ukrajinu. Když jsme v tomhle ohledu zmiňovali úlohu Ukrajiny jako státu, tak je to spíš v tom, že poskytuje rady rodičům, jak by měli postupovat, koho kontaktovat, aby se jim děti podařilo dostat zpět a nějak svou situaci ještě nezhoršili. 

Ale ten hlavní způsob, jak se děti dostávají zpátky na Ukrajinu, je ten, že si je rodiče zkrátka přivezou. Jenže i tady je problém, protože Rusové jim vyhrožují, že je potom Ukrajina potrestá za kolaboraci. Říkají jim, že i účast na táborech je braná jako kolaborace s Ruskem. Jenže to není pravda, nic takového naše zákony neříkají. Rodiče se opravdu nemusí bát, že je za to stihne trest. Jenže Rusové jim tím vyhrožují a někdy jsou i úspěšní. Jsou případy, kdy rodiče zůstali s dětmi v Rusku, protože se zkrátka báli vrátit se na Ukrajinu kvůli tomu, co jim Rusové řekli. Touhle cestou se Ruská federace snaží znemožnit návrat ukrajinských dětí s rodiči domů. Je to prostě další ze způsobů, jak zničit náš národ.

Jak přivést unesené děti zpět

Mluvíme o malých dětech, ale i o těch ve věku pět, sedm, jedenáct až osmnáct let, tedy o všech dětech bez ohledu na věk?
Jsou to děti malé třeba už od dvou let, ale je jim i sedmnáct. Jsou to děti různého věku.

Když se ukrajinské děti vrátí, v jakém jsou stavu? Myslím duševním a fyzickém.
To je strašně těžká otázka. Víme, že některé děti byly v Rusku ve speciálních zdravotnických zařízeních kvůli stresu a proto, že se bály, že je rodiče nedostanou zpátky domů na Ukrajinu. Tyto děti byly v Rusku ve velmi špatném psychickém stavu. Některé byly například deportovány z Mariupolu do Murmansku nebo z Mariupolu na ostrov Sachalin. Jak dobře víte, klimatické podmínky mezi Mariupolem a ruským severním pobřežím jsou velmi rozdílné, takže co se týče fyzické kondice, zůstávat delší dobu v takových oblastech může být pro děti a jejich zdraví dost rizikové. Ukrajina je připravená je přijmout a poskytnout jim veškerou potřebnou pomoc. Je tu iniciativa první dámy Ukrajiny, která těmto dětem pomáhá. Snaží se je znovu integrovat do společnosti a dát jim pocit bezpečí, právě to je teď potřeba. Ukrajina je také připravena uzavřít dohodu s ostatními zeměmi, například s Tureckem, o zdravotní pomoci těmto dětem, psychické podpoře a podobně. Hlavní úkol je ale dostat je zpátky. Jenomže k tomu je potřebujeme identifikovat a to je velmi komplikované, protože Rusko odmítá jakoukoli spolupráci, odmítá zpřístupnit informace mezinárodním organizacím.

Jsou nějaké způsoby, jak je identifikovat?
Například pro identifikaci pohřešovaných lidí se používá specializovaný software. Vím, že existují vyšetřovací orgány, které takové softwary mají a používají je pro identifikaci dětí. Jenže některé záznamy s fotografiemi a osobními daty dětí byly ukradeny ruskou armádou a v Rusku, v nových rodinách, jsou tato data modifikována, jako třeba data a místa narození, jména a příjmení. Takže bude těžké ty děti bez fotografií identifikovat. Ruská federace unáší i děti ve věku dvou let a za pět let bude jen velmi těžké je poznat podle starých fotografií. Je kolem toho řada těžko zodpověditelných otázek, ale myslím si, že to nakonec bude jednodušší než po druhé světové válce. Můžeme tyto děti dostat zpět, ale budeme potřebovat pomoc a asistenci zahraničních partnerů, kteří mají větší možnosti.

V podcastu byly dále využity zvuky ze Sky News, ABC News, SBS News, WELT Nachrichtensender a CBS Mornings.