Vražda Kuciaka a nevinný Kočner? Rozsudek mě překvapil, nerozumím mu, popisuje novinářka

Matěj Skalický mluví s Laurou Kellöovou, novinářkou serveru Aktuality.sk

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

22. 5. 2023 | Bratislava

Nejsledovanější soudní proces na Slovensku. A jeho nová kapitola. Kočner znovu nevinný, Zsuzsová - 25 let vězení. Jak takovému rozsudku v kauze vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové rozumět? Téma pro novinářku serveru Aktuality.sk Lauru Kellöovou, která byla přímo v soudní síni.

Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla

 

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Jak moc je nynější rozhodnutí soudu pro vás překvapivé?
Upřímně moc. Samozřejmě že jako novinářka jsem vstupovala do soudní síně s tím, že to může dopadnout jakkoliv. Ale i přes různá očekávání, která novináři mají, i když říkávají, že se výsledek dopředu nedá odhadovat, tak si každý vyhodnocuje důkazy a celý případ. Musím se přiznat, že s verzí, která zazněla, tedy, že Marian Kočner je nevinný a Alena Zsuzsová vinná, jsem počítala nejméně, takže mě to opravdu překvapilo. 

Takže z vašeho pohledu to byla nejméně pravděpodobná možnost, že soud rozhodne takto?
Ano, čekala jsem, že buď oba odsoudí, nebo oba osvobodí, a bylo pro mě podstatné, jak to soud vyargumentuje. Nakonec jednoho odsoudili, druhého ne a ta argumentace byla pro mě nedostatečná, jednoduše tomu nerozumím.

Kočnerova ochranná ruka

Jak ta argumentace vypadala? Co zaznělo v pátek odpoledne v soudní síni, co se tam odehrálo?
V zásadě jsme se dozvěděli, že podle soudu si vraždu Jána Kuciaka a ještě dvou prokurátorů objednala jedna, do té doby neznámá žena z Komárna, a že si ty vraždy neobjednal bohatý, mocný podnikatel z Bratislavy Marian Kočner, který má kontakty na soudy, prokuraturu, policii, politiku. On je skutečně všeobecně známý a mocný člověk. Z pohledu laické, ale i odborné veřejnosti to bylo jednoduše zvláštní rozhodnutí. Případ sleduji několik let, chodím na všechna soudní jednání. Argumentace soudu, že si vraždy objednala tato žena z Komárna, z jižního Slovenska, kamarádka Mariana Kočnera bez jeho vědomí, zkrátka nebyla dostatečně dobrá, a hlavně logicky odůvodněná. Soud tvrdí, že Alena Zsuzsová si ty vraždy objednala, aby chránila Mariana Kočnera. Protože on jí dával každý měsíc peníze, používala jeho kreditku, byl pro ni zdrojem nějakých emočních, psychických jistot a hlavně peněz. Na druhou stranu, když se podíváme na jejich komunikaci, tedy na to, co si dennodenně psali, tak je víc než nepravděpodobné, že by Alena Zsuzsová něco udělala, aniž by to Marian Kočner věděl. Řešili spolu všechno, od chvíle, kdy se ráno probouzeli, do chvíle, než šli spát. Psali si a komunikovali spolu non-stop, denně, o všem, o penězích, soukromém i pracovním životě, o budoucí politické kariéře Mariana Kočnera. Že by Alena Zsuzsová udělala něco bez vědomí a souhlasu Mariana Kočnera, je velmi málo pravděpodobné a soudu se podle mě nepodařilo přesvědčit velkou část laické ani odborné veřejnosti.

Co se týče těch zpráv, narážíte na komunikaci mezi Marianem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou přes aplikaci Threema?
Přesně tak.

Marian Kočner: „Vyhlásí ho za svatého.“

Alena Zsuzsová: „Bude patronem novinářů.“

MK: „Kua. To je dobrý nápad Založím nadaci sv. Jána Kuciaka - patrona novinářů. Kdo bude lepší patron než ten, co má v sobě patronu? Fuj, jaký jsem hnusný. Dal jsem si hned po hubě.“

(přepis zpráv v aplikaci Threema, slovenský Denník N, 14. 8. 2019)

Soud potvrdil, že Alena Zsuzsová a Marian Kočner si spolu skutečně psali a že v jejich komunikaci na Threemě jsou i nějaké šifry. To, co mě překvapilo, bylo, že soud na jednu stranu připouští, že komunikovali nějakým způsobem v symbolech, ale tvrdí, že je používala Alena Zsuzsová, že to bylo z její iniciativy. Ale když si tu komunikaci přečte běžný laik, tak vidí, že Marian Kočner těm šifrám rozumí, takže i on šifruje. Nekomunikuje takto s jinými osobami, kdybychom si to porovnali s jinými jeho zprávami. On na ty šifry reagoval, rozuměl jim a šifroval zpětně Aleně Zsuzsové. Takže argument, že Alena Zsuzsová šifrovala, používala nějakou symboliku, tajná hesla, a Marian Kočner ne, podle mě jednoduše nesedí. 

Podle prokuratury byl objednavatelem té vraždy Marian Kočner.
Ano, protože měl podle nich nejsilnější motiv, a to že osoby, které chtěl dát zavraždit, nebo kterou dal zavraždit, to se týká Jána Kuciaka, který zemřel v únoru 2018, tak to byli lidé, kteří Marianu Kočnerovi překáželi. Ján Kuciak psal o jeho zvláštním nebo podezřelém podnikání, ekonomických trestných kauzách, daňových podvodech a celkově o jeho působení na Slovensku, na policii, na soudy, o tom, jak zvláštně vypadají některé jeho obchodní postupy a policie na to vůbec nereaguje. Ján Kuciak skutečně upozorňoval na to, že Marian Kočner nad sebou má nějakou zvláštní ochranou ruku ze strany bezpečnostních složek na Slovensku. Ale podle soudu, tak, jak to odůvodnil, si Marian Kočner tyto vraždy neobjednal, a naopak je objednala Alena Zsuzsová, aby chránila Mariana Kočnera.

Aniž by o tom on sám věděl.
Přesně tak. Ale já zase připomenu, že argumenty, které tam zazněly, jednoduše nesedí. Jeden detail za všechny: za Alenou Zsuzsovou existuje ještě další zprostředkovatel, který přijímal objednávky a posouval je dál vrahům, kteří měli ty vraždy reálně vykonat. Soud na jedné straně řekl, že připouští argument, že Alena Zsuzsová tomuto zprostředkovateli, hlavnímu svědkovi, Zoltánu Andruskóvi, řekla, že vraždy jsou pro Kočnera. Andruskó totiž od začátku vypovídá, že si vraždy objednala Zsuzsová, ale řekla, že je to pro Kočnera. Soud připustil, že Alena Zsuzsová něco takového mohla před tímto svědkem a zprostředkovatelem vražd říct, a zároveň si to vyložil tak, že ona tím jen chtěla zvýšit hodnotu, dát punc důležitosti těm objednávkám vražd. Já se tedy ptám, pokud platí, že Alena Zsuzsová chtěla Mariana Kočnera chránit, tak proč by říkala zprostředkovateli vražd, že si je objednává Marian Kočner? Vždyť v tu chvíli ho vystavila trestnímu stíhaní, největšímu ohrožení tím, že se kryla jménem Mariana Kočnera, kterého chce podle soudu chránit, a od první chvíle na něj hází vraždy, které si podle soudu neobjednal. Je to nelogické a soud tu argumentaci nezvládl.

Vysvětlete mi, prosím, ještě jednu věc. Bavili jsme se i o přípravě vražd dvou prokurátorů, taky mělo jít o vraždu jednoho advokáta. Proč soud tyto dvě kauzy spojuje?
Když se případ vraždy Jána Kuciaka vrátil k soudu, protože vyšší soud zrušil původní osvobozující rozsudek, tak se u soudu ocitly dvě kauzy. Jeden případ je vražda Jána Kuciaka a druhý případ, nový, byla příprava vražd známých prokurátorů, kteří nějakým způsobem souviseli i s Marianem Kočnerem a jeho trestnými kauzami, kteří je tedy nepřímo vyšetřovali, ale analyzovali jeho trestnou činnost. Když se soud na obě kauzy podíval, tak pochopil, že spolu souvisí a že jsou tam podobní aktéři, osoby, a rozhodl se tyto dvě kauzy spojit, protože spolu souvisely nejen hlavními aktéry, ale i celým dějem, který se odehrával na pozadí. Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí, protože nejdřív se měla odehrát první příprava vraždy jednoho prokurátora, potom byli zavražděni Ján Kuciak a Martina Kušnírová v únoru 2018, a potom pokračovala příprava vraždy jiného prokurátora. Takže z časového hlediska dává větší smysl, že se obě tyto kauzy spojily. 

V obou kauzách měli být podle prokuratury zapojeni právě Marian Kočner a Alena Zsuzsová. Jak se oba dva hájí?
Oba od začátku tvrdí, že jsou nevinní a že motiv zavraždit Jána Kuciaka nebo prokurátory mohl přece mít i někdo jiný, že to mohl být nějaký gang z jižního Slovenska, který páchal nějaké daňové podvody, a Ján Kuciak o něm psal, nebo že to mohli být nějací mafiáni, anebo že to mohl být ten zprostředkovatel, tedy hlavní svědek, Zoltán Andruskó. Ale přesto, že Marian Kočner a Alena Zsuzsová říkají, že to celé mohlo být jinak a kdo všechno kromě nich si ty vraždy mohl objednat, tak tím, že soud uznal Alenu Zsuzsovou vinnou, vyloučil všechny ostatní údajné motivy jiných lidí, které dodnes neznáme a kteří nikdy nestáli před soudem pro tuto vraždu nebo pro přípravy dalších vražd. Takže v tomto ohledu je pozitivní, že soud uznal Alenu Zsuzsovou vinnou, a tím vyloučil všechny ostatní možné alternativy, o kterých Marian Kočner nebo samotná Alena Zsuzsová mluvili. Soud jednoznačně ukázal a posvítil na tuto linku, tedy až na to, že uznal Alenu Zsuzsovou vinnou a veřejnost asi úplně nerozumí tomu, proč by si to ona sama bez vědomí Mariana Kočnera měla objednat.

Nedůvěra v justici

Lauro, uvedeme-li ten soud do nějakého širšího celospolečenského kontextu, jedná se stále o nejsledovanější proces na Slovensku?
Určitě se jedná o nejsledovanější proces na Slovensku a myslím, že to tak bude až do momentu, kdy se nedozvíme skutečně neprůstřelné argumenty. Nechci, aby to ode mě vyznělo tak, že hodnotím zatím jen slovně vyhlášený rozsudek, protože ještě přijde v písemné formě; nad ním si všichni v klidu sedneme a přečteme si ho. Jsem ochotná přijmout alternativu, že Alena Zsuzsová opravdu mohla být konečnou objednavatelkou a Marian Kočner o tom nemusel vědět, ale obzvláště v situaci, kdy se naše justice potýká s velkou nedůvěrou veřejnosti, potřebujeme i my, novináři a novinářky, ale zejména laická veřejnost slyšet neprůstřelné, rozumné a logické argumenty.

Z čeho přesně pramení ta nedůvěra?
Myslím si, že spočívá v tom, že lidé mají vlastní zkušenost s tím, jak vypadají soudní řízení a procesy v běžném životě. Mám na mysli právě ty, které nejsou pod drobnohledem novinářů a médií, ale ty které lidem možná jednoduše ničí život nebo když se na hlavní líčení čeká tři, čtyři, pět, šest let, a potom se proces táhne ještě dalších deset až patnáct let. Spravedlnost je zkrátka i o tom, že soudy rozhodnou včas, a to se u nás na Slovensku bohužel zatím do velké míry nedaří. Nicméně to, co prohlubuje nedůvěru ve slovenskou justici, jsou různé kauzy našich soudců a soudkyň. Po vraždě Jána Kuciaka policie začala masivně vyšetřovat například i vztahy Mariana Kočnera směrem k soudům. V letech 2019 a 2020 jsme tu měli rozsáhlé zatýkání soudců a soudkyň, ty kauzy se jmenovaly Bouřka a Vichřice, takové vzletné názvy...

Zároveň asi vystihující tu dramatickou situaci, která je provázela…
Absolutně. V poutech a za mřížemi skončily desítky soudců a soudkyň, kteří jsou obviněni z korupce, ohýbání práva, jednoduše z toho, že za kabelky a dárkové koše se na Slovensku kupovaly rozsudky. Řada z těch soudců a soudkyň je už odsouzená, někteří se přiznali, jiní ještě na spravedlivý rozsudek čekají, ale za sebe můžu říct, že to asi nevzbudilo úplně nejlepší vnímání soudců a soudkyň na Slovensku, právě naopak, nedůvěru to ještě prohloubilo. Na druhé straně ten očistný proces netrvá dlouho, budeme si muset počkat celé období, dokud se všechno nenastartuje znovu a dokud se řady soudců a soudkyň na Slovensku nevyčistí od těch, kteří zaprodali svůj post za směšné peníze a dárky. 

Současná situace na Slovenku, i ta politická, je vůbec sledování hodná. Po velkých demonstracích po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové padla vláda Roberta Fica, která byla mnohými podezíraná z toho, že umožnila vznik státu, ve kterém se vraždí novináři. Tak jak si teď vysvětlit, že dnes je Fico horkým kandidátem na příštího premiéra?
Ono to není jen tohle, protože Robert Fico a strana Směr, která momentálně boduje v žebříčcích preferencí, mluví o specializovaném trestním soudu, který řeší právě ty nejpalčivější kauzy, o soudu, který odsoudil několik Ficových kamarádů a nominantů jeho strany a funkcionářů, kteří se přiznávají ke korupci, úplatkům a porušování zákona. Robert Fico a jeho strana říkají, že tento soud je třeba nějakým způsobem vyčistit, zbavit se některých soudců, útočí přímo na konkrétní soudce, kteří se jim nelíbí. Nebude to dobré. Je to úplně jasné, protože my víme, co Robert Fico a strana Směr, pokud se dostanou k moci, plánují udělat například s tímto soudem a jeho soudci, říkají to velmi jasně. Myslím, že to neříkají jen tak, ale že to opravdu myslí vážně. Záleží na zářijových volbách a na tom, jaká bude důvěra slovenské veřejnosti v justici, protože se může stát, že za pár měsíců se budeme bavit o tom, že soud, který v pátek rozhodoval o Marianu Kočnerovi, Aleně Zsuzsové, vraždě Jána Kuciaka, za pár měsíců už ani nemusí fungovat. 

Pojďme se ještě jednou vrátit k případu Kuciak. Specializovaný trestní soud osvobodil Mariana Kočnera už po druhé. Už jste zmiňovala, že od začátku chodíte na ta jednání, případ pokrýváte, pracujete ve stejné redakci, v jaké pracoval i Ján Kuciak. Jak vyčerpávající, dovolte mi tu osobní otázku, to je pro vás osobně?
Vždy po soudních jednáních, když tam sedíme kolikrát deset, jedenáct, dvanáct hodin, si říkám, že je to vyčerpávající a že to nezvládnu. Samozřejmě že mě to ovlivňuje i soukromě, často se mi zdá o těch jednáních, Aleně Zsuzsové, Marianu Kočnerovi, o tom, co se tam odehrává, takže to mám už dlouho v podvědomí. Ale na druhé straně si vždycky řeknu, že to musíme zvládnout. Když to zvládají rodiče Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, tak my si opravdu nemůžeme stěžovat. Právě oni jsou ti, kteří si mohou stěžovat, že to trvá dlouho, že je to bolestivé, nepříjemné, a oni to nedělají. Pravidelně chodí k soudu, berou si na to dovolenou. Zlata Kušnírová, tedy matka Martiny Kušnírové, ještě pracuje, takže ona si vždycky vybírá dovolenou. Nemají to blízko a není to snadné, pokaždé to poslouchají nanovo, ale podporují ten snad spravedlivý proces a trpělivě čekají na jeho konec. Takže my, novináři, si opravdu nemůžeme stěžovat. To, že tam sedím, pozorně poslouchám a snažím se to celé zprostředkovat veřejnosti, čtenářům, čtenářkám, posluchačům, je to nejmenší, co můžu jako novinářka udělat.  

Páteční rozhodnutí je třeba respektovat, ale je zatím nepravomocné, žalobce se odvolal. Co bude dál?
Je to vlastně i dobrá zpráva v tom smyslu, že toto je jen jakési semifinále. Soud teď napíše písemné odůvodnění, vyargumentuje to, co v pátek odprezentoval, a celá kauza potom půjde k Nejvyššímu soudu, tedy k soudu vyšší instance, který se bude podrobně a kriticky dívat na to, jak kolegové soudci na nižším stupni kauzu vyhodnotili. Před dvěma lety už taková situace nastala. Soud nejdřív osvobodil Mariana Kočnera i Alenu Zsuzsovou a případ se dostal k Nejvyššímu soudu. Když jsem tehdy točila rozhovor s předsedou senátu Nejvyššího soudu, byl ke svým kolegům skutečně kritický. Laskavý, ale kritický, a řekl, že když rozsudku nerozumí laická ani odborná veřejnost, tak je to prostě kočkopes. Jsem zvědavá, co senát Nejvyššího soudu řekne na nový rozsudek. Možná řekne, že to jsou dva kočkopsi, možná řekne, že je s rozhodnutím spokojený...

Může se stát, že Nejvyšší soud to vyhodnotí úplně stejně a přes všechny pochybnosti, které k tomu má odborná, laická i novinářská veřejnost, jsou to ve finále soudy, které rozhodují, zda existují, nebo neexistují důkazy. Připomeňme, že Marianu Kočnerovi hrozilo doživotí, ten návrh tam byl. Ve finále to ale může i skončit tak, že pokud důkazy nebudou, tak Marian Kočner, byť už odsouzený asi na devatenáct let za padělání směnek v Markíze, bude pravomocně zproštěn obžaloby z vraždy Jána Kuciaka.
Může to tak dopadnout, já to absolutně připouštím, jsem otevřená i takovému verdiktu, ale to, co my jako veřejnost musíme požadovat po pátečním rozhodnutí a všeobecně při všech kauzách, je, abychom rozhodnutí soudu rozuměli. To je pro mě podstatné. Může to skončit tak, že Marian Kočner bude zproštěn obžaloby, bude definitivně nevinný, a že se budeme muset vypořádat s tím, že podle soudu si vraždy neobjednal, nevěděl o tom, nebo není dostatek důkazů. Může to tak skončit a já jsem tomuto závěru otevřená, ale chceme rozumět a potřebujeme rozumět argumentům a tomu, jako to soud vyhodnotí, ať se nám to líbí, nebo ne. 

Zároveň ale takový závěr považujete nejenom vy za silně nepravděpodobný, právě i kvůli tomu, co všechno o tom případu víme...
To nechci hodnotit, protože toto skutečně nechávám na soudcích. Díkybohu nejsem ta, která o tom rozhoduje, nemám právní vzdělání a nenesu tu tíhu a zodpovědnost jako soudci. Jediné, co můžeme vyžadovat, je, abychom tomu rozuměli.

V podcastu byly dále využity zvuky ze SME, Aktuality.sk, RTVS, TA3.

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, Marián Kočner, Ján Kuciak, vražda Jána Kuciaka, Slovensko, Laura Kellöová, soud, rozsudek, Alena Zsuzsová